Havraspárská výprava za jiskrou

To se jednou stalo, že krby vyhasly. Možná kvůli předpovědi teplého léta či to mělo nějaký mnohem tajemnější důvod. Ovšem to nemění nic na tom, že krby byly vyhaslé a zima se nenávratně blíží a nastrkuje k nám svoje růžky. Havraspárští jsou trochu houževnatější a nenechávají nic náhodě. Přeci nenechají své křehké havraní tělíčko mrznout. A tak se tedy stalo, že se několik odvážlivců vydalo do lesa pro jiskru. Jak to vše probíhalo, se dozvíte, když budete číst dál.

Když nastal den, na který byla výprava naplánovaná, tedy 11.10. 2011, šest modrých se sešlo ve Velké síni a čekalo, až se s úderem osmnácté hodiny objeví jejich průvodkyně, slečna Monny von Schatz. Tak se také stalo a slečna začala vyvolávat jména podle seznamu. Když vyvolávání dokončila, odebrala se za šesticí do lesa, a tam už si mohla pořádně prohlédnout ony "vyvolené", které měla dnes na starost.

Po vzájemném pošťuchování Jamese a Justina, naší dvojky, se slečna Monny převtělila do přísné dospělé a ihned nám nakázala, abychom se chopili kýblů a hadrů. Což se ale většině moc nezdálo!

(Slečna průvodkyně Monny von Schatz)

Monny von Schatz: Nu... tak v první řadě... každý popadne kyblík s hadrem z támhleté hromady *ukáže na hromadu kyblíků a hadrů*
Justin Angel Sane: Budeme uklízet?
Monny von Schatz: No to teda budete. *zasměje se*
Linn Rose Lairová: *Podezíravě sleduje hromadu*
Isabella Anne Swan: *Nedůvěřivě se chopí kýble* A na co že to?
Justin Angel Sane: *Vezme kyblík a dá ho Jamesovi na hlavu*
James Watfar: *Nic nevidí, takže vrazí do Justyho*
Lilien Emity Meissed: Eh? To vám jdeme uklidit brlo...ehm, kancelář? *Nedůvěřlivě čučí na kýble s páchnoucím hadrem* Ehmmm...
Linn Rose Lairová: A další výprava nám uklidí věž? *Chňapne jeden kýbl s hadrem*
Monny von Schatz: Vaše věž vypadá jako medvědí brloh? *S úsměvem si pomyslí, že se od jejího odchodu vůbec nic nezměnilo*
James Watfar: No dovolte… tak uklizeno tam není...

*

Nakonec jsme ale nešli uklízet kancelář slečny Monny, ale zamířili jsme k medvědí jeskyni, kterou jsme dostali za úkol uklidit. Když jsme se tam doloudali, někteří z nás opět začali protestovat.

*

Monny von Schatz: Nu... tak jsme tady. Lucerny máte, tak uvnitř uvidíte. Kýble máte, voda je támhle *Ukáže na studánku* Tak šup šup.
Lilien Emity Meissed: *Nedůvěřlivě se podívá na vchod do jeskyně* Já myslela, že to byl for...
Justin Angel Sane: *Vběhne do jeskyně a zaběhne za roh*
Monny von Schatz: *Usadí se u vchodu na pařez a sáhne po dýmce*
James Watfar: *Usadí se vedle madam Monny a sáhne po svačině*
Lilien Emity Meissed: Justin to udělá za nás všechny! *Usadí se na pařez*
Monny von Schatz: *Vyhání pana Jamese* Šup šup... do úklidu... samo se to neudělá.
Linn Rose Lairová: *Snaží se tvářit jako kůrovec*
Isabella Anne Swan: *Udržuje bezpečnou vzdálenost a tváří se, že má moc napilno vraždit komáry*
James Watfar: Já bych jim to pak zkontroloval, abyste se nemusela namáhat sama...

(James Watfar)

*

Popravdě jsme všichni doufali, že se Justin vrátí až později a prohlásí, že vše uklidil, ovšem jeho návrat na sebe nenechal dlouho čekat…

*

Justin Angel Sane: *Se zeleným obličejem vyběhne z jeskyně ven*

A za ním se hnalo hejno netopýrů. No nevěděla jsem, že se jích Justin bojí. A však jejich nálet nás málem povalil na zem.

Monny von Schatz: Ale notak, pane Justine… trocha smradu vám vadí? A do svého pokoje vejdete?
James Watfar: Justy, ty jsi je vyděsil!
Justin Angel Sane: Mdm Monny no prosíím, já jsem čistotný, ne jako Jamees.

*

Po další mírné debatě jsme se tedy do jeskyně vydali, ovšem mnoho z nás se něčím vyzbrojilo…

*

Monny von Schatz: Tak ale už šup šup dovnitř. *Zvedne se z pohodlného pařezu a nahání studenty dovnitř.*
Linn Rose Lairová: *Na posilněnou si kousne do ementálu a po krůčkách vstupuje do jeskyně, přičemž táhne Lili za rukáv*
Lilien Emity Meissed: No tak fajn... *Natahne kapuci, brýle, dá kolíček na nos a vleze do jeskyně i s kýblem*
Arien Rellyová: Hoď tam nejdřív ten ementál, Linn. *Navrhne*
Linn Rose Lairová: Nikdy, to tam radši půjdu sama! *Sevře pevně ementál a znechuceně nakrčí nos*
James Watfar:  *Nadechne se a jde, schovává se za Lil kterou táhne Linn*
Justin Angel Sane: *Strčí Jamese tam, kde to smrdí nejvíc*
Linn Rose Lairová: *Směje se Jamesovi, který se právě ocitl na medvědím záchodku*

*

Dali jsme se tedy do práce a každý se snažil dělat ten nejmenší kousek jeskyně, ovšem za chvilku nastal problém s náčiním…

*

Arien Rellyová: Ehm, nemáte spíš lopatu? *Nejistě se podívá na páchnoucí hromadu*
Monny von Schatz: *Podává slečně Arien vidle* Zkuste to tímhle...

*

Po chvilce „uklízení“ jeskyně se objevil průvan, který začal mezi námi poletovat a na Justina dokonce shodil jakýsi sliz. Nevšímali jsme si Justina, ale hledali jsme, kudy se průvan do jeskyně dostal. Nakonec jsme našli malou škvíru ve zdi. Já se ji rozhodla prozkoumat…

*

Justin Angel Sane: Neee, co jsem komu udělal! *Chce sliz po někom hodit, ale raději si ho prohlédne*
Sliz: *Tupě zírá na Justina*
Justin Angel Sane: Slizee, pověz mi, co ta škvíra skrývá! Prosím!
Sliz: *Vrhne se Justimu na obličej*
Justin Angel Sane: *chce být za objevitele* Slizeee udeělej něcoo!
Sliz: *stéká Justimu po obličeji*

*

Mezitím, co se Justin kamarádil se slizem, jsem použila zmenšovací kouzlo a vydala se na průzkum škvíry. Ostatní mezitím objevili dveře, ovšem Justin mě málem dostal do věčných lovišť.

*

Isabella Anne Swan: To jsou dveře, vy tupci! *učiní objev*
Monny von Schatz: A hele... dveře...
Isabella Anne Swan: *podává Justýně kapesník a studuje dveře* A jak se to otvírá?
James Watfar: Dveře to budou, až tam bude klika.
Justin Angel Sane: *sebere sliz a hodí ho do škvíry*
Sliz: *odplazí se škvírou*
Lilien Emity Meissed: *leze škvírou a připadá si malinká*

*

Sliz se totiž vydal za mnou a celou mě na sebe nalepil. Arien mezitím ťukala hůlkou po zdi, jelikož zkoušeli, co se dalo, aby otevřeli ony dveře.

*

Isabella Anne Swan: Potřebujeme Gandalfa! *panikaří*
Linn Rose Lairová: Ten by nám byl k ničemu, sám ty dveře otvíral tři dny…
Arien Rellyová: *Vezme hůlku, začne obcházet po jeskyni a ťukat s ní do zdí*

Po jeskyni se ozývalo "ťuk ťuk" až se ozvalo "klap" a pak zase jenom "ťuk".

Isabella Anne Swan: Jo! První šutr od dveří zleva! *naviguje*
James Watfar: Odkdy mají medvědi zamčeno... *kroutí hlavou*
Monny von Schatz: Nemyslím si, že by tohle udělali medvědi. *zasměje se*
James Watfar: To by Lil mohla nahlodat panty... *směje se*
Arien Rellyová: *zkusí na dveře seslat alahomoru*
Isabella Anne Swan: *procpe se ke dveřím, vytáhne hůlku a slušně zaklepe* Je někdo doma, prosím?
Arien Rellyová: *naštvaně namíří znova hůlku na dutě znějící místo a ještě naštvaněji přikáže* Alohomora!

*

Zámek cvakl a dveře se otevřely, avšak jak jsem vypadla i s tím slizem ven, dveře mi přiskříply nohu. No a tak jsem se dostala ze slizu, i když se sádrou, a ostatní se dostali do prostoru za dveře.

(Lilien Emity Meissed)

*

Hned nato jsme spatřili asi pět metrů dlouhou chodbu do nitra podzemí a našli jakýsi papír.

Na mapě bylo starým písmem napsáno: "Zde bydlí Ohnivec. Kdož se pozve sám, sám také odejde do věčných lovišť."

Nápis jsme zatím tolik neřešili, protože jsme museli přemýšlet, co je vlastně jeskyně, a trochu se zorientovat. Ovšem nakonec jsme plánek nějak dešifrovali a vydali se do „kuličky.“

*

James Watfar: Rozdělíme se, Justy jde doleva a ostatní počkají.
Arien Rellyová: *nechá rozhodování na ostatních a drží se stáda*
Monny von Schatz: Jááááj vy jste baby vyděšený! *směje se*

*

Došli jsme k jakési zdi, která se nejdříve chovala jako obyčejná zeď. Ovšem po našem chvilkovém snažení nám vydala své tajemství…

*

Justin Angel Sane: *neví jestli si má připadat trpělivě nebo jako blb*
James Watfar: *věděl by*
Arien Rellyová: *Jestli jako blb, tak může jedině soucítit po dnešku. Směje se*
Monny von Schatz: *slečna Arien by tom mohla napsat úvahu do Corvina*
Justin Angel Sane: *tak aby ho nikdo neslyšel, zašeptá* "otevři se"

*

Justin si začne připadat jako blb.

…Objevili jsme totiž dřevěné dveře, za kterými bylo slyšet pouhé pískání…

*

Justin Angel Sane: *hůlkou píchne do každého rohu zdi*
James Watfar: Možná bude rychlejší, když tam tu komnatu sám vytesáš. *směje se*

*

Hned nato se ze stropu odloupl kus kamene a zasáhl Justina do ramene. A tak se stalo, že Justin přišel k pálivým odřeninám.

(Justin Angel Sane)

*

Ovšem nějakou dobu jsme se dohadovali, zda dveře otevřít, nebo ne. Bylo nám totiž jasné, že za dveřmi jsou pravděpodobně krysy. Nakonec jsme je přeci jen otevřeli a naskytl se nám pohled na místnost plnou krys. Některé krysy začaly vybíhat ze dveří, ale z nějakého důvodu se vyhýbaly prostředku místnosti.

*

Justin Angel Sane: *vezme si do ruky jednu roztomile vypadající krysu a ukáže ji Linn*

Jenže to se Justinovi vymstilo. Krysa zapištěla, a ostatní se jí vrhly na pomoc – začaly po Justinovi šplhat výš a výš.

Justin Angel Sane: *pustí krysu a začne ječet a pobíhat okolo*

James Watfar se shýbl a sebral Potkánci

Linn Rose Lairová: No, James bez krysy s ponožkami, James s krysou a ponožkami, vážně myslíte, že poznáme rozdíl?

*

Krysy se rozutekly a místnost zůstala prázdná. Avšak najednou se začal chvět strop místnosti a kusy kamení s rachotem dopadaly na podlahu. Jen tak tak jsme stačili všichni utéct a místnost se zřítila. Dokonce vděčím Linn za život - to víte, zlomená noha je zlomená noha! Poté, co jsme to rozdýchali - především Justin byl vydýchán rychle, jsme zamířili dál, až jsme došli před další místnost, ze které se ozývalo funění a sípání.

*

(Linn Rose Lairová)

*

Justin Angel Sane: *jako hrdina jde v čele rychlým krokem*
James Watfar: *aby pak jako hrdina neutíkal ještě rychlejším krokem*
Arien Rellyová: *hrdinů je málo a dlouho nevydrží...*
Linn Rose Lairová: *ale po smrti jsou uctíváni, to za to stojí, ne?*
Isabella Anne Swan: *mumlá něco o svinském kroku a navrhuje vzít roha*

Relativní klid ovšem protrhl zděšený křik.

Justin Angel Sane: *s plamínkama na helmě vběhne dovnitř*

*

Náhle jsme spatřili stvoření podobné malému dítěti. Drželo se za uši a křičelo. Když nás uvidělo, zakřičelo ještě víc a uteklo daleko od nás.

*

Justin Angel Sane: Mě vidělo jako prvního. *zamračí se*
Isabella Anne Swan: Tím se to vysvětluje, což?

*

Vešli jsme do místnosti, a tam objevili zvláštní postavu. Byla to jakási zombie a začala silně vřískat.

*

Justin Angel Sane:  Haló, zdravím pane!
Linn Rose Lairová: To je Plamínek po krachu, určitě!
James Watfar: *to si Justin mohl vybrat lepší poslední slova...*
Arien Rellyová: Nekro se vrátil?!
Justin Angel Sane: Proč na mě všichni ječí? *posmutní*
James Watfar: To oni nadšením, Justy.

Linn Rose Lairová: *stojí si za Plamínkem!!!*
Linn Rose Lairová: Tak ne, Evelinin taťka… *směje se*

*

Zombie se k nám začal/a blížit a ohrožovat naše úžasné studentské životy. A tak jsem použila jednoduché kouzlo a zombie omráčila.  Poté, co Justin zdvihl tučnou housenku, se na zemi objevil další papír.

*

*

Rozhodli jsme se jít do velké haly. Došli jsme k ní a Justin se opět jako velký hrdina dal do běhu, ale zem se pod ním ztratila a on padal do tmy. Díky Roweně dopadl do měkkého. Ovšem slečna průvodkyně…

*

Monny von Schatz: *dobíhá skupinu, uklouzne, nedopatřením do všech strčí a do jednoho spadnou do díry.*

*

… a tak jsme se všichni ocitli v díře s ďáblovým osidlem. Díky dobrým znalostem jsme se z něho rychle dostali. No, tedy osidlo nás po použití kouzla “Lumos“ pustilo na podlahu asi dva metry pod ním.

*

James Watfar: *mávne hůlkou a zašeptá*
Justin Angel Sane: *uslyší Jamese* Teď není čas na modlitby!
James Watfar: Pan ředitel v bílé magii říkal, že na ty je čas vždycky!
James Watfar: Au... to bych radši zůstal v tom osidle…
Lilien Emity Meissed: Auvajs *dopadne na zlomenou nohu*

*

Poté se před námi objevila krátká chodba, která ovšem na plánku nebyla. Na konci chodby se nacházely dveře a byl slyšet praskot ohně.

*

Justin Angel Sane: *doběhne ke dveřím a lehce zaklepe*
Lilien Emity Meissed: *dožaduje se berlí*
Arien Rellyová: *přijde k Lili a podpírá ji*
Lilien Emity Meissed: Jéé, Arien! Děkuju *opře se o ní*
Arien Rellyová: Lepší já než nějaké fofrklacky nebo kriplkára, ne? *povzbudivě se na ní usměje*

*

Když jsme všichni došli až ke dveřím, chvíli nám trvalo je otevřít, ovšem po společném zaklepání se dveře otevřely a my se objevili v menší místnosti, v jejímž rohu spal ohnivec! Poletovali kolem něj jiskry a prozatím se nenechal rušit příchozími. Arien použila lektvar, který pracně namíchala a zmrazila jednu z jeho jisker, kterou následně sebrala. Hned nato Arien navrhla ústup a my všichni jsme souhlasili. Díky Roweně jsme v osidle našli několik zaklíněných košťat a tak jsme mohli svůj přesun zrychlit.

(Arien Rellyová)

 

Justin Angel Sane: Accio Nimbus!

*

Ovšem Justinovi se kouzlo trochu nepovedlo a přiřítil se k němu Zefyr.

*

Monny von Schatz: Velmi pěkná mašle, pane Justine... *bere si Sršně*
Justin Angel Sane: *nasedne a pokusí se se Zefyrem nastartovat.*
James Watfar: *rychle bere koště*
Arien Rellyová: *snaží se jedno koště vyprostit*
Lilien Emity Meissed: *rozzáří se, když uvidí SVÉHO Forcera*

*

Prolétali jsme chodbami podzemí a když jsme se ocitli u vchodu do jeskyně, vybral si sliz novou kamarádku, Isabellu. Jenomže ona jeho nadšení nesdílela, a jelikož se u ní projevila alergická reakce, trochu se nám osypala.

(Isabella Anne Swan)

*

Poté, co jsme přistáli na mýtině, si slečna průvodkyně vybrala košťata. Slečně Monny jsme poděkovali za skvělou výpravu a vydali se do hradu, kde Arien přiložila do havraspárského krbu, který se náhle rozhořel. Všichni jsme se ke krbu nahrnuli a kochali se krásnými plameny. Díky tomu se nyní můžeme ohřívat v kolejní místnosti a nevykupovat na Příčné ulici teplé oblečení.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář