Velká síň se nám pěkně vybarvila!

Za zcela všedního odpoledne Hrad najednou změnil barvu. Je mu nevolno a proto zezelenal? A zčervenal ze studu? Co když je to celé nějaká hříčka zakladatelů?

Je úterý 5. mrazena. Hradní hodiny ukazují pátou odpolední. Hovor ve Velké síni plyne jako obvykle. A najednou se Síň pěkně vybarví! Taková poslušná místnost to bývala, a z ničeho nic vyvádí pořádné vylomeniny.

Zdi Síně se z obvyklé neutrální šedočerné přemění na flekatě hnědou, za chvíli to vypadá, že někdo popsal zdi nečitelným textem a o pár vteřin později nám hrad ukazuje malbu sebe samého a nakonec ještě po zdech načmárá své jméno, egoista jeden. Jako bychom nevěděli, kde jsme!

Síní se nesly rozhořčené hlasy, ale i smích. A Hrad, možná i proto, že se zastyděl, opět změnil barvu. Tentokrát do růžova.

Pár studentů to ve Velké síni okomentovalo slovy, že tento odstín ještě není tak zlý, jiní se cítili jak ve vysněném domečku pro panenky.

Kdo ví, co Hrad dovedlo k ještě většímu studu, ale zrůžověl ještě výrazněji. Někteří litovali svých slov, kdy hodnotili první odstín růžové jako únosný a říkali, že by to mohlo být ještě horší. Bylo to příšerné!

Nejen všem přítomným se při pohledu na oblíbenou místnost dělalo špatně, dokonce i Hrad pocítil určitou nevolnost a zezelenal. Bohužel tím způsobil mnoha studentům vypálení oční čočky.

*

Naštěstí se asi po deseti minutách vše vrátilo do normálního stavu, s vypálenými čočkami si zdárně poradili na ošetřovně a Velká síň přestala býti chameleonem.

**

Ale proč se síň takhle vybarvila?

Původ této hříčky Velké síně není úplně jistý. Pojďme se přesto společně podívat na několik možných vysvětlení.

Blíží se svátek svatého Valentýna a k tomu přeci růžová neodmyslitelně patří. Kdo ví, jestli nešlo o nácvik na svátek zamilovaných. Mohlo by se stát, že se ke každému významnému dni dočkáme nějaké tematické výmalby Velké síně. Výzdoba už zevšedněla, přidejme k ní i přebarvované stěny!

Ve Velké síni během realizace chameleonských choutek hradních zdí padaly různé návrhy. V rámci nepříjemného oslnění se přítomní studenti dovolávali všech možných zakladatelů, kvůli zelené barvě nejčastěji Salazara Zmijozela. A tak vyvstává možnost, že šlo o hrátku čtveřice zakladatelů, kteří si nemohli odpustit tu příležitost, zadat obyvatelům hradu důvod ke spekulacím. Doufejme jen, že vypálené oční čočky neměly být pomstou některého z nich. V tom případě by snad i stálo za to dávat si v Síni větší pozor na pusu, pokud zdi nějak reagují na to, co řekneme.

Další možností je samozřejmě kouzlo některého z profesorů nebo starších a zkušenějších studentů. Dovedu si totiž sama představit, jak musí být zábavné pozorovat reakce všech přítomných. A doufám, že jen kvůli této přiznané představě se nestanu okamžitě podezřelou z tohoto pozdvižení.

S ohledem na následné večerní události, kdy Moudrý klobouk začal zcela nečekaně a neplánovaně zařazovat některé nováčky, by se také dalo uvažovat o vlivu pomateného Klobouku (Klobouk mi odpusť!) na Velkou síň. Je tedy možné, aby měl Moudrý klobouk i další magické schopnosti, než zařazovat a zpívat? Máme se bát, co nám ještě provede? Myslím, že to zní jako docela dobrý námět na kouzelnický horor. Taková Pomsta klobouku by jistě byla trhákem!

***

Doufám, že hororové scénáře nenastanou a v nejhorším případě budeme ráno na Valentýna snídat mezi růžovými hradními zdmi.

Krásný barevný den!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář