Za temnotou jezevčí nory - historie ŽT

Jezevčí nora je hluboká, ale prolézt ji skutečně stojí za to. Na konci se dají nalézt poklady a třpytivé zlato. Jako je třeba předchůdce ŽT - Ve znaku jezevce. Neznáte? Čtěte!

Při pátrání po Žlutém Trimelovi jsme narazili. Od jistého data totiž Trimeles jako by neexistoval. Odmítali jsme věřit tomu, že zatímco jiné koleje mají kolejní časopis od roku 2004, nejpozději 2005, Mrzimor by zůstal pozadu.

Naše pochyby se ukázaly jako místné. Žlutý Trimeles měl totiž předchůdce. A tento předchůdce se jmenoval Ve znaku jezevce. Bylo to s tímto názvem, když mrzimorský kolejní časopis spatřil první světlo dne. Tady se začala psát historie mrzimorského kolejního periodika.

A my jsme se pokusili ji vyšťourat, jak to šlo.

***

Zcela prvotním Ve znaku jezevce byl obličejíček z července až srpna roku 2004. Jednoduchý, přehledný, pěkný. My bychom jej ze začínajících kolejních časopisů hodnotili designově velice vysoko. Podívejte se sami.

*

*

A nyní můžete prošacovat útroby Ve znaku jezevce právě zde. Na stránkách se například můžeme dozvědět klíčové informace, že to byly Piper Wyatt a Renny Potterová, které se zasloužily o založení prvních mrzimorských novin.

Články zde vycházely věru často, klidně i víckrát denně. Nutno podotknout, že se jednao o zhruba týdenní rozmezí konce července a začátku srpna, tedy počáteční nadšení vzalo jistě za své. Přesto se však tvářička časopisu ukázala jako líbivá a články v ní odpovídající.

***

Ve znaku jezevce jsme v stunách archivu ještě chvíli setrvali. Podívejte se sami, jak vypadala druhá verze mrzimorského kolejního časopisu:

*

Navštivte Ve znaku jezevce zde. V této verzi mrzimorského plátku vidíme dominanci Piper Wyatt. Její snaha je patrná, ovšem můžeme vidět, že časopis silně utrpěl absencí korektury. Dlouhodobější prodlevy v časopise jsou sice taky lehkou vadou na kráse, ale vzhledem k těžkým počátkům se to dá přehlédnout. Ty doby vážně nebyly snadné.

Nám lehce vadí začervenalý styl mrzimoského periodika, ale opět - chápeme, že v té době více než kdy jindy bylo složité vyrobit si něco tak, aby s tím kolej byla spokojená a bylo to dle jejích představ.

***

Velký posunem vpřed byl technický zásah madame Sefrenie do vizáže mrzimorského kolejního časopisu. "ukaplicky" vznikl první Žlutý Trimeles s názvem, s jakým ho známe dnes, a byly položeny základní kameny tradice, která přetrvala.

Ještě donedávna byly archivy kapličkovského Trimela plně k dispozici, nyní jsou bohužel kompletně zavaleny, neboť jedna část archivu se kompletně zřítila a nebohou kapličku i s prvním Žlutým Trimelem definitivně pohřbila. Doufejme, že se brzy najde někdo statečný, kdo ji vykope ven, neb právě u kapličky je hodně důležitého archivního materiálu mrzimorského kolejního plátku!

***

Po roce Zima 2009 Trimeles měnil svou tvář. Na podzim roku 2009 vypadal kupříkladu takto:

Jak je právě zde vidět, tato podoba je již velice blízká dnešní tváři Žlutého Trimela. Ani složení redakce není tolik odlišné. Blížíme se k současnosti.

***

Všichni víme, jak vyhlíží ŽT dnes. Kvalitou článku se posunul k nepoznání, všichni si jej chválí a chodí jej kvůli specifické atmosféře číst velmi rádi. Připočítejme k tomu jejich hlásané ambice o změně časopisového designu a budeme nahlížet na jeden z nejkvalitnějších časopisů ve všech možných hodnotících směrech!

Držíme tedy Trimelovi palce, je radost mít takového kolegu! Zlomte vaz.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář