Děsivé příběhy lékouzelnické

Z ošetřovny se ozývají skřeky a hekání, člověku až hrůzou vstávají vlasy na hlavě a tuhne krev v žilách. Napadlo vás někdy zapátrat, co hrůzného se tam za zavřenými dveřmi děje a jaké děsy musí prožívat nejen pacienti, ale i hradní zdravotnice? Pokud ano a máte kuráž, čtěte dále.

Teď, v době Halloweenu, je hradní ošetřovna tak nějak ponuřejší než obvykle a vzduch je tu propleten podivnou mlhou. Ovšem redaktor musí být nebojácný, a tak jsem sebrala kuráž a vyrazila na průzkum, abych odhalila onu děsivější stránku lékouzelnické praxe.

Když jsem vstoupila přímo do prostor ošetřovny a s hrůzným skřípotem se za mnou zavřely dveře, pátrala jsem po místnosti a hledala nějaké stopy po pacientech či jiných bytostech. Podivně se mi stáhl žaludek, když jsem spatřila několik dosti nevábně vyhlížejících ubožáků. V tom jsem zaslechla praskání a šramocení, až mi mráz běžel po zádech. Najednou se přede mnou vynořila z apatyky samotná madam Oresta Vianueva, školní zdravotnice.

"Fuj to jsem se lekla!", vylétlo mi z pusy. Hned jsem raději slušně pozdravila a řekla jsem si, že když už jsem na ni narazila, vyzpovídám ji pro vás.

Corvinus Declaratio: Jaký nehrůznější zážitek se Vám na ošetřovně přihodil madam?

Oresta Vianueva: Na ošetřovně se toho přihodí spousta. Ve své funkci nejsem tak dlouho, abych zažila pořádně hrůzný zážitek v roli léčitele. Za studentských let se mi nějaký přihodil, ale nerada na něj vzpomínám. Raději mám zážitky z dob karantény, kdy jsem nesměla nikam a z ošetřovny byla podniknuta exkurze do Azkabanu...

*

Corvinus Declaratio: Hm... to by asi stálo za průzkum, co se tu tenkrát dělo *píše si poznámku do redaktorského zápisníku* Narazila jsem tu na několik zajímavých případů. Mohla byste mi prosím osvětlit, co se těm nebožákům stalo? Například tomuto. *ukáže prstem na nejbližší postel*

Oresta Vianueva: Tento chlapec neuposlechl rad v lékárně na Příčné ulici. Víte, jak je u prostředků pro dospělé napsáno, že je to jen pro dospělé? Subjektu to samozřejmě nedalo a musel to vyzkoušet. A nejlépe všechno najednou... Následky byly katastrofální! Už už jsme pomalu začínali hledat dárce... Ovšem, teď je možné, že takovéto prostředky nebude potřebovat vůbec.

*

Corvinus Declaratio: To je tedy hrozná představa zůstat bez tváře. Snad ho z toho dostanete. A co tenhle případ? *pohlédne na lůžko na opačné straně místnosti*

Oresta Vianueva: Víte, tohle je jednoduché. Blíží se Halloween a nacvičovaly se masky na přehlídku. Bohužel maska nedržela a studenty nenapadlo nic jiného než vzít lepidlo a trochu si pomoci. Lepidla použili hodně a toaleťák se přilepil k tělu. Ale převtělení se povedlo, ne?

*

Corvinus Declaratio: *dívá se na madam Orestu trochu nedůvěřivě* No, vypadá opravdově. A co tamta chudinka, vypadá tedy nevábně.

Oresta Vianueva: Co dodat. Studentka jednoduše málo hlodala a hlodala. A když se šla inspirovat za zvířaty do lesa, nenapadlo ji nic lepšího než jejich techniky ihned vyzkoušet. Ukázalo se ale, že měla alergii na smůlu. Takže místo aby si zkrátila chrup, tak se z toho opupínkovala. To je ale pech, co?

*

Corvinus Declaratio: Skoro to vypadá, jako by Vás to pobavilo madam. Ale v kronikách hradního lékouzelnictví jsem našla ještě horší případ. *ukáže madam obrázek a dost znechuceně se raději dívá jinam*

Oresta Vianueva: Popravdě tohle netuším. Ještě jsem neprozkoumala všechny záznamové svitky na ošetřovně (a že jich je). Co jsem zběžně prohlédla, mělo by se jednat o nemoc zvanou Enviinimus Pimplus znamé jako závistivé pupeny. To závidíte tak moc, až vás to poznamená. Zmizí to ve chvíli, kdy přestanete druhému závidět.

*

Corvinus Declaratio: Doufám, že se to nešíří jinak než jen závistí. Když vidíte takové případy, nemáte občas nutkání ochutnat něco z apatyky?

Oresta Vianueva: Jen občas? Od doby, co se apatyka od naplnění rozšířila, jsem tam v jednom kuse. Někdy to zanechá i nějaké ty následky...

*

Corvinus Declaratio: *dělá, že nevidí jak madam cuká oko* Tak nějakou lehčí závěrečnou otázku. Jak řešíte pracovní vytížení, když máte na ošetřovně nával?

Oresta Vianueva: Přiznávám, že na tohle jsem zatím nepřišla. Jelikož jsem takový nával, který by mě zaměstnal natolik, že bych nestíhala, neměla. Naštěstí tam mám skřítky pomocníčky, kteří mi v mé nepřítomnosti vypomáhají. Popřípadě obstarávají kuchyň.

*

Corvinus Declaratio: Snad tomu tak bude i nadále. Začínám mít pomalu pocit, že dostávám nějakou vyrážku, tak Vás raději nechám s Vašimi pacienty a poběžím. Děkuji za zajímavý rozhovor madam.

***

Při odchodu jsem měla velice divný pocit, že na mě při rozhovoru něco vlezlo a že se to co nevidět projeví. Ještě naposledy jsem se otočila než jsem za sebou zavřela dveře, ale madam Oresta zmizela v zeleném oparu. "Opravdu podezřelé", proběhlo mi hlavou...




Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: Wronka Zabloudilová
Vydáno:

Komentáře
Supr rozhovor! Narazit na tyhlety.... stvoření.... je docela děsivé :D
E.T. | 04. 11. 2016
1537454616