Odstupující modrá Péčka a jejich zpověď

Školní rok Léto 2013 je u konce a modré vedení postihlo několik změn. Jednou z nich je odstoupení z funkcí primuse Justina Angela Sane a prefektky Eliah Tailesové. Proč se rozhodli opustit svá místa ve vedení havraspárské koleje a kam budou jejich cesty vést dál? Čtěte dál a vše se dozvíte.

Justin Angel Sane

Tento pohledný mladík se na hradě vyskytuje již osmým hogrokem. Byl prefektem, kapitánem havraspárského famfrpálového týmu, správcem obrazárny a obdržel Odznak Roweny z Havraspáru. Nyní, po třech letech, se odhodlal udělat NKÚ a to z předmětu Astronomie a postoupí do šestého ročníku. Primusem koleje se stal v zimě 2012 a ten samý rok dostal Řád Roweny z Havraspáru.

*

Eliah Tailesová

Půvabná dívka, která k nám do koleje přišla před čtyřmi hogroky (přišla na skok již dříve, ale nedostala se do Havraspáru a měla malou nehodu v laboratoři, tak zase vypařila) a ihned se stala velmi aktivní členkou. Pomáhala v kolejních soutěžích, stala se kapitánkou famfrpálového týmu a ve stejném roce jako Justin se stala prefektkou. Letos obdržela Řád Roweny z Havraspáru a je členkou výherního týmu Bradavické Čtyřky.

***

Annie Reprobate: Ta tvá žena si lakuje nehty a zdržuje. *usměje se*
Justin Angel Sane: Asi si myslí, že to bude natáčený rozhovor. *zasměje se*
Annie Reprobate: Nejspíš. *rozesměje se*
Eliah Tailesová: Hvězdy mohou chodit déle! *nakráčí*
Justin Angel Sane: To mohou, tak proč jsi tu pozdě ty? *zasměje se*
Justin Angel Sane: Já už tu dávno jsem. *vyplázne jazyk*
Eliah Tailesová: Tse, je to drzoun! Urážet dámu!

*

*

Corvinus Declaratio: Zdravím vás oba, jsem ráda, že jste si na mě udělali tak narychlo čas. Než začneme s otázkami, pojďte se nám představit a něco o sobě říct. Aby to nebylo tak fádní, Justin nám představí Eliah a naopak. *usměje se*

Justin Angel Sane: *dává přednost dámě*

Eliah Tailesová: Justin je drzoun, co uráží slečny a dámy! Říct mi, že nejsem hvězda a že nemůžu chodit pozdě, no to je moc drzostí najednou! Takže ho nemám ráda vůbec a to... tfůůj! Ukažme si na něj! *zašklebí se a strouhá na něj mrkev* Je to člověk, co si jde za svým. Může se zdát, že snad i necitelně. Ona by asi ani nebyla sranda, být s každým zadobře. Takhle nějak si myslím, že by to řekl on. Baví mě ta občasná arogance. Tedy nebrat špatně! Ale on v dnešní době si každý hraje, jak je hrozně chladnej a má vše na háku, jsme všichni aroganti světa. Pak přijde Justin a musí jim hrozně sklapnout, protože každého setře slovem, dvěma. A pak ta upřímnost. Nebezpečná, že?  *pousměje se*

Justin Angel Sane: Eliah je usměvavý kvítek, šedý mrak, zářící slunce a temná romantická příroda. Dívka, která je originálem, vyčnívá z davu. Upřímnost, láska, radost i smutek, tím je pro mě typická, přestože, jak vidíš, jsou to často protiklady. V jednu chvílí je z ní šílený blázen, v druhé smutná růže, skoro až zvadlá. Aspoň tak se ostatním může zdát. Umí milovat a neumí být zlá, přestože by mnohdy ráda chtěla. *zasměje se* A hlavně pokud můžu mít někoho, komu se můžu svěřit úplně se vším a naopak, pak je to ona. Myslím ale, že ji každý musí důkladně poznat sám, aby věděl, s kým má tu čest, slovy to popsat nejde. * usměje se*

Eliah Tailesová: Nemám ráda, když mě někdo chválí. *rozesměje se*

*

„..ale v poslední době už toho bylo prostě moc.. "

*

Corvinus Declaratio: Moc se mi vaše popisy líbí a myslím, že naprosto sedí. *usměje se* Včera večer jste na kolejním večírku ohlásili svůj odchod z vedení koleje. Co vás k tomu vedlo?

