Sedmibojařské veršování

Nostalgie, která se po skončení Sedmiboje vtírá do našich nálad, nám navozuje téměř melancholickou náladu. Jak si jen ty poetické chvíle trochu veršovaně vyjádřit? Podívejte se s námi!

„Věčnou slávu, lesk a třpyt

Si každý může zasloužit!“

Ta slova zněla Velkou síní,

Slyšeli je pilní, líní

A každý chtěl své jméno zříti

Tam, kde bude jasně svítit

Přec v Slávy síni písmem zlatým,

Kde stane se snad téměř svatým

 

Pak každá kolej říci měla

Pět jmen, ta na útržcích se skvěla

A do Poháru Sedmiboje, do šlehajících plamenů

Se snesla na křídlech snů

Které měla ve skutečnost změnit,

Trojici šťastných jejich přání splnit

A vyslat je na cestu s cílem nejasným,

Tak mlhavým a přesto zvláštně překrásným

Pak ti skládali svůj slib

Jímž čest museli potvrdit,

Že dle pravidel budou soutěžit

A vůli kolejí chtít budou naplnit

Že jak rytíři se zhostí boje

A vkročí čelem do Sedmiboje

A zachovají hrdost svou,

Že podvodům nepodlehnou

 

To statečné dvanáctero

Však i prohru okusit mělo.

Na cestě své skrz Sedmiklání

Nebojovali se sedmihlavou saní

Však sami se sebou se přeli

A síly své okusit měli

Snad na dno sáhnout, snad vyletět k výšinám

A každý z nich… na to byl sám

 

Pak nikdo nemůže se divit

Že hřbety jejich začaly se křivit

A s únavou vepsanou ve tváři

Už úsměv jejich tolik nezářil

Však z podpory koleje svojí

Ti stateční odvahu čerpat směli

A stále mířili dál, vpřed

I kdyby v cestě stál jim celý svět

 

Však někteří se zmýlit měli,

V síly své neuvěřili

Nechali svůj sen o výšinách

Rozplynout jak vzdech, jak prach

Pak hlavou museli svou sklonit

A pozdě bylo slzy ronit

Jejich cesta skončila bez cíle

Skončila v jejich polámané síle

 

Pak putování ke konci svému spělo

Těch zbylých devět v sobě něco mělo

To něco daroval jim Sedmiboj snad sám

Ten dar byl velký, nevratný, byl dán

A vzpomínky na něj jim zůstanou v srdci navždy

Ty vzpomínky, jež nemá tady každý

A i když první místo všichni získat nemohli

Kus dobré práce tu všichni odvedli

 

A sláva věčná? Lesk a třpyt?

To, co měl každý získat, mít?

Ty přišly se sovami, s dary

S úsměvy, které ve větru vlály

S gratulací na rtech lidí

S očima, co úspěch vidí

Přišly a měl jich každý dostatek

Tak, jak sliboval už klání začátek

Šéfredaktorka Sedmibojařského Zpravodaje: Madidess Leevian Technická stránka Zpravodaje: John Werewolf Korektura a vizuální úprava článků: Janel Weil, John Werewolf, Larrie Larstonová Ilustrátoři: John Werewolf, Larrie Larstonová Autoři článků: Janel Weil, Larrie Larstonová, Lilien Emity Meissed, Linn Rose Lairová, Madidess Leevian Šéfredaktorka Corvina (a ta, na kterou se má křičet, když vyvstanou připomínky): Larrie Larstonová Poděkování: Děkujeme organizátorům Sedmiboje a všem, kteří se zasloužili o jeho konání, že se zhostili tak náročného úkolu a tak mistrně předvedli svá umění. Nebýt vás, nemáme o čem psát a co si užívat. Dále děkujeme všem zúčastněným, soutěžícím i porotě, že byli tak skvělými objekty zájmu a subjekty našich článků. Veliké díky patří rovněž siru Johnu Werewolfovi za to, že před každým vydáním ochotně přiskočil a vyrobil nám k němu líbeznou tvářičku. Nu, a asi největší dík patří všem čtenářům, protože bez vás by to nešlo, protože vy jste naše inspirace a motivace a ženete nás kupředu. Děkujeme vám všem a loučíme se se Sedmibojařským zpravodajem třetího ročníku Sedmiboje!