Vánoční šílenství aneb ve vánočních světýlkách zamotaný

Vůně perníčků se šíří chodbami a koledy znějí všude kolem nás, ale jak se připravují obyvatelé toho nejúžasnějšího kouzelnického místa? Odpustila jsem si vylehávání v posteli a vydala se do útrob vánoční nálady… podívejme se na vánoční šílenství.

Snad nic člověku nezvedne náladu tak, jako My Little Pony nebo Vánoce. Většina z vás tohle čte spíše kvůli tomu druhému. Ale vtípky stranou!

Každý hradní obyvatel má své zvyky, své oblíbené činnosti, každý máme své Vánoce. Nejsem zde proto, abych vám opisovala tradiční obyčeje. Nýbrž ty které jsou za hranicemi našeho chápání (ano, daleko za nimi). Uvedu příklad:

Tato ukázka je první druh vánočního šílence, jenž je všeobecně znám jako "Světýlkář" (či anglicky Lighter). Projevuje se nadprůměrnou láskou, posedlostí či ukrutnou potřebou být obklopen vánočním osvětlením. Neuvádím konkrétní příklady, abych nikoho neurazila, avšak částečně narážím na nový doplněk od NiT.

*

Kam se však vydat? Kde to překypuje vánoční náladou? Jak jinak než do kolejní místnosti! Tam se posledních pár duší snaží dokončit, sténajíc, své úkoly. *rozhlíží se, zda je někdo při smyslech* Támhle!... Ayo? *zeptá se potichu a ona procitne* Nevypadá na blázna. *přesto se ptá* Nesetkala ses v poslední době s... s vánočním šílenstvím? *zamrká, popřemýšlí a dá se do vyprávění*

Aya Watanabe: Nedávno mě postihla vánoční nálada a začala jsem poslouchat vánoční písničky. Celkem často se přistihnu, že si je pobrukuji nebo rovnou potichu zpívám. Znáte to... So this is Christmas and what have you done? *zasměje se*
Kromě vánočních písní pozoruji své vánoční šílenství v oblasti pečení cukroví. Ráda bych zkusila perníčky, ale u mudlů mi nikdo nechce pomoci. Pokud mi nikdo nepomůže, udělám si je sama! Jinde už tak vánočně šílená nejsem. Úplně jsem zavrhla tento rok vánoční výzdobu. Můj pokoj vypadá stejně jako na jaře či na podzim. Vánočně naladěna se cítím i bez figurek sobů, barevných světýlek či třeba blikajících postav sněhuláků kolem sebe.

**

To mě přivádí – děkuji Ayo – k 2. typu „bláznů“ a tím jsou takzvaní „Nevánočňáci“ (No-christmas guys). Jak jistě tušíte, jde o lidi, kteří nejsou zrovna kamarádi s Vánocemi či jejich výzdobou. Příklad najdete v Dickensově Vánoční koledě... nebo zde:

*

Pokračujeme v pátrání. Tentokrát zamiřme do Velké síně. Rozhlédla jsem se a zjistila, že konverzace je v plném proudu, proto jsem se rozhodla jen naslouchat.

Já miluji Vánoce. *řekne někdo* Nastražila jsem uši a poslouchala dál. Ještě dlouho jsem seděla, kdosi zrovna rozlil vánoční punč, jiní se smáli, další spravoval mikulášskou čepici a jeden klučina radostně objímal plyšového skřítka.

A tady to máme! Našla jsem ho! *začne vykřikovat* Každý se na mě otočí. Ale já už jsem na půl cesty do redakce.

*

Ptáte se, co jsem našla? Našla jsem ho. 3. úkaz. Někteří už vědí, o co jde. Ano, je to „Objímák“! Tento není nijak extra podivuhodný. Je nejrozšířenější a taky znám jako Huger. Už název napovídá. Zkrátka posedlost objímáním v čase vánočním. Má mnoho stupňů, buď slabší či silnější, buď lidí či předmětů.

Ano, ten pán opravdu stromek objímá... Věřte či ne.

*

Co ale teď? Vážně mi docházejí nápady. Kam? *proběhne do kolejní místnosti, zda není někdo tady* Avšak nikdo... *v tom jí do hlavy vletí nápad* Ke Třem! *po chvilce zběsilého běhu dosáhne místa* Obsadí prázdný stůl a opět svým havraním zrakem pozoruje. Vylezte, vy blázínci. *šeptá si pro sebe* Avšak vše působí docela běžným večerem. Něco zde chybí. Slunce za okny tiše zapadne a nechá ji samotnou hledat. Tak kde jste? *začíná se pomalu hroutit. Ale jak tak v melancholickém tichu naslouchá rozhovorům jiných, něco zaslechne* Snad mě neklame sluch? Nefalšovanou, pravou, a až do morku kosti... vánoční koledu.

Tohle byla věc, která mi tu tak chyběla. Písně. Nebudu to dál protahovat. Jde zde o běžný (či raritní?) syndrom. „Koledníček“ (či jinak Caroly). Čím se vyznačuje? Opakovaným a částečně nezastavitelným zpíváním koled.

*

Abych dokončila článek, stačí mi už poslední úkaz. A já už vím, kde ho najdu. Příčná ulice je zkrátka místem, kde se nepochybně pár typů najde. Obchody plné dobrot, doplňky se soby trochu jakoby dávali tu náladu zadarmo. *pokojným krokem se vydá na poslední místo jejich výpravy* Lékárna nebo papírnictví? Nikde však nenacházím poslední díleček do skládačky. U madam Malkinové jsou možná případy ale bohužel již výše uvedeny. Ale nesmím si zoufat! *vykročí s podivuhodným optimismem* A jakoby mi sám duch (šílených) Vánoc poslal osvícení... A já uviděla kohosi, jak ve velkém množství sype věci do košíku. Aleluja!

Náš poslední úkaz má každý ve svém okolí. „Dárkupák“, což je spojením slov dárek a nákupák, je také rozšířen pod názvem Gift maniac. Postižení zasahuje nesoudnost o ceně, důležitosti, množství či vhodnosti dárku. To se u mnoha Dárkupáků netýká jen jednoho dárku, ale všech. Občas dokonce vůbec netuší, k čemu daný předmět slouží.

***

A tímto varuji všechny nešílené... před námi šílenými.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář