Pouta v průběhu věků

Nejhlubší city chovají k hradu staří mazáci, které jeho zavření zdevastuje. Tak zní hypotéza. Jaká je ale skutečnost? Nebude to pro staříky naopak jednodušší, protože dovedou se svými přáteli žít i mimo hrad? Podívejte se na náš exkluzivní výzkum a dozvíte se sami!

Zavítáme nejprve na žebříček Bodování a se zájmem sledujeme, kdo se klátí v jeho výšinách. Odhadujeme, že prváčků je mezi jejich senilnějšími kolegy poskrovnu. Chcete to ale vidět v číslech? Pokud tedy definujeme oněch padesát osob na prvním listu jako největší hrotiče, dospějeme k závěru, že z těchto padesáti je prvňáčků pouhých dvanáct, zatímco zbylých třicet osm jsou již zmínění senilní ostřílenci. Z toho největší záchvěv aktivity pociťujeme ve druhém ročníku (osm lidí), třetím ročníku (deset lidí), pak dlouho nic a pak nás to chytí zase až v sedmém ročníku (sedm lidí), protože víme, že naše studentská životnost se chýlí ke konci.

Prvňáčků je tedy na prvním listu bodování 24%. V celkovém počtu obyvatel hradu je to šedesát prváků z 222 studentů, což činí cca 27% obyvatel. Takže nic zvláštního, že? Rozdíl tří procent nikoho nevzrušuje, však také ne všichni zde jsme proto, abychom se honili za body; někteří z nás soustřeďují svou energii do jiných činností a baví je aktivity poněkud jinačího rázu. Každopádně, co z toho plyne? Ne, vážení, studentů prvního ročníku v tomto nejprostším měřítku aktivity poskrovnu není.

Zastavme se ale tady u toho vehementního přesvědčování, že prváci jsou aktivnější, nadšenější, neznudění a že tím tedy pro ně Hogwarts logicky znamená více. Ne tak úplně, tahle vize je krátkozraká. Kdo říká, že aktivita je jediným měřítkem toho, co pro nás hrad znamená? Přeci jen je sběr bodů ta nejjednodušší forma zábavy. A možná, že jsou to právě jen aktivity typu bodování, které zde prváčky drží. Jistě, udělají si kamarády. A ano, baví se s nimi denně v Síni, na ošetřovně, ve společenské místnosti své koleje... Ale dá se to skutečně srovnávat s tím, co zažívají lidé, jenž tu jsou již osmým rokem, se svými hogwartskými přáteli se vídají i za branami hradu, ve víru mudlovského světa, a mají k sobě bližší vztah?

Co je to vlastně ten vztah k Hogwarts? Jsou to ti přátelé? Je to ta činnost v koleji? Ta činnost pro sebe samotného? A ať už je to cokoliv, jak by se vyrovnávali jednotliví studenti s náhlým zavřením Hogwarts? Možná, že by to pro prvňáčky bylo jednodušší, že? Koneckonců, jsou tu hlavně kvůli zábavě, nemají tak silná pouta ke svým hogwartským přátelům a mohou si snadno hledat zábavu jinde. Ale nebude to vlastně lehčí pro mazáky? Oni už ve většině případů zábavu a činnost v útrobách Hogwarts neberou jako životně důležitou a dovedou si poradit i mimo hrad.

A tak jsme se na to zeptali. Z každé koleje bylo náhodně vybráno několik lidí, každý z jiného ročníku (plus ročník rozšiřujícího studia). Těmto žákům byly položeny dvě prosté otázky:

Co pro tebe znamenají Hogwarts a jak si myslíš, že by ses vyrovnával/a s jejich náhlým zrušením?

U prvňáčků tedy dle naší prvotní hypotézy budeme očekávat, že ze všech ročníků budou mít k Hogwarts vztahy nejméně silné a ze zavření hradu by se oklepali poměrně rychle a byli schopni si jít hledat zábavu jinam. Naše ministatistika z bodování nasvědčuje, že prváci sice nebudou mít k Hogwarts takové pouto, ale že určité vazby k nim mají a jejich přístup nebude zase až tak úplně lhostejný. Samozřejmě, otázkou je v tuto chvíli fakt, zdali i tento náznak pouta nepramení z dojmu, že ten vztah k hradu máme, aniž bychom věděli, jaký je ten "opravdový", kteří mají "velcí kluci a holky".

Havraspár - Katelyn Auster

Hogwarts pro mě znamenají hodně. Moc dlouho tu sice nejsem, ale už jsem si k nim stihla vytvořit vztah. Jsem ráda, že tady mohu být, protože jsou hodně příjemným odragováním od zlého (alespoň na mne) mudlovského světa, a jsem ráda, že tady můžu se skvělými lidmi vždy alespoň na chvíli zapomenout a potopit se do světa kouzel. Kdyby se zrušily, bylo by mi to opravdu líto, ale pokusila bych se s těmi lidmi udržet kontakt a myslím, že po čase bych se s tím vyrovnala a našla si zase jinou zábavu. *usměje se*

Nebelvír - Nicol Rodrigez

Znamenají pro mě dost. Jsou možností utéct z mudlovského všedního světa někam, kde můžete být tím, kým chcete být. Jsou způsobem, jak se zdokonalovat v mnoha ohledech. Získavat nové přátele a navazovat dobré kontakty.

Náhlé zrušení by bylo hodně hodně nemilé. Doufejme, že se tak nikdy nestane. Škola funguje už velmi dlouho a doufejme, že ještě několika generacím pomůže vykročit správným směrem. Ovšem jako s každou jinou ztrátou je nutno se vyrovnat. Čas by odvál i tuto bolest.

Zmijozel - Henrik Leens

To teda vážně nevím, byla by to docela rána. *usměje se*
Ale svět by se mi kvůli tomu nezhroutil. Trávil bych na internetu mnohem méně času.

Naplnění očekávání, co říkáte? Někteří by to nazvali prozatimním "neposkvrněným štítem", jiní "sladkou nevědomostí", další jen soucitně shlížejí a je jim prváčků líto. Pojďme ale dále.

Čekáme, že zde se vztahy nepatrně prohloubí, ale ne nijak dramaticky; uzavření prvního roku studia je sice výkon (obzvláště v dnešní době), ale vstupenku do "žili-spolu-šťastně-až-do-smrti" vám druhák nezajistí.

Havraspár - Linn Rose Lairová

Zrušení Hogwarts? Co? *nevěřícně se rozesměje* Jsem na nich závislá, nemůžu být bez bodovací tabulky, bez brku, pergamenu ani bez úkolů! Pomoc! Ale vážně - Hogwarts pro mě neznamená jen denodenní vyplňování soutěží, které mě sice baví, ale po čase to člověku začne připadat jednotvárné, ale i kamarády. Získala jsme si je ve Velké síni, ale i kolejce a díky nim je mi tu super. Samozřejmě, efektivitě Hogwarts nepřidávají jen Magíci, Bertíkovy fazolky, soutěže nebo úkoly - občasní "návštěvníci" ve Velké síni taky potěší. Pokud by se Hogwarts zrušily, nebyla bych v klidu a bylo by mi to moc líto. Vážně, často zde nabývám i nových vědomostí, které se mi hodí v mudlovksém životě, ale tady je taková zábava, že by se Hogwarts prostě zrušit nemohly...

Mrzimor - Vicky Charmant

Tak Hogwarts jsou už v podstatě takovou součástí mého života. Když přijdu ze školy domů, pustím počítač a mrknu sem, co se tady stalo nového. Kdyby tuhle stránku zrušili, bylo by mi to určitě líto. Chyběli by mi kamarádi, v poslední době i srazy. *usměje se* A vůbec, celá ta černá stránka plná podivínů. No, myslím, že na Hogwarts se může snadno člověk stát závislým. Snad nám tuhle stránku nikdy nesmažou...

Zmijozel - Noxy Silverssson

Můj názor? Hog je pro mě místo, kde se můžu seznámit s novými skvělými lidmi, a užít si spoustu legrace. Ještě nedávno to byl skoro můj smysl života... Kdyby se Bradavice zrušily tehdy, asi bych to nesla hodně těžce, hledala bych náhradu. A kdoví, jak by to dopadlo... Teď už to je, bohužel i bohudík, jinak, a myslím, že bych s tím neměla téměř žádný problém. Možná by mi to bylo trochu líto...

Pozorujeme zde zajímavý jev. Druháci jsou již jednoznačně zkušenější a ledacčím si na hradě prošli. Ještě se to sice nedá ve většině případů měřit s vyššími ročníky, ale zkušenosti jsou již mnohem bohatší než o rok dříve. Pomalu pozorujeme, že se zaujatost k Hogwarts začíná stupňovat. V případě Noxy například konkrétně došlo k velkému boomu, který byl podchycen v relativním zárodku co se hogwartského věku týče, a můžeme tedy směle vyvěštit, že Noxy bude pravděpodobně mít odteď jednodušší život, když se bude pokoušet o omezení svých aktivit zde, ať už z jakéhokoliv důvodu (a že tyto situace nastávají dnes a denně).

Třeťáci již začínají být velkými třináctiletými čaroději a právě tady nastává kritický bod, kdy se většina začne ubírat hlavními směry - v prvním a druhém ročníku si všechno "očuchali", nyní stojí na rozcestí a uvažují, kterou cestou se dát. Někteří ji mají zvolenou již od prvního ročníku - stanou se péčkem a udělají díru do světa - a tento plán se nemění - občas je v této době dokonce už i realizován. Jiní se rozhodnou, že nesmrtelnějšími se stanou, budou-li sbírat body a třeba tak ukořistí i místo v Síni slávy jakožto největší bodoví Skrblíci. Třetí skupina si zvolí poklidnější cestu, dále využívá Hogwarts k pouhopouhému odreagování a setkáním s přáteli tak trochu jiného druhu a nedělá si starosti s ničím jiným než s termínem odevzdání úkolů nebo novou kolekcí na Příčné. Posledních pár jedinců svou pouť v těchto momentech vzdává, což se většinou v tomto roce stává již tak trochu raritou, protože dotáhnout to přeci jen až na třeťáka je... no zkrátka "něco". A všimněte si, jak místy znějí následující názory téměř poeticky...

Havraspár - Thasa Monke Kemanová

Nevím, zdali se to dá říci pouze jedním slovem, protože když se řekne Hogwarts, okamžitě se mi vybaví spoustu radostných a veselých pocitů, okamžiky, které jsem zde prožila, lidi, které jsem potkala, když jsem se poprvé rozhodla sednout na koště a zlomila jsem si nohu, vzpomínky na moji první výpravu do Zakázaného lesa... Je toho spousta. Zkrátka Hogwarts pro mne znamenají hodně, je to místo, kde se na fantazii nešetří a kde si odpočinu. Vždy, když na chvíli musím odjet do mrazáku, tak po celou dobu mi Hogwarts hned od samého začátku chybí, takže si prostě nedovedu představit, že by najednou nebyly. Byla by to pro mne obrovská rána, protože to tu na hradě mám moc ráda.

Nebelvír - Jane Mooren

Co pro mě znamená Hogwarts? Totální závislost a druhý domov, kam prchám před otravnostmi mudlovského světa. Našla jsem tu přátele i místo, kam se naprosto hodím a mám tu své dané místo. Kdyby Hogwarts byly zrušeny, pravděpodobně bych několik měsíců ležela na šokovém oddělení u Munga a  pak ještě několik let truchlila za jejich ztrátu (pokud bych se vůbec vzpamatovala), takže pokud by mě pan ředitel nechtěl mít na svědomí, radila bych mu na nic takového minimálně dalších let vůbec nemyslet. *usměje se*

Zmijozel- Elizabeth Lextrová

Hogwarts jsou moje druhá rodina. No, občas spíš ta první, protože se mi zdá, že tu trávim více času než jinde. Je to můj domov se spoustou přátel, mnoha známými i neznámými tvářemi, které bych ráda poznala (ale zdá se mi, že nemám tu možnost). Je to...můj život. Popravdě, jsem závislák :D
A jestli by mi je zrušili, tak by to bylo jako s rozchodem. Bylo by to na pět fází:
1. fáze - popírání: "Ne, to není možné, že Hog už neexistuje? Jak mi to mohli udělat?!"
2. fáze - zlost: "Ti @#đĐ]$§[* jak to, že si to zkusil? Já mu dám, já mu ukážu, zač je toho loket!!!"
3. fáze - manipulace: "Ale no tááák Nime/Johne/Nekro!!! Prosím, dejte to do kupy, víte, že já to bez Hogu nepřežiju!"
4. fáze - deprese: "Jsem k ničemu, co teďka budu dělat? Kde je náplň mého života? Je ztracená a já s ní."
5. fáze - realita: "Fajn, začnu jinde, takový HOCZ taky nabízejí možnost."

... v případě slečny Lextrové je i poezie příliš krátká. Jak je vidět a jak lze vycítit, vztahy jsou to znovu ještě hlubší než v předchozím ročníku. Poprvé objevujeme slovní spojení "druhý domov" a "závislost". Barvitý popis pocitů, které by přišly na jednotlivé studenty po zrušení Hogwarts, vše jen potvrzuje. Člověk si říká, že již nyní je to dost nezdravé na to, aby se vyskytla ještě další gradace. Tak od té myšlenky raději rychle upusťte, jinak vás následující řádky budou šokovat.

Čtvrtý ročník a chvilka napětí. Jaký vztah chovají k Hogwarts čtvrťáci?

Havraspár - Annet Slapfootová

Co pro mě Hogwarts znamenají? Je to především místo plné super lidí, se kterými se můžu odreagovat od obyčejného mudlživota. Ráda si povídám od nových kolekcích až po slovní famfrpál. Nikdy nevím, čím mě to tu překvapí. Na to, jak to tu mám ráda, přispěla hlavně moje modrá kolej, ve které je neskutečně skvělá atmosféra. *široce se usměje*
S jejich zrušením bych se podle mě vypořádala v klidu. Bylo by mi líto, že přicházím o takové místo, ale už jsem byla párkrát v mrazáku a vím, že to bez Hogu jde přežít. A čas vždy vše vyléčí.

Nebelvír - Bilkis Blight

Můj postoj k Hogwarts se během doby, kterou jsem tu strávila, postupně mění. Nejdříve pro mě Hogwarts znamenaly jen místo, kam jsem se přihlásila, protože mě přemluvila kamarádka. Potom to bylo místo, na kterém mi začalo hodně záležet a kde jsem si užila spoustu zábavy. To samozřejmě stále trvá, pobyt tady mě stále baví, i když jinak, než to bylo dřív. Když jsem měla špatné období v mudl životě, staly se pro mě Hogwarts místem, kam jsem před tím vším mohla uniknout. A v dnešní době je to místo, které pro mě hodně znamená, ale už se mi tak moc nelíbí. Škola je stále skvělá, přirozeně, ale chování lidí se mění, což mi v poslední době přidělává vrásky na mém mladém obličeji. Nechci se nikoho dotknout, to určitě ne. A taky nechci nikomu sahat do svědomí, jen bych chtěla říct, že se tu během poslední doby objevily věci, které mě celkem dost mrzí. Celou dobu, kterou jsem tu zatím strávila, pro mě ale znamenají hlavně jednu věc: místo, kde můžu být v rámci možností sama sebou, kam mohu utéct před světem a také místo, kde jsem potkala spoustu skvělých lidí a našla mezi nimi pár opravdu dobrých přátel.

A jak bych se vyrovnávala s jejich náhlým zrušením? Inu, nějak bych musela. Není to věc, o které bych chtěla přemýšlet, protože ztráty věcí, které mám opravdu ráda, nesu celkem těžce. Navíc nejsem člověk, který by rád měnil svůj zajetý rytmus… Nejdřív by zřejmě přišel šok a postupem času by došlo až na smíření, protože nic jiného by se asi dělat nedalo. Když nepočítám protesty, žadonění a podobné věci. *směje se* Každopádně, byla bych nešťastná hlavně z toho, že bych nepotkávala lidi, které mám ráda, ale vždycky se dá najít způsob, jak se s nimi spojit, že?

Mrzimor - Sophia Glis Glisová

No, to jste mě vyděsili, s tím náhlým zrušením! To by mě opravdu šíleně mrzelo, snad se to hned tak nestane. No, prostě bych to nějak přežít musela a asi bych se víc soustředila na studium na druhé kouzelnické škole, kterou navštěvuji. Ale bradavičtí kamarádi by mi vážně chyběli...

Hogwarts pro mě znamenají paralelní život, který žiju vedle toho mudlovského, a on ten život kouzelnický je prostě takový zábavnější. Už jsem na něm fakt závislá... Mám vždycky takovou radost, když se mi něco povede a když mě někdo pochválí, a navíc je nádherné být "dítětem", o které se starají moudří profesoři. V mudlsvětě jsem to já, kdo se musí pořád o něco a o někoho starat, tak si to mezi kouzelníky vynahrazuju.

Zmijozel- Barbara Arianne Lecter

Hogwarts pro mě znamenají místo, kam si můžu po těžkém dni utéct do svojí fantazie a do fantazie druhých lidí. Jsou pro mě místem, kde si můžu odpočinout a kde si můžu v klidu popovídat se svými kamarády, které jsem si zde našla.

Kdyby se Hogwarts z jakéhokoli důvodu zrušily, asi by mě to hodně mrzelo. Je fakt, že jsem se bez nich dříve obejít uměla, ale teď si tu možnost nedovedu představit. Asi už budu hodně závislá. *usměje se po žabím způsobu*

Shledáváme se s novým prvkem - závislost se sice prohlubuje, ale vidíme, že zkušenosti nutí jednotlivé studenty zaujmout kritický pohled na věc. Začínají být na hradě doopravdy zběhlí, a tak už se nejedná jen o slepou lásku a divoké (avšak krátkozraké) závislačení, ale spíše o "vážnější vztah". Jsou schopni vidět menší i větší mouchy, které projekt má, a jsou si vědomi svého stavu, ale i přes to jsou hradu oddaní a ochotní nic neměnit.

Je vůbec možné, že by se to stále ještě stupňovalo? Páťáci patří již mezi hogwartské ostřílence. Mnoho z nich si již vyzkoušelo éry mrazáků, aktivity i neaktivity. Spousta z nich prošla vrcholem kariéry, jiní jsou na jejím vzestupu, ale jedno mají společné - blíží se pomalu ale jistě k ukončení studia.

Havraspár - Avreya Monowitz

Hogwarts pro mě znamenají rodinu a přátele, kteří se ode mě čím dál více vzdalují v reálném světě. Na Hogu je vždy někdo přítomen, povídá si se mnou a rozesměje mě. A to je pro mě nejvíce důležité - ten smích, který dokáže způsobit. Bez Hogu mi den připadá šedý... všední. Ale s ním jsem veselejší a bavím se. To je zásadní a proto Hogwarts zbožňuji. S jejich zrušením bych se vyrovnávala těžce. Jednou jsem se odhodlala jít do "mrazáku" a ten pouhý měsíc tam mi byl dostatečným důvodem vrátit se zpět. Zrušení Hogu by pro mě bylo zdrcující, ale snažila bych se uchovat si kontakty s lidmi z něj, i když by to bylo samozřejmš velmi složité. Proto - opovažte se uvažovat o jeho zrušení! *smích* Sebrali byste dokonalý svět mnoha snícím...

Nebelvír - Queya Aislinn AnMhoráiv

Hogwarts pro mě znamenají hlavně odpočinek, zábavu a relax. Prostě vypnutí od mudl světa, které není pouhou bezduchou zábavou.
Zrušení Hogwarts by se mi vůbec, vůbec, vůbec nelíbilo. Už proto, kolik času tu do toho všichni investujeme a najednou by byl zcela ztracený.

Mrzimor - Kathlin Rownson

Co pro mě znamenají Hogwarts? No, jsou pro mě takovým virtuálním domovem, kde se můžu ukrýt před mudlovským světem, kde mě nikdo neruší. Můžu se bavit s ostatními, svěřovat se se svými zážitky. Nikdo mě zde neodsuzuje za to, jak vypadám, lidi jsou tu milí a upřímní a rádi se baví o všem možném. Dále mě baví učení se nezvyklých kouzel a formulí a na některých hodinách člověk pozná sám sebe a nebo jak by se měl chovat, co znamenají jejich vlastní pocity atd. A z toho plyne, že Hog by mi při náhlém ukončení hrozně chyběly a taky lidičky, co jsou zde, a pak i srazy, kde ty úžasné bytosti poznám osobně a hned můžu říct, že mám o několik desítek kamarádů víc. Vše, co se dá dělat na Hog, je prima a jsem ráda, že nějakou takovouhle zábavu mám. Hog jsou takové moje malé srdeční záležitosti.

Ohou, vyhrocuje se to. Slovní obraty jako "dokonalý svět mnoha snících" či "srdeční záležitost" v předchozích ročnících neznaly svého místa. Také cítíte tu bolest, která z páťáků čiší, když si představí konec Hogwarts? Aby ne, když jsou schopni a mnohdy i naschvál proplétají řetězce mudlovských a kouzelnických osudů. Otázkou je, zdali se něčemu podobnému vůbec vyhneme, když už zde jsme tak dlouho a své kouzelnické přátele známe takzvaně i "naživo". 

Šesťáci již téměř zatáčí do cílové rovinky a do této fáze se jich dostane poskrovnu. Jak se spletence reality a virtuálního světa upevňují dále?

Mrzimor - Siny de Sorrow

Hogwarts jsou pro mě druhým domovem a znamenají pro mě v životě docela hodně... Mám tu kamarády, se kterými si ráda povídám, je to trochu útěk z reality a je to bezva.
Soutěže a nějaké ty hodiny mi dávají další náměty k zamyšlení, případně mě podněcují k tvoření něčeho - ať už třeba povídky, obrázku nebo básničky, za což jsem vděčná, alespoň mé mozkové buňky neumírají z toho nudného, obyčejného života. *usměje se*
S jejich zrušením bych se asi zpočátku vyrovnávala dost těžko, bývám tu skoro pořád. Od doby, co přijdu ze školy domů, tu většinou sem. Ani nevím, kde bych volný čas strávila, a jak bych našla všechny, se kterými si tu tak dobře rozumím. Bylo by mi smutno, takže na nějaké rušení ani nepomýšlejte! *usměje se*

Zmijozel- Jean Molliacová

Hogwarts pro mě znamenají opravdu hodně. Je to zdroj zábavy, inspirace a místo, kde člověk může vytvořit, cokoliv si usmyslí. Je to místo, kde každý sebebláznivější nápad může být zrealizován. Hogwarts ale tvoří především lidé, kteří tu jsou. Je skvělé mít si kde jenom tak pokecat, má vám kdo poradit, můžete pracovat na společné věci nebo se těšit z úspěchu toho druhého. Hogwarts jsu zkrátka svět, kde nic není nemožné...

S jejich případným zrušením bych se vyrovnávala velice těžko. Radši si to moc ani nechci představovat, je to zkrátka část života, která už ke mně neodmyslitelně patří. Asi bych se snažila najít nějaký podobný projekt, ale nikdy by to už nebylo takové jako tady.

Šesťáci tedy definitivně odmítají již jakékoliv připuštění toho, že by jim jiný projekt mohl nahradit Hogwarts. A pouta se upevňují a upevňují a upevňují... Jak to ale bude v sedmáku? Splynou nám ty dva paralelní světy úplně? Nebo nás čeká něco překvapujícího?

Poslední študácký rok - pro mnohé krizový, pro mnohé vrcholový, pro některé spása, pro jiné peklo. Cílová rovinka, kde se každý může vyblbnout až do sytosti, dokud nedokončí svá studia. Užívají si, že jsou těmi nejstaršími ze studenstva, sedmácká péčka se prsí, až to hezké není, aby všem ukázali, že "na to ještě mají", a všichni k sedmákům vzhlíží, protože oni přeci chytají OVCE. Budou naši sedmnáctiletí žáci rozumní, závislí až za hrob či jinak zaujatí?

Havraspár - Monny von Schatz

Hog pro mě znamenají způsob jisté relaxace. Útěk do světa fantazie a tím možnost schovat se před útlakem reality, když její míra začne být neúnosná.
Jejich náhlé zrušení by mě jistě velmi ranilo, ale ne natolik, abych se s tím nebyla schopná vyrovnat. Za tu dobu, co tu jsem, jsem si na tomto světě vyvinula jistou závislost. Něco jako když ujíždíte na televizním seriálu, kterému ovšem můžete určovat směr a děj. Nejspíš bych velmi truchlila, bylo by těžké si najít nějakou jinou zábavu, která by byla kvalitativně stejná, ale jak říkám, srovnala bych se s tím. *usměje se*

Nebelvír - Aváček de Hillson

Hog pro mě znamenají druhý domov. Mám je ráda a obětuji jim hodně času. Je to pro mě místo, kde mohu rozvíjet fantazii (i když po těch letech už jí moc nemám). Našla jsem zde jednu opravdu skvělou osůbku, se kterou se vídám i ve světě mudlů, a mám ji moc ráda!

Jak bych se vyrovnávala s náhlým zrušením Hogu? No myslím, že by to byla slušná podpásovka! I když si pořád stěžuji, že mi to tu bere hodně času a že dělám věci zbytečné, myslím, že zrušení by bylo šokem a měla bych abstinenční příznaky... Dovedu si sama sebe živě představit, jak stojím za plotem, koukám na rušící se školu a buším pěstmi do neviditelného plotu. Později, co bych vše kolem sebe rozbila, bych asi padla do traumatického šoku, kdy bych byla apatická a jen tak s kutálejícími se slzami koukala bez přestání na hrad, který se vzdaluje. A co by se dělo dál, to snad ani nemyslet... Takže doufám, že se nic podobného nestane!

Zmijozel- Tydynka Flyová

Hogwarts pro mě znamenají hodně a vždy budou podstatnou částí mého dětství, které jsem tu strávila. Byla to období, kdy jsem tu seděla pořád, období s jedním předmětem, když jsem se tu objevila jednou za týden, ale nejde odejít, je to něco jako můj 'druhý domov'. V téhle chvíli rozhodně špatně, je to pro mě zabíjení volného času, který by byl jinak pronuděný. A asi bych ztratila i některé kontakty s lidmi. Né, Hog tu musí být napořád. *směje se* Počítám s tím, že mě to někdy přestane bavit. Ale pokud se nestane nějaká tragédie v mudl životě, nehodlám se mazat.

Vidíte to? Každý jinou cestou. Ať už vyrovnání a vnitřní klid a mír, nedílná součást života či záchvěvy nostalgie, pro sedmáky jsou Hogwarts především jediným - totiž druhým domovem, a to v pravém slova smyslu. Těžko se slovy vyjádří, co pro ně Hogwarts znamenají, ale slova, která i přes veškeré obtíže naleznou, vyzařují sílu, ze které pramení.

Nás ale také zajímalo, jestli je toto vrchol veškeré gradace a v rozšiřujícím studiu pak student postupně "odumírá", nebo zůstává ve stejné hladině, či se jeho pouto stále ještě utváří a zpevňuje. Co myslíte?

Nebelvír - Kate Resea

Hog je pro mě něco, co se slovem nedá popsat. Je to má mírná závislost a díky nim jsem poznala spoustu skvělých lidí. Pro mě Hog není jen stránka, ale takové... místo, kde jsou ti lidičky. *zasměje se*
A kdyby se zrušily? Uf, asi bych to po pár týdnech překousla, ale přesto by to pro mě byla rána, páč Hog znám docela dlouho a ten čas, co jsem tomu obětovala... Asi bych někomu ukradla tu jeho kachničku a vydírala ho! *směje se*

Mrzimor - Felicitas Frobisherová

Ráda říkám, že pro mě je to tu o lidech, takže pro mě by náhlé zrušení Hog znamenalo především ztrátu zásadního společného tématu (i když si umím představit, jak dlouho by nám případně vzpomínání na Hog a rozebírání jejich zrušení vydrželo). Takže by se asi prostě ukázalo, jestli s těma lidma, co jsem tady poznala, mám něco společnýho i v reálným životě, protože kontakty na ty, se kterýma se nejvíc bavím, samozřejmě mám i mimo.
A co se týče času stráveného u netu, myslím, že by se nijak moc nezmenšil. Když je čas a nálada bejt na netu, tak se vždycky něco najde.

Zmijozel - Adanedhel Bloom

Už se k tomu musím někde přiznat, já jsem jenom obyčejná pijavice. *nepatrně se usměje* Přišla jsem sem, vykradla ze školy všechno, co jsem potřebovala - rozuměj kouzelnickou alternativu k mudlovským přátelům - a teď už by mě náhlé zrušení školy asi moc nezasáhlo.
S těmi správnými lidmi jsem v kontaktu i mimo ni, jen by mi bylo líto, kdyby měl takhle skvělý projekt skončit, protože takových pijavic, kterým něco chybí a kterým tahle škola má co nabídnout, je za bránou určitě ještě hodně. *usměje se*

Lidé, lidé, lidé. Na konci té pouti opět dostojíme podstaty, na které byly zdi Hogwarts založeny - zábava, přátelství, relax. Ať už to potřebné již máme za sebou, nebo to stále ještě prožíváme, nakonec Hogwarts vždy splní účel, za kterým bylo stvořeno. Cesta k tomuto cíli je ale trnitá.

Všimli jste si něčeho? Slov, která se opakují ve všech názorech? A víte, kolikrát to bylo? Máme zde 24 názorů, z toho pětkrát bylo v souvislostí s Hogwarts použito slovo jako je útěk/prchat/únik. To není nic alarmujícího. Sedmkrát bylo použito silnější slovo - rodina či domov. A hádejte, jak je na tom závislost? Ano, bylo to šestkrát, což je s přihlédnutím k významu tohoto slova docela zajímavá cifra, že?

Tak či onak, dostaneme se nakonec všichni do podobného závěru, pouze jinou cestou. Tak jaká bude ta vaše?

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář