Může čokoláda škodit?

Většina hradu asi zná Havraspár mimo jiné také jako velké milovníky čokolády, jejichž láska (kromě pár výjimek) hraničí až se závislostí. A závislost často souvisí s negativními účinky jak na okolí, tak na nás samotné. Mohl by to být i případ naší čokolády?

Nedávno, přesněji 20. dubna, proběhl v kolejní místnosti večírek. Nikdo předem nevěděl, co je na programu, a tak když do místnosti vznešeně vletělo Sedmero, jež pro efekt blýskalo zobáky i peřím, všichni stáli se zatajeným dechem. Ne však na dlouho – tento ohromující moment překazil zvuk tříštícího se květináče. A bytost, která se potom zjevila ze záře vycházející z květináče, nám tento moment pokazila definitivně.

Nejprve jsme ji brali na lehkou váhu a snažili jsme se ji přizvat k oslavám jara, ale brzy jsme pochopili, že na tančení a veselení se nyní opravdu nemá náladu, spíše naopak. Safírové jezírko, v němž žila společně se svými sestrami, bylo totiž znečištěno. Sladkou hnědou látkou.

A to byl moment, kdy jsem začala o čokoládě smýšlet jinak.

Dříve jsem čokoládu viděla jako dokonalou substanci, která dodává energii, podporuje kreativitu a spojuje mo(u)dré. Ani by mě nenapadlo myslet si něco jiného a ostatní vypadali, že na tom jsou stejně. Vždyť v kolejní místnosti pečlivě schraňujeme zásoby a stále se je snažíme doplňovat, protože čokoláda je velmi spotřební zboží. Nemálo ód i článků bylo napsáno, mnoho obrázků bylo nakresleno a to vše na její počest. Vše mě vždy utvrzovalo v tom, že čokoláda nemá chybu a závislost na ní je naprosto neškodná. Mohlo by to však být jinak?

*

*

Přesně tou otázkou jsem se začala zabývat, když nám víla řekla, že čokoláda, kterou máme všude po kolejce, vypadá přesně jako ta látka, která znečišťuje jejich jezírko. Mohla by ta, kterou jsme do teď uctívali, přinášet i zlo?

Tato dotíravá myšlenka neopouštěla mou hlavu i po tom, co se nám (hlavně tedy moudré Ayuš – a nepřichází moudrost s věkem?) podařilo vílám úspěšně pomoci a zabezpečit jezírko od dalšího znečišťování. Rozhodla jsem se ji tedy přenést na pergamen, abych se jí třeba zbavila, nebo vymyslela, co s ní dál.

Ale přestože čokoládu pijeme od rána do večera, nemusí to být nutně závislost. Je to něco, co nám zpříjemní chvilku, co modré spojuje, co je naší tradicí, jak řekla Laura. A při večírku jsme možná měli příležitost čokoládu vidět i jako problém, ale podařilo se nám ho vyřešit. Nemusí to hned znamenat, že když se ukázal jeden problém, hned se ukážou i další. Neznamená to hned, že čokoláda je špatná. Jen bychom si občas měli dávat větší pozor, toť vše.

Co si však myslíte vy? Jsou havraspárští na čokoládě závislí? Může čokoláda škodit?

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář