Havraspárské perličky

Rok se s rokem sešel a je tu nový rok, do kterého vám určitě budou všichni přát mnoho štěstí, zdraví apod. Ale my v Corvinu vám přejeme ještě navíc nekonečný kopec zábavy a na důkaz toho vám přinášíme havraspárské perličky.

Perličky z havraspárské kolejní místnosti

***

Chcete se oholit? Stop! Dovolila vám to primuska?!

Takto by to mohlo u nás za chvíli vypadat. Jen se podívejte, jak to dopadlo, když o tom zauvažovala jedna z havranek. Co potom, kdyby se chtěl holit nějaký havran či dokonce ten nejvyšší z nejvyšších?

Theresa Leagwinová: - vážně uvažuje o odstranění její chlouby... -

Larrie Larstonová: Leagwitová! Jestli odstraníš svou chloubu, dostaneš naplácáno! Opovaž se! - vzteká se a dupe nožičkama –

Theresa Leagwinová: Larr, když on se mi cuchá a na Příčný stále není nic na jeho ozdobu... Začíná to být už nuda.

Larrie Larstonová: Ježiš tak si kup hřeben a na Příčný se prodává zrcátko! To není zas taková investice! Jako! Já Ti ho klidně rozčešu a zapletu a já nevím! Pomoc! Opovaž se, si to ostříhat! Nebo, než to uděláš, dej mi echo a já si Tě nafotím!

***

Elánka opět na scéně aneb "bez průšvihu to nejde"!

Jen co Elanius vystrčila hlavu z mrazáku, už tropila v kolejce pozdvižení. Ale vše napravila všehoschopná Any, takže my havránci se nemusíme ničeho bát; jen si Any musíme hýčkat!

Any Dawson: Elánka, jupí, já si říkala, že tu je nějak moc dlouho klid. - podává hrníček s něčím podezřele nažloutlým - Napij se, je to speciální lektvar na rozmražení, sama jsem ho před pár dny vypila.

Elanius Aine Neil: Jasně, jenom se mrknu, zdali to není nějaká žíravina. - vylije obsah hrníčku Linn za krk -
Any, nemyslíš, že se z chuděrky Linn začíná trochu kouřit? Tys mne nechtěla jenom otrávit, ale i rozpustit! No téda, ty jsi mi ale nenápadná vražedkyně!

Linn Rose Lairová: Áááá! - začne poskakovat kolem s neidentifikovatelnou horkou hmotou za krkem - To bolí! Auuu!

Elanius Aine Neil: Měli bychom vyvětrat, páč ten smrad ze spálených zad Linn se již nedá dýl vydržet. - popadne nejbližší křeslo a prohodí s ním skleněný okno, páč se jí nechce vstávat a otevírat jej  -

Any Dawson: To není žíravina! Ale je to vhodné jenom pro lidi, co byli v Mrazáku, ostatním to ubližuje. - přemýšlí nad tím, že tuto informaci měla sdělit dřív a současně sepisuje účet za rozbité okno a křeslo -

Elanius Aine Neil: - snaží se zmiznout ze scény, aby ještě někdo neřekl, že to okno rozbila ona -

Katelyn Auster: - kouká na Any a na rozbité okno - Sakra kde ty bereš tolik peněz na opravy?!

Linn Rose Lairová: - přiběhne k oknu a chladí si záda o sníh na parapetu - uff... Nejsem si jistá... kdo to bude platit… - hodí rampouch za mizejícím viníkem -

Any Dawson: Já nic, já to jen poctivě sepisuji, aby to kolej mohla dát Elánce k proplacení. Linn, neboj. - a s ďábelským úsměvem nadepisuje pergamen s názvem "pracovní úraz" -

Katelyn Auster: - kouká Any přes rameno – Hele, umíš sepisovat i papírky na doživotní neschopnost práce?

James Watfar: Takový mám!

Katelyn Auster: Jame nepruď, ty máš všechno!

Linn Rose Lairová: - pokyvuje hlavou a požaduje velkou lednici -

Any Dawson: "Výše uvedená sl. Lairová byla vážně pohmožděná, odřena a i jinak zraněna a hlavně zesměšněna. Požadujeme doživotní rentu ve výši.." Kolik že to chceš?
Katelyn, všechno se dá, co třeba tohle "Sl. Auster je doživotně neschopná dělat cokoli."

Linn Rose Lairová: Hmm.. 100 000 galeonů!

Katelyn Auster: Any, ale ne! musí to být víc takovým tím úředním jazykem se spoustou slov, kterým nikdo nerozumí a musí to mít razítko!

Any Dawson: Katelyn, já bych se řídila stručně a jasně. Co když to popíšu na celý pergamen a někdo si z toho odvodí, že jsi částečně schopná?

...Požadujeme doživotní rentu ve výši 100 000 galeonů." Ámen - dolu napíše poznámku - "To vše na náklady EAN." - a pošle po sově ke schválení -

***

Watfarovská teorie třesku nikdy nezklame!

Nebyl by to náš James, kdyby nezaperlil! To je tak jediné, co dělá, jelikož práce mu nikdy nevoněla a vonět ani nebude. Kdo ví, jestli z něho bude to, v co sám doufá! Ale myslím, že se svou ukecaností by toho i dosáhnout mohl, i když nevím, jestli by to spíše nebyl největší kecal…

James Watfar: To není pravda, že je důležitější se zúčastnit! Klidně bych bral výhru i bez účasti, je to nepotřebná zbytečnost.

Linn Rose Lairová: No jako… Bez práce nejsou koláče!

James Watfar: Přesně... Naštěstí v tom přísloví nikdo nezmiňuje že pracovat a jíst musí ta samá osoba.

Linn Rose Lairová: Nezmiňuje, protože je to samozřejmé a nikdo by nepředpokládal, že to někdo může pochopit i jinak!

James Watfar: Jiné chápání světa je znakem geniality a vede k pokroku. Rowena byla taky jedna z mála těch, kteří kdysi nechápali, proč se magie neučí v nějaké škole.

Linn Rose Lairová: No Rowena byla Rowena, ovšem ty jsi James, což tuto skutečnost fakt dost poměňuje.

James Watfar: Já vím, pár rozdílů by se našlo, ony dějiny určitě zatajily pár Roweniných špatných vlastností a nedostatků, takže to vypadá, že byla stejně dokonalá jako já... Ale to nevadí. A stejně je to smutné, že nejlepší čarodějku všech dob a nejlepšího čaroděje dělí takové stovky let... Takhle budou muset jednou lidi hrozně dlouho listovat učebnicemi kouzelnických dějin, než se dočtou o tom nejlepším, co magii potkalo.

*

Po chvilce diskutování to už primuska nevydržela a musela se ozvat…

*

Larrie Larstonová: Ježiš vy tady tak filosofujete nad přínosem ó-Jamese lidstvu světa! Radost pohledět na takové teorie. - loupne po Jamesovi očima ve znamení "ano, mluvím, k tobě" -

James Watfar: Larr, to jsi špatně pochopila, žádný přínos nepřipadá v úvahu, ať si nosí sami!

Katelyn Auster: K čemu je vůbec Sedmero a podobný blbiny když máme Jamese, co?

***

Perličky z havraspárské zasedačky

*

Víla způsobila nemalé "problémy"

Už jste někdy viděli diskuzi o jméně? Asi to nebude tak ojedinělé, ale podívejte se sami, co se řešilo v modré zasedačce před příchodem víly Fleutýny.

Nicolette Marique Leroy: Buááá! Není! Fleuntýnka je hezčí a líp se to vyslovuje. *kření se*

John Werewolf: Prosím? Jak líp vyslovuje? Dyť tam to N nepřirozeně leze! 

Nicolette Marique Leroy:  No tak si to zkus říct několikrát po sobě. S tím N je to lepší. To N tam mělo prostě být, patří tam! :D Někde se při psaní jejího jména stala chyba!

Larrie Larstonová: Mně se Fleuntýnka ale taky vyslovuje úplně blbě! A to jsem si to tu poslušně říkala asi desetkrát za sebou, když jsou tam jen ty samohlásky (...EUUU...t), tak to jméno má taký… aerodynamický švih! Schválně… Až odpoledne dorazí školáci, rozsoudí nás. *culí se*

James Watfar: Nerozsoudí, nechci si Fleu… tu vílu na F, radši...  *patolízalsky se zašklebí* ... rozházet hádkou o jméno.

Larrie Larstonová: Jamesi, beztak Ti nic nepřinese, protože zlobíš, to je předem prohraná bitva. *uštěpačně se směje*

James Watfar: To si mě musíš s někým plést… Nemyslíš Johna nebo Justina? Začínají taky na J, mohlo se ti to pomotat…

John Werewolf: Ano, ale tady je jasný fonetický rozdíl sakryš. 

"eu" je dvojhlaska, "eo" ne *ušklíbne se*
Fleu-týn-ka
Le-on-týn-ka
Tam je prostě o slabiku víc a nazdar.
A na Leontýnku mi tu nikdo nešahejte, na kopretinu! 

A prostě, viděl snad někdo někdy slabiku o pěti písmenech? To je přeci hrozný!

***

Kouhouti na smetišti? Ne! Jen John a Jamesem v zasedačce!

Larrie projistotu rezignovala na Jamesovu "pracovitost", ale to, co prohlásila po Watfarově příchodu, opět vyvolalo nádhernou debatu! Tak co, kterého kohouta si vyberete vy?

Larrie Larstonová: Bobánek úspěšně dorazil do zasedačky a máme dva kohouty na jednom smetišti. Tak kam poběžíte, slípky? *ušklíbne se* Já mám poměrně jasno, vrchní kvočna zůstává u starého kohouta *culí se na Johna*

John Werewolf: Jo starého, fajn. Já jsem rád, že tu je taky vyjadřující se chlap, je to oživení konečně. *zasměje se* Poslouchat ty babský kecy pořád... nic proti, holky, ale...

Monny von Schatz:  Co se týká tentononcu se slípkami, já jsem feministická kvočna a nehodlám se držet žádnýho kohouta. *odkráčí na vlastní bidýlko*

***

Místo, kde mají havraspárští rádi červenou…

Katelýna ráda bliká a Larr nejspíš spadlo něco do oka. Nebo to udělala schválně, aby se ostatní ozvali a opět se to rozjelo? A kdo dostane ránu? John či James?

Katelyn Auster: Dělá mi potěšení taky si rozčervenit nějakou sekci, promiňte. *vycení zoubky*

Larrie Larstonová: Umřu z ní. *dává si na čelo obklad*

John Werewolf: Ten pocit znám!

Larrie Larstonová: Z vás obou! A kdybyste chtěli rozblikávat i jiné sekce než tu slepičkoidní, tak by to bylo bezvaaa. *na oko se zaškaredí*

John Werewolf: Možná zkus zamrkat, máš asi zamlženo, protože rozblikáváme.

Katelyn Auster: Jo, přesně! My se tady tolik snažíme a na primusku jde se stářím slepota... ach jo!

John Werewolf: Já myslím, že to nemusí být stáří. To prostě jen… jak to říct, abych nedostal ránu… no... ženský vidí a slyší jen to, co chtějí a co se jim hodí. *drze se ušklíbne*

Katelyn Auster: Raději ani nechci vědět, jak zní ta verze, za kterou bys ránu dostal.

James Watfar: Mě by docela zajímala, povídej.

John Werewolf: Když budu povídat, můžete místo mě dát ránu tady Jamesovi?

James Watfar: Ehm… Jsem si říkal, že všechno vlastně vědět nemusím... 

Lilien Emity Meissed: Je mi jedno, jestli dostane ránu John nebo James (J jako J), klidně oba, ale chci slyšet tu verzi!

***

Přírůst nových "pracovních" sil do zasedačky

Už jsme si mysleli, že si my starší obyvatelé zasedačky, ulehčíme a hodíme nějakou tu prácičku na nové přírůstky. Jaké ale bylo naše překvapení, když nám to Watfar opět překazil. Ale nemá zas tak špatné nápady...

Katelyn Auster: Nikoho nedeklíkuju! Jen jsem nadšená z možnosti nové dělby práce, nových nápadů, ne tolik umírajících pohledů a tak.

James Watfar: Ale staré, zaběhnuté a osvědčené věci není třeba měnit, u dělby práce to platí dvojnásob. *rozmyšlí si, kam se schovat*

Isabella Anne Swan: Myslíš dělbu práce ve stylu "Watfar spí, my ostatní kmitáme"?

James Watfar: Ano! Geniální nápad!

Lilien Emity Meissed: Meissedová se přidává k Watfarovi!

***

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář