Havraspárští doporučují I.

Dnes se podíváme na knihu. Tlustou, jiné se v Havraspáru nečtou. Tenké knihy jsou merlinapustým hýřením papírem na díla, v nichž se děj sotva stačí rozvinout a musí končit. Abychom ovšem čtenáře nevyděsili, bude pro začátek zvoleno dílo o pouhých tři sta padesáti stranách, tedy v rámci možností relativně útlé.

Všichni jistě četli - a pokud ne, rychle tak učiní - nedávnou filmovou vlnou doprovázenou knihu Zlodějka knih. O té dnes řeč nebude. Hozena do davu, zabila by sedm mudlů, a i když moudrostí i vahou odpovídá chutím havraspárské knihovny, poslouží nám dnes pouze jako cesta ke knize jiné, knize prostého názvu - Posel.

Posel, kniha stejného autora, je o něco starší, o něco tenčí, o něco neznámější a mohu-li svým naprosto správným úsudkem soudit, o něco lepší. A to je co říct. Je vtipnější, má spád, je psána originálním, lehkovážnějším stylem a je, jak to u skvělých knih bývá, opatřena kouzlem fyzické bolesti z odkládání před dočtením.

*

Markus Zusak, australský spisovatel - v knížce má Vánoce v létě! - sepsal zajímavý a na rozdíl od pozdějšího díla méně závažný příběh o devatenáctiletém Edovi, taxikáři z předměstí.

Ten, unášen zvolna obyčejným životem až moc obyčejného kluka s hrstkou kamarádů a hrstí věku a povaze náležících starostí, dostane podivuhodnou příležitost stát se neobyčejným.

Tu mu přináší záhadná poštovní zásilka - jediná hrací karta s šifrou. Poté, co Ed bystře zjistí, že karta skrývá adresu, že adresa skrývá člověka nehýřícího právě štěstím a že jej odesilatel nabádá, aby nešťastníkovi z karetního adresáře pomohl, život mladého taxikáře nabere nevídaný směr.

Karet i příležitostí k dobrému skutku přibývá, skutečná pomoc si žádá celého a rozhodně ne obyčejného Eda a příběhy lidí, ke kterým se skrze pomocnou ruku odkrývá cesta, se začínají prolínat s tím jeho, dříve tak nudným a bezradným.

*

Není na co čekat. Odložte všechno, co vás zrovna zdržuje, a pusťte se do čtení!