Vlkodlak z Havraspáru zvítězil na Voříškiádě!

Ne, opravdu nemám na mysli socializovaného profesora Johna Werewolfa. Jedná se o polodivokého a krvelačného vlkodlaka, jehož jméno se stalo synonymem zkázy. Upřený pohled jeho očí dokáže prakticky každého přivést na práh smrti. Nepochybně se již třepete hrůzou a dobře víte, o kom mluvím. Zakryjte si oči a plačte hrůzou, neboť jeho jméno napíši. A je to… Pajda.

EAN, známá průšvihářka a osoba se sebevražednými sklony (každé ráno musí kolejní ředitel kontrolovat její brašnu, zda tam nemá žiletku na podřezání, provaz na oběšení a nějaké jedy na otrávení) se jednoho krásného dne rozhodla, že její osobní vlkodlak a myčka uší (proto si je nikdy nemyje, když jí je on vylíže) by měla konečně ukázat, co se v ní doopravdy skrývá a bez ptaní byla přihlášena na Voříškiádu.

Sotva se ocitli na místě, její svěřenec začal šílet z takového množství lidí. Nakonec to bylo vyřešeno chytře. EAN se obětovala a dvě hodiny s ním chodila po okolí. Pajdík se uklidnil a začal být tak sebevědomý, že se asi dvakrát chtěl rvát. Ještě že ho panička miluje a pokaždé ho ochránila (tedy, co to píšu, samozřejmě, že se panička chtěla rvát a Pája ji zachránil).

A potom přišel ten Okamžik s velkým O. EAN i tento ostřílený bojovník se ocitli na očích paní porotkyně. Unavený vlkodlak neměl rozhodně náladu na to, aby někoho trhal na cucky, tak byla porotkyně ušetřena a navíc i oblíznuta. S mumláním: „Hm, pěkné a ukaž se, fešáku...“ jsme byli vyzváni obklusat kolečko. Což jsme zvládli a s pocitem prohry se vrátili na své místo.

Když byli v pozdních odpoledních hodinách vyhlašováni vítězové, byla v nás obou malá dušička. Modlili jsme se za třetí místo. Když ho získal hnědý krysařík, tak byly na hlavu paní porotkyně svolávány hromy a blesky. Vyhlášení druhého místa jsme nevnímali, byli jsme si jistí svou prohrou. Jaképak nastalo překvapení, když na stupínek nejvyšší jsme se vydrápali my! Odjakživa jsem věděla, že tento vlkodlak je výjimečný, ale ve vítězství jsem nedoufala (zvláště, když jsme se něčeho podobného účastnili poprvé).

Vyhráli jsme dva pytle drahých granulí, misku na vodu a spoustu různých reklamních letáků, které letěly rovnou do koše.

Hodnocení bylo následující: V1 (nejvyšší hodnocení, které lze získat). Slovně jsme byli popsáni takto: „Krásný vzhled, výborná kondice, pěkné úhlení (tím se vyjadřuje postavení nožiček vůči tělu) a pěkný pohyb.“

Ještě jedna dobrá zpráva nakonec. Šampion Pajda z Havraspáru se stane hrdým otcem několika štěňat. Na svět mají přijít na konci srpna. Pokud byste chtěli malého vlkodláčka z výborného chovu, stačí vyslat sovu.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář