Grace Annabeth Reatcher: „To najťažšie bolo niekomu rozkazovať“

Bylo to v roce 2017, kdy malá Grace vstoupila poprvé do hradu. Od té doby ušla už celkem dlouhou cestu, přes malou modrou školačku, havraspárskou pokladnici až po profesorku a havraspárskou kolejní ředitelku. Před nedávnem se s tímto postem rozloučila a nyní vám s ní přinášíme rozhovor, kde se dozvíte nejen o jejím vedení modré koleje ale třeba i to, jak vzniklo její zalíbení v lenochodech.

Slečna Grace absolvovala v roce 2021 z předmětu charakterové studie a odnesla si jak jinak než samá Vé. O rok a půl později získala cenu Roweny z Havraspáru. Profesorský sbor rozšířila v září 2022 a hned v dalším roce se stala havraspárskou kolejní ředitelkou a vysloužila si Řád kouzelného pera za soutěže. Jejími aprobovanými předměty je Pokladničení a Taje času.

Před pár týdny (na konci února) opustila post kolejní ředitelky a vy si teď můžete přečíst co nám ona sama prozradila nejen o pustu kolejní ředitelky, samotném Havraspáru či svém vztahu k módě. Mimo jiné i komu slíbila půlku domu!

**

Corvinus Declaratio: Slečno Grace, děkuji, že jste souhlasila s rozhovorem. Začnu zcela jednoduchou otázkou. Jak se máte? Kolem čeho se nyní točí váš život ať už hradní či ten mudlovský a jaké jsou vaše plány do budoucna? *otázku považuje za naprosto banální a očekává, že to bude rychlovka*

Grace Annabeth Reatcher: To ja ďakujem za ponuku na rozhovor. *usmeje sa* Uf, no je to trochu ťažšia otázka, ale tak teda... *pohodlnejšie sa usadí a začne rátať na prstoc* Aktuálne sa mám už dobre. Konečne som dobehla čas, ktorý mi utekal pred očami a pevne ho chytila za chvost. Môj život na hrade sa točí prevažne okolo mazlíčka a výuky. Bohužiaľ, na viac nemám kapacitu, a to len vďaka mudlom. U nich sa to v poslednej dobe nieslo v znamení chaosu, pričom by toto obdobie najlepšie opísal film Rýchlo a zbesilo. *zasmeje sa nad svojim pokusom o vtip a následne zvážnie* Úprimne neviem, kam ma moje kroky zavedú. U mudlov to bude asi znovu do akademického prostredia, ale tu na hrade? Pravdepodobne opäť za katedru.

*

Corvinus Declaratio: *teatrálně koukne na hodinky, a pak si zapíše odpověď, načež opět nasadí svůj milý a nekousavý výraz* Jste známá pro své zalíbení v lenochodech. Můžete nám prozradit, kdy jste si poprvé uvědomila, že lenochod je vašeho srdce šampion? A jak se toto zalíbení vyvíjelo?

Grace Annabeth Reatcher: Ach, to je vskutku skvelá otázka! *nadšene sa usmeje a poposadne si* Prenáša ma do mojich mladých liet v Havraspáre. Nepamätám si presne, v ktorom som bola ročníku. Možno druhý alebo tretí. Všetko to začalo, keď som sa spoznala s Lessien Posie. *zo stolčeku zoberie knižku a vyberie z nej fotku, ktorú podá redaktorke* Jej nadšenie pre leňohodov bolo neuveriteľné. Sama ma pre ne nadchla, takže odvtedy som si ich nesmierne zamilovala. Okrem toho mi moji mudlovskí rodičia stále hovorili, že to musí byť moje duchovné zviera, pretože som tak isto spomalená. *zasmeje sa* S pribúdajúcimi rokmi sa moje zaľúbenie do týchto pomalých, no za to milých, stvorení nesmierne prehĺbilo. Mám ich na hrnčekoch, tričkách, ponožkách a iných veciach. Dokonca som svoj vysnený dom v Godrikovom dole nazvala Zašívárna u Modrého leňochoda.

*

Corvinus Declaratio: *je ráda, že se profesorce otázkou trefila do vkusu* Mladá léta, to bylo asi před dávnými časy, že? *dobírá si profesorku* Každopádně je na tom skvěle vidět, jak dokáže hrad ovlivnit naše životy. *zasměje se a prohlíží si fotografii* V Havraspáru jste strávila spoustu let jako studentka, když jste pak přišla jako dospělá, a to ještě na nejvyšší post, překvapilo vás v modré koleji něco? Ať už příjemně či nepříjemně? Co pro vás na postu kolejní ředitelky bylo nejtěžší?

Grace Annabeth Reatcher: *so smiechom prikývne* Je to už skutočne dávno. *mierne sa zamyslí nad ďalšími otázkami a opatrne odpovie* Uf, no bolo toho veľmi veľa. Určite ma milo prekvapilo, že sa na mňa havrani tešili. Myslím, že to je vždy to najkrajšie, čo sa novému kolejnímu môže stať. Z tých negatívnejších vecí toho bolo viac, ale nechcem ich nejak rozmazávať. Čo bolo, to bolo a som rada, že už to nie je. Alebo aspoň dúfam. *usmeje sa* Rozhodne najťažší bol začiatok. Svojim spôsobom som sa musela naučiť plávať za plného chodu, ale moja veľká vďaka patrí ostatným kolejním, ktoré mi pomáhali. Tak isto aj havranom, ktorí priložili pomocnú ruku k dielu. Avšak, to najťažšie bolo niekomu „rozkazovať“. *vo vzduchu naznačí úvodzovky a smutne pri tom pokýve hlavou* Nemám to v povahe a moc mi to ani nejde. Takže určite by som toto označila za to najťažšie, čo ma počas postu postretlo.

*

Corvinus Declaratio: *usměje se a přisune ke Grace horkou čokoládu* Dokážu si to představit. Post kolejního ředitele/ředitelky je plný zodpovědnosti a umění vést je opravdu umění. Každý si ale musí najít tu svou rovnováhu. V čele Havraspáru jste byla tři hogroky. Je něco, co jste si z tohoto postu odnesla? A na co budete v dobrém vzpomínat?

Grace Annabeth Reatcher: Určite som si odniesla mnohé. Som rada, že som sa počas postu veľa naučila, napríklad efektívnejšie narábať s mudlovskými múdrymi tabuľkami. Tiež ma moje havraspárske slečny naučili mnohým novotám, ktoré moja stará nátura už nepoznala. Bezpochyby budem v dobrom spomínať na tú skvelú atmosféru s havranmi, ktorú som mohla počas troch hogrokov prežiť.

*

Corvinus Declaratio: *pokyvuje hlavou* Máte pravdu, člověk se mnohdy naučí věci, o kterých by jindy ani neuvažoval. *směje se* 25. února jste předala vedení modré koleje kolegyni Arietty Lielle Minette. Jak se na svůj odchod díváte zpětně? Myslíte, že byla novopečená profesorka Arietty dobrou volbou na post kolejní ředitelky?

Grace Annabeth Reatcher: *neisto sa zamrví na stoličke* Ak sa na svoj odchod pozriem spätne, vidím ho tak isto ako predtým. Bol potrebný, pretože Havraspár by na mne ďalej len strádal. Môj čas sa začal strašne krátiť a s každým ďalším dňom ho bolo menej a menej. Keď prišiel finálny odchod, bolo to veľmi smutné, ale aj šťastné zároveň. Smutné určite preto, že som znovu opúšťala Havraspár. Šťastné však preto, že som vedela, že bude v dobrých rukách. Tým by som vlastne odpovedala na druhú otázku. Myslím, že Arietty je dobrou voľbou. Sama bola vo vedení za svojich študentských čias, takže vie, ako Havraspár fungoval. Okrem toho jej zápal pre vec by mohli mnohí obdivovať.

*

Corvinus Declaratio: *usměje se a pokyvuje hlavou* Příchody jsou často veselé, odchody mnohdy nutné a smutné. co si budeme povídat. Dáme si oddechovou otázku! Který havraspárský havran je vašemu srdci nejbližší a proč?

Grace Annabeth Reatcher: Uf, a musí to byť len jeden? *zasmeje sa a poškrabe sa na čele* Nuž, myslím, že každý by očakával, že poviem Candora. Predsa, ešte za svojich študentských rokov som ho veľmi podporovala a dokonca aj po mojom odchode do fialovej. Avšak napriek tomu mu prvenstvo neudelím. *usmeje sa* Môj najmilší havraspársky havran je určite Staroušek. Je to havran, ktorý reprezentuje múdrosť Havraspáru a ja mám vedomosti veľmi rada. Pozná kusisko našej histórie a pri dlhých zimných, či letných, večeroch som s ním mala nejeden rozhovor.

*

Corvinus Declaratio: Ach ano, říkala jsem si, zda zvolíte tehdejšího parťáka nebo sáhnete po jiném havranovi. *zasměje se* Ale je pravdou, že zrovna Staroušek je náš starý moudrý sympaťák. 
Tak jako každá kolej i Havraspár má svůj módní styl. Co říkáte na styl oblékání v Havraspáru, cítíte se dobře v havraspárském stejnokroji? Nebo se snažíte nějak odlišit a modrou moc nenosíte?

Grace Annabeth Reatcher: Ach, pre Merlina! *zalomí rukami a zasmeje sa* Presne som čakala, že sa do tohto rozhovoru nejak prepašuje móda. Takto, Havraspár má určite štýl a dôkazom toho je aj Módní patrola. Avšak ja a móda? *pokrúti hlavou* V minulom čísle som vytvorila jedno meme, aby som vysvetlila svoj vzťah k móde, myslím, že to hovorí za všetko. *zasmeje sa* Ale teda nech odpoviem na otázku. Určite mi vyhovuje ten modrý štýl. Módrá je moja obľúbená farba a v u mudlov to tak aj vyzerá. Napriek tomu nosím aj iné kúsky, predsa, treba ich z času na čas prevetrať, aby mi ich mole nepožrali.

*

Corvinus Declaratio: Ano, vzhledem k tomu, že je teď v Corvinovi hodně módy, ať už v minulém speciálním vydání, nebo v soutěži Máte ŠMRNC?“,Jak se vy sama díváte na Havraspár? Přijde vám v něčem jiný než zbytek hradu? A je něco, po čem se vám stýská a po čem naopak moc ne?

Grace Annabeth Reatcher: Myslím, že nemám nejaký jednotný pohľad na Havraspár. *mykne plecami* Aby som to vysvetlila. Havraspár sa menil v priebehu rokov. Tým sa formoval aj môj pohľad naňho. Napriek tomu sa nezmenila aspoň jedna vec – stále je tam kopa šikovných ľudí, ktorí vedia vytvoriť skvelú atmosféru. *pousmeje sa* Oproti ostatným fakultám mi Havraspár príde taký pokojnejší. Nikdy sa nejak nehnal za školským pohárom, no ak ho chcel, vedel sa zmobilizovať a vyhrať ho. Určite mi chýba ten študentský život, ktorý som v ňom prežila, no naopak mi vyhovuje, že mám teraz taký ten svoj „klídeček“. Ak chcem, tak niečo urobím alebo sa zapojím. Ak nechcem alebo nemám na to kapacitu, hrám sa na chcípl... *odkašle si* mŕtveho havrana.

*

Corvinus Declaratio: *vyprskne smíchy* Klid je prostě klid. Na tom se shoduje hodně dospělých. Některým ale sem tam to dění začne chybět. Nepřemýšlela jste nad tím, že byste se vrátila do studentských let třeba jako potomek?

Grace Annabeth Reatcher: Nebudem klamať, premýšľala. Stále si v hlave robím zoznam pro a proti. Nie je to jednoduché rozhodnutie. To vzrušenie v výuky mi neustále chýba. Učiť je síce tiež príjemné, ale stáva sa z toho rutina, hlavne ak učíte menej predmetov. Napriek tomu neviem, čo mi prinesú mudlovia, takže zatiaľ budem aj naďalej sedieť vo fialovej. *nahne sa k redaktorke a zašepká* Samozrejme s tučnou výplatou.

*

Corvinus Declaratio: *při zašeptání se uculí* Tučná výplata je velká motivace. A když už jsme u toho majetku... Zmínila jste svůj domeček Zašívárna u Modrého leňochoda... Jak dlouho jste na domeček šetřila ze svého platu? Kdo vám ho projektoval a jak se vám v něm bydlí? Pořádáte často párty? Nebo si spíše zvete vybrané oblíbené kolegy a studenty na poklidné dýchánky?

Grace Annabeth Reatcher: Ha! Tak toto je asi jediná vec, ktorú si fakt nepamätám! *rozosmeje sa* To šetrenie začalo asi v mojom predposlednom, alebo poslednom, rozširujúcom ročníku. Napriek tomu by som to bez pomoci nezvládla. Moje najväčšie ďakujem patrí určite slečne Aye, ktorá mi pomohla našetriť a má u mňa sľúbené spoluvlastníctvo. *usmeje sa* Lenže aby som bola férová, musím poďakovať aj slečne Addie, EigHayley, ktoré taktiež pomohli. Projekt bol už navrhnutý, takže som si len vybrala číslo. *chlipne si z čaju a pokračuje* Na začiatku sa mi v ňom nebývalo veľmi príjemne. No veď uznajte sama, kto by rád spal na tvrdej zemi? Teraz je to lepšie, aj keď na párty to stále nie je. Ale predsa návštevníkov mám, a to hlavne z rád študentov.

*

Corvinus Declaratio: Co si budeme povídat, šetření na domeček je pro mnohé zdlouhavá cesta. Ale teď už můžete jen zvelebovat! *mrkne*Jsme u konce našeho dlouhého, ale snad i pro vás příjemného rozhovoru. Je zvykem, že poslední otázkou se dává dotazovanému jistá příležitost promluvit ze srdce. *ušklíbne se* Tak se vás tedy tážu... Je něco, co byste na závěr chtěla povědět našim čtenářům nebo snad dokonce někomu kontrétnímu? *uculí se*

Grace Annabeth Reatcher: *rozosmeje sa* Určite bol príjemný. *prikývne hlavou, aby svoje slová potvrdila* Samozrejme využijem túto príležitosť. Chcela by som sa poďakovať celému Havraspáru za to, akým je. Prežila som s vami krásne roky, či už ako študent alebo vaša kolejní. Mnoho momentov sa mi vrylo do srdca a budem na nich s láskou spomínať. Havrani, ste šikovná banda ľudí, ktorí dokážu všetko, ak ťahajú za jeden povraz. Verím, že aj naďalej budete takí úžasní, akí ste už teraz. Hlavne sa nemeňte a mám vás veľmi rada!

*

Corvinus Declaratio: Krásná slova na závěr. *uroní slzičku dojetí* Děkujeme! Myslím, že mohu mluvit za modré, když řeknu, že my vás máme také rádi. *mrkne* A jsme rádi, že vás na hradě a na jeho přilehlých pozemcích můžeme i nadále vídat.

**

A jak už je v Corvinovi zvykem, poptali jsme se modrých studentů na slečnu Grace a její ředitelování.Co nám o ní řekli? Co nám na ni prozradili?

Aya Watanabe: Slečna Grace byla výborná kolejní ředitelka, kterou Havraspár v tehdejších dlouhých dobách temna a neaktivity tak moc zoufale potřeboval. Vnesla do koleje opět život, svěží energii a v podstatě ji znovu probudila. Vedení obsadila schopnými a konečně aktivními funkcionáři, jelikož jí na chodu koleje záleželo a chtěla Havraspár posunout tam, kde si ho ze studentských let kdysi pamatovala ona (respektive v těch nejlepších letech, studentkou totiž byla i v dobách onoho temna, to vracet určitě nechtěla *zazubí se*). To se mi na ní moc líbilo, záleželo jí totiž nejen na koleji jako takové, ale hlavně i na lidech v ní. *usměje se* Pracovalo se mi pod ní velmi dobře, občas tam nějaké horší chvilky asi byly, ale ty vzal čas a to, že si na ně vzpomínám jen matně, dokazuje, jak moc fajn to se slečnou Grace bylo – dobré vzpomínky mnohonásobně převážily těch pár slabších. Nové kolejní ředitelce přeji hodně štěstí, převzala aktivní kolej, má mnohem jednodušší start, ale udržet to bude pravděpodobně podobně náročné jako to vybudovat a vyrovnat se slečně Grace jistě nebude jednoduché. *usměje se*

*

Zyair Jamie Sagrada: Když jsem začal v prvním ročníku, Grace zrovna začala na postu kolejní. V průběhu školního roku se stala mým dobrým přítelem, na kterého nedám dopustit. Jak zhodnotit její funkční období? Měla dobrý tým, který jí pomáhal kolej vést a pomáhal jí fungovat. Jsem rád, že jsem ji mohl potkat a nikdy nezapomenu na její ředitelování...

*

 

 

 

 

 

 

Vivienne van Abernathy: I když jsem na hrad přišla v září loňského roku a neměla jsem možnost být součástí dlouhodobějšího ředitelování madam Grace, tak i za tu kratší dobu jejího působení mohu říct, že se madam snažila kolej vést patřičným způsobem. Byla milá, hodná a vstřícná, alespoň ke mně se tak chovala. *usměje se* Projevovala aktivní zapojení v koleji a bylo znát, že je její součástí. Ačkoliv jsem s madam řešila situaci, která pro mě nebyla příjemná, podpořila mě a postavila se k tomu způsobem, v jaký doufáte, a za to jí jsem a budu vděčná. Dovolím si tvrdit, že byla kolejní ředitelkou na svém místě. Třešničkou na dortu je její předmět Pokladničení, který druhým rokem navštěvuji. *blýskne ji v očích* Touto formou chci madam Grace do budoucna popřát jen vše dobré, ať se jí daří, a to jak v hogovském životě, tak především v tom mudlovském. Ať ve svém okolí nachází jen pohodu, radost a smích a v její blízkosti jsou pouze správní lidé.

*

Nicolette Marique Leroy: Pokud si správně pamatuji, tak jsem se se slečnou Grace seznámila někdy během léta 2018, což by znamenalo, že v tu dobu byla v koleji celkem čerstvě a já se toho času vrátila od tučňáků. *přemýšlí* To už je doba. Naše cesty se zkřížily díky letní kolejní soutěží od Myker – Po stopách Roweny. *šrotuje jí to v hlavě a doufá, že není úplně mimo* Ani nevím, jestli mě do týmu tehdy zatáhl“ Wayna, nebo to bylo po nějaké domluvě. Ať tak či tak, seznámila jsem se se skvělým člověkem, se kterým se skvěle spolupracuje, o čemž vypovídá i fakt, že jsme o rok později byly opět v jednom týmu v dalším putování. *směje se* Během studentských let předvedla Grace neskutečný zápal pro všechno, do čeho se pustila. Ať už to bylo samotné studium, kolejní život, psaní do CD a hlavně krocení divé zvěře – ptactva, neboli strážce trezoru Candora. Musím přiznat, že změna hábitu mě trochu zaskočila a zamrzela, jelikož jsem ji považovala za takovou starou havraspárskou duši, což je trochu divný říct, když se kouknu na svůj datum registrace, ale bylo tomu tak. Ale vítala jsem novou modrou“ profesorku, která nemá nouzi o nápady, a těšila se z možnosti studovat u ní nové předměty. A tímto studium u ní doporučuji všem, kdo tak ještě neučinil! *mrkne a zazubí se* Netrvalo však dlouho a slečna Grace se do koleje vrátila na pozici kolejní ředitelky, což v té době nebyla určitě žádná výhra. Z mého pohledu zvenčí totiž kolej hodně tvrdě spala, vedení si prošlo mnohými změnami a je opravdu obdivuhodné, jak se s tím dokázala poprat! Kolej se pomalu zvedla na nohy, rozjely se vnitrokolejní aktivity, kolej se probouzela. Kdyby přebírala fungující kolej, věřím, že by ty roky pro ni byly asi příjemnější, ale snad to vnímá jako cennou zkušenost a ředitelování Havraspáru si dokázala i užít. *usměje se* Osobně bych slečně Grace chtěla poděkovat za všechno, co pro Havraspár za ty roky udělala a kolik času koleji věnovala jak za studentská léta, tak za ta na KŘ. A samozřejmě také přímo pro mě, jak mi stále vychází vstříc, když za ní přijdu s novým výmyslem, který pro ni znamená obětovat cenný čas a dát si s tím hodně práce. *spojí ruce* Moc děkuji! Slečně přeji do dalších let spoustu nápadů na rozšíření hradní výuky, nadšené a šikovné studenty, ale také čas pro sebe, třeba na čtení knih! A taky rozšiřující se sbírku lenochodů a hlavně mnoho úspěchů v obou světech! *usmívá se*

*

Jeba Záhradníková: Podľa mňa sa madam Grace podarilo kolej postaviť na nohy z takmer ničoho, čo je veľmi obdivuhodné a hlavne vďaka nej je kolej teraz stále aktívna. A aj kolejné akcie ma za jej pôsobenia konečne prilákali a začali ma baviť

***

Je vidět, že havranům slečna Grace přirostla k srdci a určitě ji rádi potkají nejen na hradních chodbách. Slečně držíme v další její životní/hradní etapě mnoho štěstí a už teď se těšíme, čeho se od ní ještě dočkáme.




Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: Ashley Watfar
Vydáno: 2/2024

Komentáře
Grací, moc díky za všechno, co jsi pro Havr udělala. :) Moc si toho vážím, mám tě ráda a těší mě, že jsem mohla kolej přebrat právě po tobě. Držím palce se vším, do čeho se dál pustíš. Nepochybuji o tom, že to bude skvělé!
Arietty | 23. 05. 2024
1718711142