Niam i Tirnanog nejen o svém spodním prádle

Vážená návrhářka naší školy, slečna Niam, se rozhodla odpovědět našemu slavnému plátku na pár velmi delikátních otázek.

***

Corvinus Declaratio: Slečno Niam, slíbila jste, že se podělíte o nějaké ty návrhářské drby. Nebojíte se poté pomsty těch, na které něco prásknete? Kam byste se schovala? Myslíte si, že by vás pan vedoucí, John Werewolf, ochránil?

p. Niam: Jak jsem slíbila, podělím se s vámi o nějaké ty perličky ze zákulisí (a snad mě to později nebude příliš bolet). Rozhodně spoléhám na dobré vztahy, které vládnou v naší malé návrhářské komunitě, a tak by snad, vyjma rozbitých oblíbených hrnečků nebo ztupěných nůžek, neměla nastat větší újma na zdraví. Kdyby se však nedej bože něco takového přihodilo, utekla bych se schovat k panu Werewolfovi, protože řekněte sama, kdo si ho dovolí dráždit? Možná by s tím asi příliš nesouhlasil, ale věřím, že špetka soucitu s nebohou osobou by se u něj přeci jen našla.

*

Corvinus Declaratio: Bojíte se svého nadřízeného? Přeci jenom je to vlkodlak a strach by byl na místě.

p. Niam: Mého pana vedoucího se obávám jako každý správný zaměstnanec. Pořád je to on, kdo drží na uzdě moje konto a na koho musím mrkat, když chci přidat. Jeho lykanství bych neviděla jako závadu, na psy alergická nejsem a on se v zájmu veřejné bezpečnosti zdržuje za úplňku mimo dosah. Stejně tak si troufnu tvrdit, že máme pěkný vztah zaměstnavatele a zaměstnance, a tak, i když dávám panu W. dost možností se na mě zlobit, bere to spíš s humorem. Popravdě bych se nechtěla mít za zaměstnance, protože v našem duu jsem ten nevrlejší spíš já.

*

Corvinus Declaratio: Též jste prohlásila, že nám neprozradíte velikost svého spodního prádla, což respektuji. Mohla byste tedy říct, zda používáte kalhotky, tanga či snad dokonce trenýrky? Jaké barvě dáváte přednost? Máte raději nevýhodnou světlou nebo velmi praktickou tmavou, která dokáže skrýt prakticky všechno?

p. Niam: Jsem zastáncem pohodlí a jen krajní nouze mě donutí uchýlit se k takovým zvěrstvům, jako jsou tanga, kraječky či jiné pochybné kousky spodního prádla. Osobně označuji tanga jako „tri niti v riti“, což asi vysvětluje mou nelibost k absenci látky na určitých partiích. Co do barev už je mi to pak jedno. Preferuji jakoukoliv barvu, myslím, že nemám jen zelené... v té vypadám vážně blbě. Horší už to je s motivy. Víte, co z duše nesnáším? Mikymauze nebo glitrované nápisy... to je epické zlo. Vážně ustojím hodně věcí, ale mít na kalhotkách napsáno „sweet sexteen“ zlatým flitrem je vrchol barbarství.

*

Corvinus Declaratio: Mezi návrháři jste považována za absolutní špičku. Kolik lidí vám kvůli tomu podlézá? Jména samozřejmě uvádět nemusíte, i když… náš plátek má rád drby všeho druhu. Odmítáte nějaké zakázky? Pročpak?

p. Niam: Nevím, jestli bych se nazvala zrovna absolutní špičkou, protože je tu hodně nadějných a talentovaných lidí, kteří mají našlápnuto mnohem výš (a rozhodně tu jsou ti, co mě dávno překonali, jen buď tiše mlčí, nebo to o sobě neví). Co se týká podlézání a podobných věcí, tak sem tam slýchávám spíš nářek těch, co by chtěli umět malovat jako já a ještě neumí. Záměrně píšu ještě, protože celé je to o cviku a kdo by tvrdil opak, ten se plete. Nejméně třetina z vás, co to právě čte, by byla s přehledem lepší, kdyby se jen o chlup víc snažila. No ale abych se vrátila k tématu, zakázky neodmítám. Většinou jsem ráda za něco speciálního, ale v poslední době mě vytáčí kolejní zakázky. Bez výjimky mi lezou krkem. Baah, kdo ty nápady vymýšlí? *oklepe se* To už je horší než vymýšlet témata pro novou kolekci a to už je co říct.

*

Corvinus Declaratio: Nebojíte se vyrůstající mladé generace? Mohou být daleko lepší než vy. Myslíte si, že byste se pak v zájmu celého hradu musela odstěhovat z pohodlné kanceláře někam pod most?

p. Niam: Zatím se nebojím, protože ač tu jsou nadějní jedinci, zatím neprošli určitým obratem. Co tím chci říct? Je velký rozdíl malovat si pro sebe a malovat kolekci. Kolekce se snaží sladit, sedět k sobě a působit jednotně. Zatím spíš vídávám skutečně dobré nápady, ale bohužel se jedná z velké většiny o dámské šaty a podobně. Jenže už vás chci vidět, jak plejete zahradu v úžasných šatech, honíte zaběhlého psa nebo mícháte lektvar. Rozhodně né příliš praktické. No a proto přidám v plén takovou historku z jedné historické bitvy. To tak po celém dni hopsání mezi bandou plechovek musíte odejít tam, kam i královna chodí pěšky. Na takovýchto akcích však musíte využít pochybných mysteriozních budek s nápisem ToiToi a doufat, že nějakého trotla nenapadne zabarikádovat vám dveře nebo lépe budku převrhnout. Ale abych se dostala k tomu, o co mi jde: stojíte tam, ve vratké plastikové budce, vrávoráte na špičkách v pozici lyžaře nad prkénkem, na nemž ani nechcete vědět, kdo předtím seděl. Jednou rukou držíte spodničku, druhou se snažíte udržet dva cípy těžké sametové sukně a na krku se vám houpe kabela. A teď logický problém... jak vyndáte papírové kapesníčky?? Zbytek již většina slečen už sama z praxe zná. Proto je základem vyvážená kolekce. Krásné šaty nejsou vše, mladé dámy *mrkne* Postoupíme ehm... ale raději dále. Pokud by se našel někdo, kdo by dokázal moje místo nahradit, tak doufám, že mi nechají někde malý kamrlík, kde budu moci do důchodu v klidu dožít a kritizovat mladé za to, jak to dělají všechno blbě. Jo a určitě chci kvalitní protézu.

*

Corvinus Declaratio: Stydíte se za nějaké kousky vámi navrženého oblečení? Co byste nejraději opravdu vůbec neviděla?

p. Niam: Většinou za všechno starší jednoho roku *usmála se* Jsem hodně sebekritická a náročná, takže jak zpětně vidím nějakou chybu, tak u toho dostávám zástavu srdce. Stačilo mi, když jsem naposledy otevřela desky s obrázky z roku 2004... skoro jsem dostala infarkt. Stejné je to tady. Rozhodně umírám při pohledu na Edici Hogwarts, protože to je epické selhání. A to nevíte, jaké zrůdnosti se na pulty ani nedostaly *schovává se hlavou mezi polštáři* V těch deskách, ještě tak na okraj, jsem zahlédla svoje návrhy oblečků z dob dávno minulých. Víte... myslela jsem si vždycky, že mám vkus. V tom by se ale bála chodit i Lady Gaga!!

*

Corvinus Declaratio: Jak řešíte problém s moly ve skladech PU? A co ostatní zvířátka? Co když si v nějaké bedně s oblečením udělá doupě nějaká myší rodinka? Prodáváte takto poškozené části oblečení dál, jako by se nechumelilo, nebo je vyhodíte a přicházíte tak ročně o velké zisky?

p. Niam: Jsem zvířatomil (neplatí o broucích). Myší rodinka je vítána a rozhodně jim není nijak ublíženo, mají přeci tak miloučké čumáčky. Většinou jsou vystěhováni a je jim nabídnuto bydlení v konkurenčních obchodech. Se vším, co má však více jak 4 nohy, nemá páteř a nedej bože to je i ochlupatěné, je to však jiné. Myslím, že po mém zátahu na odporný hmyz ve skladech PU se to nedá nazývat pouhou snahou o zregulování jejich počtu, ale o vyslovenou genocidu. A víte, co je nejhorší? Když toho pitomého mola rozmáznete a zůstane vám na stěně flek... co s tím mám dělat? Rozmáznout vedle druhého a dodělat z toho smajlíka?

*

Corvinus Declaratio: Proč jste neopětovala lásku profesora George McBraveho? Cožpak se vám nelíbí? Není vám ho líto? Veřejně vám vyznával lásku a vy jste ho odmítla. Nemáte kvůli němu výčitky svědomí?

p. Niam: Toto téma je velmi ošemetné. Netvrdím, že pan George není fešák, rozhodně se převléká častěji než většina zdejších dam a to svědčí o jeho zájmu o to být vkusný a moderní. Rozhodně musím hned takto ze začátku odkývat váš dotaz. Ano, čekám na svého prince. Někoho, kdo neumře nekonečnou láskou, nebude mi citovat patetické básničky, psát si moje jméno na okraj papírů a zírat na mě tím blbým pohledem z Twilightu v domnění, že mě to rozněžňuje. Ne, vážně ne... proto mě ani nedojalo jeho vyznání lásky. Popravdě ocením chlapa, co ví, co je to vysavač a místo pugétu mi namasíruje nohy (nebo místo pugétu donese lahvinku nějakého šumivého... nebo něco dobrého k snědku. Ne a nemyslím tím bonboniéru, ale kus žvance).

***

Slečně Niam bych na závěr chtěla poděkovat za nebývalou ochotu. Dělat s ní jakýkoliv rozhovor je pro každého redaktora opravdová radost. Někteří členové našeho světa by si z ní měli vzít příklad. Když už si někdo dá tu práci a vymyslí otázky, mělo by mu na ně být odpovězeno opravdu co nejlépe. Odpovědi jednou větou nebo, nedej Merlin, jedním slovem jsou opravdu na pár facek.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář