Corvinovská pokladna smíchu - Smích je třeba!

Je tady oblíbená, očekávaná a vždy vítaná hromada smíchu. Pečlivě vybraná a s precizností Corvinu vlastní navršená. Neváhejte a račte se ní zavrtat. Nezapomeňte se pak ovšem zase vyhrabat, i když vás smích pohltí.

Poslední dobou, i dobou předposlední, se sešlo v útrobách hradu nevídané množství perliček. A přestože za to nemohla ničí laciná, roztržená bižuterie, vrhl se Corvinus na sbírání a další kousek své bohaté sbírky vám nyní předkládá. Perličky jsou to k popukání, proto se, pokud možno, snažte nepuknout. Je již tradicí, že újmy na zdraví redakce neproplácí, že lidé veselejších povah mají tento článek povoleno přečíst až jako poslední, jelikož jim hrozí neodtrhnutí… a že přejeme příjemné čtení.

(Pokladnice smíchu od Nicole Landin - děkujeme!)

*

No co…

Ono je u madam klidně možné, že se jedno s druhým nevylučuje. Kdo by taky nosil do lesa všechna ta udělátka pro hladkou tvář… příroda si žádná drsných mužů.

Monny von Schatz:  *mračí se na pana Olivera a jeho neodolatelnou tvář*
Madidess Leevian: *četla neoholenou*

*

A tisková chyba na mapě Finska

Ale co si budeme nalhávat, chápeme ji. Taky by nás to děsilo. Bez knedlíku?!

Nicole Landin: Evey, to rozhodně ne! Merlinví, co Máďu děsí ve snech. *usměje se*
Madidess Leevian: Kachna se zelím. *mračí se*

*

Stane se

Přeřeknutí naprosto nevinné, podvědomím nepodnícené a vůbec nic neznamenající.

Oresta Vianueva: mdm Seleno, když mě zlobí počítač pro paka Sergeho… tak na něj zkouším vrčet
Dolween Amarantine Dakini: Pan Serge je pako? *usměje se*
Selena Enail Smithová: Paka? *směje se*
Oresta Vianueva: Pana

*

Taky že půjde

Svitnout mělo o hodně dřív, víme přeci, že je světlo rychlejší zvuku. Linn mělo tedy nejprve svitnout, co tím Lilien myslí, a až pak měla Lilien svou myšlenku vyslovit. Na Bleska musí Linn ještě cvičit.

Lilien Emity Meissed: Linn, kde jsi nechala Hroma? *směje se*
Linn Rose Lairová: Koho? *směje se*
Lilien Emity Meissed: No pokud ti říkají Blesku, tak máš bratra Hroma, to je logické. *směje se*
Linn Rose Lairová: A teď mi mělo svitnout?
Linn Rose Lairová: Á, jo, už mi svitlo! *směje se*
Justin Angel Sane: Linn, lol! *směje se* Tohle by mělo jít do perliček "a teď mi mělo svitnout?"

*

Přesný odhad

Jistě, že jsou. Učešou ji, upraví, i nové šaty dostane. A pak odejde bez placení, platila by ráda, ale když vstane, není komu.

Oresta Vianueva: Tady to žije jak v krematoriu... Já snad půjdu dobrovolně vařit a péct!
Nicole Landin: V krematoriu se taky trochu peče. *andílek*
Evelina van Eyck: Krematorium? Jo, solárko...
Nicole Landin: A márnice jsou pro tebe denní lázně, viď. *směje se*

*

Věřili byste?

Věci darované koleji vám kolej později, až si vybudujete pověst štědrého, nevrátí!

James Watfar: Proč nesmí věnovat jednu a tu samou věc tomu, kdo to daroval z čisté lásky do kumbálu? Já na tom založil celoživotní plán materiální podpory koleje! *omdlévá, zhroutil se mu svět*
Nicole Landin: To se samozřejmě vůbec nezakládá na pravdivých informacích… Evendeto, neděs mi Watfara!!!  *směje se*

*

Bříza

Důležité je vědět, že je bílá. Třeba v zimě ji podle listí nebo jehličí těžko poznáte, když nemá nic, že ano…

Ciline Flameová: Jsem v krizi... přemýšlela jsem, jestli je bříza listnatá nebo jehličnan... a došla k jehličnanu... vivat škola! *směje se*
Oliver McCollin: A já myslel, že je to kytka!

*

Jídlo

Je pravda, že nic dokonalejšího dosud vymyšleno nebylo. Všechny ostatní lidské vynálezy jsou podružné.

Andrew Uroboros: Tady se mluví o jídle a píše o jídle… a já mám hlad! *mračí se*
Nicole Landin: Řízek? *šoupne k Andymu talíř*
Andrew Uroboros: Koukám, že jsem už propálenej. *usměje se*
Lilian Isabella Rorrs: Andošku, ty už jsi všem úplně jasný, jen aby ses nepřejedl těch řízků. *směje se*
Andrew Uroboros: Lilie, to nehrozí. Já a řízky… klepou se přede mnou strachy od té doby, co mi narostly první zuby. *usměje se*
Lilian Isabella Rorrs: Andoušku, až od té doby? Já myslela, že předtím ti je mixovali!
Andrew Uroboros: Mixovali??? Kdo by se opovážil takhle znevážit řízek, toho bych rafnul dásničkami! *směje se*

*

Zlí modří

Nejdřív předbíhají, pak toho dostávají víc než James, pak loudí a závidí peníze. Má to, chudák, těžké.

Evelina van Eyck: Nimovi zmizela postavička!! A já si ho chtěla vyfotit s kufry... *směje se*
Lilien Emity Meissed: *pošle k Evey sovu*
James Watfar: *taky poslal sovu, určitě rychlejší*
Evelina van Eyck: Poslali jste to úplně nastejno. *vyplázne jazyk a zasměje se* A máte to úplně totožné!
Lilien Emity Meissed: Hehe! Ale určitě jsi nedostal violky za MMÚ! *vyplázne na Jamieho jazyk*
Lilien Emity Meissed: Ehm, tak to je velmi divné!  *smaží se přijít záhadě na kloub*
James Watfar: To není divné, to mě chtěl někdo předběhnout, ale nepovedlo se mu to. *směje se*
Lilien Emity Meissed: A nebylo to spíš naopak? *vyplázne jazyk*
James Watfar: Nebylo. *směje se*
Lilien Emity Meissed: Já myslím, že bylo. *směje se*
Linn Rose Lairová: *hoví si v obří kartonové krabici s popcornem, ujídá, a čeká na rvačku.. nebo alespoň pěkný slovní souboj*
James Watfar: *zasměje se, vyplázne jazyk a vrací se k přepočítávání srpečků, přišla soutěž* Tři tisíce sto osmdesát jedna, tři tisíce sto osmdesát dva, tři tisíce sto osmdesát tři, tři tisíce sto osmdesát čtyři...
Lilien Emity Meissed: *čučí na Jamesovy srpečky a čeká, kdy něco dostane*
James Watfar: Nikdo nic nedostane, musel bych počítat znovu. *směje se*
Linn Rose Lairová: 2345, 2134, 1546.. *plete Jamese a vyměňuje srpce za spálený popcorn*
James Watfar: fuj, 1546, tak malé číslo mě snad ani splést nemůže! *směje se*
Lilien Emity Meissed: 0! *křičí na Jamese*
Linn Rose Lairová: "Snad"? Nejistota základem neúspěchu. *směje se*
Nicole Landin: *fanaticky hledí Jamesovi přes rameno*
Evelina van Eyck: Klid, Nix, klid, hodná... *snaží se uklidnit Nix* Jednoho dne to bude všechno tvoje! Ehm, teda Candora.
Linn Rose Lairová: *přemýšlí, jestli byla děsivější pokladnice Evey nebo Nix*
Lilien Emity Meissed: Z bláta do louže... *poznamená směrem k Linn*
Nicole Landin: *nechává se uklidňovat* Tak dobře, dobře... bude dobře... budou srpce... galeony... růžoví poníci... cukrová vata... zpěv velryb... Candoří zpěv… *upadá do letargie*

*

Jména

Zaprvé, marmeládo se mu už říká, když je z doslechu. Za druhé, W chce mít ve jméně každý, všechny legendy Havraspáru W mají.

Oliver McCollin: Justine, budeš se přejmenovávat? *směje se*
Justin Angel Sane: Olivere, proč, aby mě to rozčilovalo? *směje se*
Oliver McCollin: Justine, protože bys místo JASu byl JAM! Tedy bys byl konečně chutný. *vyplázne jazyk*
Zendaer Amattis: Nepříjemný JAS, chutný JAM a říkali bychom mu marmeládo. *usměje se*
Justin Angel Sane: To bych si mohl vzít Jamieho! *směje se*
Zendaer Amattis: Jamieho? Watfara?
Justin Angel Sane: Zendíku, ano ano. *usměje se*
Zendaer Amattis: Justíku, jakože bys byl JAW čili čelist? *směje se*
Justin Angel Sane: Ano! *směje se*

***

A nyní už je opravdu prázdno! Na dno truhlice jsme se podívali a nyní dejte pokladnici opět trochu času, než se naplní. Prozatím… no, třeba si to přečtěte znovu.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář