Křídla: Sen mnoha z nás!
*
Takoví ptáci si dokáží život užívat. Když začíná přituhovat, jen tak se seberou a letí si do tropů. Nikoho se na nic nemusejí ptát, nezabývají se zbytečnostmi. Jen letu a svému načechranému peří.
Jaké by to bylo, mít křídla jako oni? Dokázali bychom se pak více uvolnit a všechny zbytečné trable hodit za hlavu? Stačilo by mávnout křídly a zemská přitažlivost by nad námi neměla moc. Létali bychom sem, tam, užívali si vánku a slunečních paprsků a ničím se nestresovali. Procestovali bychom celý svět během pár měsíců...
Lidem však křídla nenarostou, v tom je ta potíž. Jediná, která máme, jsou Křídla snů. Ta nás dokáží vynést dál než "jen" do nebeských výšin. I vesmír jim je příliš malý. Každou noc nás nechávají vzlétnout, dávají nám pocit štěstí a splněných přání. Ale s každým ránem se opět vytrácí a my opět zjišťujeme, že byla pouhou iluzí. Probuzení nás dokáže zklamat stejně lehce, jako sny oklamat. A realita je pak o to těžší, když víte, jaké by to mohlo být, kdyby...
Mým snem však vždy bylo létání. Ne takové to mudlovské, kdy místo nahoru letíte po hlavě dolů (myslím, že skok s panákem), ani let na koštěti či v těch divných mudlovských prostředcích. Jednoduše let s křídly...
Všechny starosti by šly za hlavu a celé dny byste jen létali. Bylo by jedno kam, prostě se rozletět na ta nejrozmanitější místa bez pasu, občanky a jiných mudlovských podivností. Nepotřebovali byste peníze ani nic jiného. Starali byste se jen o svou obživu a křídla.
Jedinou potíží by byl déšť, ale komu na tom záleží? Na chvíli zalezete někam pod střechu a počkáte, než se to přežene. Přece jen byste nechtěli skončit jako zmoklé slepice...?
Avšak to potěšení z letu, ten klid a harmonie... To by za tu trochu deště stálo, nemyslíte?
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: 5/2013
Lilien | 16. 04. 2013