Opravdu nemám ničí nahé fotky!

Vážení čtenáři CD, podobný článek sice už vyšel před jistou dobou v DV... já nechci od nikoho opisovat, ale od jeho vydání se naprosto nic nezměnilo.

Představte si následující situaci. Jste redaktor a potřebujete názory od několika málo lidí. Co uděláte? Správně, vyšlete sovy. Kolik jich má být? Stačí pět? Ani náhodou! A co deset? Rozhodne ne! To jich má být celých patnáct? Cha, chá! Na pět kvalitních odpovědí jich je třeba minimálně třicet. A proč?

1. Polovina lidí vám neodpoví (= 15, zbývá 15 sov)

2. Třetina je schopná na čtyřřádkový dotaz odpovědět jednou větou, nebo !jedním! slovem, či jménem (= 5, zbývá 10 sov). Co dělám s podobnými odpověďmi? Rovnou je pálím. Nezlobte se na mne, ale pod článek s takovou odpovědí se rozhodně nepodepíšu.

3. Myslíte si, že 10 sov je dost velký počet? Mýlíte se! Protože polovina lidí na danou problematiku buď názor nemá, nebo o ní nic neví (polovina = 5), takže ve výsledku vám opravdu zůstane těch 5 odpovědí. A to ještě můžete být rádi.

Co můžete získat, když odpovíte opravdu dobře?

Zviditelníte se. Možná se doslova proslavíte. Ono to začíná jednou sovou a končí několika rozhovory. To opravdu nechcete, aby o vás všichni věděli? Teď si vás všímá pouze okruh vašich kamarádů, ale zbytek o vás skoro nic neví. To opravdu netoužíte po „slávě“?

Co tím ztratíte?

Deset minut času. Nestojí to za to, abyste poté v DV, CD, HK, LT, nebo ŽT četli své jméno pěkně obarvené?

Když už vám je všechno ostatní ukradené, tak byste se možná mohli na tento problém podívat ze strany toho, kdo vás o odpověď prosí. Pokud píše do kolejního časopisu, tak odměna za jeho námahu se prakticky rovná nule (u mě se rovná nule, protože já se svého platu ve prospěch koleje zřekla). Koleje nemají tolik prostředků, aby mohly vyplácet 20 srpců za článek. Takže to, že slušně a co nejlépe odpovíte, vám skoro nic neudělá a někomu to velmi ulehčí práci.

Těm, na které zde narážím, bych ze srdce přála několik podobných zkušeností. Doufám, že i vy budete jednou něco psát a nikdo vám neodpoví. Nicméně tím bychom se dostali do začarovaného kruhu. Modlím se ke všem bohům, jejichž jména znám, abyste se všichni stali ochotnými pomoci druhému, i když vím, že pravděpodobně i tento článek se mine účinkem, stejně jako jeho předchůdce z Denního věštce.

Poznámka nakonec: Asi vám vrtá hlavou, co má společného nadpis s obsahem. Naprosto nic. Byl to jen trik donutit vás, abyste to dočetli až sem. Já vím, jsem zlá a podlá, ale věřím, že to nějak přežijete.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář