Havraspárská kolejní místnost
Musím vás však vyvést z omylu. Havraspárská kolejní místnost je ošetřena patřičným kouzlem, které ji udržuje čistou. Tedy alespoň od sovích bobků. Soví houkání však v noci slýcháváme a poznáme, kdy se která sova vrací z cest. Avšak jako správným absolventům Sovího Orákula (většina z nás si tímto předmětem prošla, řekněme, že je to taková havr – věc) nám to nevadí a dokonce dobrovolně v Sovinci brigádničíme. Nejmladší posádka Havraspáru spíše více ničí, než obstarává, ale to se časem dopiluje.
Od sovího obdivování se můžeme přesunout k nejtajnější části kolejky. Jedná se o vstup, a ačkoliv není schovaný a tajný jako u kolejních místností jiných kolejí, tak přeci jen není snadné se dovnitř dostat. Před vstupem totiž sedí dva Havrani a zkouší, zda jste správný havran, či havráně. Občas se stane, že si pro nás připraví zapeklitou otázku, někdy se však jedná o rébus, kvíz, nebo dokonce hádanku. A když se fakt hodně špatně vyspí, chtějí obrázek, básničku nebo skvělý vtip (tématem jsou samozřejmě jiná kolejní zvířata, ale to se neříká nahlas).
Pokud překonáme otázky typu „Který kolejní havran je nejkrásnější?“ nebo „Kdo mi včera vypil hrnek čokolády?“, tak se dostaneme ke dveřím. Jedná se o obrovské, masivní, dřevěné dveře, které sluší jak Severní věži, tak kolejní místnosti. Působí velice honosně a skvěle připraví kouzelníka na to, co spatří, když se otevřou.
První vjem, který vás nadchne, bude vůně čokolády. Každý si řekne: „to mě vůbec nepřekvapuje, vždyť je to Havraspár“, ale opak je pravdou. Vůně je tak příjemná a omamující až z ní člověk ztratí dech. Když se dostatečně nabažíte aromatu, překvapí vás, kde všude mohou havrani čokoládu skrývat. Uprostřed místnosti se nachází obrovská fontána, které ze všech stran tryská jiná příchuť čokolády. Napravo vidíte mléčnou, nalevo hořkou, vzadu se třpytí mléčná a vepředu nás překvapí mléčná, ve které plavou velké kusy ořechů.
Na zdech jsou zavěšeny modré košíčky, ve kterých je spousta tabulek čokolády. Některé se povalují pod polštáři a jde vidět jen jejich kousek. Jiné zase rovnou okusují studenti. Ti nadanější (ne, že by nebyli nadaní všichni havrani, ale většina z nás má prostě prázdniny) se z čokolády snaží vytvarovat vázu, nebo rovnou květiny.
Na zemi se povalují polštáře všech barev, které pestře doplňují útulné modré zdi a tyrkysové koberce. Na každém rohu (nebo je kolejní místnost kulatá? Kdo ví?) se nacházejí knihy s různými tématy, ať už slouží ke studiu, nebo jen k pobavení. Mnoho z nás má na svém oblíbeném místečku i brky a pergameny, protože psaní je jedna z našich oblíbených činností. Své místo zde však mají také umělci, protože o ty není v Havraspáru nouze. Slouží jim tady velká plátna, štětce, pastelky, a další malovací prostředky.
Své místo u nás mají také košťata, což je vlastně asi jediné sportovní náčiní, které lze v kolejní místnosti najít. Ačkoliv jsme spíše intelektuálnější (abych někoho neurazila, pamatujme, že existují výjimky potvrzující pravidlo!) typy, tak pro famfrpál nalezlo nadšení mnoho z nás. Proto je pravá strana od okna naproti dveřím věnovaná jen a jen tomuto tématu. Můžeme zde najít fotografie a články s bývalými hráči a kapitány, ale také novodobé úspěchy, které nás popohánějí kupředu.
Snad si každý z vás umí představit, jak to u nás v Havraspáru vypadá. Je to nádherné místo, kde si každý najde to své a inspirace tady padá ze sovince. Tedy z nebe, samozřejmě.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Corvinus DeclaratioVydáno:
