Soutěžící na scéně: Katelyn Auster

Corvinus Declaratio představuje další modrou slečnu, která si vyzkoušela obléct prefektský plášť, a i ten primusův, která je úžasná malířka a hlavně skvělá reprezentantka Sedmiboje.

Katelyn zná snad každý. Nějaký ten pátek se houpala v havraspárském vedení, nejdříve jako prefektka, poté i jako primuska. Už jako malé havráně zaujala celou kolej, jelikož byla pilná sběračka bodů a aktivní havraspárče. O něco déle jí bylo prozrazeno heslo zasedačky, a začala svou hvězdnou kariéru mezi draky.

Ale rovnou k jejímu sedmibojařskému životu. Jakožto havraspárská primuska byla hodně na světle a někteří mohli tvrdit, že je od ní očekáváno vítězství a potvrzení modré tradice v Sedmiboji. Nemyslím si, že by Katelýna byla nucená ze strany koleje vyhrát, ale ona ta čistě Hrabanova ctižádost stačí k tomu, aby ji to táhlo k vítězství, a udržení sedmibojařského žezla v modré rodině. Po dobu celého Sedmiboje jsme viděli, jak zářila, to hlavně v kreativních částech. Alespoň mě ty její práce vždy pohladily po duši a mohla jsem si zaslintat, co krásného dokáže modrá osoba vyplodit.

A Katelýna se protloukla až do závěru s úžasným výsledkem. Mudlovská technika se ale merlinužel zase projevila jako nepřítel, a poslední úkol se nepodařilo odeslat, i přes jeho vypracování.
O to víc zamrzí, že by se Kate umístila po odeslání na krásném třetím místě, hned za mistrem Watfarem. Ale i tak děkujeme za úžasnou reprezentaci Havraspáru.

*

Sedmibojaři

*

Nechci Katelýnu rušit z počátku prázdninového lenošení, a tak jsem poprosila o jedinou odpověď.

***

Corvinus Declaratio: Katelýno, Sedmiboj máš už za sebou. Můžeš takhle s odstupem říct, co Ti dal, co vzal, a hlavně, zda by jsi se přihlásila znova?

Katelyn Auster: Ve skutečnosti je docela katelyn-auster2.giftěžké zrovna v tuto chvíli říct, co všechno mi Sedmiboj dal, hlavně proto, že všechny zkušenosti člověk doceňuje až s časem, kdy vypětí a nervy ochabnou a kdy se v něm pomalu utváří už jen jediný ucelený dojem z celého klání. Ale myslím, že letos toho tak či tak bylo opravdu mnoho, čím nám Sedmiboj mohl přispět. Bylo to hlavně tím, že tentokrát jsme se museli potýkat hned se dvěma nelehkými částmi, z nichž každá čerpá úplně jiného druhu schopností a stránky osobnosti. Jelikož každý předem věděl, že ta naše silná partie budou kreativní úkoly, ocením proto nejvíce části praktické. Jsou totiž něčím, do čeho bych se samostatně ani nepřihlásila, co rozhodně moji silnou stránku není a co mi se začátky každého druhého týdne bralo tolik nervů, že s tím člověk mnohokrát ztrácel trpělivost. Ovšem čím jsme se v soutěži posouvali dál, učili jsme se jimi lépe a lépe procházet, pomalu nacházeli tu správnou cestu mezi pečlivostí a rychlostí, což nám ve výsledku zajísté mnohé dalo. Například kdysi jsem logické soutěže madam Mintaky luštila snad celou půl hodinu a tentokrát mi to zabralo snad jen půl minuty. No řekněte, nestojí to potom za to?

Nicméně, stejně vděčná bych potom byla za vážně skvělé úkoly kreativní. Nikdy bych neřekla, že mě to takhle nadchne a že budu mít v celém klání takovou inspiraci, jakou jsem měla. Čekala jsem, že všechny nápady budu těžce tahat z hlavy, ale nakonec to přicházelo samo, nejspíš proto, jak moc mi sedlo celé pojetí Sedmiboje. Byla jsem nadšená, že se vše netočilo jenom kolem nalinkovaného vyprávění nebo obrázku, ale mohli jsme si své práce pojmout netradičně, přesně podle sebe. I když jsme tím hodně riskovali a nakonec se vždy objevil nějaký porotce, který by formu měl raději jinou a z nějakého důvodu by zvolil tohle jinak a tady to zas úplně zrušil, nakonec šlo přece jen o to, jak spokojení jsme s úkoly byli my sami a jak jsme si jejich tvoření užili. A já si to všechno užila maximálně, takže vlastně nelituju vůbec ničeho. *usměje se*

A nakonec, kromě té vší trpělivosti, mi Sedmiboj dal i nějaké nové přátele a s pár Sedmibojaři mě sblížil, což by se jinak nestalo. Bylo skvělé, jak jsme se všichni ocitli prakticky na jedné lodi - nenáviděli mlhu, zoufali si s tím, jakou rychlostí se v neděli blížila půlnoc či pracně umazávali palce u limitovaných úkolů. Bylo skvělé tohle všechno prožívat ještě navíc s ostatními (a nejen modrými) Sedmibojaři, člověk z toho potom má hned jiný zážitek. *nadšeně vzpomíná*

A potom je tu ještě ta otázka, co mi Sedmiboj vzal... víš, to by snad bylo ještě mnohem komplikovanější. Každému je nejspíš jasné, že přijít o veškerou práci za půl roku a šanci na vítezství, které jinak bylo docela blízko, jenom kvůli mudlovské náhodě, člověka jistým způsobem srazí. Rozhodně bych to nepřála nikomu, protože pocit je to vážně příšerný, tím spíš, když máte na krku i množství hlasů v Ceně Sympatie, za které ti nejbližší určitě utratili strašnou spoustu peněz. Ale na druhou stranu bych neřekla, že mi tahle prohra něco vzala. Ve skutečnosti jsem byla v sedmém nebi, když se ke mně po tom zjištění nikdo z modrých neobrátil zády a naopak mě podpořili tak, jako by to nikdo jiný nezvládl. Všechna ta vyjádřená úcta a snad i obdiv mi byly dostatečným osobním vítězstvím, takže na truchlení už se nedostalo. Navíc mi ale celá tahle frustrace, kterou jsem si chvíli procházela, konečně pomohla se definitivně rozhodnout i ohledně ještě nedávno vlastního zlatého odznaku. Váhala jsem nad touto změnou totiž už nějaký měsíc předtím a takovýto důkaz, i když dost negativní, jak je práce na hogu křehká a mnohdy nedoceněná, mě přesvědčil, že bude lepší se věnovat zase trochu něčemu jinému a užít si kolejního života zase z jiné stránky. Takže až pod křídly zbrusu nového primuse Justina Havraspár bude vyhrávat poháry a dobývat slávu, možná budeme moci poděkovat právě Sedmiboji či nespolehlivému internetu, díky kterému úplně nakonec tuhle silnou osobnost dostal do svého čela! *mrkne*

A úplně nakonec, jestli bych se přihlásila i znovu? Tak to bych úplně s jistotou nějak nedokázala říci. Hodně by záleželo na tom, jakou by měl další Sedmiboj podobu, co by bylo tématem a jak moc by se lišil od toho letošního. Pokud by se jednalo o něco, co by mi mohlo nabídnout zcela jiné, nové zkušenosti, přihlásila bych se ráda. Ale pro soutěž podobného rázu už mi tento jeden velký zážitek bohatě stačí a budu se těšit, až si zase jednou pomaluju obličej barvami a vyrobím nějaký velikánský transparent, abych mohla hrdě usednout do fanouškovských řad a podporovat naše další modré zástupce, kteří sedmibojařskému žezlu jistě vrátí tu správnou barvu! *zakření se*

***

Vyčerpávající odpověď už nepotřebuje vyčerpávající závěr. Proto děkuji Katelyn a přeju jí hodně štěstí a především pohodové prázdniny!




Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář


Tiráž Autor: Eliah Tailesová
Vydáno:

Komentáře
Žeru tě Kejtí! :D Takhlě pěkně se rozpovídat! :)
Lilien | 20. 07. 2012
1537456116