Červené ostatky
Vždy se říká, že dámy mají před pány přednost. Dnes to tedy uděláme naopak a představíme si nejdříve mladého muže, který se musel na sedmibojařské zápolení dívat jen z tribuny. Je jím talentovaný červený student Michael Jones.
*
Tento student po prázdninách nastoupí do 5. ročníku a tudíž bude mít možnost skládat zkoušky NKÚ. Jestli této možnosti využije, ví jen on sám a možná ani to ne. Rozhodně mu ale budeme držet pěsti. Jeho datum registrace hlásí, že na hrad přišel v roce 2012 a je mu krásných 15let! No… ještě pár let a bude to jistě muž, jak se patří! Co jsem tak vypátrala, je to zdatný famfrpálový střelec a svůj tým zajisté rád podrží. Podařilo se mu sesbírat krásných 56 terčíků. Očividně rád navštěvuje ďábla, kterého nejednou pokořil a zajisté i o něco obral. Merlinu-žel, bomba hnojůvka se před ním i nadále ukrývá! A možná je to dobře, při nálezu by se totiž zajisté musel vyhýbat červenému prefektovi obloukem!
Z vlastních zdrojů vím, že je to velký milovník koblih. Především těch, které mají jistý podtext šprýmovnosti. Což jasně mluví o tom, že má rád zábavu a nebojí se zasmát ani sám sobě. A i když mi někdy hrozí proměna v opelichané zvířectvo, o jeho skvělé koblihy se jen tak připravit nenechám! Vůbec bych se nedivila, kdyby byly návykové… Ať tak, či onak, myslím, že by to byl skvělý Sedmibojař a budu se těšit, zda ho v tomto klání uvidím příště. A co v malém rozhovoru řekl přímo on?
Corvinus Declaratio: Proč jste se chtěl stát Sedmibojařem za svou kolej? Co jste od toho očekával?
Michael Jones: Abych mohl vyhrát Sedmiboj a šířit pak slávu a úžasnost v Godrikově jménu. No, čekal jsem od toho přibližně… *na pár minut se zarazí a něco počítá na prstech* Asi sedmnáct set srpců, jo, přesně to bych čekal. *mrkne*
*
Corvinus Declaratio: Ach… jak taky jinak. *zasměje se* Jste hodně zklamaný, že jste nebyl vybrán? Vzpomenete si, jaké pocity jste měl při losování tří Sedmibojařů? *na chvíli se odmlčí a pak dodá* Pokusíte se o to příště znovu?
Michael Jones: Ano, myslím, že to pro mě byla životní rána, bylo to něco jako by z vesmíru zmizely koblihy a nahradila je brokolice. *otřepe se* Vzpomínám si na ten večer docela dobře, šel jsem onehdá na sklenku *zarazí se* citrónové limonády a když jsem si uvědomil, kolik je, vyrazil jsem od Prasečí hlavy jako splašený potlouk. Celou cestu do hradu jsem běžel a to doopravdy, bylo to celkem *vytáhne pergamen nadepsaný runovým písmem, ve kterém zkušené oko rozezná název "Googlemaps"* 3 296 km, podle mých zdrojů. *sroluje pergamen* Doběhl jsem zborcený potem a hle - pohár se na mě vykašlal. A ano, jistě se příště pokusím opět probojovat přes kolejní výběr a potom si buď zasedmibojuji, nebo se stanu členem elitního klubu slečny Tydynky (spolek těch, co pohár dvakrát nevybral, ač byli nominovaní).
*
Corvinus Declaratio: Rozumím, musela to být krutá rána osudu! *snaží se skrýt lítost, kterou náhle pocítila* Jak jste využil čas, který jste nemusel věnovat Sedmiboji?
Michael Jones: Abych pravdu řekl, ze začátku to byla pouhá prokrastinace, ale myslím, že časem jsem upadl až do úplné apatie. Nebylo to vůbec dobré.
*
Corvinus Declaratio: To je ale skvěle strávený čas. Kde kdo by vám to potvrdil! *zasměje se* Vzkázal byste něco těm, kteří celý rok zápolili v tomto klání?
Michael Jones: Ukradli jste mi místo, bídáci! *zasměje se* Ale šlo vám to pěkně, jen co je pravda. *smekne myšlený klobouk*
*
Corvinus Declaratio: *zasměje se* No vida, to je vzkaz! A poslední otázka, z trochu jiného soudku. Prozradíte našim čtenářům něco o koblihách a tajemných praktikách kolem nich?
Michael Jones: Víte, koblihy jsou 
pokladem světové kultury, řekl bych, což mnoho lidí vážně nedokáže docenit. Ukuchtit správnou koblihu, kterou pak zapečetíte do ručně vyřezávané dřevěné truhlice, to není jen tak. A opravdu kvalitních výrobců koblih je dnes na světě po čertech málo. S profesorkou Meissed se snažíme vyhledat tyto výrobce a ochutnat jejich kulinářské skvosty, ale je to běh na dlouhou trať, posledního pekaře jsem v peruánských jeskyních Šílenství naháněl skoro čtyři měsíce. Nic pro kouzelníky bez notné dávky trpělivosti...
**
A co z toho plyne? Nestavte se panu Jonesovi do cesty, neb vás poté může stihnout nějaká ta koblihová neplecha, možná i kletba! Na druhou stranu, pokud se rozhodnete s ním skamarádit, sežeňte několik… set koblih a třeba se to povede! A kdo ví, třeba se příští Sedmiboj zaměří na koblihy a pan Jones zapomene na letošní křivdu od Poháru Sedmiboje!
Ještě, než se přesuneme dál, se ale musíme podívat, co o něm řekli jeho spolužáci. A že to byla slova hezká, to musím potvrdit!
Nebelbrach Mechacha: Mike by do Sedmiboje vnesl svěží padoušský vítr. Je pravděpodobné, že by zbořil arénu, shodil ji na hlavu soupeřům a jako jediný přeživší zvítězil.
Oliver McCollin: Náš Mike je prostě třída, co si budeme povídat! *směje se* Ačkoliv mívá Mike problémy s termíny, myslím si, že jako Sedmibojař by si dal na každý jediný termín velký pozor, aby ho neprošvihl. Mike je nesmírně kreativní a k tomu ještě velmi šikovný ve všech ohledech. Jeho kresby bývají propracované, a ačkoliv to jsou stále takové ty "amatérské" kresby (tedy žádná Kejtlýna), stále mají obrovské kvality a svou propracovanost. Jeho psaný projev je též velmi kvalitní a musím říci, že bych byl býval hrozně rád přenechal své místo v červeném triu, protože by naši kolej dokázal reprezentovat podstatně lépe. Myslím, že by dokázal zamíchat s pořadím na úplné špičce.
Je to osoba správně šáhlá a skvěle vtipná. Prostě… škoda, že v Sedmiboji nebojoval!
Hekatea Centaurix: Věřím, že Mike by si v Sedmiboji vedl velice dobře - má skvělý smysl pro humor a nechybí mu fantazie ani nadšení, dokáže se rychle zorientovat, takže by pro něj nebylo ani přílišným handicapem, že by se s typy jednotlivých praktických úkolů setkal poprvé. Je dobrý jak v psaném, tak ve výtvarném projevu (jeho obrázek lovící sovy pálené, který nakreslil pro Osovnost, je prostě nezapomenutelný) - navíc tvoří s lehkostí, která by mu snad pomohla překonat případná úskalí zadání a jistě by se zalíbila i porotcům. Hm... a jak ho vnímám? Jako kamaráda!
***
A kdo u červených získal pomyslného druhého černého Petra? Byla to zajisté velmi šikovná dívka jménem Cecilie Rose.
Cecilie po prázdninách nastoupí do 3. ročníku. Je to tedy 13letá studentka s datem registrace 2013. Od té doby ukázala, že by v sedmibojařském klání rozhodně nebyla marná, o čemž se můžeme přesvědčit i v archivu výjimečných prací, kde se pár jejich výtvorů opravdu objevilo. Například i tento obraz z mé soutěže „Tvoříme s fantazií“ dokazuje výše řečené!
*
(Cecilie Rose - Tvoříme s fantazií)
*
Ačkoliv je pravda, že nikoho marného by Nebelvír do takové nominace ani nepustil, že. Za dva hogwartské roky nasbírala 1914 bodů, pochytala 43 terčíků a vytrénovala si střelce na 4. úroveň. Podle všeho se jí zalíbilo i u ďábla, přestože se jí zisk některého z magíků zatím vyhýbá - ano, i ona čeká na bombu hnojůvku!
Když jsem ale pátrala po nějakých informacích o této mladé dámě, zaujaly mě její zájmy. To, že ráda čte, je vcelku normální, to kde kdo. Že hraje na všemožné i nemožné nástroje, to hodně obdivuji a vlastně i závidím… ale co mě dostalo, byla věta: „K mým zálibám patří slévání všelijakých substancí a neočekávané výbuchy.“ Musím říct, že mě překvapilo, že náš hrad ještě stojí, když má slečna tak ráda ty výbuchy! To nejspíš svědčí o tom, jak dobře je postavena školní laboratoř, nebo možná i celý hrad!
Cecilii naše redakce na hradě bohužel nezastihla, že by už vyrazila na prázdniny? Možné to je, vždyť je léto! Avšak ještě jsme se zeptali jejich spolužáků, co oni na ní.
Zoraida Boyer: Cecilka by byla určitě skvělá jako ostatní Sedmibojaři a určitě by to dotáhla daleko, kdyby chtěla. Vnímám ji jako usměvavou a pohodovou spolužačku. *usměje se*
Oliver McCollin: Naše Cilka… toť otázka, co o ní psát, že ano. *směje se* Cilka je taková šedá myška naší koleje. Je velmi nenápadná, myslím, že si někteří starší ji určitě spletou i s prvačkou. *směje se* Ovšem na své mládí je velmi šikovná a kreativní. Má moc povedené obrázky, a když se do něčeho zakousne, tak se v tom dokáže hodně seberealizovat, jako se jí letos třeba povedlo pěkné bodové konto. Sice byla taková ta "pátá" naší nominace, ale rozhodně by nebyla špatnou Sedmibojařkou. Ba naopak si myslím, že u ní je škoda, že nebyla vybrána, protože by mohla celému hradu ukázat, zač je toho Cilka! Tak třeba příště. *usměje se*
***
Tak a to je z červených ostatků vše! Nezbývá než čekat, zda se někdo z nich neobjeví v dalším ročníku Sedmiboje!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Lilien Emity WatfarVydáno:
