Harry Potter: The Exhibition k vidění ve Vídni

Interaktivní výstava na témata Harry Potter a Fantastická zvířata, co bychom kamenem dohodili. Od prosince je v nedaleké Vídni otevřena expozice pro všechny malé i velké fanoušky světa čar a kouzel. Co vše lze v prostorách výstaviště vidět a zažít? Stojí výlet za to? To a mnohem víc se dočtete v tomto článku… Ty, kteří se třeba teprve chystají, upozorňuji na náplň článku, která obsahuje rozsáhlé informace, co se tam nachází, a doprovodnou fotodokumentaci. Tak ať si případně nezkazíte překvapení…

Již 16. prosince minulého roku proběhla premiéra výstavy Harry Potter: The Exhibition ve Vídni v areálu Meta Stadt. Poslední prohlídky proběhnou 19. března 2023 a pokud někdo má zájem se tam podívat, tak vstupenky se dají stále zakoupit online. Následně organizátoři budou výstavu přesouvat do Paříže, kde taktéž nějakou dobu setrvá a poté poputuje za velkou louži do New Yorku. Rakouská výstava je prezentována ve dvou jazycích – německém a anglickém. Pokud někdo ani jednu z řečí neovládá dobře, ale HP má v krvi, tak si dovolím tvrdit, že samotné popisky u rekvizit si zcela jistě domyslí a pointa mu neuteče.

**

Po předložení platných vstupenek jsme obdrželi náramek s obrázkem zlatonky, jejíž symbol jsme v průběhu výstavy nacházeli hlavně u interaktivních zařízení. Ještě před samotným vstupem jsme si náramek museli aktivovat. Při registraci jsme zadali své údaje, zvolili kolej, pro kterou jsme následně během prohlídky sbírali body za splněné úkoly. Dále jsme měli na výběr z několika podob patronů (př. labuť, vydra, fénix…) a několika vybraných hůlek postav z Harryho Pottera a Fantastických zvířat (př. Mlok Scamander, lord Voldemort, Albus Brumbál…). A nakonec jsme se ještě vyfotili. Všechny fotografie pořízené během výstavy a vyobrazení patrona či zvolená hůlka nám později přišli na zadaný e-mail.

Jakmile se celá skupina návštěvníků poprala s technikou, byli jsme vpuštěni do první místnosti, kde jsme měli první příležitost využít náramek, který jsme si zprovoznili. Kolem nás byl rozprostřený Pobertův plánek, na kterém se naše jméno objevilo ve chvíli, co jsme přiložili zmiňovaný náramek na platformu zlatonky. V další místnosti jsme shlédli pár scén z filmu, jak se Harry seznámil s Hagridem, nebo jeho cestu vlakem do Bradavic. Pokračovalo se chodbou s pohyblivými portréty.

Dominantním obrazem byla samozřejmě ikonická Buclatá dáma. Vedle jejího portrétu se nacházelo kukátko, jímž jsme mohli nahlédnout do nebelvírské kolejní místnosti. Takových kukátek jsme během výstavy minuli ještě několik. Vždy promítaly scénu z filmů, která doprovázela téma dané místnosti, v níž jsme se nacházeli.

Chodba s portréty nás zavedla do prostor, které byly rozděleny na koleje. Každému vstupu předcházel na zdi visící erb koleje a krásná vitráž v barvách koleje a s vyobrazením kolejního zvířete. V předsálí jsme mohli získat prvních 10 bodů pro zvolenou kolej a to nasazením Moudrého klobouku na hlavu. Samozřejmě jsem volila tu svou, ale Nebelvír byl ve velké převaze, když jsem se dívala kolem. Každá „kolejní místnost“ obsahovala související oblečení jejích členů a další rekvizity.

Přes „Velkou síň“, která byla pouze chabou snahou vyobrazit tyto prostory, jsme prošli do místnosti, kde jsme poprvé testovali v akci interaktivní obrazovky a vyzkoušeli si první kouzlo – Wingardium leviosa. Za správně provedené kouzlo jsme získali dalších 10 bodů. V místnosti jsme si mohli prohlédnout vitráže s hůlkami vybraných postav. Vždy vedle reálného provedení hůlky byla i rekvizita obřích rozměrů, což bylo za mě rozhodně super. Mohla jsem si tak prohlédnout detaily ve velkém „rozlišení“.

Výstava se následně zaměřovala na představení a vyobrazení několika učeben. Jako první jsme se dostali do učebny lektvarů, kde jsme si mohli zvolit lektvar, do jehož přípravy se pustíme. Volili jsme mezi pěti lektvary – felix felicis, doušek živé smrti, mnoholičný lektvar, kostirost a nápoj lásky. Za správně umíchaný lektvar jsme obdrželi opět 10 bodů. Moje volba padla na nápoj lásky a mudla umíchal doušek živé smrti. Snad v tom nebyl nějaký skrytý význam. V místnosti jsme si mohli prohlédnout police s přísadami a také vitrínu s rekvizitami a oblečením profesorů vyučujících daný předmět (Severus Snape a Horacio Křiklan).

Následovala učebna OPČM, kde taktéž byly vystaveny oděvy, které jsme mohli vidět například na Zlatoslavu Lockhartovi nebo profesoru Lupinovi. V téže místnosti jsme se bránili bubákovi schovávajícímu se ve skříni kouzlem Riddikulus! Za každou aktivitu, která si žádala přiložení náramku a splnění nějakého úkolu, jsme obdrželi vždy 10 bodů. Následně jsme zavítali do učebny Věštění, kde jsme si v křišťálové věštecké kouli mohli vyslechnout věštbu a prohlédnout opět několik rekvizit, kdy jednou z nich byl šálek s čajovými sedlinami, které Harrymu vyobrazily Smrtonoše.

Dále naše kroky směřovaly do skleníků, kde se běžně odehrávaly hodiny Bylinkářství. Tam byly největší atrakcí květináče s mandragorami, jejichž křik se rozléhal celou místností. Zde si rozhodně přišly na své děti, ale ani já jsem neodolala a vytáhla jsem si rostlinu z květináče opakovaně.

Poté jsme směřovali do spoře osvětleného prostoru, kde nás přivítala Hagridova hájenka. Mohli jsme si projít dvě místnosti, které byly samozřejmě uzpůsobeny poloobrově vzrůstu. Výstava nadále zůstala v duchu přilehlých pozemků hradu a my se vydali do Zapovězeného lesa, kde jsme provedli Patronovo zaklínadlo a prohlédli si rekvizity spojené s Turnajem tří kouzelníků. Poté následovalo famfrpálové hřiště, na kterém jsme mohli otestovat svou mušku při střelbě camrálem na branky. Přestup do profiligy a absence tréninků u mě byla dost znát. Nějak mi to vůbec nešlo…

Poté jsme se dostali do prostor, které byly rozděleny na několik místností. Jedna z nich nabízela možnost přenést se pomocí přenášedla – staré boty na náhodné místo ve světě HP. Další byla věnována Fantastickým zvířatům, kde jsme mohli nahlédnout do Mlokova tajuplného kufru, nebo Ministerstvu kouzel, kde se nacházela červená telefonní budka. Mohli jsme taktéž nakouknout do pracovny Dolores Umbridgeové a usednout k jejímu stolu. Na jejích vstupních dveřích nechybělo Moodyho slídivé kukátko. A nakonec si mezi návštěvníky velkého zájmu užil Harryho přístěnek pod schody.

Závěr výstavy nabízel rekvizitu v podobě dveří s hady, které se otevřely po zaznění hadího jazyka, vedoucích do Tajemné komnaty, Relikvie smrti, krátké info o lordu Voldemortovi, viteály… Mohli jsme si vyzkoušet finální souboj mezi Harrym a Voldemortem. Nahlédli jsme do myslánky a prohlédli si artefakty z Brumbálovy pracovny. Na úplném konci prohlídky byly bodovací hodiny kolejí, kde se aktualizovaly získané body. Jednoznačnou převahu získala nebelvírská kolej.

Východem z výstavy jsme se dostali do obchodu s tématickými předměty ze světa Harryho Pottera a Fantastických zvířat. Bylo tam toho neskutečně moc. Od hrnečků, tužek, oblečení pro malé i velké, hůlek, plyšáků až po čokoládové žabky a BFTJ. Regály s oblečením byly pěkně rozděleny na jednotlivé koleje, tak člověk hned věděl, kam směřovat své kroky v případě, že si chtěl nějakou kolejní věc pořídit. Já nakonec odešla jen s pár cukrovinkami. Na velké nákupy si počkám, až se konečně dostanu do HP studií v Londýně. V hlavní hale se ještě nacházel vstup na nástupiště 9 ¾ a vozík se zavazadly napůl už za stěnou. Ve venkovním areálu byla možnost zakoupit si Máslový ležák.

A to je vše, co se informací ohledně obsahu výstavy týče. Myslím, že jsem opravdu zmínila komplet, pokud jsem na něco zapomněla, tak to asi nebylo nic velkého, když mi to neutkvělo v paměti. Na úvod svého závěrečného shrnutí bych ráda zmínila, že jsem v Londýně nebyla a srovnání nemám, ačkoliv i tak si dovolím tvrdit, že bych srovnávala nesrovnatelné. A jsem vlastně ráda, že nemusím a viděla jsem nejprve tuto vzdálenou „sestru“ londýnských studií. Vstupenky jsem dostala k narozeninám a udělaly mi velkou radost. Neměla jsem žádná velká očekávání, když jsme tam jeli. Těšila jsem se na ten zážitek spojený s HP světem a ten byl splněn. Výstavu jsme sice čekali krapet větší a prohlídku delší, ale k vidění něco bylo a zábavu jsme si užili. Líbily se nám interaktivní obrazovky, které to celkově hezky propojily a rozhodně udělaly výstavu zajímavější. Pokud si návštěvu výstavy člověk spojí s něčím dalším ve Vídni, tak se mu ta cesta určitě vyplatí a může nasát trochu té kouzelnické atmosféry nedaleko České republiky a k tomu navštívit pár místních památek.

***

Výstavu Harry Potter: The Exhibition za mě stačilo vidět jednou, takže kdyby byla třeba jednou v Praze, tak bych šla už jen kvůli budoucí generaci kouzelníků, jestliže by o prohlídku měli zájem. A co vy? Navštívili jste někdo taktéž výstavu ve Vídni? Jaké z ní máte pocity? Líbila se vám, nebo jste té cesty litovali a odnesli jste si hlavně zklamání? Budu ráda, když své postřehy a názory napíšete do komentáře.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář