Časy minulé aneb proč jsou dny výjimečné

Na hradní významné dny, tedy svátky, nás upozorňuje hrad samotný, ale ruku na srdce – víte, z jakého důvodu všechny tyto svátky slavíme? Někteří zajisté ano, někteří už tak moc informovaní nejsou. A tak jsem se rozhodla, že zkusím alespoň trochu shrnout, co se v tento den stalo, pokud vás to zajímá také, čtěte dál.

Informovanost o svátcích na dnešním hradě trochu pokulhává a jak je vidět, všiml si toho i profesor Filius Orionis, který už nějaký čas vyučuje předmět Kouzelnické svátky. Díky němu se tedy pár jedinců dozví, co který svátek znamená a proč ho slavíme, ovšem je dosti možné, že po splnění úkolů se jim to jaksi vykouří z hlavy, a tak jsem si řekla, že bych to mohla nějak shrnout.

Otázka tedy zní, jak dostat svátky do podvědomí hradního obyvatelstva tak, že nebudou chtít zapomenout? Myslím, že odpověď můžeme najít v minulém roce, odpověď, kterou nám dala bývalá knihovnice Larrie Larstonová, která se zasloužila o zviditelnění Čtenářského čarodenu, který shodou okolností slavíme dnes. Stačila k tomu nějaká ta akce, kterou si lidé užili. A aby to nebyly jen mé tlachy, ráda bych zde zveřejnila část odpovědi, kterou mi do mé eseje z Kouzelnických svátků poskytla má spolužačka Nicole Landin.

„... Tento svátek je pro mne také i jakousi malou vzpomínkou na Larrie Larstonovou, která působila na škole jako knihovnice v době, kdy jsem byla ještě čerstvá prvačka a neměla jsem ani ponětí o tom, co je Čtenářský čaroden, a proč se slaví. Larrie tenkrát připravila k oslavě tohoto dne soutěž, při jejímž plnění se studenti dozvěděli mnoho informací o knihovně i Čtenářském čarodnu. Také v tento den - pokud se nemýlím - vyšlo nulté a také poslední číslo Šotka, knihovnického zpravodaje, a nově upravená Kronika. Zkrátka, madam Larrie věnovala tomuto svátku mnoho energie a mně se jejím prostřednictvím vepsal do paměti jako ten zatím nejvýznamnější den.“

A já s Nix souhlasím. K tomu, aby byly svátky oblíbené, a hlavně slavené, je zapotřebí něčí energie. Energie na připomenutí a zpestření toho dnu. Sem tam můžeme vídat trochu poblázněnou síň, kde na Ohnivý den létají všelijaké plamínky a jiskřičky. Na Letecký den se zase letos všude proháněli opeřenci a předháněli se v kvokání, kokrhání a klapání. Myslím tedy, že toto je správný krok kupředu. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat dál a co nás čeká a nemine.

Ale nyní mi dovolte, abych vám připomněla důvody, proč vlastně tyto svátky vznikly a proč je slavíme. Základních svátků máme rovných 15 a každý byl pro hrad něčím důležitý.

Den založení: Jak už samotná slova napovídají, jde o den, kdy vše započalo. Tedy den, který položil základní kámen dnešním Hogwarts. Bylo to 16.června 2004 čtyřmi kouzelníky, kteří se jmenovali Sefrenie z Ylary, Anseiola Jasmis Rawenclav, Albus Mithrandir Dumbledore a Ashante Justy Forsyth.
Sefrenie z Ylary je známa jako zakladatelka naší školy a Albus Mithrandir Dumbledore byl prvním ředitelem Hogwarts. Jediná Anseiola Jasmis Rawenclav navštěvuje hradní zdi dodnes.

*

Den zoufalství: 23.listopad 2004 je v naší mysli, či v mysli pamětníků, zapsán jako tragédie, která mohla změnit životy nám všem. Škola zmizela a nikdo nevěděl, zda je to jen nejapný žert vedení školy či jestli je škola nadobro pryč již napořád. Propukla panika, lidé mluvili jeden přes druhého, někteří se ubírali do ústraní a debatovali v malých kroužkách,… Ale jedno bylo jisté: Škola je pryč, nikdo neví, co se stalo a hlavně všichni myslí na nejhorší: Je to konec?

*

První den smutku: O den později, 24.listopadu 2004, přišla další vlna a to vlna smutku, škola pořád nikde, obyvatelé posedávají na místě, kde ještě nedávno bývala jejich škola a nechtějí se smířit s krutou pravdou. Pořád doufají…

*

Druhý den smutku: Ani 25.listopadu 2004 obyvatelé školy nevzdávají své smutnění a pořád s nadějí vyčkávají, zda se škola vrátí zpět.

*

Ohnivý den: 26.11.2004 se mohly do všech očí vlít slzy radosti a dojetí. Škola je zpět! Mohl začít jásot, objímání školních zdí a především doufání, že se takové dny již nebudou opakovat. Co na tom, že nefungovalo topení a byly vyhlášeny uhelné prázdniny? Škola byla obnovena a vše mohlo pokračovat dál, a taky, že pokračovalo.

*

Duší den: I duchové na naší škole potřebují někdy něco slavit. Proto si připomínáme den 9.prosince 2004, který byl na jednu stranu tragický, avšak i z tragédie může vzejít něco dobrého. V tento den zemřel zmijozelský student Hanibal Lecter, který se ovšem vrátil jako duch, nemusím asi říkat, že to byl první duch na naší škole. Dokonce je po něm pojmenováno naše jezero, ve kterém sem tam skončí nějaký nezbeda s nakopnutým pozadím.

Pokud vás zajímá duší problematika nedávné doby, zalistujte zde a možná i dál, pokud naleznete cestu uvnitř článku.

*

Den brka: Tento svátek slavíme 8.ledna ku příležitosti založení první školního spolku, tedy Literárního spolku. Stalo se tak v roce 2005, kdy byl spolek 3.1. založen a otevřen a pět dní na to schválen tajemníkem školy. Tento spolek se zabýval vlastní tvorbou členů spolku, kde na prvotních základech tohoto spolku stáli Tatokalan Watanka, Drake Malfaire a Ville Keskiakainen. Spolek byl po necelém roce zrušen, ale díky aktivitě některých obyvatel hradu byl i několikrát obnoven. Nic to ale nemění na tom, že to byl první hradní spolek, který dal základ těm dalším.

*

Den kouzelnického tisku: Jak už název napovídá, šlo o vydání úplně prvního čísla Denního Věštce, které vyšlo 6.února 2005. Od té doby již uplynulo 8 let, byl trochu pozměněn název a v šéfredaktorském křesle se vystřídali tři lidé: Anseiola Jasmis Rawenclav, Filius Orionis a Elennar Hollkin. Za tu dobu si tento kouzelnický plátek prošel svým rozkvětem i úpadkem, ovšem pořád je tu s námi. Více o počátcích Denního věštce se dozvíte v článku od profesorky Rawenclav.

*

Čtenářský čaroden: O půlnoci 2.března 2005 byla otevřena školní knihovna, která zela spíše prázdnotou, ale po nějakém čase se začala zaplňovat knihami z per obyvatel hradu. Je to jedno ze zákoutí hradu, na které můžeme být pyšní. V roce 2012 se tento svátek dostal do podvědomí hradu díky slečně Larrie Larstonové, pokud si to vše chcete připomenout či zjistit, co že se to vlastně dělo, přečtěte si rozhovor s bývalou knihovnicí zde.

*

Den Zlatonky: Bylo to dne 22.října 2005, kdy započalo první famfrpálové mistrovství na naší škole. V prvním zápase se utkali Havraspár a Zmijozel. Po chycení zlatonky zvítězil Zmijozel 360 x 140, tedy jak vidno až do rozhodujícího chytu Zlatonky vyrovnaný zápas, který trval 4:29:50. Kdo z hráčů chytil Zlatonku už bohužel nevíme.

Zde si můžete připomenout, kterak se nám „Zlatonka“ vyvinula.

*

Letecký den: Slavíme ho u příležitosti začátku Velkého stěhování hradu, které započalo 17.února 2006. Jak jste se zajisté dovtípili, nebylo to nic snadného. Na takové stěhování bylo potřeba tvz.: Kouzlo kouzel, které vytrhlo celý hrad i s hradními pozemky do vzduchu a neslo na nové a větší místo. Z mého doslechu muselo být z hradu vykopnuto několik těžkostí, aby se hrad ve vzduchu udržel - to víte, profesoři mají těžké kosti, ale pst! A nebojte, všichni to přežili!

Slova samotného ředitele Nimrandira Elénéreho: „Je nadmíru možné, že přelet bude celý tento víkend. Jinými slovy, od dnešní půlnoci až do pozdního pondělka nebude zřejmě hradní budova k dosažení (tedy bude, ale hledejte ji na koštěti mezi mraky).“

Jak tedy vidno, nebylo to opravdu nic jednoduchého. Pokud chcete, můžete si připomenout, jak se tento den slavil minulý a letošní rok.

Letecký den v roce 2012: Článek

A zde vidíte „oslavu“ letošní, tedy rok 2013.

*

Ukončení cesty: Tento svátek je velice závislý na Leteckém dni, jelikož v tento den, 23.února 2006, skončil dlouhý a vyčerpávající let, a tedy i Velké stěhování na místo, které bylo svou větší rozlohou mnohem vyhovující. Tou dobou na doménu http://www.hogwarts.czechzone.net.

Ovšem na přelomu roků 2010/2011 došlo k dalšímu velkému stěhování, možná bychom mohli říci spíše návratu, jelikož se hrad vrátil na svou původní doménu http://www.hogwarts.cz .

*

Mezinárodní den obrazů: Tento den slavíme na počest hrdinské výpravy několika studentů a profesorů do po sto letech obživlého obrazu. Byla to výprava záchranná, jak také jinak, že! Celé se to odehrálo 15.května 2006.
Ze začátku se obraz jevil jako přátelský – komunikoval se studenty… ale poté některé z nich nalákal dovnitř sebe a nutil je logicky uvažovat, hádat a kdo ví, co ještě. Ale jelikož studenti neuhodli, hrozilo, že zůstanou dalších sto let uvězněni ve spícím obrazu. Naštěstí madam Letitia te Tiba zorganizovala záchranou výpravu, hádanka byla vyřešena a všichni se vrátili v pořádku.

Od té doby se ve Velké síni na počest tohoto dnu probouzí obrazy a velice zapáleně spolu diskutují. Ale to už je zase jiný příběh.

*

Den vlasů: Tento den, 12.prosince 2006, byl pro mnohé obyvatele, především pak pro ty, co si zakládali na svých bujných kadeřích, vysvobozením z několikadenního hororu. Téměř celý týden byli všichni bez ohledu na postavení odsouzeni k tomu, aby vyštrachali jakékoliv pokrývky hlavy, jelikož jejich vlasy vzaly za své a nechaly všechny do puntíku na holičkách, prostě vypadaly. Na hradě tak začala „plešatá“ móda, kadeřnictví na Příčné ulici zavřelo své dveře na několik západů a tak nastal vlasový celibát, při kterém se kde kdo snažil přijít na to, jak se zákeřného viru zbavit. O týden později se to podařilo, kadeřnictví opět otevřelo a zůstalo zavaleno všemi vlasů-chtivými.

*

Den hůlky: 26.května 2007 byl otevřen Soubojový klub pro širokou hradní veřejnost a na Příčnou ulici byla přivezená první dodávka kouzelnických hůlek. Nesmím zapomenout podotknout, že klub byl otvírán jednotlivým ročníkům postupně, to proto, aby nedošlo k zácpám. Tehdy bylo povoleno vstoupit i 2. ročníkům, což se, jak víme, změnilo – nyní tam mohou studenti až od 3. ročníku.

Soubojový klub pak ještě podstoupil několik menších či větších úprav, ale jedno víme – je tu dodnes.

**

Jen tak pro zajímavost ještě zmíním svátek, který je taktéž zaznamenán v našem kalendáři, tedy Mezinárodní den trpaslíků, avšak tento den nemá kořeny na našem hradě ani v kouzelnickém světě, nýbrž u mudlů. Slaví se 21.června a to od roku 2002, kdy ho vyhlásila Fronta za osvobození zahradních trpaslíků.

***

Tímto bych ráda ukončila souhrn našich kouzelnických svátků, ale ještě před tím bych chtěla poprosit především pamětníky těchto svátků, že budu ráda, pokud mé krátké info doplní či upraví v komentářích. Mé působení na této škole totiž nezapadá až do těchto let, a proto jsou mé poznatky uvedené na základě hledání a vystudování dvou ročníků Kouzelnických svátků, avšak ani má paměť není dokonalá.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář