Prasinky! Pouze na vlastní (ne)bezpečí - I.

Vítejte v CK White! Nechcete přijít do městečka a nevědět, co můžete a nemůžete? Chcete se dozvědět zajímavosti z kouzelnického prostředí, nebo jen tak bloumat? CK White Vám ukáže přesně to, co potřebujete vědět.

Pro zábavu stiskněte jedničku.
Pro práci stiskněte dvojku.
Kouzelníci s duší flamendra stiskněte trojku.

Nebudu vám říkat, kdy byly Čuňačinky Prasinky založeny. Žádnou historii ode mě nečekejte. Spíš se připravte na drsnou pravdu, pravý život v drsném koutku Hogwarts. Jo, a být vámi, v nejbližší době si také pořídím lékárničku, protože tady to není procházka Medovým rájem.

První budova, první místo činu. Pokud jste přes tu hromadu profesorů, zaměstnanců a ještě větší hromadu studentů nepoznali, o jakou budovu jsme zavadili, ráda vám nápis přelouskám. Jedná se o všemi známou a proklínanou Agenturu Žlutá tlapa. Zní vám to povědomě? No jistě, určitě jste se tu snažili ze státních zaměstnanců vytřískat nejednu brigádu nebo aspoň směr, kudy máte jít. Toto místo je vždy zaplněno po strop svrčkochtivými lidmi, jež si odnáší odměnu v podobě dvou až tří prťavých měděných mincí a vrací se s nechápavým výrazem, jestli je to všechno, co dostanou. Vždyť při vybrané brigádě nasazovali nejen cizí, ale i své krky! Takové česání hlav u Zakázaného lesa, to není jen tak, v mžiku můžete přijít o prsty nebo nedejmerlin o hřeben!

Někdy se vám však poštěstí a vy z úředníků vypáčíte víc než tři měďáky. Třeba čtyři. Nebo pět. Nebo něco málo přes padesátku. Ale na ty šaty u NITě budete muset šetřit ještě dlouho, což obnáší mnoho brigád, mnoho úpění a slz. A mnoho výpovědí zaměstnanců u Žluté tlapy.

*

Další zastávkou v našem imaginárním vláčku je Doupě u Dobyté věže. Když se podíváte dovnitř, s úsměvem můžete říci, že kde nic není, Smrt nic nebere. Moc lidí tu nepotkáte, možná tak našeho primuse, jak se proti třesoucímu nováčkovi vytáhne se šachem, matem, šach-matem a kdovíjakým dalším hmatem. Rozhodně tu nemůžete čekat žádnou řežbu, maximálně tak namožený mozek při vymýšlení strategií. A že to bolí!

*

Posuneme se v naší cestě dál až k malé polorozpadlé chaloupce označované jako Ďáblova jáma, která není z perníku. A ani nemá co dělat s Chroptící chýší, i když by si to s ní mohla rozdat v boji o pohár „Nejrozpadlejší bouda s nejrozpadlejší střechou na světě“. A určitě tu žijí strašidla. Vždyť i to prapodivné úpění a halekání se odtamtud ozývá. A když se zaposloucháte víc, tak uslyšíte…ne, žádné vytí až na měsíc. Ale nadávky, to jo. Obvyklé výkřiky typu „Koukej kam šlapeš ty nemotoro jedna žlutá“ a sem tam taky „Moje punčocháče! boty! sukně! šaty!“. Safra, kdo by si bral do takový barabizny šaty?

Jako správný rytíř nováček se ničeho nezaleknu a vtrhnu dovnitř zachránit nebohé princezny. Než se mi to však podaří, div se nepřizabiju o slizkou kytku, která se rozhodla si ze mě udělat další chod, pokud neodpovím správně na jakousi čárkovitou hádanku. Copak jsme v Pálí vám to? Po zdlouhavém vyblekotání několika nadávek a prokletí její rodiny do desátého kolena se nakonec smiluje a pustí ze mě své odporné stonkovité pařáty. A já s žuchnutím dopadnu na hromadu studentek, studentů a jů, dokonce i na pozůstatky nějakého profesora, kterého už nikdo neidentifikuje. Jo, tak sem hází ty, které v profesorském sboru nechtějí. Je fakt, že co sejde z očí, sejde z mysli, a někde poslouží jako kvalitní fialová žíněnka.

*

Po dlouhém vyhrabávání se za světlem, několika pádech a zhmožděninách se konečně doplazím k bráně, která vypadá jako vstup do Pekla. Za ní se rozkládá obrovskýýýýýý (ano, asi takto obrovský) Zakázaný les, kde sídlí bytosti nám známé i neznámé. A taky tam žije madam Monny. Do které kategorie ji zařadíte, to už je čistě vaše věc.

Les tak tajemný, že se do něj podívá jen pár vyvolených. Někteří přežijí. Někteří se stanou obětí a pochoutkou pro domácí mazlíčky zdejších lesníků. Některé zadusí česnek. Les je plný nástrah a nečekaných možností. Odtud si nedonesete jen vzpomínky, ale také dočasný suvenýr v podobě modřin, zlomenin, vosích bodanců a vyrážek. Nestrkejte ruce, nohy ani hlavu kam nemáte. Nejezte nic, co nemáte! A hlavně nezapomeňte na nejdůležitější pravidlo.

Zabij bobra… zachráníš strom!

*

Než zakončíme první půlokruh, vrátíme se zpátky na začátek. Tam na nás stále ještě čeká Trollí přístřešek, do kterého stále proudí studenti za účelem vyměnit zelené kartičky za sněhové koule nebo cukrkandlové hůlky na proklínání svých (ne)přátel. Část studentů se dokonce snaží směnit bláto za část koule nebo špičku vánočního stromečku. Nebo aspoň podsadu. Merlinužel trollština se u nás nevyučuje, takže jim nemůžete ani vyhrožovat, ani smlouvat. Nic. Kartičky tu vítězí a tak není div, že se rozjel Černočerný trh, kde dostanete všechno, od růžku zelené kartičky až po čtvrtý růžek oné kartičky.

***

Jak se sami můžete přesvědčit, tato čtvrť je opravdu nebezpečná. Neočekávejte žádný Medový ráj ani Taškáře. Pokud chcete takovéto Prasinky, musíte si přečíst Harryho Pottera. Prasinky na Hogwarts.cz jsou jen pro šílence jako jsme my. Pokračování příště.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář