Havrani šli za havrany

Nedávno se udála výprava pro nováčky, jestliže vás zajímá, co se na ní událo, je tento článek právě pro vás!

Jako vždy se naše dívčí modrá skupinka před výpravou sešla ve Velké síni. Tam si nás naše primuska Lessien přepočítala, aby zjistila, že nám jedna novačka chybí. Těm, co však byli přítomní – mně (Aimée), Genevieve, Kenně a již zmíněné Lessien – madam Monny rozdala vstupenky a my jsme se mohli přesunout do lesa. Tam nás během chvilky doběhla i chybějící Luna a my jsme mohli vyrazit na cestu.

Vzhledem k tomu, že to byla výprava pro nováčky (jen já jsem se tam nacpala k doprovodu primusky navíc), většina byla v lese poprvé a madam se rozhodla, že by bylo nejlepší, když náš les trochu poznají. A tak jsme se mohli vydat na náročnou cestu k nejvyšší vyhlídce v lese.

Cesta to byla obtížná a v mnohých chvílích vyžadovala pozornost a soustředěnost. Když se však na zemi objevila housenka, Kennu to znervóznilo, na chvíli upustila od své pozornosti a spadla. Odnesla si naštěstí jen pár pálivých odřenin, a jakmile jsme ji částečně ošetřily horkou čokoládou, mohly jsme pokračovat dále v cestě.

Zvláště poslední chvíle šplhání byly nejhorší, jelikož cesta byla čím dál tím prudší... Ale ani jsme se nenadály a dosáhly jsme vytouženého vrcholu. Naskytl se nám dechberoucí výhled a jsem si jistá, že na všechny nováčky to udělalo ten nejlepší možný dojem z jejich první výpravy. Madam Monny nám pak ukazovala, kde se co v lese nachází, což prospělo i mně k vytvoření si celistvějšímu obrázku o našem lese.

Na výhledu však bylo něco nezvyklého. V jedné části lesa, přesněji v Havraním hájku, to nějak svítilo. Ne ale nijak romanticky, jak by si někteří mohli představit; svítily tam vysoké plameny. Samozřejmě jsme se tam musely vydat a zjistit, co se tam opravdu děje.

Pohled na hořící Havraní hájek se nám skutečně nelíbil, ba nás dokonce děsil. Všude zmateně poletovali havrani, vyděšeně krákali a snažili se zachránit, co se dalo, zejména hnízda s vejci malých havránků.

Samozřejmě jsme okamžitě začaly hasit kouzly, která známe. Po chvíli však za námi doletěli vyděšení Hremm a Ouzel, že Staroušek v jedněch obzvláště nebezpečných plamenech uvízl společně s hnízdem pěti vajec a bez naší pomoci se odtamtud rozhodně nedostane! A tak se okamžitě stal prioritou číslo jedna.

Po chvíli se nám ho naštěstí povedlo vyprostit z plamenů a dokonce byl relativně v pořádku jak on, tak vajíčka, která tak ochotně a starostlivě chránil. Jelikož to však nebylo jediné hnízdo, o které se bylo třeba po požáru postarat a jelikož bylo v hnízdě přesně pět vajíček jako nás samých, svěřil nám je do naší péče.

Zatímco jsme my, studentky, zkoumaly svá vajíčka, slečna Monny dohasila i zbytek plamenů. A tu se začalo dít něco kouzelného! Vajíčka začala pukat. Postupně se ukazovaly malé pařátky, zobáčky, křidélka... A nakonec na náš vykouklo pět roztomilých havránků, čtyři černí, jeden bílý.

A výprava se nám pomalu chýlila ke konci. Okoukly jsme havránky, každá si vybrala jednoho, o kterého se bude láskyplně starat. Rozloučily jsme se se zkušenými havrany a popřály jim hodně štěstí a jakmile jsme se dopravily před les k hlavám, rozloučily jsme se i s madam Monny a pelášily s malinkými havránky do kolejky, aby nenastydli.

*

Já jsem byla z těch malých stvoření skutečně unešená, a tak jsem se musela zeptat i ostatních, jak na tom jsou a jak o svého havránka pečují!

Corvinus Declaratio: Jak pečuješ o havránka, kterého sis vybrala? A už jsi ho nějak pojmenovala?

Aimée Leavittová: Co nejlépe a nejstarostlivěji, samozřejmě! Našla jsem ten nejpohodlnější hrnek pro horkou čokoládu, hezky jsem ho vystlala a položila na teplé místo u krbu, ale téměř pořád ho stejně beru s sebou, aby Säde, jak jsem havránka pojmenovala, nebyl pořád jen zavřený v kolejce.

Genevieve Rowan GaleHned, jak jsem ho poprvé viděla, mě napadl Edgar! S Ewen navíc můžou být parťáci. *usměje se*
V kolejce jsem mu v polštářích vyrobila hnízdečko, s čokoládou a teplem krbu na dosah, aby mu bylo hezky a mohl se chudák vzpamatovat z těch traumatických narozenin!

Kenna Astrea SardothienNu, snažím se o něj pečovat, jak jen to nejlépe jde: Udělala jsem mu hnízdečko z měkkých sametových polštářků, deky a podložila ho koberečkem, aby mu nebyla zima, když má zatím jen jemné chmýříčko. Ano, už jsem mu dala jméno Dorian (Doriánek) a je naprosto roztomilý! To bílé peří a tak... Je úžasný!

Lessien PosieZatím odpočívá v dece, zatímco ho krmím čokoládou v tekuté i pevné formě. Jméno zatím nemá, ale určitě se brzo nějaké najde. *usměje se*

Luna Mikuliovská: Jak pečuji o havránka? No, hlavně je potřeba mu dopřát teplíčko a jídlo. Což je u takových malých ptáčátek poněkud složitější. Ale moje sovky jsou hodné a rozdělily se, takže má Hugo dost jídla. V kolejní místnosti je vytvořený krásný koutek, kde mají havránci hnízdečka. Myslím, že se tam s ostatními má dobře.

***

Jako jedna z účastnic můžu říct, že jsem si výpravu moc užila. Zda jsem ji správně i vystihla můžou posoudit jen účastníci, ale pevně doufám, že alespoň skrze článek jste si ji užili i vy, třebaže jste nebyli na výpravě přítomni!




Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: Aimée Leavittová
Vydáno: 8/2019

Komentáře
1571705172