Calycocorsus stipitatus aneb Proč máme všichni plešku?

Není tomu tak dávno, co se na hradě objevila nová nemoc, na kterou stále neznáme lék. Zprvu se pro nakažené osoby nic neměnilo. Neskončili na ošetřovně, mohli tedy nadále chodit do Velké síně a na kráse jim záhadná nemoc též neubrala. Jak se však zanedlouho ukázalo, tak růžové to s tímto „otazníkem” nebylo… Po několika dnech od nakažení totiž vyšla pravda najevo a hezký pohled do zrcadla to opravdu nebyl.

Letošní rok přinesl mnoho událostí. Vytrvalý boj o školní pohár mezi Nebelvírem a Zmijozelem, který až do poslední chvíle zůstával téměř na bod přesně vyrovnaný. Nakonec o vítězi rozhodl famfrpálový zápas mezi nimi, který zelené koleji zajistil vítězství obou pohárů. Neutuchající nadšení o záchranu jezera, kdy se mnozí studenti a profesoři snažili vylovit během dne co nejvíce věcí z Hannibalova jezera. A že se jim dařilo opravdu dobře. Občas někdo skončil na ošetřovně, ale se ztrátami se musí vždy počítat. Ve spojení s jezerem se na hradě začaly objevovat záhadné útržky pergamenu, krabičky se specifickými symboly v jezeře, jenž mohly být vytaženy pouze společnou silou jednotlivých živlů (koleje a fialoví). Jak se po vší té snaze ukázalo, svitla naděje na záchranu jezera. A jak tomu tak bývá… vše musí být v rovnováze a po sérii úspěchů musela přijít studená sprcha. Kde se vzala tu se vzala.. nová nemoc přichází na scénu.

**

Mezi prvními se nakazily samozřejmě dobré duše, které chodily lovit věci z jezera. Člověk by si ani nevšiml, kdyby se nad pár jedinci nezačal vznášet nápis – calycocorsus stipitatus. Zprvu se nemoc tvářila opravdu nevinně. Žádné třetí oko, ocas, nebo tělo pokryté chlupy. Velkolepý nástup přišel asi úp týdnu. Nebyly to chlupy… pouze jeden. Nakaženým vypadaly vlasy a na hlavě se zaleskla pleš a zůstal jeden jediný chlup – vlas tzv. anténka.

Moc líbivý „doplněk” na svátky, kdy by člověk rád trávil čas s ostatními, takhle měl chuť se v první chvíli zavřít vysoko do věže. Ahá, v mém případě docela problém. Nebo hluboko do sklepení. To je asi na nic pro někoho ze zelené koleje. Ten, kdo by to přehlédl v prvních chvílích, co se takhle po hradě pohybovalo jen několik vyvolených. Nyní se stačí rozhlédnout kolem sebe a určitě si někoho s vysílačem na hlavě, nebo podezřelým maskováním skutečnosti, všimnete. Nemoc se totiž velmi rychle rozšířila, i přestože mnozí přestali chodit k jezeru. O pár dní později vyšlo najevo, že stačilo kolem někoho s anténou projít, chytili jste signál, tedy nemoc, a týden na to jste už jeli na stejné vlně. Přišlo tedy hlášení od madam Oresty, která doporučila nosit roušku všem, kteří si svých vlasů váží a rádi by si je ponechali na svém místě. Ale kdo ví, jestli si nemoc nenajde nějakou skulinku. Záhadou však zůstává, jak se k nemoci dostala taková slečna Clea, která od května nevkročila na hradní pozemky a ladí stanice rádia taktéž.

Kdo by z nově nakažených zkoušel kadeřnictví a snažil se to nějak obejít... Rovnou říkám, neobtěžujte se, on se vám ten srpec bude hodit třeba na ty zdražené semináře. Jak se říká… srpec k srpci. Sama jsem to zkusila hned po vypadání vlasů, kdy jsem neměla tušení, „vo co gou”. Říkala jsem si – nějaká chyba systému – šla se ostříhat a na druhý den se mi na hlavě tyčil opět ten jeden prokletý vlas.

Léčba není, jak se tedy s tímto neštěstím vypořádat? Mám pár tipů. Ještě před svým odchodem naskladnila madam Niam originální paruky na pulty svého salonu Stříbrná NiT v Godrikově Dole. Sama ji nosím a je moc pohodlná a slušivá. Doporučuji všemi deseti! Nabízí se také široká škála klobouků, čelenek, čepic a jiných doplňků, které si můžeme narazit na hlavu. Od polštářů, slepice až po knihy nebo papírové pytle, které schovají rovnou i kruhy pod očima. Další možností je se svou anténou pyšnit a vystavit ji na odiv všem kolemjdoucím. Ze všeho se dá udělat trend, stačí se vydat do ulic a podívat se na mudly, co jsou ochotni nosit, protože je to trend. Tak proč by se nemohl stát hit i z jednoho chlupu na hlavě? Nechci věšet ďábla na zeď, tak mě napadá i jedna obrovská výhoda, kterou tento účes skýtá. A to fakt, že hygiena a péče o vlasovou pokožku a kadeře zabere podstatně méně času než tomu bylo před onemocněním. Samozřejmě bych brzy měla ráda zpět své háro, ale je důležité si na tom špatném najít i nějaké pozitivum.

*

Již v minulosti jsme se museli – a hlavně tehdejší zdravotník – potýkat se zákeřnou nemocí, kterou mohli nešťastníci chytit též u jezera nebo v hradní kuchyni. Snad se tedy nebude opakovat scénář s epidemií Úplavice (2011), kdy se nakazila velká spousta obyvatel hradu a všichni museli zůstat na ošetřovně. Ono přeci jen se ty příznaky nedají srovnávat s anténkou. Avšak vše skončilo dobře, podařilo se všechny zachránit a bylina, která nemocné vyléčila tehdy, se ve velkém využívá i dnes. Stejně jako tehdy nakaženým úplavicí, ani nám nezbývá než doufat, že se naší zdravotnici madam Orestě brzy podaří najít lék na calycocorsus stipitatus. Bude lékem opět bylina, nebo nás zachrání lektvar, houba, tvor… Co nás nemoci zbaví?

Na situaci s absencí kštice opakovaně poukazuje v Denním Věštci hradní drbna a tohle by opravdu mohl být problém…

Snad se nováčkům bude nemoc vyhýbat obloukem, aby ředitel školy nemusel hned po vpuštění studentů do hradu řešit sovy od znepokojených rodičů malých lososů. Moc bych na to ale nesázela a raději se na nálet ptactva připravila, jelikož nemoc se nevyhýbá ani těm, co jsou po smrti! Své o tom ví Marguerita Laux! V bezpečí tak není opravdu vůbec nikdo. Profesoři, studenti, obyvatelé Prasinek, duchové – nemoc číhá za rohem na všechny! Dokonce i na samotného nejvyššího pana řídícího!

(Pozn. Obavy se naplnily! Choroba útočí i na nováčky. Sotva přišli na hrad a už se nad prvními z nich vznáší ta dvě krkolomná slova „calycocorsus stipitatus“. Jedním z nakažených lososů, které jsem si všimla, je Arizona Fox nebo Amelia Saoirse Shay. Ještě pořád vlasaté, ale pleš na sebe nenechá dlouho čekat... Nemoc se šíří o sto sedm a antény mezi obyvateli hradu přibývají! Kdo je další na řadě?)

**

Jak na novou nemoc a ztrátu svých vlasů reagovala jedna z dívek, která se s ní musela potýkat mezi prvními z nakažených obyvatel. Stejný problém mělo jen pár dalších jedinců a nikdo nevěděl, kde se nemoc vzala a co s sebou přinese za překvapení. Pleš s anténou a křehké zdraví se objevily až za několik dní. Jak se se změnou vypořádala zmijozelská studentka Annya Liddle? Na to jsem se jí zeptala U Tří košťat během krátkého rozhovoru.

Corvinus Declaratio: Ahoj Ann! Děkuji, že sis na mě našla čas. Nezdržím tě dlouho. Mám na tebe jen pár otázek. *usměje se* Pokud se nemýlím, tak jsi byla jedna z prvních nakažených novou nemocí. Všimla sis nápisu calycocorsus stipitatus hned a přemýšlelas, co to tak může být? Anebo jsi to přešla, když žádné fyzické změny nenastaly a šok přišel až ve chvíli, kdy ses po nějakém uplynulém čase viděla v zrcadle, neměla své vlasy a uprostřed hlavy ti trčel jeden vlas – anténa? Jak ses v tu chvíli cítila, cos v ten moment udělala?

Annya Liddle: Ahoj. Statusu nemoci jsem si hned nevšimla. Všimla jsem si toho, až když mě to nechtělo pustit zpět na koště. Teprve pak jsem si všimla, že mi něco je a že na tom na webu a nikde jinde není napsaná bylinka. Ještě ten večer v síni jsem zjistila, že je nemocná i Frey a řešily jsme to, že nebude moct hrát zápas, pokud bude nemocná. Ovšem pak se zjevil náš nejvyšší pan Nim a koště nám povolil. *usměje se* Pak jsem se jen na pokyn madam Oresty hlídala a hlásila jen klesající zdraví. Až po devíti dnech mi vypadaly úplně vlasy a asi po hodině mi narostla anténka!

*

Corvinus Declaratio: Teda, moc děkuji za tyhle podrobnosti k situaci! *vše si zapisuje* Jaký je tvůj postoj teď po čase, kdy už je to cca měsíc s touto vizáží? Smířila jsi se s tím, nebo se svému odrazu v zrcadle vyhýbáš? Omezuje tě ztráta vlasů v něčem, nebo ti to na koštěti lépe lítá? *zasměje se*

Annya Liddle: Hele já byla naštvaná asi první tři dny. Pak mi došlo, že se ráno nemusím česat a se správnými doplňky mohu vypadat cool a nepotřebuju k tomu vůbec vlasy! *zasměje se* Ušetřím za kadeřníka a ještě se v mojí plešce můžou vzhlížet ostatní. Jen nevím, jak na tom budou nováčci. *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Tak! Důležité je se z toho nezbláznit. Takže podle nálady volíš doplňky, nebo necháš pleš? Pokud volíš právě maskování, tak jaké nejčastěji? Klobouk, paruka, kapuce? Nebo opakovaný střih v kadeřnictví na Příčné? Máš svůj oblíbený kousek, po kterém sáhneš nejčastěji?

Annya Liddle: Spíše ty doplňky. Pleš s tou anténkou se mi špatně kombinuje s drahými šaty. *směje se* Nejčastěji nosím asi naši zmijozelskou korunku, paruky z NiTě nebo ještě zmijozelskou masku, která má hodně vysoká háďata, takže to není vidět. Do kadeřnictví teď už vůbec nemusím, ale jinak mám ráda rozevláté černé vlasy či kratičké bílé. Podle toho, co chci nosit.

*

Corvinus Declaratio: Ty jsi celou situaci zvládla velmi statečně a našla si na nemoci pozitiva a nenechala si zkazit náladu. To je rozhodně super přístup! *pokyvuje hlavou* Na hradě jsi dost aktivní, máš přehled, tak mě napadá… potkala jsi za tu dobu, co je nemoc mezi námi, někoho, kdo se s tím tak snadno nesmířil? Schovával se, propadal panice, pláči, že má pleš, nebo se po něm dokonce slehla na nějakou dobu zem?

Annya Liddle: Asi pro každého to je ze začátku šok. Zvlášť, když si myslí, že ho ochrání rouška. Ale o nikom takovém přímo nevím. Myslím, že tuto zdravotní zkoušku zvládáme všichni s vtipem. Kromě té plešky a rychle klesajícího zdraví nás to nijak neomezuje. Tak co. *lehce se ušklíbne* Je to jen prostě novej módní doplněk, kterej doslova musí mít každý. *zasměje se*

*

Corvinus Declaratio: A možná se ho taky všichni dočkají, když se to bude šířit dál. *zazubí se* Moc děkuji, že sis na mě tak rychle našla čas a odpověděla mi na otázky! Přeji spoustu inspirace na outfity, které se budou dobře nosit i s anténkou, a snad se brzy dočkáme léčby a potkáme se v kadeřnictví, kde si užijeme vlasovou péči. *směje se* Užij si prázdniny a měj se hezky!

Annya Liddle: Já ti taky děkuji! Byla to zábava.*usměje se*

**

A že celou situaci Annya bere s nadsázkou a je tým pleš i doplňky, dokazuje tím, že pohotově navrhla malou kolekci, kterou madam Wenai přidala na pulty hračkářství na Příčné ulici. Jedná se o stylový doplněk na anténu – barevné kytičky, které jsou k dostání za pouhý srpec.

Rozhodně jsem nemohla opomenout oslovit nejpovolanější osobu, která se na léčení nemocných a zahánění zdravotních neduhů specializuje. Bohužel se mi zatím s madam Orestou nepovedlo domluvit konkrétní termín schůzky, ale pokud se podaří, poskytneme dodatečný rozhovor s madam. Aktuálně je zmíněná zdravotnice a pokračující kolejní ředitelka v jednom kole a usilovně pracuje na záchraně jezera, lesa i nemocných.

***

V tuto chvíli nám nezbývá nic jiného, než doufat, že se brzy najde lék, kterým se hradní obyvatelé budou moci vyléčit. Snad nebude nedostatkovým zbožím, nebo velmi drahý, aby mohl být snadno dostupný všem potřebným. Po finálním výprodeji u madam Niam a s blížící se výukou by to mohl být pro mnohé studenty problém. Nechme se překvapit, kam až se aktuální situace dostane a co nás ještě čeká. Pevné zdraví všem držákům a kvalitní signál všem nemocným!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář