Havraspár vs. Sport - Jaká je skutečnost? I.
V poslední době až moc nepříjemně často slýchávám, že pravý Havraspárský student by měl být neschopný ve sportování, nemít pro něj pochopení, ba jím snad dokonce opovrhovat. Jakožto věrný přítel a ctitel sportování mám povinnost se proti těmto vyjádřením ohradit, stejně jako by to byla má přítelkyně. Plus se považuji za pravého Havraspárského!
V prvním díle (nebojte se, celkem budou pouze dva, nicméně jestli budete chtít, mohu vyjít vstříc a psát pravidelně na pokračování jako mudlovská Ordinace v růžové zahradě, problémů ve vztazích při sportování je vždy dostatek) bych Vám, čtenářům, chtěl odkrýt informace z kolejní historie, které možná naprosto změní Váš pohled na sport. Pojďme tedy na to.
Každý modrý student zná sedm havraspárských ctností, na které nikdy nesmí zapomenout a o které se vždy snaží usilovat. Nikdo jimi však nevládne stoprocentně, vždy je možnost se zlepšit, tento můj názor již minimálně podporuje fakt, že havraspárští zanedbávají sport. Říkáte si, že sport nemá s havraspárskými ctnostmi nic společného? Nechte mi tu radost vyvést Vás z omylu!
*
Pokud chcete opravdu vládnout Moudrostí, nesmíte různé názory okamžitě házet do koše, ale přiznat si, že mohou být pravdivé. Díky tomu dokážete uznat, že na sportu opravdu může být něco, o co přicházíte, akorát to neznáte.
Vím, je skutečně obtížné přiznat si, že v něčem nemusíte mít pravdu. K tomu, abyste to dokázali a projevili tím svou Moudrost, je zapotřebí Rozhodnost. Schopnost rozhodnout se potlačit své sebevědomí do pozadí.
To také není jednoduché, viďte? Potřebujete sílu k Rozhodnutí, věřím ale, že Cílevědomost, která ve Vás dřímá, Vám dokáže prolomit tato pouta a povede Vás blíž k cíli.
Pokud pro Vás není jednoduché v sobě najít Cílevědomost, pak očividně nejste čtenář z Havraspáru a tato "lekce" není pro Vás.
Chvíli počkám.... ..... .... dobře, už jste Moudří? Výborně. Pomalu se dostáváme do finále.
Jestliže zachováváte objektivní názor, že vlastně vůbec nevíte, jestli je sport správný nebo ne, můžete se nad tím díky svému Důvtipu také objektivně zamyslet. Pokud dojdete ke stejnému závěru jako já, vyhráli jste. Pokud ne, pak jste nepřemýšleli objektivně, ale nechali jste se opět unést. Ti, co neuspějí, ať se prosím vrátí na začátek a zkusí to znovu.
Můj objektivní názor je tento: Jsme kouzelníci, znamená to, že si dokážeme ulehčit život kouzly, zatímco mudlové musí tvrdě makat. Můžeme používat kouzla v domácnosti, při práci, při pomoci, ale také nesmíme zapomenout na černou magii. Kouzelníci se často povyšují nad mudly díky tomu, že umějí kouzlit. Cítí tak svou moc. Moc je velmi nebezpečná věc. Jako příklad zde uvedu můj oblíbený řád Jediů. Ti mají zlepšené reflexy, schopnost telekineze, telepatie a podobně. Přestože však mají tuto sílu, jsou od malička učeni Skromnosti a Pokoře, aby neměli tendenci této moci nad ostatními zneužívat. Co to znamená v praxi? Přestože vládnou Síle, nepoužívají ji, pokud opravdu nemusí. Neulehčují si život, protože by si na něj zvykli a lenivěli by ještě více. To je ta Pokora k moci. Když se vrátíme ke kouzelníkům, je přeci hrozné pozorovat člověka uvízlého v gaučovém kráteru, jak mává hůlkou a nechává kouzla za sebe dělat svou práci.
Pokud takto zlenivíte a nebudete se hýbat, nebudete Krásní.
Co jsem tím vším chtěl říct, nesmíme za sebe nechat pracovat pouze magii, ale dát do toho něco ze sebe. K tomu ale potřebujeme nějakou fyzičku a svaly. Sečteno podtrženo, nesmíme zanedbávat sport! Do komentářů mi prosím napište, zda se Vám toto psychické cvičení povedlo a na kolikátý pokus.
*
Pověděli jsme si, jak je důležitost sportu schovaná ve všech našich ctnostech, pořád ale můžete být na pochybách, jestli jsem si toto všechno pouze nevymyslel, aby to sedělo do mé teorie. Nechám tedy "promluvit" činy dávných legend, které Vás přesvědčí již stoprocentně. Proč jako příklad nepoužít legendu největší, Rowenu z Havraspáru?
Jistě víte, že Rowena postavila hradní schodiště, které si dělá, co chce. Co myslíte, že bylo jejím záměrem? Samozřejmě zlepšovat kondici všech kouzelníků, jelikož každá cesta se tak protáhla, že nakonec nikdo nestíhal a schody bral po dvou. Určitě sami jako já vidíte Rowenin šibalský úsměv, když potkala studentíky zpocené od hlavy až k patě.
Samotná myšlenka schodiště, totiž že není důležitý cíl, ale cesta, která k němu vede, ve skutečnosti znamená, že důležitý je sport vedoucí k cíli.
Havraspárští stejně tak znají tajné schodiště, Labyrintové. Proč myslíte, že stoupáme po svých (znovu!) a místo toho nelétáme na růžovém obláčku? A když už po svých, proč ty schody opět musíme vybíhat nahoru a ne dolů? Protože běh ze schodů dolů Vám k fyzičce moc nepřidá.
Stejně tak i nejvěrnějším přítelem se nechala inspirovat. Havran Staroušek. Jedním z důvodů, proč ho měla v oblibě, bylo kvůli tomu, že byl stále v pohybu, létal si, kam chtěl. Rowena milovala pohyb, běh, volnost. Tento symbol volnosti, pohybu a letu se nakonec dostal také do kolejního erbu.
Abych Vás ještě trochu více přesvědčil, vydal jsem se do hradní knihovny, kde jsem celé dny a týdny pátral po bližších informacích o zakladatelích, konkrétně právě o Roweně. Už už jsem chtěl svou snahu vzdát, když jsem konečně došel k cíli. Nutno podotknout, že už jsem z toho všeho hledání byl tak zpocený, že by mě i Rowena pochválila za to, jak namáhám své tělo.
Našel jsem zde nakreslený prastarý obraz zachycující Rowenu při očividné činnosti. Doufám, že mi autor obrazu odpustí, že zveřejňuji jeho dílo, stejně asi ale už bude mrtvý. Odpočívej v pokoji, autore.
*
(Popis obrázku: Rowena a ranní běhání)
(Pozn.: Zdroj)
***
Tak to vidíte. Kdo neuvěřil, ať se nad sebou zamyslí, je to potřeba.
V druhém díle si vyslechneme pár názorů na sport přímo od havraspárských studentů. Výběr provedu náhodně, rozhodně se máte na co těšit!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Justin Angel SaneVydáno:
