Vrchní strašidlo Matthew Whitecrow

Nejen dnešní večer, ale i všední hradní dění umí být děsuplné. Abychom poznali celou šíři strašidelných okamžiků hradního života, nemohli jsme neminout člověka, který má školní dění na starosti. Mysleli jste si, že na našeho nejvyššího strašidla nemohou? A věříte, že i on může mnohé děsit?

K příležitosti dnešního dne jsme se odvážili prozkoumat situaci okolo samotného srdce našeho hradu, ředitelny. Potažmo okolo strážce všeho hradního dění, pana ředitele. V první řadě nás zajímalo, zda si i tohoto předního kouzelníka dovolí něco děsit. Odpovědi pana ředitele, které byly pro potřeby rychlého sepsání článku lehce vymyšleny, jsou víc než zajímavé.

Corvinus Declaratio: Pane řediteli, straší vám ve v... ehm, straší v ředitelně mimo vás ještě... ne, jinak. Straší v ředitelně?

Matthew Whitecrow: To víte, že ano. Tam straší kde co. Klobouk straší, že mi je nerozřadí a nebudu je mít kam uložit. Profesoři straší, že přestanou učit. Někteří straší, že učit začnou. Do toho děsivé oběžníky z ministerstva. A každou chvíli něco strašidelně vrže a skřípá v hradních zdech. A kdo to musí jít prověřit? Sám? Potmě? O půlnoci? Já.

*

Corvinus Declaratio: To je velice nemilá povinnost. Studenty ale potěší, že vás někdy děsí profesorský sbor.

Matthew Whitecrow: Sbor?! Jen to ne, jestli se kolegové chystají zpívat, prchnou nám ze zakázaného lesa vzácné exempláře magických tvorů.

*

Corvinus Declaratio: Portréty minulých ředitelů vás někdy neděsí? Takové zašeptání obrazu do ticha při nočním soustředění na práci...

Matthew Whitecrow: Bývalí ředitelé prozatím žijí, straší mě tak výhradně, když přijdou na návštěvu. To nezní dobře, to tam nedávejte.

*

Corvinus Declaratio: Nedám. To jsme tedy probrali lidské bytosti, ale nás by především zajímala skutečná strašidla.

Matthew Whitecrow: V porovnání s některými lidskými bytostmi se většina skutečných strašidel marně snaží. Až je mi jich někdy líto. Většinu hradních strašidel jistě dobře znáte, co bych vám tak řekl nového. No, máme na hradě jednu velice šikovnou meluzínu. Nechávám ji bydlet v ředitelně, v krbovém komínu, a ta umí moc pěkně strašit. Po schůzi sborovny se to ovšem trochu plete s pískáním v uších. Jednu dobu se taky uvažovalo o pořízení bílé paní na hradní cimbuří, ale duchové měli pocit, že by jim brala práci. Do pořadníku na korzování po hradbách se ovšem nezapsal žádný!

*

Corvinus Declaratio: To je od nich ovšem nepěkné. Neuvažoval jste v takové situaci o importu strašidel ze zakázaného lesa?

Matthew Whitecrow: Uvažoval, ovšem v lese je od dob jedné nejmenované lesnice strašidel velice málo. Mnohá se nechtějí vrátit, nevěří, že už tam Mo... nejmenovaná lesnice neoperuje.

*

Corvinus Declaratio: Co se dá dělat. Alespoň bude na školních chodbách bezpečno.

Matthew Whitecrow: Myslíme oba ty samé školní chodby? Takové ty plné studentů?

*

Corvinus Declaratio: Jistě.

Matthew Whitecrow: No, tak snad v noci, když všichni spí. Řekněme.

*

Corvinus Declaratio: Bojíte se ještě něčeho?

Matthew Whitecrow: Celá ta funkce je děsivá. Takový velký hrad. Co když to spadne? Nebo nám utečou studenti a budou se volně pohybovat přilehlým okolím? Víte, jak děsivá je tíha zodpovědnosti? Podepíšete špatné lejstro a oni nám místo skleníku postaví tobogán. Objednáte do kuchyně čepičky místo ředkvičky a jste bez personálu.

**

Děkujeme panu řediteli za podnětný rozhovor a doufáme, že se mu bude líbit. Až si přečte, co všechno řekl. Nemohli jsme se nezeptat i těch, kteří se na celou věc dívají tak říkajíc z druhé strany. Bojí se někdo naopak pana ředitele?

Ministerský úředník: Strašně! Ředitel kouzelnické školy je pravidelně mou noční můrou. On nám tu funkci totiž může taky hodit na hlavu a co my pak s tím. Fronta se na to zrovna nestojí.

*

Zmijozelské bodovací hodiny: Ha, už jste tady zase? Dáme rozhovůrek? Letos by byl zvlášť šťavnatý.

Corvinus Declaratio: Já se jdu zeptat, jestli se bojíte pana ředitele.

Mrzimorské hodiny: Jenom když se blíží konec roku. O všechno nás obere, my se s tím celý rok sbíráme…

*

Nejmenovaná inspektorka výuky: Já se bojím jenom chvíle, kdy začne zapomínat. Kdyby mi včas nepodepsal výplaty pro profesory, šlo by mi o život. Všichni mají hůlky a někteří umí i čarovat!

***

Nikoho dalšího, koho by osoba pana ředitele dovedla děsit, jsme nenašli. Někteří oslovení ředitele přímo chválili a většina se shoduje na tom, že ho dokonce pokaždé ráda vidí. Jistou šanci by mohli představovat alespoň zaměstnanci pověření sezónní prací, kteří tuto nestíhají. Naneštěstí se zrovna nepořádá žádná celohradní soutěž. Vzali jsme proto zavděk vzpomínkou pořadatelů nedávného sedmiboje, kteří nás nechali nahlédnout do staré korespondence. Několik dní prý nedala jednomu z nich spát a skutečně pana ředitele v převleku noční můry jednou nebo dvakrát onen dotyčný viděl.

 

S těmi draky váhám, počítal jsem náklady… promyslím alternativy, Malkinová by dala slušnou cenu na zánovní kostým. Pro jistotu prosím pošlete míry profesora Olivera a vyčkejte mého rozhodnutí.
S pozdravem,
Matt




Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: James Watfar
Vydáno:

Komentáře
Achjo :D
E.T. | 04. 11. 2016
Tak tenhle rozhovor je fakt boží, dlouho mě nic takhle nepobavilo :D
Siofra | 03. 11. 2016
Občas nepřestávám sám sebe překvapovat. "Bývalí ředitelé prozatím žijí, straší mě tak výhradně, když přijdou na návštěvu." To se musím pochválit, tady jsem se povedl vyjádřit celkem věrohodně :D Dobrá práce pane redaktore :)
Matthew | 02. 11. 2016
Některé odpovědi mě protě položily :D Úplně to celé vidím v jasných strašidelných barvách... :D:D A mimochodem, další rozhovor s hodinami by mohl být zajímavý... :D
Lilien | 02. 11. 2016
1714086898