Osovnost - 5. kolo: „Moje soví volno“

Páté kolo Osovnosti je za námi a my máme opět tu čest, abychom vám ukázali povedená díla z dílny našich soutěžících. A že je na co se dívat, tak se zbytečně nezdržujte a utíkejte zkoumat a hned na to hlasovat.

Ano, vážené soví soutěžící, je to tady. Dočkaly jste se. Nastal den, na který všechny netrpělivě čekáte, den přelomový. Pro majitele, kteří Vám právě čtou přes křídlo: skutečně nejde o poslední den Osovnosti. Máme na mysli, a Vašim sovám to jistě došlo, chvíli, kdy také na Vás dopadne tíha povinností a už nebudete pozorovat z pohodlí křesel a pohovek svou snaživou sovičku, kterak se do poslední chvíle trápí s doladěním svého vypracování k dokonalosti. Proč ale právě tento úvod. Je to prosté - považujeme za nutné všechny soví soutěžící upozornit na rizika s  počátkem školního roku spojená.

Vážené, hrozí, že Vám majitele zaměstnají domácí úkoly. Že Vám je odláká studium a podobně. Jedním neoficiálním, ale velice důležitým úkolem pro vás nyní bude nedopustit, aby majitelé upřednostnili své zájmy před těmi důležitějšími, sovími. Vždyť na svou práci mají plných osm termínů, Vás čeká už jen jeden jediný. V žádném případě nesmíte polevit a právě nyní Vám Vaši majitelé musí být tím nejoddanějším služeb… oporou. Nenápadně je upozorněte, že jste to Vy, kdo odlétá s vypracováním úkolů k profesorům, s omluvenkami a  úplatky. A že tak závěrečnou známku umíte ovlivnit. Mnohdy Vás stojí studium více sil, než samotné studující.

Zkrátka a dobře, pátý termín soutěže je u konce, čeká nás velké finále. Právě teď nad svými pracemi, zobáčkem v zobáček kvalitě svých konkurentů, napněte všechny své síly. Úspěšně jste svými schopnostmi dolétly až pod samotný vrchol Osovnosti, a práce, které nyní spatříme, jsou předposledním krokem k  věčné slávě a ještě věčnějšímu uznání.
Nebylo dosud rozmanitějšího výsledku Vašich kreativních hlaviček, pátý úkol odrazil Vaši osobnost jako nejčistší zrcadlo a předkládá porotcům velice pestrý a nesmírně náročný obraz, dle kterého Vás budou posunovat o další máchnutí křídly blíž k závěru vyčerpávajícího klání.

Nuže, hradní veřejnosti, kochejte se a hodnoťte:

Just Another Owl In The Wall - Eliah Tailesová

Když je chvíle času, musím se kochat pohledem na svou úžasnost v zrcadle.

*

Marlene - Elizabeth Gibsonová

*

Nebelbrachův ne příliš rychlý, ale spolehlivý expres - Nebelbrach Mechacha

Volný čas? Co je to? Víte, jsem nejstarší sova v Nebelbrachově sovinci, takže ho mám na starost. Teda, ne že by mi to můj majitel přímo nařídil, ale beru to vzhledem ke svému věku a zkušenosti jako samozřejmost. Takže když zrovna někde nelítám se zásilkou, snažím se udržovat v sovinci pořádek. Dovedete si představit, jaké to je zvládnout dvacet čtyři ostatních Nebelbrachových sov? Vždy když přibude nějaká nová, musím ji v prvé řadě naučit, aby chodila kadit na vymezené místo. Můj pán totiž musí každý den poušít smetáček a uklidit nám. Kdybychom roznášely trus po celém sovinci, to by se nadřel! Také se snažím ostatní přimět, aby nejprve snědly potkánky a jinou živou potravu a teprve pak soví zob. Ten totiž nemá ve zvyku ze sovince utíkat, klidně si na nás počká. Kromě toho musím řešit konflikty mezi ostatními a udržovat si svou autoritu.

Většinou naštěstí nemám velký problém. Sovy postarší, a těch je nás většina, mě uznávají, protože vědí, že když táhneme za jeden provaz, máme nad ostatními druhy převahu. Mám v nich velkou oporu. SOvák je takový taškář a problémy umí převést na vtip. Nebelbráška je zase přátelský, takže dokáže ostatní uklidnit. Trochu problematický je (Ne)Řád, chvíli v pohodě a chvíli dělá binec. A ostatní prostě drží zobák.
Čtyři sovy moudré se drží hesla moudřejší ustoupí. Kulíšek zakrslý je tu jen jeden, takže si na nic moc netroufne, stejně jako sova hrdinka, navzdory svému druhu a jménu Heros, a sova králičí. Sýček hrobařík je sice občas trochu otravný tím, jak houká, že vše špatně dopadne, jinak ale dává pokoj. Svou pozici se však snaží vylepšit sova pálená, a hlavně výr fleutýn, jsou totiž rychlí a myslí si, že jim to dává nějaká práva. Vánočňáka ale jednoduše zchladím, když mu připomenu, že mu musí Nebelbrach kolikrát až pětkrát připomínat, kam má vlastně letět. To má pak oči pěkně vykulené, i když se na bidýlku strašně naparuje!
Největší problémy mám asi s výrečky střapatými, je jich u nás v sovinci hned šest. Hlavně Bojovník často brblá. Ale jeden z nich, Nebelbrachův náhradní posel, je naštěstí můj kamarád, přišel do pánova sovince hned po mně a to nás sblížilo, takže s jeho pomocí je zvládám.
A pak mi něco povídejte o volném čase. Jsem velmi zaneprázdněná sova.

*

Krídlana - Patricia Baloure

*

Jízdenka - Meggie Ufíková

Miláčkové,

díky svým obrovským dorhůůůčovacím schopnostem jsem často někde na cestách a dopisy. Kokosy mi pomáhají a já jsem jednohůůů z nejvytíženějších sov. Ale nevadí mi to, protože dorhůůůčhůůůjhůůů moc ráda.

Když ale mám chvíli volna, moc ráda se setkávám s mými příteli – Sovamedem, Shůůůdhohůůů a Sovisthůůůsem.

Mám moc ráda kokosy a někde jsem našla obrázek, jak se kokosy získávají se stromhůůů, tak jsem to taky zkhůůůsila.

A pak jsem ten kokos musela zobákem naklepnohůůůt, abych se dostala k té dobré bílé části.

Občas mi s kokosy pomhůůůžohůůů moji přítelové a já jim pak dám taky kokos. Shůůůdha mi občas dá svoje shůůůdši. Ale to mi nechutná.

Pak taky se svými příteli občas hůůůlovíme jelena v lese a to mě moc baví.

Ráda kreslím a myslím, že jsem v tom opradhůůů dobrá. Třeba malhůůůjhůůů moje spolhůůůbydlící v sovinci Meggie.

A pak třeba malhůůůjhůůů svoje přítele. Některé svoje obrázky jsem posílala i jako vánoční přání, i když nerozhůůůmím, co to je Vánoce.

Obrázek I.

Obrázek II.

Ráda se třeba proletím nad bradavicemi pozemky a poslohůůůchám sthůůůdenty, protože tady hodně věcem nerozhůůůmím, ale chci jim rozhůůůmět.

Když má někdo zájem, tak kážhůůů mše. Hebrejsky. Myslím, že bych tady v Bradavicích mohla kázat hebrejsky mše.

Taky ráda dělám hůůůkoly do soví soutěže, ale chtěla bych organizátorhůůům navrhnohůůůt, aby jako odměny dávali kokosy, protože ten zob, co jsem dostala mi vhůůůbec nechůůůtná.

P.S.: Musím říct, že s Jízdenkou už to jiné nebude, takže se už za ní postupně přestávám stydět. Na to, že je sova a kreslí zobákem, popřípadě křídlem, se jí všechny doplňující ilustrace celkem povedly a její volnočasové aktivity typu lezení po palmách a lovení jelenů jí stejně nikdo neuvěří. To už je jen k zasmání se a chytání se za hlavu. *směje se*
(Meg)Gie

*

Patronče - Safia Xerow Parker

*

Tom - Adrian Collet

*

Shaak Ti - Bilkis Bligh

Odkaz

*

Jsem*úžasná*modrá*slečna! - Any Dawson

Ve svém vzácném volném čase se nejraději usadím na bidýlko, konečně vydechnu (podle Any pak prý vypadám jako opeřená koule) a spím. Není nad pocit, když se probudím druhý den ráno, celá odpočatá a s nově získanou energií si zaletím při východu slunce na lov.

*

Faramir - Jostein Lauierová

Nejraději ze všeho odpočívám tak, že si zaletím občas sám, občas s dalšími sovami od Josteinky, do lesa, kde si s lesníma sovami zahoukáme. Je to fajn na chvíli si jen tak houkat a na nic nemyslet.

Pak rád odpočívám při origami.

A taky mám rád koukání na lidi. To je sranda, když vidím, jak se někdo hádá nebo tak :) Ale pššš :)

Faramir

*

Jurášek - Samantha Ulvenová

Můj volný čas

I když svoji majitelku Samanthu opravdu miluju, volného času mi tedy moc nedává. A když už ho mám, tak ho spíše prospím, než cokoliv jiného. Vždy si zdlábnu břuch nějakými těmi červíky a jdu si jako správný sovák zase schrupnout, než mě majitelka vzbudí a pošle na nějakou novou letovou druhá. A musím říct, že teď, na začátku roku, je toho opravdu hodně. Od nováčků, přes konec roku v koleji, no prostě nestíháme u nás v sovinci snad všichni.

Času málo,

kéž by nám ho více zrálo.

Den by měl víc hodin mít,

pak tu nebudou výčitky hřmít.

Výčitky, že nestíháme,

výčitky, že zahálíme.

My se ale nedáme,

všechno rychle zvládneme

a do našeho hnízdečka se vrátíme,

pro červíky vše uděláme.

Jurášek

*

Gomen nasai - Elennar Hollkin

Zdravím posílám vypracování. Příště bych prosila méně kontroverzní téma... Gomen se mnou přestal mluvit....

Můj volný čas? Co je to za slovo? Za prvé, mě to uráží a za druhé nevím, co to je!? Jako správná zodpovědná sova nemám volný čas. Jsem v práci 25 hodin denně a čekám až moje paní bude chtít poslat dopis. Ona je totiž šéfredaktor Denního věštce víme? Ona posílá důležitá psaní klidně i v noci. Klidně i za mrazu, sněžení, deště, krupobití, plískanici, bouři, pařáku, na Vánoce, Velikonoce, Ramadán, Šábes a klidně i za chřipkové epidémie! Kdyby sovy měly odbory byly by už z toho dávno odbouraný! Tohle to by nikde jinde nebylo možný. Tedy v jiném oboru. Snad jen u domácích skřítků.

Je fakt, že na svou paní si stěžovat nemohu. Někteří studenti, ba i profesoři se ke svým sovám chovají i hůř! Často zaslechnu, když prolétám velkou síní "kopnu ti tu sovu zpátky", "hodím ji po tobě" a nepřál bych vám vidět takovou nakopnutou sovu... Ta je nejenom nakopnutá, ale dost ji to... Jak bych to jen řekl. Jako, když vás něco naštve do ruda... To je ono! Je dost nazlobená a houká a houká a je jí to k ničemu, víme?

I přes takovéto nepříjemnosti mám svou práci rád a jsem na ni náležitě hrdý. Proto ten čas, kdy nedoručuji dopisy vyplňuji tím, že si pročítám nové směrnice letecké pošty vydané ministerstvem kouzel. Ono je to náročné donést někam dopis. Není to tak jednoduché jak to vypadá. To jsou různé paragrafy o zachování tajemství dopisu, správná letecká rychlost, výška, šířka hmotnost a tak dále. Nejhorší je zapamatovat si všechny ty doručovací adresy. Viděli jste někdy sovu s mapou? neviděli v tom to je. Všechny údaje a čísla domů máme v hlavě.

Mluvit o nějaké volném čase je zbytečné. To si snad myslíte, že se v těch sovincích nudíme, nebo co? Já se tedy nenudím, jsem velice pracovitá sova. Svůj životní úděl plním co nejlépe.

*

Spontánnost - Nerys Heliabel Ghostfieldová

Jak jen bych vám to řekla uceleně, čemu se nejvíc věnuji ve svém volném čase? Ono je to těžké. Straky totiž velmi rády střádají, cokoliv. Tedy i nové dovednosti, znalosti. Proto se ze všeho nejraději učím to, co ještě neumím. Moje jméno také napovídá, že se ráda věnuji aktivitám, které mě zrovna popadnou, jako je třeba létání s Athénkou a hra na honěnou, různé náhle vymyšlené rošťárny, které si my, poštovní letci, rádi navzájem provádíme. Protože však má být toto kolo o času volna, a já mám teď právě chuť vážně lenošit, ukážu vám něco, co ještě nikdo neviděl, kromě Nerys, jež mi musela na moji žádost (patřičně hlasitou) pořídit fotku. Moje sbírka mincí, podívejte!

Nezdá se vám krásná? Schovávám si ji před svými příbuznými pod starým polštářkem na jednom gauči, ale i kdybyste mi pírka po jednom trhali, neřeknu, kde přesně to je. Nerys se také zavázala, že nikomu nic nepoví. Jsou to mince, poklady z mých letů, když si užívám čiré volnosti a nadšení ze slunečních paprsků, které mi rozehřívají tělo. Jsou pro mě důležité, každá z těch pěkných, lidmi poztrácených mincí!

*

Athénka - Hekatea Centaurix

Milý deníčku,

dnes jsem si udělala den volna. Ráno mě sice probudil budíček jako v každý jiný všední den, ale tentokrát jsem otevřela jen jedno oko a zase je s obrovskou slastí zavřela. (a)

Heky dnes měla v plánu navštívit brněnské muzeum Anthropos, a tak jsem ji doprovodila. Byla jsem zvědavá na toho mamuta, na kterého se těšila, a mohu říct, že udělal dojem i na mě. A kdybyste viděli to mamuťátko! I když ono to ve skutečnosti není mláďátko, ale mamut trpasličí… ale i tak mě přímo nadchnul.

Po návratu domů jsem si zase trošku zdřímla – to víte, raději bdím v noci než za slunečního svitu. Pak jsem se s obrovskou chutí nazobla a vyrazila za Spontánností, abychom si společně protáhly křídla a procvičily naše letecké schopnosti. (b)

Dováděly jsme skoro celé odpoledne, a abych se pak trošku vydýchala, vytáhla jsem si svou oblíbenou knihu a začetla se do příběhu o Velké sově. Vždycky mi přinese hezké sny. ;) Po soumraku už jsem zase byla na pařátcích a těšila se, že budu moci udělat radost nějaké milé osůbce.

*

Poselství - Esperanza Milagrosa

Můj soví volný čas
Když volno mám, tak odpočívám,
Někdy houkám, někdy zpívám.
Sem tam spím a sem tam čtu si,
A někdy si drápky brousím.

Na lov se vydávám rád,
Někdy přidá se i kamarád.
Taky navštívím i svou paní,
Moc rád já létám za ní.

*

Luna - Michael Jonas

Jako správná sluncomilná sova ráda chytám bronz, a proto veškerý svůj volný čas trávím v Karibiku v jednom z rodinných sídel rodu von Pařát. Pohoda, pláž a moře, no prostě fantazie...

***

Zatímco hrad poctivě kroužkuje své favority a vybírá, komu nakonec přidělí drahocenný hlas, Vy, netrpělivé soutěžící, směle vzlétněte vstříc poslednímu úkolu. Otvírá se před Vámi kapitola, kterou bude velkolepá soutěž Osovnost uzavřena. Na jejím posledním řádku bude jméno té nejlepší z nejlepších, sovy, které bude beztrestně dovoleno prolétnout se kolem hradních věží se zobáčkem patřičně zdviženým.
Již nyní však celý hrad zná a obdivuje Vás všechny jako ta nejtalentovanější magická stvoření, a Vaši majitelé se zajisté dmou pýchou, že každé ráno skládáte hlavičku pod křídlo právě v jejich sovinci. Proto dotáhněte své kreativní tažení do konce a neztrácejte nadšení, s jakým jste do soutěže vlétly. Právě nyní se všechno rozhodne!

Přejeme Vám ještě jedno kolo velkolepých soutěžních úspěchů, inspirací, že je nestačíte počítat, a běžíme utišit vlastní sovince, v nichž to s každým vypracováním, které od Vás přilétá, víc a víc vře, jak si každá sova fandí některé z Vás. Hodně štěstí!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář