Tajemné volání Odznaku Roweny z Havraspáru

Charismatický odznak, po němž touží nejeden z havraspárských studentů. Jaký je jeho původ, kdo byl již poctěn jeho vlastnictvím a jak se mezi tyto šťastlivce může havraspárec zařadit?



Z odznaku na člověka mrká malá roztomilá dívka s vlasy černými jako uhel. Že ji neznáte? Ale jděte! To je přeci Vanessa, tedy Nessie, jak ji všichni havraspárští nazývají. Byla to právě ona, která se postarala o ročenku v roce 2006 a poskytla Havraspáru svůj obsáhlý deník, pomocí něhož modrá kolej sebrala všem dech. V té době jistě nevěděla, že jednoho dne bude mít tu čest stát se tváří čestného Odznaku Roweny z Havraspáru.

8.5. 2008 se píše den, kdy byl tento Odznak poprvé spatřen veřejnému modrému oku. Vedení koleje spolu s Monny von Schatz již delší dobu tajnůstkařilo ohledně tohoto překvapení, ba dokonce ani v zasedačce nebyla jediná zmínka, že se něco takového chystá. Pro většinu koleje to tedy byla rána z čirého nebe, když se na modré vývěsce objevilo oznámení s hlavičkou "Pochvala, aneb veřejný pranýř". Mimo samotného obeznámení se s Odznakem tak bylo zveřejněno i jméno prvního držitele Odznaku, jímž se stala Larrie Larstonová, která tak započala čestnou cestu těch, jenž jdou ve stopách Roweny z Havraspáru.

Poslání Odznaku Roweny z Havraspáru je snad nejlépe popsáno slovy té, v jejíž hlavě se nápad na jeho stvoření zrodil - Monny von Schatz. Citujme:

"Provizorně jsem toto dění nazvala 7 dní slávy. Čas od času tedy vyhlásíme jednoho či jednu z vás. Někoho, kdo si zaslouží veřejnou pochvalu. Dárečky jsou sice krásné, ale pevně věřím, že nejen mě, ale i vás nejvíc potěší všeobecné uznání a vědomí toho, že si ostatní vaší práce váží.
Tento dotyčný havraspárský student - či studentka - bude tedy za své zásluhy veřejně pochválen, zde všem na očích, a navíc bude mít tu čest po celých 7 dní nosit Odznak Roweny z Havraspáru. Tento odznak byl vyroben speciálně pro tuto příležitost a je jen jediný kousek svého druhu. Po 7 dnech dotyčný odznak vrátí, aby se mohl použít i pro dalšího havraspárce. A dál bude žít a fungovat s vědomím, že si celá kolej jeho činnosti váží a že není marná."

Samotný Odznak nám pak o sobě poví následující:

"Nezměrný důvtip je největším bohatstvím člověka - toť uznání pro držitele tohoto odznaku, který je oceněním koleje pro mo(u)dré, nadané, vytrvalé, nadšené, kreativní a aktivní studenty."

Ne že by těch nároků bylo málo, co říkáte? Však také Odznak není žádná horká brambora a jeho udělení se stává čím dál tím větší vzácností. Není to totiž ocenění za sběr bodů - od toho zde máme diadém. Není to ani ocenění za aktivitu v kolejních soutěžích - od toho tu máme drobnosti z kumbálu. Je to ocenění za ryzí havraspárskost. Za to, že daný jedinec dělá pro strukturu koleje víc, než se od něj očekává. Za to, že nad rámec svých povinností se snaží o rozvoj kolejních soutěží, kolejní atmosféry či jiných akcí, které již mohou existovat, ale které si studentík může vymyslet i sám.

Další studentkou, která ztělesnila všechny tyto vlastnosti, se tedy stala Monny von Schatz, jejíchž sedm dní slávy započalo 25.5. 2008. Nikdo nemohl pochybovat, že Odznak držela právem, vždyť už za doby její slávy kolejní místnost žila tak, jako se to stávalo málokdy. Ovšem i její týden musel jednou skončit, protože na Odznak čekali další adepti.

1.7. 2008 jej dostala Phillipa O Connel, bez níž by v Havraspáru nebylo nápadité a atraktivní soutěže Týdne živlů, která tepala již téměř rok modrými žilami. Co však víc, Phillipa ve školním roce Léto 2008 prokázala důvtip, chytrost a kreativitu, a zvítězila tak v mezikolejní soutěži Sedmiboje.

Uprostřed letních radovánek Odznak znovu putoval do nových rukou, tentokráte to byly slovutné pařátky havraspárské legendy bibi střeštěnky, jejíž výčet zásluh by zabral celý tento článek a ještě více. Sedm dní její slávy započalo 29.7. 2008.

Poté Ozdnak několik měsíců odpočíval v hluboké truhle nejhlubšího sklepení hradu. Čekal na svou chvíli... a ta nastala po ukončení školního roku Zima 2009, kdy byl na závěrečné slavnosti dne 1.2. 2009 udělen našemu siru kolejnímu, Johnu Werewolfovi, jehož píle dopomohla koleji k dalšímu poháru a obhájení havraspárské cti.

A bylo znovu ticho po pěšině... dokud si pan ředitel Odznaku u jména Johna Werewolfa nevšiml a nepočal hudrovat na jeho pozici u odznaků malých a velkých P. A tak se, velice prakticky, Odznak místo na levé části hrudě počal nosit na pravé ponožce. Jako první si toto zajímavé umístění mohla užít Janel Weil, která se 30.6. 2009 stala šestou nositelkou tohoto Odznaku. Vzhledem k tomu, že si svých sedm dní slávy právoplatně užila (však toho na svém havraspárském kontě přínosu také má až dosti), se asi nová lokace Odznaku osvědčila.

Právoplatné udělení Odznaku Roweny z Havraspáru pak na jeden školní rok zmizelo, neboť se primuska Janel Weil rozhodla, že jej bude udělovat za ocenění nazvané Pochvala primusky. Přeskočme tedy tuto éru Odznaku Janel Weil a zaměřme se na znovuobnovení staré tradice.

Odznak Roweny z Havraspáru nebyl posedmé udělen nikomu jinému než právě naší milé modré Madidess Leevian, a to na závěrečné slavnosti dne 5.2. 2010. Madidess v posledním roce prokázala právě tu modrou duši, neutuchající elán a nadšení do toho zasloužit se o rozvoj niterných záležitostí koleje. Jejích sedm dní slávy však také již uběhlo, a tak je Odznak opět pevně uzamčen na sedmero západů v hluboké truhle.

Kdo se stane dalším držitelem? Kdo použitím důvtipu najde skryté šlépěje Roweny z Havraspáru a stane se tak dalším z jejích následovníků, kteří se mohou radovat z udělení Odznaku? To je jen a jen na havraspárských samotných, protože Sedmero havraních bratrů nad kolejí bdí a má oči všude. Spatří tedy sebemenší snahu a každičký čin spáchaný nad rámcem toho, co se od studentů očekává.

Corvinus Declaratio tedy přeje všem modrým nadějím hodně zdaru na jejich pouti a těší se, až bude moct uveřejnit článek o jejich úspěších!



Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: Larrie Larstonová
Vydáno: 3/2010

Komentáře
1537455819