Queti Sylie: „Pamatuji si svou první trojku!“

Modré řady přišly o dlouholetou studentku a spolužačku, jelikož se dívka jménem Queti Sylie rozhodla vyměnit svůj modrý hábit za ten tmavě fialový. Jak se Queti cítí v roli zaměstnankyně a jak vzpomíná na časy v Havraspáru? Dozvíte se, když budete číst dál!

Queti Sylie je na hradě od roku 2006 a až do teď pobývala v Havraspárské koleji. Za tu dobu toho zajisté mnoho zažila. Prozatím jako jediná složila novou kouzelnickou zkoušku KOZA, kterou smí student skládat v 7. ročníku rozšiřujícího studia. Pojďte se společně s námi podívat, proč se slečna Sylie rozhodla k přejití k fialovým a jak vnímá několik věcí ze svého dosavadního života na hradě.

Corvinus Declaratio: Pěkný den slečno, děkuji, že jste si na mě našla čas. *usměje se a pokračuje* Již nějakou dobu jste pobývala mezi modrými a najednou jste přesídlila mezi fialové zaměstnance. Proč jste se po tolika letech strávených v Havraspáru rozhodla změnit kabát?

Queti Sylie: Také přeju hezký den a děkuji za pozvání. *usměje se* Studovala jsem docela dlouho a posledních pár let to bylo pořád stejné. Tak jsem měla na výběr, jestli se v koleji nějak aktivizovat, což by šlo, protože po mnoha letech měla vedení, se kterým by se spolupracovat dalo docela dobře, nebo naopak zamířit dál. A zkouška KOZA byl takový hezký symbolický moment, kdy se rozhoupat ke změně *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: *usměje se* Ke zkouškám KOZA se dostaneme za chvíli, ale teď mi povězte, jako zaměstnankyně jste vypsala již několik soutěží, ale mě by zajímalo, jak se mezi zaměstnanci cítíte? Co Vám zfialovění dalo a je něco, co vám vzalo?

Queti Sylie: Až mě překvapilo, jak moc je ve fialové poznat původní barva - hned po přebarvení se mi ozvali mnozí bývalí modří, kterým tímto moc děkuji za přijetí, jinak by byla fialovost opravdu trochu smutná. Co mi to dalo - nový vhled do fungování hradu a tím i větší obdiv k osobám, které ho drží pohromadě. A vlastně ke všem, kteří tu dělají něco pro ostatní.

*

Corvinus Declaratio: *kývne* Ano, často potřebujeme nahlédnout přímo pod pokličku, abychom našli nějaké to poznání. *usměje se a pokračuje* Přešla jste do tmavě fialového hávu, uvažujete časem i o tom světlém, tedy profesorském, nebo to vidíte na delší dráhu zaměstnankyně školy?

Queti Sylie: Samozřejmě o učení uvažuji, ale napsat celý předmět, to pro flákače, jako jsem já, je docela těžké. Takže začnu soutěžemi a semináři a časem uvidíme. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: To věřím, že je těžké. *směje se* Pro mnohé studenty je kolej takovým domovem a jen těžko se jim z ní odchází. Jaké to bylo pro Vás? A je něco, co Vám po odchodu z koleje chybí, anebo jste spokojená?

Queti Sylie: Já jsem se v koleji cítila nejlépe v mých prvních letech studia. Pak došlo ke změně vedení, odešla jsem ze zasedačky, byla tak trochu v opozici... V posledních letech se věci zase výrazně zlepšily, ale ten skutečně rodinný dojem z prvních let vrátit nešlo. Navíc se havraspárské jádro začalo hodně potkávat i doopravdy, lidé měli mezi sebou konkrétnější vztahy, což je trochu jiný přístup, než jaký mám k hradu já. Takže lehké stýskání se objevilo, ale nová situace mi vlastně vyhovuje.
A přišla jsem o možnost nosit studentské oblečení, zejména kozaček od uniformy je mi líto. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Školní kozačky jsou opravdu velké lákadlo, proč zůstat studentem! *směje se a obdivně se zahledí na své kozačky* Ehm.. pardon! *zasměje se a pokračuje* Víme, že jste zatím jediná, kdo složil kouzelnické zkoušky KOZA, jaký je to pocit? Vzpomenete si ještě na chvíli poté, co jste zkoušky složila? Co se Vám honilo hlavou? A jaké to bylo ve srovnání se zkouškou OVCE?

Queti Sylie : Mrzí mě, že jsem jediná, zvlášť když formuláře za jejich zavedení za studenty vyplnila Marg. Písemné zadání bylo velmi inspirující, ústní část příjemná, byť trochu hektická. Povedlo se totiž trochu zamotat termín zkoušky, takže jsem se dostavila spíš náhodou.
Bylo skvělé, že je zkouška hodně podobná OVCÍM, takže jsem trochu věděla, co čekat - u zkoušky vyššího stupně se hodí předvést trochu ucelenější výkon, a díky zkušenosti z OVCÍ jsem se vyhnula zbytečné nervozitě a hlavně druhou polovinu jsem si vlastně užila. Kdo skládal OVCE, tak možná zažil moment, kdy si uvědomil, že on je středem zkušební místnosti a několik zkušených, vzdělaných a vůbec vážených kouzelníků se sešlo jen kvůli němu a všechny je zajímá, co by řekl. A protože se ptají na něco, co je z oboru zájmu adepta, tak ten většinou ví dost a má co říct, takže je z toho rozhovor na nějaké magické úrovni.

*

Corvinus Declaratio: To je pochopitelné, že to zamrzí, ale bohužel se nedá nic dělat… Chápu. *přikývne* A jak si zvykáte na nové kolegy fialové? Jdete si spíš svou vlastní cestou jedince anebo se snažíte jít na to kolektivně? Je něco, co vás na fialovosti překvapilo?

Queti Sylie: Něco mezi tím, jsem v kontaktu s některými kolegy, s jinými jsem se ještě nepotkala. Mnozí jsou velmi příjemní, ale ke kolektivnímu dílu přikládá ruku každý zvlášť.

*

Corvinus Declaratio: Nyní z trochu jiného soudku. Na hradě jste již opravdu dlouho. Co vám za tu dobu utkvělo v paměti, ať už v kladném či negativním smyslu?

Queti Sylie: Velmi mě pobavilo, jak se lidé, kteří na hradě jsou tři, čtyři roky, mají tendenci odvolávat na tradici "takhle to bylo, takhle to má zůstat" a přitom netuší, že za posledních 8 let se daná věc změnila čtyřikrát.
A v pozitivním si stále pamatuji svou první trojku z domácího úkolu, kdy mi profesorka Judith Eleanor Pixie vysvětlila, že je sice objektivně vzato lepší průměr, ale vzhledem k předchozím nevěří, že jsem tomu věnovala více než 5 minut. Od té doby jsem se snažila držet si jistou úroveň.

*

Corvinus Declaratio: *směje se* Ano, to jsou zajímavé situace. Ještě se vrátím k vašemu potenciálnímu profesorování. Jakým směrem by se taková vaše dráha ubírala? Máte již nějaké představy?

Queti Sylie: Protože literatury je v nabídce dost, uvažuji o oblasti logiky nebo zkoumání hranice magie-technika. Ale víc zatím nevím ani já, budu testovat nápady v soutěžích a seminářích a třeba něco vykrystalizuje.

*

Corvinus Declaratio: *udělá si poznámku, že musí slečnu trochu víc sledovat a pak se usměje* Myslím, že už vím vše, co jsem vědět potřebovala, prozatím, a tak vám děkuji za zajímavé povídání a přeju hodně štěstí v dalším hradním životě.

Queti Sylie: Také děkuji a přeju Corvinovi, aby zůstal špičkovým kouzelnickým magazínem. *usměje se*

***

Další modrá, která se vydala na dráhu fialového dospěláka. Kam až její kroky povedou, to se můžeme jenom dohadovat, ale už teď je jasné, že Queti půjde za svým a nenechá si do toho od nikoho mluvit. Takže přejeme hodně štěstí slečno Sylie!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář