Katelyn Auster - další z Roweniných dcer

Jednou ročně potemní havraspárská nebesa a potomkům Roweny se tají dech. Chvíle napětí a mystérie, která by se dala krájet. Končí jasným svitem - zjevením nové havraspárské hvězdy, která se usídlí mezi ostatní v nebeských výšinách havraspárské koleje. Letos hvězdy Katelyn Auster.

Rowenina povaha dřímá v jisté míře v každém z havraspárských havrančat. Moudrost, Důvtip, Rozhodnost, Cílevědomost, Skromnost, Pokora a Krása. Každý, kdo po svém nástupu do čarodějné školy oblékne safírově modrý hábit, oplývá schopností dosáhnout ryzí dokonalosti ve všech z výše zmíněných havraspárských vlastnostech. A to jej činí pravým havraspárcem.

V záplavě modré barvy se však tu a tam vyskytne velice vzácná, perleťová zář. Každý rok se projeví u někoho jiného, avšak vždy značí jedinou věc - upozorňuje na člověka, který nejen, že v sobě hrdě nosí Roweniny vlastnosti, ale dokáže také naslouchat jejímu poselství a kráčet tak velice přesně v šlépějích nejvyšší a nejmilovanější modly Havraspáru.

Letos svým svitem upoutala ušlechtilé oko Rowenina nástupce, Johna Werewolfa, havraspárská prefektka a toho času studentka třetího ročníku hogwartské školy, Katelyn Auster. S pýchou Havraspáru nejvyšší jí byl na slavnosti ku příležitosti konce školního roku Léta 2011 připevněn řád s emblémem havraspárské koleje, a Katelyn tak získala nejprestižnější možnou Cenu Roweny z Havraspáru, zakladatelky její rodiny. Připojila se tím k velkým modrým jménům a stanula po boku legend Havraspáru, jakými Ivka Gold, bibi střeštěnka, Martin Javor, Phillipa O Connel, Larrie Larstonová, Janel Weil, Clea Haliová, Elanius Aine Neil, Madidess LeevianLilien Emity Meissed bezpochyby jsou. Společně nyní v temné modři dlouhých nocí září na havraspárském nebi, jak tomu zůstane již na věky.

My v Corvinu jsme ale byli zvědaví. Talent a počínání Katelyn sledujeme od chvíle, kdy vkročila do Havraspáru, a její pouť kolejí je fascinující. Její jméno zmodralo 6.2. 2010 večer spolu s dosti útlým počtem dalších deseti nováčkovských jmen, mezi nimiž byly i talenty jako Salesia Barbara Fialková nebo Jelena Anniko Scatterbrained. Nikdo až na Katelyn ovšem při studiu nevydržel a dnes se žádný z jejích spolužáků na hradě nevyskytuje. Tímto tedy Katelyn skládáme obrovskou poklonu a udělujeme jí pidiřád Jediné Přeživší!

Přirozená novinářská šťouravost nám nedala, a tak jsme se jali hanoby největší a rozhodli se obtěžovat prastarou společenskou místnost a její nebohou chátrající paměť. Málokdo na hradě si v pravém slova smyslu uvědomuje, že společenská místnost jeho koleje tu byla vždy. Viděla jeho příchod do koleje, viděla ho slavit, tlachat, zuřit, smát se, plakat... Viděla každičký okamžik, který onen člověk v koleji strávil, viděla jeho rozvoj, jeho proměny, jeho vyzrání. "Kolejka" je vlastně nejlepším přítelem hogwartského studenta, protože tu bude vždy. Neměnná a tradiční, prodýchaná atmosférou koleje a vždy k dispozici.

Havraspárská kolejka je místnost obrovského rozměru. Aby nebyla, když do sebe každým dnem vstřebává hovor tolika modrých mrňousů, kteří klábosí, seč jim síly stačí. A to nemluvíme o legendárních havraspárských večírcích. Paměť modré společenky je obrovská a s trochou snášení nerudnosti této staré dámy jsme vydolovali Katelynin příchod.

Katelyn byla první novačkou svého ročníku, která do společenské místnosti našla cestu (už to něco značí, no ne?) a úspěšně uhádla hádanku orlího klepadla. A zdalipak si pamatuje, že první, kdo ji v koleji uvítal, byla Madidess Leevian, dívka, po jejímž boku nyní Katelyn stojí jako jedna z nejzdatnějších nositelek Rowenina odkazu? Však pohleďte sami!

A tady to všechno začalo. Léto 2010 bylo zasvěceno prvnímu ročníku Katelynina studia, během kterého vystudovala zcela neuvěřitelných 13 předmětů, mezi nimiž zářil dokonce i pro nováčka mimořádně náročný předmět - Prefektování a primusování. Katelyn si v Havraspáru našla dobré přátele, začlenila se po boku Isabelly Anne Swan do v té době vzkvétajícího "lamího stáda" krotitelky Linn Rose Lairové a v Havraspáru se zkrátka našla. Pod bičem svérázné a originálně modré Patronky Elanius Aine Neil to ani jinak nešlo. První ročník dokončila Katelyn s neskutečným počtem 3471 bodů, čehož někteří nedosáhnou za celou dobu svého studia na hradě. Získala tak cenu havraspárského Nováčka roku a zapsala se do modré Síně slávy.

V té době již byla jedinou prvňáčkovskou přeživší a havraspárská kolej na ni byla náležitě hrdá. Nás v Corvinu ale zajímalo, co se Katelyn vybaví nyní zpětně, ze zcela odlišného úhlu pohledu. Jak se v Havraspáru zabydlela, co jí utkvělo v paměti, jak na tento rok vzpomíná?

"Kdybych to vzala tak nějak postupně, tak jako první to bude určitě nekonečné čekání před branou. Snad každý mi potvrdí, že na to se zapomenout nedá. Ovšem jakmile se nám hradní katelyn-auster.gifdveře otevřely dokořán, okamžitě jsem se stala jedním z těch nadšených nováčků, kteří se automaticky chtěli zapojit úplně do všechno," usměje se Katelyn a rozpačitě se pošimrá na nose. Tohle není úplně snadná otázka. Přesto však poměrně sebejistě pokračuje. "Pamatuji si na to, že když jsem přišla do kolejky, běželo tam zrovna nějaké rpg a já jsem se místo u krbu ocitla na lodi a pluli jsme na Merlinovy ostrovy. Už si nejspíš ale nevzpomenu na mnoho nováčků, kteří se tam tenkrát dostali se mnou, jelikož jsem po celém roce zbyla sama, avšak ta nejaktivnější, Salesia, mi zůstala v paměti dodnes," Katelyn se na chvilku se odmlčí a zastřeně hledí do neznáma. Salesia zůstane v paměti nám všem.

"Krom onoho "slavného příchodu" si pamatuji ještě řadu dalších havraspárských akcí. Například vzpomínám na křest havraspárského konta, kde tenkrát dostalo své jméno, nebo na velikonoční večírek, který jsem tenkrát pořádala spolu s Linn. Dále bych uvedla také první článek, který byl o mně napsán v Denním věštci, první sovu od své patronky a nepochybně hodně hodně lam. Tak nějak bych popsala svůj první ročník," směje se.

Sladké modré dětství, tak je to! Po úspěšném prvním roce se tedy Katelyn směle vrhla do ročníku druhého. Svou aktivitou a kolejní založeností byla tak význačná, že 30.8. 2010 jí bylo do ucha pošeptáno čarovné heslo a Katelyn Auster tak mohla poprvé projít kolem majestátních modrých draků a stanout v zasedačce. Od této chvíle do dnešních dní se významně podílí na chodu koleje a spolu s ostatními rozhoduje o jejích dalších krocích.

Katelynina píle a oddanost ovšem neměla konce. Za svou věrnost, Roweninu povahu a příkladnost získala 10.11. 2010 stříbrný prefektský odznak, aneb "ten kus plechu", jak mu sama s oblibou říká. V její péči spočívá tato placka dodnes a není pochyb o tom, že ještě dlouhé chvíle spočívat bude. Díky své práci v Zimě 2011 si navíc Katelyn vysloužila velice srdcové ocenění havraspárské koleje - byl jí slavnostně udělen Odznak Roweny z  Havraspáru se zbožňovanou kolejní postavou - Nessie.

Nás zajímalo, jak se Katelyn staví k tomuto roku. Z bezstarostného modrého mládí skočila rovnýma nohama do obrovské zodpovědnosti, povinností a často drsné práce pro kolej. Tak co, Katelyn, jak bys zhodnotila tento ze svých havraspárských roků? Prohloubení safírovosti? Zkušenosti? Vzpomínky?

"Bojím se, že tady už by mi to začalo pomalu splývat. Snad od té doby už čas letěl tak rychle, že jsem přestala pojmenovávat měsíce," usměje se omluvně Katelyn. "Ale dobrá, o něco málo se pokusím," zamyslí se.

"Zrovna tento rok byl pro mě tak nějak přelomový, možná jak říkáš, bylo to takové prohloubení safírovosti," zasměje se. "Po chvíli už zmizely lamy a Velká síň a najednou jsem se ocitla v prostředí zasedačky a poznala docela jiné Hogwarts, než jsem znala doposud. Už to nebyla jen čisté kecání a hraní si, ale přibyly i nějaké povinnosti a zodpovědnost. Samozřejmě nechci tvrdit, že by to bylo špatně, tuhle změnu jsem uvítala a byla jsem ráda, že to tak je, protože to všechno znamenalo zase něco nového. A ano, jak říkáš, ten rok se ke mně dostal i odznak, a pohled na hrad byl opět trošičku jiný," Katelyn trochu poposedne a svraští čelo.

"Nakonec ani nevím, jestli to byl rok stejně nabitý přímo zajímavými událostmi jako ten předchozí, jelikož jsem na podzim byla čím dál tím víc zaneprázdněná u mudlů. Ovšem mezi vzpomínkami bych uvedla první patronče Evelinu, Fleutýnku a Prasinkářský sedmiboj." Blik blik, za patronče Evelinu? Slečnu, která před nedávnem získala funkci pokladnice a stala se novou tvůrčí duší Havraspáru? To asi bude "v rodině"!

A konečně Léto 2011. První rok Katelynina havraního pobytu, ve kterém se koleji podařilo ukořistit Školní pohár, kdy Katelyn vstoupila do historie modré koleje jako jedna z držitelek prestižní Ceny Roweny z Havraspáru, získala titul VíceSnaživce roku a na hlavu jí byl nasazen havraspárský diadém, kdy se zapsala do safírové kroniky jako další z legendárních modrých umělkyň a nejtalentovanější ilustrátorka, kterou kdy redakce Corvina Declaratio spatřila. Na Katelyniny komiksy jen tak někdo nezapomene. A život šel dál. Z kolejního benjamínka se stala ostřílená prefektka, která si byla jistá v tom, co dělá a hlavně - kam kráčí. Snad proto se v tomto roce rozsvítila její modrá perleť a Katelyn vystoupila na havraspárská nebesa. Připočtěme k tomu organizaci jedinečného modrého turnaje v Prasinkách, vedení uznávaného návrhářského spolku Skrývanky pod Magnólií či správcovství módního odvětví v Corvinu Declaratio - Módní Patroly. Rok nabitý zážitky a opět - dalším přílivem zkušeností.

Jak by tedy svůj prozatím poslední rok v Havraspáru shrnula sama Katelyn? Zcela nečekaně jsme se jí otázali.

"Ano, vskutku nečekaná otázka," zasměje se. "Ale ano, jak říkáš, ve třetím ročníku už to bylo zase jiné. Rozhodně jsem nebyla ze všechno tolik vyděšená a necítila se v tom prostředí tolik cizí. Nejspíš bych řekla, že právě tento rok byl zatím ze všech nejlepší, ať už v rámci celého hradu nebo jen havraspárským děním."

"Možná to bylo tím, že jsem konečně měla možnost poznat část Havraspáru naživo, a i když jsem se na svém prvním takovém sraze bála a vlastně na většině z nich jsem ze sebe stále ještě neshodila tu nervozitu, stejně jsem za to opravdu ráda," vděčně se usmívá.

"A tak jako jsem některé mnohem lépe poznala právě díky srazům, tak jsem také potkala i nové lidi, z nichž nejvíce mi utkví v paměti mé patronče, Morgána, kterou dodnes považuji za skvělou kamarádku. Ale byla to i řada dalších událostí, která dělá tento rok tolik výjimečným. Například Triwizard tournament, množství zajímavých kolejních soutěží, famfrpálový zápas s Nebelvírem a taky fakt, že jsme po celý rok bojovali o školní pohár, který nám právě teď zdobí polici nad krbem. No a v neposlední řade bych zmínila taky stávku soutěží, jež nám sice úsměv na tváři nevykouzlila, ale pamatovat si na ni budeme," pousměje se a my si jen s kyselým úšklebkem dopíšeme poznámky. Ano, na stávku Corvinus nezapomene...

S Katelyn jsme si tedy udělali takovou malou rekapitulaci jejího dosavadního modrého života. Tento článek vzniká ale zejména na počest Katelynina zařazení mezi držitele Ceny Roweny. Je nám známo, že Katelyn se merlinužel nemohla dostavit na závěrečnou slavnost, kde jí byl řád udělen, jelikož v té době právě zachraňovala svět mudlů. Udělení odznaku si tedy prožila až druhý den a své pocity komentuje následovně: "Jako první to bylo nepochybně překvapení. I po tom složitém zachraňování světa mě tohle blikající oznámení dokázalo zarazit. Letos jsem čekala opravdu jiná jména, ať už dle toho, co jsem se dočetla v průzkumech, tak taky dle vlastního přesvědčení, a tak jsem byla hlavně překvapená," usmívá se. "Ale jakmile ze mě opadl ten menší šok, byla jsem ráda, protože tak nějak doufám, že k tomu měl sir dobrý důvod a snad právě z něj ta radost plyne," úsměv se jí ještě rozšíří a v očích jí nepatrně zajiskří.

Byli jsme též zvědaví, co pro nově oceněnou vlastně tento řád znamená. A jak lépe to zjistit, než že se zeptáme, jak vnímá jména, jenž byla oceněná před ní. Tedy Katelyn, jak se cítíš v této "hvězdné společnosti"? Máš mezi Roweninými následovníky nějaký vzor?

Katelyn málem ranila mrtvice, když jsme jí tuto otázku položili. Nenápadně jsme jí však pod ruku podstrčili sklenku Sklepmistrova vyprošťováku, po němž byla velká čtvrťačka tak vyproštěná, že odpověď vysypala jako z rukávu! "Kdybych začala od konce, v žádné hvězdné společnosti se opravdu necítím. Neříkám, že by mě nepotěšil řád samotný nebo tolik milých sov s gratulacemi, ale tak nějak se pořád necítím někým jiným," krčí Katelyn rameny a my jen uznale pokývneme hlavou, protože právě prokázala vlastnost Skromnosti a Pokory.

"A k ostatním? Abych pravdu řekla, tak dobrou polovinu z nich už vůbec neznám osobně a nevím, jací to byli lidé. Ale ze zbytku bych snad dokázala vybrat pár takových, kteří by mohli být mým vzorem," pousměje se. "Mezi všemi mi nepochybně bude blikat paní Larstonová, o které si snad ani povídat nemusíme," ušklíbne se. "Ani se nedivím, jak nízko se na tomto seznamu nachází, a tím spíš je obdivuhodné, že je takto úžasná dodnes. Ať už je to reprezentace školy, vedení koleje nebo čistě její milá a přátelská osobnost, co jí dělá tak skvělou, nejspíš v ní stále uvidím ten příklad, co mě vedl tou úplně první cestičkou havraspárského vedení."

"Mezi dalšími bych dokázala něco říct i například k madame Wejlové, která řád obdržela hned další rok, a snad ani nepochybuji, že je pro hrad dostatečnou osobností i dnes, nebo Elanius, která byla mou patronkou v mém prvním ročníku a ukázala mi, jak to na Hogwarts chodí. Jako poslední bych ještě zmínila Lilien a Madi, které obě vnímám jako skvělé havranky, jež jsou pro Havraspár jedině přínosem."

Krásně se s tím poprala, jen co je pravda. Problém tkví v tom, že záludné otázky tady nekončily. Zamýšleli jsme se totiž nad důvody - co všechno vlastně vedlo k tomu, že Katelyn Cenu Roweny získala. Příčin je snad milion, ale jedna z těch větších bude nepochybně ta, že Katelyn je skutečně příkladnou prefektkou, která se už lépe podle Školního řádu chovat nemůže. Prefektský odznak je vskutku magická věcička. Nás zajímalo, jaký k němu má Katelyn vztah, jak hluboko do mystických vod prefektství pronikla, co jí odznak dává?

"No ano, bála jsem se, že přijdeš s podobně složitou otázkou. Jsem zvědavá, jak se s tímhle poperu," zasměje se a opět nervózně poposedne.

"Obecně bych řekla, že samotná stříbrná placka je nakonec ve skutečnosti něco úplně jiného, než mnoho lidí čeká. Většina si myslí, že k vám po jeho připnutí zničehonic dorazí obrovská dávka slávy a že ve vás budou ihned hledat vzor, ale dle mého názoru to tak není. To, co vás udělá významným pro kolej, není nic než to, co pro kolej či jménem koleje děláte, a to žádná placka nezmění. Například prefekt, kterého celý rok nikdo nikde neuvidí, rozhodně nebo známější a uznávanější než člen zasedačky, který bude dělat první poslední. Ale nechci tím říct, že by tak neměl odznak své kouzlo. Pořád vidíte své jméno v magické kolonce "Správa školy" (což některé může trochu děsit) a minimálně v očích nováčků, kteří se jména prefektů učí nazpaměť, tak nějak známí budete. Stejně tak jsou vám svěřeny nějaké ty pravomoce," pokývne Katelyn hlavou.

"Proto ani nevím, jak bych popsala nějaké změny, které odznak přinesl. Nemyslím si totiž, že by byly nějak zvlášť extrémní, co se týče vnímání koleje. Rozhodně se necítím populárnější nebo žádanější než řada ostatních. Možná se změnil pohled ostatních na mě, je to možné, ale já sama si nepřipadám nijak zvlášť úžasně a výjimečně," pokrčí rameny.

"Ale nepochybně je pravda, že nějaké to postavení prefekt přece jen má, a tak bych také odpověděla na otázku, co mi dal. Určitě to je další dávka zodpovědnosti za všechno, co dělám, a nejspíš tak trochu i za to, co dělají i ostatní členové koleje, jelikož, jak jistě víte, se píše všude možně, že právě prefekt má podíl na reprezentaci koleje, a i když není tolik významný jako primus, tak by se neměl před všemi chovat hloupě," pokračuje Katelyn a napije se bez váhání ze sklenky před sebou.

"A nakonec mi jistě dal také nějakou tu dávku zkušeností a snad i schopností, jak už to na takových funkcích bývá. A taky nesmím zapomenout, že právě Studentská rada, do níž jsem se díky odznaku dostala, mi dala slušné množství trpělivosti a sebeovládání," usměje se zpovídaná a my se nemůžeme neuculit. Pravdu dí, to děvče.

S Katelyn je zkrátka příjemné si povídat, uvědomíme si, zatímco si v poklidu klábosíme v Komnatě Nejvyšší Potřeby uzpůsobené přímo našim rozhovorovým potřebám. Modrý klid a nekonečnost, které z Katelyn Auster vyzařují, člověka uklidňují a dodávají energii. Žádný div, že v tak raném věku už došla tak daleko. Nyní vstoupila do čtvrtého ročníku a pomalu se přehupuje přes první polovinu svého studentského života na Hogwarts. Zajímalo nás, jaké cíle vlastně může mít člověk tak talentovaný, že dosáhl tolika úspěchů hned na začátku svého hogwartského pobytu? Takže Katelyn, máš skvěle nakročeno, jsi jednou z nejúspěšnějších prefektek, které funkci získaly ve velmi raném věku, jsi držitelkou Odznaku i Ceny Roweny a čestnou členkou havraspárské zasedačky. Pověz nám, s čím kráčíš do druhé poloviny svého studentského působení zde na hradě? Máš nějaké další vytyčené cíle?

Katelyn se zamodrá a rozpačitě si odkašle. "No, těžko říct..." odmlčí se. "Jak to tak říkáš, všichni by nejspíš chtěli slyšet, že se příští rok do všeho vrhnu po hlavě, doženu kolej k poháru a ještě se přitom budu škrábat stále výš a výš, ale ne," omluvně krčí rameny Katelyn. "Popravdě v tom nemám tolik jasno, ačkoli mě to samotnou překvapuje. Obyčejně mám své cíle stanovené roky dopředu, ale v této kolejní otázce si nějak nejsem jistá," odmlčí se a zamyšleně se napije vyprošťováku.

"Nejspíš bude záležet na tom, co bude chtít samotná kolej. Nemám žádnou touhu něco dokázat, spíš už by mi šlo jen o to naplnit přání ostatních. Chtěla bych prostě jen dál plnit svou funkci tak, aby byli ostatní spokojení, hlavně potom ti, kteří mi funkci svěřili. Chtěla bych tady pro ostatní být a dělat jim Havraspár příjemnější a stále lepší tak, jak to chtějí oni. Takže ne, nemám žádné vytyčené cíle ani předsevzetí. Spíš bych ráda, aby to všechno pokračovalo tak, jak už to je," usměje se. Odpověď hodná pravé havraspárské. V duchu tleskáme siru Werewolfovi za skvělou volbu letos oceněné.

V hlavách nám raší ďábelský nápad, neboť zlomyslnost nabírá obrátky. Prefektský odznak je obrovská zodpovědnost. Jakožto havraspárská má Katelyn přirozeně analytickou a sebekritickou mysl. Zkušenosti prefektky ovšem navíc prohlubují dosti nezbytnou vlastnost - sebereflexi. A nás by nyní zajímalo, na jaké své tři vlastnosti je Katelyn nejhrdější a které jí na sobě naopak vadí?

Katelyn se zašklebí a zjevně si pomyslí cosi o tom, že by se některým redaktorům mělo za některé otázky na týden zakázat kafe. Pche, takové blbé nápady, Katelyn! "No, nejspíš bych byla ráda, kdybych dokázala stoprocentně určit jenom svoje vlastnosti, natož si je ještě takhle favorizovat. Ale fajn, zkusíme to, když už jsem si tím vším prošla, viď? Takže co na sobě mám relativně ráda, respektive s tím dokážu žít a nevadí mi to, bude nejspíš cílevědomost, protože jsem ráda, když mám v životě jasno a vím, co chci dokázat, potom rozhodnost, jelikož díky ní jsem se dokázala prokousat některými nepříjemnými situacemi, a pravděpodobně kreativita, protože ráda tvořím a ona tvoří mě," zamyšleně spustí Katelyn. Dvě z havraspárských ctností a jeden z jejích největších talentů. To je dobrý začátek. Jak je to ale s tou negativní stránkou, hm, hm?

"Čeho bych se opravdu ráda zbavila a co klidně ráda prodám za pár špinavých srpců, je v jistých ohledech absolutní neschopnost pohybu, dále fakt, že jsem příliš neprůbojná a některé špatné věci v sobě dokážu udržet roky, a nakonec neuvěřitelná ufňukanost, kterou mile ráda obdarovávám jistou skupinu lidí zde na hradě," omluvně se pousměje a my jen protáčíme oči v sloup, protože zde se ukazuje nejzabijáčtější z Katelyniných vlastností, kterou je "nula-nula-prd" sebevědomí. Ale tak dobře. To už je asi taková speciální havraspárská rarita a to jen potvrzuje Katelyninu příslušnost.

Rozhodli jsme se, že pro dnešek již bylo trápení dost a jelikož Katelyn v ruce žmoulá řád Roweny (!) z Havraspáru, hodíme slůvko právě na její osobu. Téma, které přirozeně milují všichni havraspárští. Katelyn, jdeš ve stopách Roweny z Havraspáru.Tvoji vizuální představu naší havraspárské modly jsme zahlédli v ilustraci k modrému večírku. Nás by ale zajímalo, jakou sis ji představovala povahově, krom toho, že samozřejmě byla ztělesněním sedmi havraspárských ctností, jejichž patrony je Sedmero. Jaká je Tvoje vize?

"Jé hurá!" Katelyn se rozzáří, až se úplně vyděsíme a zvažujeme na okamžik vytažení slunečních brýlí. Nakonec necháme brýle brýlemi a nedočkavě posloucháme. "Rowenu jsem si představovala právě jako takovou typickou havraspárskou," uculíme se. Nepovídej, Kejt. Zamrkáme na ni a necháme ji pokračovat. "Každý určitě ví, že byla moudrá a chytrá, a já si myslím, že krom toho byla také tichá a trochu samotářská, avšak stále milá. Stejně tak si myslím, že nepostrádala důvtip ani správnou intuici, ale stejně tak nemohla být úplně dokonalá," pokračuje Katelyn zamyšleně a my uznale kývneme. Obrovskou chybou potomstva zakladatelů je fakt, že si mnohdy nepřiznají, že jejich předchůdce nebyl bezchybný. "Jsem toho názoru, že její slabinou byl právě fakt, že tolik nedůveřovala lidem, a možná proto se obklopila Sedmerem, které ji dělalo společnost, jakou chtěla. Jinak by totiž svou osobností jistě kdekoho okouzlila, ale kdo kdy slyšel o tom, že by měla někdy naše zakladatelka někoho do páru? Podle mě to byla zkrátka taková milá, hodná, ale stejně snadno zranitelná paní obdařená moudrostí," usměje se Katelyn a nepřítomně se zadívá do pryč.

Nu, rádi bychom tu ještě seděli a též si vizualizovali ó-Rowenu, nicméně čas kvapí a nás ještě čeká téma milovaného Havraspáru. Takže od Katelyn víme, jak vnímá svou pouť Hogwarts, víme, jak vnímá své oceněné kolegy a jak se staví k řádu, který jí leots byl udělen. Známe její světlé i stinné stránky, jsme obeznámeni s její vizí Roweny z Havraspáru, vypáčili jsme z ní kouzlo prefektského postu a máme i poměrně dobrou představu o tom, kam bude Katelyn směřovat své další kroky. Tím vším si Katelyn prošla a přežila. Ona je prostě taková ta otrlá a nezničitelná, víme. To je jak v tom jejím prváku.

Pojďme tedy Katelyn odměnit za ten příšerný výslech, kdy jí bylo do očí svíceno Lumosem na max, a na závěr ještě poklábosme trochu o Havraspáru jako takovém. Katelyn, co je to vlastně Havraspár?

Katelyn zazáří očka a naprosto přirozeně ze sebe začne klopit odpověď. "Rodina, cesta, přátelé, možnosti, kolektiv, Sedmero, zábava, vzácnost, večery nesmyslných diskuzí, společné cíle, Rowena, zasedačkové seance a spoustu modré barvy všude," usmívá se a my se usmíváme s ní. Pak, jako by na něco zapomněla, Katelyn steče úsměv z tváře a honem dodává: "A písmenkoví puštíci!" a rozesměje se. Parádní zakončení večera. A co je tou jednou věcí, kterou Katelyn Auster na Havraspáru zbožňuje nejvíce? "Přátelé," odvětí suše a vědoucně se usmívá. A my se nemůžeme nepřipojit.

***

Vzdejme tedy hold havrance, která během tří let vystudovala 36 předmětů, navštívila 39 seminářů, získala 11987 bodů, přirozeně kráčela ve šlépějích Roweny z Havraspáru, získala prefektský odznak, stala se majitelkou Odznaku i Ceny Roweny z Havraspáru, nasadila si Rowenin diadém, udivovala a těšila okolí svým uměním, rozesmívala komiksy a obdařovala přísným okem módní kritičky, pomáhala a oddaně věnovala Havraspáru neutuchající péči a konečně, zcela zaslouženě, obdržela titul legendy havraspárské koleje. A ne, Katelýno, tohle není nekrolog, jakkoliv to tak zní. :P Kašleme už na tu proklatou vzletnost - obrovská gratulace, obrovštější plivanec do dalších let a ta nejobrovštější pusa od celého Havraspáru, který Ti ten úspěch moc a moc přeje! Jsi jednička! :)




Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: Larrie Larstonová
Vydáno: 9/2011

Komentáře

| 13. 03. 2018
Moc krásný článek. :)
Viv | 28. 08. 2011
Moc pěkné :) Trochu váhám, jestli je lepší ta novinařina od Larstonky nebo odpovědi od Katelyn...Ale jsem ráda, že má Havr takhle schopnou reprezentaci...

;)Katelyn teď vypadá trochu jako nová Wejlovka :)(ta si taky nevěřila, dokud jí nevrazili žlutej plech)
Queti | 22. 08. 2011
Tohle úplně épes rádes článek, moc pěkně napsaný, a Katelyn je prostě úžasná. Ty její odpovědí žeru! A prostě vy dvě jste se hledali! :-)
Lilien | 23. 07. 2011
1534686501