Sbírky na Hogwarts

Kebuláčci, oblečení či snad fenomén čokoládových žabek? Pojďme nahlédnout do útrob hradu a zjistit, co vše se tu vlastně sbírá.

Fenomén sběratelství různých předmětů tu byl snad již od starověku. Lidé měli potřebu hromadit věci podobného druhu a následně si je se svými přáteli vyměňovat a nacházet kousky, které ještě neměli. Tento zajímavý zvyk přežil až do dnešních dob a nejinak tomu je i na našem hradě. Co dnešní moderní kouzelníci vlastně sbírají narozdíl od jejich mudlovských kolegů, jenž mají v povaze sbírat známky, autogramy či ubrousky?

Dá se sbírat prakticky vše. Od obnošených ponožek po famfrpálová košťata. Z pobytu na hradu jsem ale zjistila, že prakticky největší fenomén patří čokoládovým žabkám, za jejichž desetikusovou sadu majitel obdrží stříbrnou čokožábu. I přes odbojovou akci známé zelené slečny Barbary Arianny Lecter, která vehementně podporuje práva čokoládových žab, je jejich sběr i nadále podporován širokým záběrem studentů, profesorů i duchů. Jako zástupce sběratelů čokožabek ve fialových hávech si můžeme připomenout profesory Midara Kilahima či Filiuse Orionise.

Další z fenoménů jsou kebuláčci, roztomile vypadající hračky, které nám o Vánocích nadělila Fleutýna. Jejich rozmanitý výběr láká sběratele, kteří se za každou cenu snaží dostat všechny, aby se mohli chlubit svým kamarádům. Dostat je všechny ale není vůbec lehké, cena takového normálního kebuláčka se pohybuje okolo 2 Géček, což rozhodně není malé jmění. Za zmínku stojí i speciální Halloweenský kebuláček, jehož cena je ještě vyšší. Jako zástupkyně vášnivých sběratelek bych zmínila Cathrine Lokwood či Osiris Flemingovou.

Posledním z těch nejrozšířenějších je asi sbírání oblečení či různých módních doplňků. Zažila jsem mnoho variant, od toho nasbírat co nejvíce oblečení (mezi takové fanatiky bych zařadila sebe) až po sběratele karnevalových masek. Hlavním faktorem jsou zde peníze a ochota zajít až za hranice nemožného, jelikož některé kousky jsou doopravdy vzácné a dostat se k nim není žádná hračka. Mezi takové fanatiky patří opět Osiris, která by pro získání Masky módní šlechty dokonce i vraždila (nakonec ji však úspěšně získala - a bez vraždy).

Nakonec se ještě zmíním o pár dalších příkladech, které jsem zde u nás na Hradě viděla. Největší sběratelkou plyšáků byla jistě Noxy, tudíž prázdný trůn po ní je stále neobsazen. Jako poslední bych jmenovala sbírku sov, kterou se jistě pyšní nejeden z vás (zvláště sovy s naprosto vytuněnými názvy).

Nyní se již pojďme podívat na zpověď několika nešťastníků, které jsem náhodně ulovila na chodbě.

***

Corvinus Declaratio: Jaké předměty sbíráš/te? Pokud žádné, jaké bys/te byl/a ochoten/a sbírat?

Cathrine Lokwood: Sbírám kebuláčky.

Elen Jenkinsová: Jelikož tu studuji teprve prvním rokem, tak jsem se ještě k žádné sbírce nedostala. Musela jsem si zařídit školní uniformu, zapsat se na předměty, zakoupit nové oblečení.... Mnoho peněz tedy nezbývalo.
Ráda bych ale začala sbírat čokoládové žabky. Nad touto variantou už přemýšlím hodně dlouho, a tak doufám, že se mi povede uskutečnit. *usměje se*

Kristie Smithová: Bude to znít divně, ale sbírám sovy. *směje se*

Midar Kilahim: Tak v současnou chvíli sbírám kebuláčky a kartičky z čokožabek.

*

Corvinus Declaratio: Proč jsi/jste začal/a se sběratelstvím? Co tě/Vás k tomu vedlo? Pokud nezačal/a, byl/a bys/te ochot(e)na začít? Co by tě/Vás k tomu vedlo?

Cathrine Lokwood: Líbil se mi ten, kterého jsem dostala od Fleutýnky, tak jsem je začala sbírat.

Elen Jenkinsová: Ano, jsem ochotna začít něco sbírat. Jak už jsem se vyjádřila v první otázce, jsou to žabky.
Chtěla bych mít něco, co by mě bavilo, na co bych mohla být hrdá a vůbec pro to potěšení vlastnit nějakou sbírku. Myslím, že je to hezký, časově nenáročný, ale bohužel i nákladný koníček.

Kristie Smithová: Vím já? *směje se* to ses zeptala té pravé. Vedlo mě k tomu nejspíš to, že sov mám z celého majetku nejvíc.

Midar Kilahim: Tak u žabek je to jasné - mít celou sérii. Zatím mám jen první dvě, ostatní jsou výzva! No a u kebuláčků mě to tak nějak chytlo z ničeho nic. Podíval jsem se jednou na jeden a byl tak roztomilý, že jsem si řekl, že je musím mít všechny. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Jaký je nejcennější kousek tvé/Vaší sbírky?

Cathrine Lokwood: Nemám nic nejcennějšího.

Elen Jenkinsová: Prozatím bohužel žádný. I když mám 2 žabky, které jsem dostala za odměnu, což se určitě také cení. *usměje se*

Kristie Smithová: Momentálně všechny, protože všechny mé drahé hůůvy jsou opelichané.

Midar Kilahim: Tak nejcennější zatím nemám. Ale chtěl bych jednak toho Halloweenského a taky toho z té nové speciální edice.

*

Corvinus Declaratio: Jsi/te ochoten/a obětovat velké množství peněz do své sbírky?

Cathrine Lokwood: Zas tak moc ne.

Elen Jenkinsová: Pokud bych věděla, že se sbírce budu doopravdy věnovat, tak ano.

Kristie Smithová: Když jich budu mít dost, tak proč ne.

Midar Kilahim: No, zatím ještě ne. *usměje se* Ale počítám, že brzy budu muset. Zvláště za ty, co má málokdo.

*

*

Corvinus Declaratio: Máš/te nějaký zajímavý zážitek spojený se svou sbírkou?

Cathrine Lokwood: Ne,to nemám.

Elen Jenkinsová: Zatím ne.

Kristie Smithová: Hele, a víš, že ne. To bych se musela zeptat exponátů v mé sbírce, ty jich mají určitě dost.

Midar Kilahim: Snad jen to že jsem se jednou málem přizabil, když jsem běžel na Příčnou, abych u Kšeftaře mohl koupit kebuláčka. *zasměje se*

*

Corvinus Declaratio: Co bys/te doporučil/a začínajícím sběratelům, kteří nevědí, zda se do sbírky vrhnout?

Cathrine Lokwood: Že je to na nich a na penězích.

Elen Jenkinsová: Doporučení bych potřebovala spíše já. *zašklebí se* Tak nejspíš bych jim řekla, že pokud tomu chtějí kapku svého času a financí věnovat, tak ať do toho jdou. Rozhodně se to vyplatí. Ten pocit něco vlastnit, něco dokázat - prostě nádhera.

Kristie Smithová: Vrhnout! Vrhnout! Přece jen je dobré něco sbírat. Alespoň tehdy, když se člověk nudí.

Midar Kilahim: No tak hlavně každý se musí rozhodnout sám, zda bude, nebo nebude něco sbírat. Je to ale práce. Už jednou se mi stalo, že jsem omylem koupil jednu věc, kterou jsem už vlastnil. A navíc je to náročné hodně na finance, takže dělat hodně soutěží.

*

Corvinus Declaratio: Jak veliká je nyní tvá/Vaše sbírka?

Cathrine Lokwood: Mám 5 kebuláčků.

Elen Jenkinsová: 2 žabky, ale pevně věřím, že se rozroste o mnoho dalších kousků. *usměje se*

Kristie Smithová: Má sbírka čítá pět sov, zatím. Hodlám ji rozšířit.

Midar Kilahim: Tak žabek mám zatím jenom 42, z toho 2 stříbrné a kebuláčků 6. Takže takový asi průměrný až podprůměrný sběratel řekl bych.

***

Co dodat závěrem? Jak je vidět, zájmy obyvatel hradu jsou vskutku rozmanité, jejich váčky s galeony zřejmě taky. Nezbývá nám, než jen s tajuplným napětím čekat na to, co nového nám přinesou nové roky.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář