Nevyřešené záhady k dispozici

Rádi přicházíte věcem na kloub? Nebojíte se odkrývat roušku tajemna? Pak právě pro vás jsme si připravili několik nevyřešených záhad kolem světa, do kterých se můžete s vervou pustit.

Záhada je taková zvláštní věcička, co oplývá nebývalou mocí. Dokáže nás upoutat na hodiny k židli, donutit nás procházet tuny informací nebo cestovat na druhý konec světa. Hlavní zbraní záhady není její přirozenost, nýbrž naše. Od přírody jsme se totiž vyvinuli v druh, který prostě musí všechno vědět. Začalo to všechno u vědomostí typu, kde se schovám na noc, zabije mě to, když sežeru tuhle kytku či je tenhle divně tvářící se obličej přátelský. Postupem času jsme se v základních dovednostech zdokonalili natolik, že záhady z našeho života téměř vyprchaly. Už s jistotou víme, kam večer odchází slunce, jak využít ohně nejen k pečení, ale i cestování, či jak udržet několikatunový dopravní prostředek na obloze. Přesto jsme se narodili s touhou vědět. Tudíž není divu, že se rádi prohrabáváme starými nerozluštěnými záhadami doufajíc, že najdeme správnou odpověď. Několik takových záhad se objeví i dnes v tomto článku. A kdoví, možná na ně jednou naleznete odpověď právě vy.

**

Zmizení 19. letky

Asi mezi námi není čtenáře, který by neznal pozoruhodný bermudský trojúhelník. Tajemné místo, které v sobě dokázalo pohltit už ledaco, skoro jako pozemská černá díra. Aneb co trojúhelník schvátí, už nenavrátí.

Je středa, píše se 5. prosince 1945 a nebe je jasné. Z letiště ve Fort Lauderdale startuje deset minut po druhé hodině letka pěti torpédových bombardéru se zkušenou čtrnáctičlennou posádkou. Cvičení má vést po trojúhelníkové trase nad Bahamami. Za necelé dvě hodiny po vzletu však už poručík Charles Taylor hlásí potíže – kompasy letky nefungují a mají pocit, že zabloudili.  Udává, že se pravděpodobně nacházejí nad Florida Keys, načež obdrží pokyny zamířit k Miami. Po sedmnácté hodině už na základně rostou obavy – je zimní období a slunce zapadá brzo. Navíc se zhoršuje počasí a nad mořem se dává do pohybu bouře. Do vzduchu se tak vydává hydroplán Dumb, které ale taktéž velmi brzy ztrácí s pevninou spojení. Na obloze se tak ocitá druhé záchranné letadlo, ale ani toto se na plánovaném místě setkání nehlásí, a později námořníci hlásí jeho výbuch. Ale zbylá letadla zůstala navždy pohlceny záhadou.

Dnes se domníváme, že poručík Taylor se špatně ve vzduchu zorientoval a místo, které určil, nebyla oblast Florida Keys, ale Bahamy. Nový kurz jej tak poslal místo k Miami na širý Atlantik. Rádiový signál navíc mohly rušit rádiové vlny z blízké Kuby. Nicméně nic z toho nevysvětluje, kam se letadla poděla.

Do následného pátrání se zapojilo skoro 250 letadel, dvacet plavidel a množství obchodních i soukromých lodí. Pročesala se nejen pevnina, ale také 500 000 čtverečních kilometrů oceánu. Po strojích ani letcích však nezbyla ani stopa. Kam se všichni poděli? Je možné, aby dostali tak daleko mimo kurz, že by je hledali na špatném místě? Přemístili se snad s několikatunovými stroji nad jinou část světa?

*

Vyplavená chodidla

Studené, deštivé pláže na pobřeží Pacific Northwest jsou téměř jako stvořené pro to, aby se na nich odehrávalo i něco záhadného. A v tomto případě i nechutného.

První takový objev učinila turistka v roce 2007 u ostrova Jedediah v Britské Columbii. Při procházce zahlédla na pláži botu, ze které čouhala ponožka. Zvedla ji v očekávání, že uvnitř najde kraba, jenže na ni čekalo nemilé překvapení v podobě lidského chodidla. Příhoda sice zaujala místí noviny, ale velký rozruch se nekonal – přece jen, lidské ostatky se z moře vyplavují poměrně často. Nicméně, když se o šest dní později na jiném ostrově našlo další chodidlo, začala se o tuto záležitost zajímat širší veřejnost. A k čemu se dopracovali? Že vyplavených chodidel je daleko více! Nejčastěji se objevovala v srpnu, ale jsou i nálezy z jiných měsíců. Poslední z jednadvaceti vyplavených chodidel se objevilo v roce 2019.

Kanadská policie podle testů DNA dokázala určit identitu u několika chodidel; většinou se jedná o pohřešované místí osoby nebo sebevrahy. Nicméně množství a frekvence, s kterou se chodidla objevují je zarážející. Kdo jsou ti ostatní? Jedná se o oběti tsunami 2004? Proč ale začala objevovat až později? A proč zrovna jen chodidla? Nikdy nebylo poblíž vyplaveno zbytek těla, nebo třeba jen nějaká jiná část. A proč zrovna tyto pláže, čím si zasloužily takovou nadílku nechutnosti?

*

Neviditelní obyvatelé

Pro další záhadu nemusíme jezdit nikam daleko. Mezi nejstrašidelnější hrady u nás patří bezesporu zámek Lemberk u města Jablonné v Podještědí. Jeden by řekl, že tato památka ze 16. století je vlastně obydlena neviditelnými osobami. V zámecké kapli někdo hraje na místí varhany, v prázdných komnatách se zase rozléhá pláč. Ani nábytek zde nezůstane tam, kde jej postavíte, a skřítci za tohle opravdu nemůžou. Kdybyste se odvážili sem vstoupit, možná se i vám za zády začnou ozývat šouravé kroky. Jedná se snad o nějaké lumpy, kteří si vypůjčili neviditelný plášť? Nebo se sem nastěhoval poltergeist?

Mudlové sem poměrně nedávno nechali zabudovat bezpečnostní zařízení, a právě tak se jim povedlo zaznamenat opravdu podivnou událost. V horních patrech byly jasně slyšet kroky, nicméně bezpečnostní alarm se nespustil a v místnostech ani nikdo nebyl. Jedná se snad o podařený reklamní tah, který by přilákal návštěvníky? No, zkuste posoudit sami a pak nám dejte v komentářích vědět. Nicméně mějte na paměti, že i domácí zvířata se zde krčí strachem, kňučí a rychle koukají, kudy by unikli. Jen kdyby tak uměla mluvit, a řekla by nám, co se zde opravdu odehrává.

*

Kongamato

Že kouzelnický i mudlovský svět má opravdu mnoho podivných tvorů a netvorů se asi shodneme všichni. Nicméně ani v jednom světě už opravdu dinosauři nežijí. Teda až na Zambii. Pověsti, které si zde místní domorodci předávají, jako by pocházely z jiného časového pásma.

V roce 1932 zvědavý cestovatel Frank H. Welland vyrazil na cestu do bažin Jiundu ve mwinilungském okrese, aby přišel báchorkám na kloub. Domorodci mu totiž popisovali příšerného narudlého tvora Kongamato s rozpětím křídel až dva metry. Měl velkou bělavou hlavu připomínající lebku, zubatou tlamu a kožovitý povrch těla. Poznáváte v tom pterosaura? Ano, i domorodci jej poznali z obrázků, které jim Welland ukázal. Jak je to ale možné?

Podle jedné teorie se domorodci dozvěděli o těchto prehistorických tvorech z vykopávek, které byly prováděny v Tanzánii. Ale jak by se takové znalosti dostaly na 900 kilometrů daleko? A i kdyby si podle kostí tvora domysleli, jak by věděli, že nemá peří? Navíc nejsou jediní, kteří o něm podávají svědectví. Podobné zvěsti zachytili i další cestovatelé, třeba Ivan Sanderson v Kamerunu, kapitán Pitman v okolí Kilimandžára či Steve Romando-Menya v Keni. Je Afrika stále domovem vyhynulých dinosaurů? Chová je tam nějaký nadšený magizoolog nebo se jedná jen o nadnesené báchorky?

*

Portály do jiného světa

Oblouk se závojem na Odboru záhad je sice krásné neprobádané tajemství, nicméně rozhodně není jediným místem, kde se kříží světy. Existuje několik míst, které jsou taktéž zároveň branami. Bolivijská Sluneční brána? Egyptské pyramidy? Stonehenge? Jestliže vám tato místa něco říkají, pak některé z těchto portálů už znáte.

Dalším dobrým příkladem je zapovězená hora Kailás v západním Tibetu ležící asi 960 km západně od Lhasy. Zajímavější je, že leží přesně 6666 kilometrů od Stonehenge a stejná vzdálenost ji dělí i od severního pólu. Od toho jižního ji dělí 13 332 kilometrů, což je – chvilka napětí – dvojnásobek 6666. Navíc dosud nebyla zdolána žádnou horolezeckou výpravou. Čínská vláda sice vydala několik povolení k výstupu, ale žádnému z nich nepřálo počasí, zdraví ani horské stezky. Dokonce i legendární Reinhold Messner se spokojil pouze s poutním „kolečkem“ kolem úpatí. Věřící považují Kailás za posvátnou horu, kam nemůže vstoupit žádný smrtelník, neboť ve skutečnosti je pyramidou. A hádejte, co se nachází uvnitř? Kdo tipoval portál do mytického království Šambala, získává bod. Každý, kdo by se pokusil horu zdolat, je postižen rychlým stárnutím. Ruský záhadolog Ernst Muldašev cestoval do blízkosti Kailásu a tvrdil: „Za dvanáct hodin zde člověk zestárne o dva týdny, což nejlépe dokládá růst vlasů a nehtů.“

Je snad hora prokletá nějakým kouzelníkem, který si chce mudly udržet od těla pěknou řádkou kouzel? Neboo zde opravdu nefunguje čas tak, jak jsme zvyklí? A co se doopravdy skrývá uvnitř hory?

***

I když se jako lidstvo poháněné pokrokem na zemi pořád roztahujeme a překračujeme denně jednu hranici za druhou, ať už kouzelnickou nebo mudlovskou, je štěstí, že svět kolem nás stále ještě nabízí řadu neprobádaných míst, tajemných příhod a úkazů. Co jiného by tak vzbuzovalo naši zvědavost, rozvíjelo kreativní myšlení a obrazotvornost? Buďme vděční, že i dnes se můžeme radovat z tajemna a zažívat nová dobrodružství. Znáte taky nějakou zajímavou záhadu? Tak se o ni podělte v komentářích, neboť jak říká slavný Einstein:

„Nejkrásnější věc, kterou můžeme objevit, je záhada.“

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář