Eleanor Blackfoot: „Někdy je prostě potřeba jít dál…“

Hog rok uplynul od doby, co tato sličná slečna opustila nejvyšší post v Havraspáru a sice post kolejní ředitelky. Jak se na své působení i odchod dívá zpětně? Má v koleji nějaké zvědy, a kterému havranovi ze Sedmera dává přednost?

Eleanor se stala profesorkou v Létě 2019 a po prvním roce ve fialovém hábitu se vrátila do Havraspáru jako kolejní ředitelka. Ve funkci zůstala dva hog roky: Zima 2020 a Léto 2020. Nyní se nachází jeden hog rok na odpočinku v Mrazákolandu.

I přes svou dovolenou u tučňáků si na mě kolegyně udělala čas a poskytla mi pár odpovědí na mé otázky… pokud vás zajímá, co jsem se dozvěděla… máte tu možnost, když budete číst dál.

**

Corvinus Declaratio: V podstatě uběhl jeden školní rok od doby, co jsi post kolejní ředitelky opustila,… jak se na své ředitelování díváš takto s odstupem? Většinu tohoto hog roku jsi strávila v Mrazákolandu, byl to snad obranný systém proti narážení do dveří kolejní místnosti?

Eleanor Blackfoot: Ředitelování byla určitě velká zkušenost. Možná bych některé věci udělala jinak, něčemu se věnovala více, ale ono vše prostě není nikdy tak růžové, jak si to malujeme a plánujeme. Mno, a odchod do Mrazákolandu vlastně souvisel s tím, proč jsem post opouštěla. Byla jsem unavená a u mudlů mě čekal jakýsi pomyslný "nový začátek". Když se na to zpětně podívám, byl to dobrý krok, protože jinak by trpěl jak život u mudlů, tak tady na hradě.

*

Corvinus Declaratio: *chápavě kývá hlavou* Rozhodně tě chápu. Tenkrát jsi na postu kolejního ředitele vystřídala mou maličkost… pověz mi, co bys mi na mou nabídku řekla, kdybys tenkrát věděla, co tě čeká… Kdybys dejme tomu ve věštecké kouli shlédla vše, co jsi na postu kolejní ředitelky za své působení zažila.

Eleanor Blackfoot: Hmm… tohle je zapeklitá otázka.Většinou si za svými rozhodnutími pevně stojím, tady si ale nejsem jistá a spíše si myslím, že bych řekla ne. Nejde tak ani o to, co všechno se událo, ale spíše o to, že nabídka přišla v poměrně nešťastný čas. Kdyby přišla později, kolejní ředitelkou bych byla pravděpodobně déle a to působení by vypadalo také jinak. Ale to jsou samozřejmě jen spekulace. Znovu musím říct, že to byla velká zkušenost a beru ji pozitivně, protože mi mnoho dala.

*

Corvinus Declaratio: Správné načasování je důležité, co si budeme povídat, já to příště zkusím lépe. *směje se* Na všem jde najít to dobré i to špatné. Pověz nám, na jakou událost či zážitek vzpomínáš s úsměvem a na co bys nejradši zapomněla?

Eleanor Blackfoot: Nejdřív odbudu to špatné… Mnoho z nás si asi vzpomene na události, které obklopily loňskou B4. Tehdy mě chování některých lidí hodně bolelo a celá situace byla prostě velmi nešťastná. Na to rozhodně nevzpomínám ráda. Je tu ale i mnoho dobrých vzpomínek! Často se vracím do časů, kdy mělo kouzlo hradu pro mě tu největší sílu, a sice do úplných začátků. Vše bylo ještě nové, neprobádané, poznávala jsem nové lidi a zažila spoustu zábavy.

*

Corvinus Declaratio: Vím o tobě, že jako kolejní ředitelka sis dala cíl zvelebit náš havrweb. Ten je však i nadále zasypán… máš nějaké zprávy o tom, zda jsou nějaké pokroky v jeho obnově?

Eleanor Blackfoot: Huh… bohužel momentálně nemám žádné zprávy o tom, jestli se něco změnilo… Ono je těžké něco měnit, když vám v cestě stojí velká, velmi nezdolná zeď. Má skromná domněnka je, že zeď se stále nepohnula, ale bezpečně to samozřejmě nevím a byla bych ráda, kdybych se mýlila.

*

Corvinus Declaratio: To bychom byly rády obě, kdyby ses mýlila. *posteskne si* Jaké jsou tvé plány dál? Hodláš se opět vrátit k učení nebo budeš nyní nadále odpočívat v Mrazákolandu?

Eleanor Blackfoot: Mé plány? *zasměje se* Abych se přiznala, vlastně žádné nemám. Nechávám všemu volný průběh. Zatím zůstávám na návštěvě u tučňáků a pak… se uvidí.

*

Corvinus Declaratio: Máš v koleji někoho, kdo tě informuje o dění v ní, tedy samozřejmě jen o tom, o čem smí… anebo žiješ v naprosté nevědomosti, co se tam děje? *usměje se*

Eleanor Blackfoot: Nemám. Občas se sice ozve slečna primuska, ale vlastně nemám o dění v koleji žádný přehled. A myslím, že je to tak správně.

*

Corvinus Declaratio: Nejspíš ano, člověk po odchodu z postu potřebuje jít dál. *usměje se* Ale na druhou stranu sem tam nějaká ta novinka určitě neublíží. 
V Denním věštci jsi už mluvila o tom, co si myslíš o svém nástupci, o Zendaerovi Amattisovi: „Věřím, že Zen přinese do koleje čerstvý vítr. Ale to, jak se mu povede, může ukázat jen čas.“ Jak bys to tedy zhodnotila teď, po hog roce?

Eleanor Blackfoot: Jak bylo řečeno výše, větší část roku jsem strávila v Mrazákolandu, takže si asi nedovolím hodnotit, když vlastně nemám potřebné informace. Nicméně z Havraspáru je cítit určitá energie.

*

Corvinus Declaratio: Je něco, po čem se ti vyloženě stýská, někdo kdo ti chybí? Ať už z let, kdy jsi byla v Havraspáru jako studentka či jako kolejní ředitelka… můžeš zmínit obojí.

Eleanor Blackfoot: Vždy se něco najde, ale někdy je prostě potřeba jít dál. *pokrčí rameny a pousměje se*

*

Corvinus Declaratio: Co tě na Hogwarts nejvíce baví/bavilo? Co tě kdysi jako novačku přimělo zůstat?

Eleanor Blackfoot: Hogwarts mi vždycky dodávalo spoustu nápadů a pomáhalo mi rozvíjet zájmy. Zkrátka jsem našla místo, kde jsem se mohla bez překážek realizovat. Samozřejmě jsem poznala i nové lidi, s některými přátelství přetrvalo, jiní se ztratili v čase… Později mě hodně bavilo vymýšlet různé soutěže pro ostatní havrany a posilovat havraspárského ducha, i když… je otázka, jak moc mi to šlo. *nervózně se zasměje*

*

Corvinus Declaratio: Sedmero havranů a jejich ctnosti… řekni mi, ke kterému havranovi máš nejblíže a proč?

Eleanor Blackfoot: Asi to bude Hremm s Ouzelem... Přijde mi, že se na ně často zapomíná a přitom nesou tak důležité ctnosti!

*

Corvinus Declaratio: Moc ti děkuju za čas, který jsi věnovala tomuto rozhovoru, a přeji ti v dalších životních etapách to nejlepší!

Eleanor Blackfoot: I já děkuji! *usměje se*

***

Tak takhle mluví exkolejní ředitelka po jednom hog roce po opuštění funkce. My jí každopádně přejeme spoustu sil do dalších let, ať už bude dělat, co bude dělat.

Článek zakončíme několika milými slovy modrých studentek,.. jak ony vzpomínají na svou bývalou kolejní?

Aya Watanabe: Slečnu Eleanor si pamatuji spíše v modré než ve fialové. Jako prefektka byla skvělá; byla aktivní, nápaditá a pro každého měla milé a povzbuzující slovo. Nejvíce si ji však pamatuji z famfrpálu. Byla to jedna z nejlepších střelkyň, se kterými (na kolejních trénincích i proti) jsem měla tu čest hrát. Doteď si pamatuji, jak mě v mém druháku trefila camrálem do hlavy při kolejním tréninku a obě jsme se tomu smály. *zavzpomíná a pousměje se* Trénovala svědomitě a pilně a v mých kapitánských letech tvořila se svými střeleckými kolegyněmi sl. Wronkou a Arietty (a dalšími třemi hráči) takový můj zápasový dream team, na který moc ráda vzpomínám stejně jako i na ni samotnou. Její odchod z týmu byla nečekaná rána, ale nakonec se nám do koleje vrátila alespoň jako kolejní ředitelka. Doufám, že ji na hradě zase někdy potkám. *usměje se*

Kenna Astrea Sardothien: Na madam si bohužel moc nevzpomínám, přeci jen v tu dobu, kdy odcházela, jsem se o kolejní dění příliš nezajímala, ale pamatuji si, že byla docela často aktivní v kolejce, a když se účastnila večírků, bylo to vždy moc fajn. Přeji jí vše nejKRÁsnější v mudlovském životě, ale i zde na hradě, hlavně ať má stále dostatek čokolády, protože bez ní by to nebyl život! *spokojeně se usměje*

Aimée Leavittová: Na slečnu Ele si pamatuji ještě ze svých začátků, kdy jsem se s ní pravidelně vídala zejména na kolejních famfrpálových trénincích a kde se stala takovým mým malým střeleckým vzorem. Později také byla skvělou profesorkou a kolejní ředitelkou a jsem vděčná, že jsem svůj první rok se zlatým odznakem mohla spolupracovat právě s ní. Mohla jsem se spolehnout (a můžu i nadále), že mi vždycky poskytne radu a upřímný názor. Občas jsem zmatkovala a nebyla si jistá tím, co dělám, ale slečna Ele mi pomohla, uklidnila a ani ze mě nezešílela. Tedy doufám. *zasměje se* Snad se má teď u mudlů dobře a užívá si zaslouženého odpočinku. Třeba zase někdy načerpá síly na návrat do kouzelnického světa. *usměje se*

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář