Po velice dlouhé době se vrací zpět jedna z nejmilovanějších vnitrokolejních soutěží a překrásná tradice Havraspáru. Týden živlů. O co že to vůbec jde? Otevřete si tento článek a připomeňte si s námi, co je ta naše překrásná tradice zač.

Zadání úkolu „S body až ke hvězdám“ je jednoznačné. Jak se ovšem bude prát osmero statečných se zadáním úkolu „Jímání jasnozživosti“? Pojďme se podívat, co je čeká a nemine.

Akorát dočítala kapitolu a jemným vánkem hravě otáčela listy, když jsem ji našla. Ladným pohybem ruky si přivolala svůj živel, aby jí pomohl knihu vrátit na správné místo, než se k ní bude moci znovu vrátit. Melanie Abott.

Netrvalo nám dlouho, než jsme si jí všimli, jak si zrovna hraje s větrem, nechává ho ostatním dívkám pročesávat vlasy. Následkem toho se po okolí rozléhal radostný smích, veselá nálada nechyběla nikomu, obzvlástě naší větrné dívce. Penelopa Parren.

Našly jsme ji, kterak sedí v prázdné třídě a na pergamen zběsile píše čísla. Počítá. Ale kupodivu se jí nedaří, a tak pergamen lusknutím prstu spálí a odhodlaně začíná odznovu. Addie Hazel.

Přemýšlivá studentka, která má na vše odpověď, ač si někdy není jista sama sebou, a která si velmi váží moudrosti a pravdy, se v době našeho rozhovoru nacházela na famfrpálovém hřišti. Nad plamínky ohně si ohřívala ruce, neboť právě dokončila trénink v chladném listopadovém počasí. Amaltheia Capella Moonlight.

V době rozhovoru nebyla vůbec k nalezení a už už jsme si zoufali, když v tu ránu jsem zahlédla v dívčí umývárně tmavovlasou hlavu s culíky otočenou čelem k umyvadlu. Umývala své štětce na malování a neodolala živlu vody a z napuštěného umyvadla udělala kouzelnou fontánu mnoha barev. Charlie Ann Whitaker.

Seděla nad sklenicí vody a místo toho, aby se z ní napila, vytvářela z vody různé tvary a ornamenty. Jakmile jsem přistoupila blíž, lusknutím prstů vrátila všechnu vodu zpět do sklenice a dělala, že je vše v naprostém pořádku. Terii Rossi.

Sedela pri stole U Tří košťat, niečo si horlivo zapisovala na pergamen. Písala tak rýchlo, až bolo počuť škrabanie brka. Občas ticho zakrútila hlavou, časť textu preškrtla a nad to zapísala novú myšlienku. Po chvíli zachytila náš pohľad a úsmevom nás zavolala k sebe. Gabrielle Sweet.

Sedela v pohodlnom kresle v kolejnej miestnosti, trošku stranou od ostatných. V ruke držala svoju obľúbenú knihu a oči jej behali z jednej stránky na druhú. Sem tam zdvihla pohľad, aby sa pokochala výhľadom z okna veže. Krása farebnej jesennej prírody ju fascinovala. Potom však sklopila zrak opäť k príbehu v knižke. Po chvíli odtrhla zrak od čítania a zadívala sa na nás. Miraell Eliranne.