Zaostřeno na nováčky

Zajímalo by vás, kdo jsou naši letošní nováčci? Jak se jim na hradě vlastně líbí? Jestli už stihli poznat všechna zákoutí hradu a co dělají se svým volným časem, když zrovna nestudují? Nebo dokonce jestli mají nějaké ambice se stát třeba primusem naší koleje, nebo profesionálním hráčem famfrpálu. To vše se dozvíte právě v tomto rozhovoru.

Půlku školního roku máme zdárně za sebou, a tak jsem se rozhodla, že vyzpovídám pár našich letošních nováčků. Zůstalo tu s námi 9 nových havránků a mně se podařilo odchytit 4 z nich, kteří byli ochotní mi věnovat chvíli svého času. Jakožto taky nováček jsem si dovolila přidat i pár svých duchaplných poznámek.

**

Corvinus Declaratio: Jaké byly vaše pocity při vstupu na hrad?

Lucia Ingrid Vasco: Plné očekávání a nadšení. Nevěděla jsem, jak to na hradě bude přesně vypadat, a to jsem prošmejdila všechny kouty, které jsem v tu chvíli našla. Ale jak jsem teď nedávno zjistila, nebyly to ani zdaleka všechny. A doba od mé registrace po přijetí se neuvěřitelně vlekla, ale to si asi pamatují všichni, no ne?

Míša Hrušková: Byla jsem šťastná a byl to pro mě nejlepší den v tomto roce. *směje se*

Lylith Diablo: Pocity jsem měla docela zvláštní. Něco mezi takovým hrozně velkým nadšením a zároveň nervozitou, ale byl to krásný zážitek.

Alexia Carter: Při mém vstupu na hrad mě popadl úžas. Vše bylo pro mě úplně nové, všude bylo co objevovat, nevěděla jsem, kam skočit dříve. Opravdu je to tu obdivuhodné a překrásné místo.

Pozn. autorky: A já si zas myslela, že tu bude nuda. No spletla jsem se. Překvapilo mě, co se tu dá všechno dělat.

*

Corvinus Declaratio: Už jste to tu určitě stihly trochu prozkoumat, tak jak se vám tu líbí? Máte nějaké oblíbené místo?

Lucia Ingrid Vasco: Na hradě se mi líbí moc. Každodenní kontrola mého žabáka Heřmana se stala rutinou. I když musím říct, že je tedy i starostí. Oblíbené místo asi vyloženě nemám, i když ke Třem košťatům si ráda zajdu, nebo vydělat nějaké ty srpce do Ďáblovy jámy.

Míša Hrušková: Líbí se mi tady hodně, jsem tady většinu svého času, možná i víc než v mudlovské škole. *směje se* Moje oblíbené místo jsou soutěže. Nejradši mám asi vybarvovací.

Lylith Diablo: Líbí se mi tady hodně, ale nejoblíbenější místo jsem si ještě nenašla.

Alexia Carter: Jak jsem se již zmínila, je to tu obdivuhodné, nic takového jsem dříve neviděla. Svůj čas nejčastěji trávím tak, že pomáhám v agentuře Žlutá tlapa, alespoň poznám různorodou práci a těch pár svrčků je bonus navíc. Dále mě baví denně navštěvovat zvířecí útulek a starat se o mazlíčky.

Pozn. autorky: Mě by zajímalo, kolik tu vlastně máme celkem tajných místností? *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Prozraďte, co váš patron? Jste s ním spokojeny? Komunikujete spolu?

Lucia Ingrid Vasco: Moje patronka je jako mnoha dalších Addie Hazel a je opravdu skvělá. Stíhá tolik věcí tady na hradě a i v mudlosvětě! Komunikujeme skoro pořád a je tu vždy pro mě s odpovědí na dotaz, kterých nebylo ze začátku málo, a teď jich také není o moc méně. *červená se*

Míša Hrušková: Moje patronka je Arizona Fox. Sice si moc nepíšeme, ale když jo, tak mi vždycky poradí, už mi i darovala sovu. *usměje se*

Lylith Diablo: Moje patronka je skvělá, jsme spolu v kontaktu, když mám dotaz, tak mi pomůže a čas od času mi napíše nějaké informace.

Alexia Carter: Patron mě velice mile na hradě přivítal. Myslím si, že se na něj mohu s čímkoliv obrátit, ale většinou se snažím spoustu věcí zjistit a najít sama.

Pozn. autorky: Patroni jsou tu od toho, abychom je mohli stále s něčím otravovat. *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Už nějakou dobu probíhá výuka, jak se vám zatím líbí? Kolik máte předmětů? Stíháte? *zasměje se*

Lucia Ingrid Vasco: Výuka se mi líbí moc. Probíhá jinak, než jsem si myslela, ale musím přiznat, že lépe. Jen bylo moc předmětů na výběr, ani nevíte, jak jsem se ulekla, když jsem si naivně otevřela seznam předmětů chvíli před přihlašováním a našla jich tam tolik na výběr. Ale nakonec jsem na těch, na které jsem chtěla, tedy na Kouzelnickém univerzu a Čtení z ruky, a to mi bohatě stačí. I tak mám neděli vždy nabitou k prasknutí, přiznám se bez mučení.

Míša Hrušková: Mám 7 předmětů a 3 semináře. Teď zrovna nestíhám, ještě mám dělat 4, ale nějaký si asi omluvím. *směje se* Semináře stíhám. Některé předměty jsou dobré, ale u některých furt čekám, že budou lepší. Nejradši mám asi Barvokouzlení a Přeměňování.

Lylith Diablo: Výuku zatím zvládám, mám jen jeden předmět tak je to zatím jednoduché.

Alexia Carter: Ze začátku jsem si zapsala dva předměty, ale bohužel jsem zjistila, že je nestíhám, první předmět mě baví, ale zatím je pro mě problém si najít čas na plnění úkolů, ale doufám, že se to do budoucnosti zlepší, protože výuka je velmi zajímavá.

Pozn. autorky: 7 předmětů?!? Já jsem ráda za své 3.

*

Corvinus Declaratio: Už nějakou chvíli je otevřeno famfrpálové hřiště, zkoušely jste si zahrát? Pokud ano, jak se vám dařilo? Pokud ne, proč?

Lucia Ingrid Vasco: Na famfrpálový kolejní trénink jsem se dostala poprvé nedávno a zkoušela jsem si hrát za střelce, což se mi podle mě docela dařilo. Tři góly za dvě hodiny jsou můj osobní rekord. *usměje se* A potom jsem dostala příležitost si zkusit i brankáře, ale nedokázala jsem se ani jednou dostatečně rychle vzpamatovat, a tak to byly poměrně lehce získané góly pro druhý tým. Ale prý je to tak vždy, když někdo začíná, i když já se už do brány asi nevrátím. *usměje se na zvědavou paní redaktorku*

Míša Hrušková: Zkoušela jsem 2x. Hrála jsem střelce, to mi docela šlo, pak jsem zkusila brankáře, ten už mi tolik nešel, tam ještě pořádně nevím, jak bránit. *směje se*

Lylith Diablo: Famfrpál jsem ještě nehrála, i přesto že mě to docela láká, jsem k tomu ještě nenašla čas ani odvahu.

Alexia Carter: Bohužel, zatím jsem si nenašla čas na famfrpálové hřiště, ale doufám, že se to do budoucna zlepší, ale termíny mi zatím příliš nevyhovovaly.

Pozn. autorky: Tréninky opravdu dopuručuji, zasmějete se. A ze začátku to nejde nikomu, já jsem taky jen tak visela na koštěti.

*

Corvinus Declaratio: A jak se vám líbí v Havraspáru? Chtěly jste sem nebo jste doufaly v jinou kolej? Jakou?

Lucia Ingrid Vasco: Tady bude má odpověď jasná. Ano, moc jsem do Havraspáru chtěla. Nemohla jsem ze dočkat, až Moudrý klobouk vyhlásí moje jméno a to konečně zmodrá... a moje volba byla správná, všichni jsou tady tak ochotní pomoci.

Míša Hrušková: Líbí se mi být v Havraspáru. Chtěla jsem Havraspár, na všech testech, které jsem si dříve dělala, mně vyšel Havraspár, párkrát i Nebelvír, ale nic jiného bych nechtěla. *usměje se*

Lylith Diablo: V Havraspáru jsem ráda, tuhle kolej jsem chtěla, a tak si nemám na co stěžovat. *usměje se*

Alexia Carter: Z Havraspáru jsem byla nadšená, považuji ho za nejlepší kolej na hradě, líbí se mi, jak kolej drží při sobě a kolik je zde možného využití ve volném čase (jen mi bohužel zatím chybí ten volný čas, abych se více zúčastnila).

Pozn. autorky: Tak přátelské prostředí jsem nečekala ani já. Havraspár Rulez! *směje se*

*

Corvinus Declaratio: Máte už nějaké plány do budoucna? Stát se prefektem, primusem, být v týmu, psát do časopisu? *mrká*

Lucia Ingrid Vasco: Myslím, že zatím mi bude stačit, když udělám nějaké zkoušky a zvládnu odevzdat všechny úkoly. I když mám takový pocit, že Addie, která je patronkou hlavy Havraspáru, mě nenechá jen tak se učit. *mrkne a rozhlíží se, jestli ji neposlouchá Addie

Míša Hrušková: Nemám, zatím mi stačí to, co mám. *usměje se*

Lylith Diablo: Plány do budoucna zatím nemám, samozřejmě by bylo hezké stát se prefektem, případně primusem, ale nemyslím si, že jsem zrovna zodpovědná, abych něco takového dělala. *zasměje se*

Alexia Carter: Nevím, nad tím jsem zatím nepřemýšlela. Určitě nemám vlohy psát do časopisu, to vím jistě. Ale dále uvidím, co přinese budoucnost. *usměje se*

Pozn. autorky: Moje plány byly být nenápadná, pozorovat a do ničeho se nijak nezapojovat. No nevyšlo to.

*

Corvinus Declaratio: Prozradíte nám, co rády děláte ve volném čase?

Lucia Ingrid Vasco: Ve volném čase si ráda čtu, nebo soutěžím o srpce i body pro kolej. Taky si někdy něco nakreslím, ale na to poslední dobou nemám moc času. Asi i kvůli studiu španělštiny, na což si ale samozřejmě nestěžuju. *na chvíli si vzpomene na svých deset vyučovacích hodin španělštiny týdně a ulekne se, že neudělala úkol*

Míša Hrušková: Být tady, dělat soutěže a číst sovy. *směje se*

Lylith Diablo: Ve volném čase většinou prokrastinuju, i když si říkám, že bych měla něco dělat, nebo si čtu.

Alexia Carter: No bohužel teď volného času příliš není, mudlové jsou dost otravní. Ale když nějaký ten čas je, ráda čtu knížky, nejlépe detektivky nebo fantasy, či provozuji nějaký sport, v poslední době mě u mudlů zaujalo skákání přes švihadlo, vypadá to jako jednoduchá činnost, ale není, všem to doporučuji. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Je něco, co byste na hradě chtěly změnit? A proč?

Lucia Ingrid Vasco: Jen možná něco, co by účinně pomohlo bojovat proti agresivitě mojí žáby, i když jsem to možná jen neobjevila. A proto by se možná hodila i nějaké mapa pro nováčky s popisem místností a věcí, které se v nich dají najít.

Míša Hrušková: Ano, třeba to, když mi přijde sova s hodnocením úkolu nebo soutěže, tak aby se u toho dala ta soutěž rozkliknout a nemusela bych to hledat, když se chci v té soutěži na něco kouknout nebo když zapomenu jaká soutěž to byla. *směje se* A na Příčné bych chtěla dát nějaké zrcadlo.

Lylith Diablo: No… když jsem se snažila udělat kolejní výzvu v poražení svého strachu v kumbálu nebyl bubák, ale zrcadlo z Erisedu. Nevím jak, ale tohle bych změnila.

Alexia Carter: Zatím jsem na nic nepřišla, jestli je to tím, že jsem tu krátce, nebo není, co změnit. *usměje se*

Pozn. autorky: Nějaké info pro nováčky by se opravdu hodilo. A já bych ocenila třeba i víc druhů mazlíčků. Barevnější krysy. A častejší obměna oblečení na Příčné.

*

Corvinus Declaratio: A závěrem, co byste vzkázaly budoucím prvňákům?

Lucia Ingrid Vasco: Budoucím prvňákům bych vzkázala, ať se rozhodně přihlásí, protože to stojí za to a je tu stále co dělat a objevovat. A všichni jsou neskutečně ochotní pomoci a společenští, stačí si sednout se svým nezbarveným nováčkovským jménem ke Třem košťatům a někdo se určitě objeví. Z vlastní zkušenosti.

Míša Hrušková: Ať se nebojí úkolů, všechny se dají zvládnout, a pokud něco neví, patronka jim určitě pomůže.

Lylith Diablo: Rozhodně aby se nebáli zeptat svého patrona na jakoukoli věc, co je trápí, a dávali si pozor na to, že je stránka odhlásí, když dělají něco dlouho.

Alexia Carter: Budoucím prvákům bych vzkázala, že se nemusí bát obrátit na svého patrona či na kohokoliv z koleje, všichni jsou moc ochotní a nápomocní. Dále bych jim doporučovala, aby si hrad prolezli co nejvíce sami, aby zažili radost z nově objevených míst a věcí.

Pozn. autorky: Opravdu se nebojte ptát na všechno, i kdyby vám to připadalo hloupé. Ono to hloupé nikdy není. Vždy se najde někdo, kdo poradí, pomůže a vysvětlí.

*

Corvinus Declaratio: Dobře, tak ještě bonusová otázka: přiznejte se, kolik jste už snědly ve Velké síni fazolek?

Lucia Ingrid Vasco: Já zatím tedy ani jednu! Pár mi jich sice Ďábel vydal, ale do jedné je spořádal můj mlsný žabák Heřman. Vážně bych s ním měla něco udělat...

Míša Hrušková: Tak to netuším, asi 6? Tak ne, jen 4. *směje se*

Lylith Diablo: Popravdě jsem žádné fazolky ještě neměla.

Alexia Carter: To nevím, ale tolik jich nebylo a dost jsem jich snědla při plnění výzev. *usměje se*

***

Tímto bych chtěla poděkovat holkám, které si udělaly čas na odpovědi a neutekly. Přeji všem, aby si užili své chvíle na hradě a vydrželo jim jejich nadšení. A teď vzhůru na psaní závěrečných esejí.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář