Zpověď bývalé primusky Havraspáru

Pokud vás zajímají pocity, které měla Wronka Zabloudilová při předávání postu, její euforie při získání odznaku Roweny z Havraspáru, nebo to, jaká má pro nás moudra do hradního života, čtěte dále.

Všem modrým i nemodrým je určitě jméno Wronka Zabloudilová dobře známo. Ať už jste o ní slyšeli v souvislosti se Sedmibojem, vedením havraspárské koleje, módní patroly či jste si s touhle milou osůbkou někdy jen tak popovídali, věříme, že toho o ní chcete vědět víc.

Sešla jsem se tedy s nyní již bývalou primuskou u Tří košťat a vyzpovídala ji, jak jen bylo v mých silách. Obě jsme byly náramně žíznivé. Kolik pampeliškových čajů, fialkových vod a limonád jsme společně zlikvidovaly, byste na prstech určitě nespočítali.

Nicméně myslím, že nemusím zdržovat, rozhovor je poměrně dlouhý sám o sobě.

***

Corvinus Declaratio: Zdravím a moc ti děkuji, že sis na mě našla čas. *usměje se* Můžeme tedy začít?

Wronka Zabloudilová: Ano, můžeme. *usrkne čaj*

*

Corvinus Declaratio: Nedávno proběhl kolejní závěrečný večírek a pro tebe to byl první a bohužel poslední v roli primusky. Jak bys srovnala své primusování se svým prefektováním? Byla to pro tebe velká změna? Je něco, co tě na tom za tento krátký rok překvapilo?

Wronka Zabloudilová: Změna byla hlavně v rozsahu toho, co měl člověk na starosti. Jako prefekt jsem měla své určené věci a ty jsem si ohlídala. Jako primus ale člověk musí mít v hledáčku všechno a nějak to kormidlovat, aby vše běželo, jak má, na nic se nezapomnělo, případně ještě podněcovat nové věci. To bylo to, co bylo na primusování mnohem náročnější. Ovšem bez lidí v zasedačce by se to zvládnout nedalo. Jeden člověk zkrátka nepobere každou maličkost a jsem jim moc vděčná, že mi byli všichni po ten rok oporou.

*

Corvinus Declaratio: To zní náročně, ale za sebe můžu říct, že ses s tím poprala naprosto úžasně. *usměje se*
Jenže nyní, když už jsi úspěšně složila OVCE, ses musela s tímto postem rozloučit. Jaké byly tvé pocity? Loučilo se ti těžko? Nebo to pro tebe byla na jednu stranu úleva?

Wronka Zabloudilová: Děkuji, to je od tebe hezké.  *mrkne* Loučení nebylo až tak těžké, protože jsem s tím do toho šla. Od počátku jsem věděla, že chci skládat OVCE a tím pádem, že i post primuse mi zůstane jen rok. Byla to pro mě výzva a já si řekla, že pokud tím koleji pomůžu, zkusím to. Samozřejmě na ten odznak si člověk rychle zvykne, ať už je stříbrný nebo zlatý, a je na něj pyšný. Takže poslední dny mi běželo hlavou, že už to končí, a tak nějak jsem přemýšlela, zda jsem dostála tomu, co ode mě bylo očekáváno, jestli jsem nezklamala. Jak už jsem ale zmínila na závěrečném večírku koleje, kruh se uzavírá a je jen správně, že ten odznak doputoval zase k někomu dalšímu. Obzvlášť, když je to někdo jako Arietty, která je podle mě skvělou kandidátkou na tuto funkci. *usmívá se*

*

Corvinus Declaratio: Myslím, že můžu mluvit za všechny, když řeknu, že jsme ti za všechnu práci pro kolej moc vděční a vůbec jsi nezklamala. *mrkne* Když už jsme u těch oveček, máš nějaké plány do budoucna, které bys nám mohla prozradit? Hodláš někdy změnit barvu, anebo zůstaneš raději věčným studentem?

Wronka Zabloudilová: *vděčně se usměje* Momentálně mám v plánu si trochu odpočinout a zase si užít volnější tempo. Určitě ještě nějakou chvíli budu studovat, protože těch zajímavých předmětů, které si člověk může vybrat je ještě celá řada. Ve vzdálenější budoucnosti bych si ráda oblékla fialový hábit, ale kdy to bude, to ukáže čas.

*

Corvinus Declaratio: Odpočinek je taky důležitý, ale bohužel je těžké nenechat se zlákat tolika skvělými předměty. *usrkne si čaje*
Už je to tedy nějaký pátek, co jsi poprvé vkročila do našeho hradu. Pamatuješ si ještě své začátky? Měla jsi už tehdy v plánu se tolik angažovat? Napadlo tě někdy, kolika úspěchů v naší mo(u)dré koleji dosáhneš?

Wronka Zabloudilová: Pravda, letí to tak rychle. Na svoje začátky si ale pamatuju celkem živě. Hrad a hlavně Havraspár do mého života přinesl tolik kouzelných věcí, že to ani nejde zapomenout. Atmosféra tu byla tak nakažlivá, že nebylo vůbec těžké nechat se jí pohltit a tím pádem se i dost angažovat. Pro mě to byla vždycky radost. Úspěchy jsem samozřejmě nepředvídala, ale o to víc si jich vážím. *zasní se* Vždycky jsem k nim přistupovala s pokorou a vděčností, že si mě havraspárští zvolili, ať už šlo o možnost vstoupit do zasedačky a podílet se na chodu koleje, možnost reprezentovat modré barvy v Sedmiboji, nebo nosit odznak.

*

Corvinus Declaratio: Když je řeč o těch úspěších, závěrečný večírek pro tebe na jednu stranu znamenal rozloučení se s vedením koleje. Na druhou stranu ti ale byl přidělen odznak Roweny z Havraspáru, kterého dosáhlo jen několik nejvýraznějších jedinců. Jaké máš z toho pocity?

Wronka Zabloudilová: *rozzáří se* Udělení odznaku Roweny pro mě bylo obrovským překvapením a opravdu silným okamžikem. Právě proto, že vím, že ho dostalo jen pár vyvolených a sama jsem se s nimi nikdy neodvažovala rovnat, to pro mě byl šok, ale zároveň obrovská radost a vděčnost. Je to krásný pocit. *usmívá se*

*

Corvinus Declaratio: *usměje se* Myslím, že už tě za chvilku propustím. Než to ale udělám, mám poslední otázku. Za své působení v Havraspáru jsi určitě nasbírala mnoho zkušeností. Máš nějakou radu, tip nebo vzkaz pro nové vedení? Či nějaké moudro pro všechny, co si článek přečtou?

Wronka Zabloudilová: *zamyslí se* Novému vedení bych vzkázala jen to, aby se nechalo vést mo(u)drým srdcem a mělo ze své činnosti radost. Čtenářům pak to, aby si každý den užívali tu magickou atmosféru hradu, protože to není samozřejmost, že tu pro nás je a umožňuje nám únik do světa kouzel. *mrkne*

*

Corvinus Declaratio: To je tedy ode mě vše, moc ti děkuji, že sis na mě našla chvíli času a na zveřejněný rozhovor se můžeš těšit v dalším vydání Corvina.

Wronka Zabloudilová: I já děkuji za milé setkání. Užij si zbytek dne. *pokývne hlavou*




Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: Lessien Posie
Vydáno: 2/2018

Komentáře
1531805351