Eliah Tailesová: Teď budu znít hrozně... závisle? Nevím, zda je to to správné slovo. Hlavní impuls byl, když mi o zamýšlení nad odchodem řekl Justy. Já tam tenkrát šla hlavně díky němu, hlavně s ním. Ale pak samozřejmě i ten pocit, že to předám někomu, kdo bude plný nadšení a elánu. Já ho ještě neztratila a litovala bych jednou, odejít až po jeho ztrátě. Takhle alespoň můžu dál pokračovat v kolejních činnostech. Takže nebyl to čas, jak se s oblibou říká. Jak řekl Kurt Cobain: „Je lepší shořet než vyhasnout.“ A v tomhle případě se po shoření dá jet dál. Kamkoliv, to je jedno. Po vyhasnutí se už plamen zažehává těžko. *mrkne na Annie a pak se otočí na Justina*

Justin Angel Sane: Odchod jsem plánoval už déle, i když jsem ten nápad často rušil a podobně. Nakonec to ale dopadlo takhle. Jsem na škole už důchodce, navíc jsem na post primuse nevstupoval ve vhodnou dobu, čekala mě vysoká škola, směle podotknu, že těžká. Nečekal jsem zázraky, ale nějak to šlo, ale v poslední době už toho bylo prostě moc a po těch mnoha mnoha letech na hradě mě to dohnalo. Navíc si myslím, že je zde nová doba, nový Havraspár a já stále patřím do té staré školy, která to trochu brzdí. Nebo si to alespoň myslím. Kolej potřebuje rozhýbat a jak je vidět, mně/nám se to nepodařilo.

*

*

Corvinus Declaratio: Je pravda, že je těžké kolej rozhýbat, ale myslím, že i tak jste oba byli velmi dobrým vedením, jen někdy asi nestačí být jen dobrý. Vaše důvody ale naprosto chápu. Jaká je vaše oblíbená vzpomínka z dob vedení koleje?

Eliah Tailesová: Oficiální žádost primuse, abych vzala prefektku. *andělsky se usměje*

Justin Angel Sane: Rozlučka s Larrie a Johnem na letňáku, i když byla smutná. *usměje se*

*

„Já prostě nejsem člověk, který by se tam nadšeně ke všemu vyjadřoval."

*

Corvinus Declaratio: To jsou obě emotivní vzpomínky. *pousměje se* Co vám bude nejvíc na vedení koleje chybět a co naopak opouštíte rádi?

Eliah Tailesová: Jejkote, to je otázka. *láme si hlavu o roh stolu* Vím, co mi chybět nebude. Teď nechci, aby se někdo zlobil, ale kdo mě zažil ve Studentské radě, tak asi pochopí. Já prostě nejsem člověk, který by se tam nadšeně ke všemu vyjadřoval. Cením si, co rada dělá a vymýšlí, ale jako povinnost k odznaku jsem to brala jen z donucení. Co mi chybět bude... je péčko a všechny jeho výhody. Kopat ostatní do zadku, měnit stavy v koleji, dělat hrozně krutopřísnou a mít stále repre výraz. *nasadí ho, aby nevyšla ze cviku*

Justin Angel Sane: Nejvíc chybět? Rozhodně přikazování a hraní si na diktátora. *zasměje se* Ne, dobře, radši vážně, aby to někdo nebral doslova. Bude mi asi chybět pocit, že jsem měl možnost a zodpovědnost se starat o celý Havraspár, o každého jedince v něm, snažit se poskytovat jim zábavu, pohodu a rodinu. A co rád opouštím? Paradoxně to samé, protože tato funkce s sebou nese zodpovědnost za vše, co se v koleji děje. Primus dělá chyby, jsem si jich vědom a lidé na ně rádi upozorňují. Přestože poslouchám hlasy ostatních, většinou důležitá rozhodnutí stojí na mně, někdo ve mě vložil svou důvěru postarat se o kolej, tak se o to snažím. Bere to ale hodně sil a člověk potřebuje zastavit a shodit to ze sebe.

*

*

Corvinus Declaratio: Jaký je to pocit, být zase pouze "obyčejný student Havraspáru"? Co bylo první, co jste udělali při předání odznaků?

Eliah Tailesová: Zkontrolovala jsem, zda se k Zenově červené košili ten zlatý plíšek nehodí. Nezklamal. *rozesměje se*

Justin Angel Sane: Trochu ze mě opadlo to napětí, přestože pořád tu mám několik neukončených záležitostí, které je třeba řešit, takže ve výsledku to zas tak extrémní rozdíl zatím není. Na druhou stranu, ti, co mě znají, vědí, jak jsem občas v různých věcech kontroverzní a i přes nástup do funkce jsem nehodlal svou osobu nějak zásadně měnit. Nehrál jsem nějakou jinou roli, považoval jsem se stále za obyčejného studenta Havraspáru, jen s větší zodpovědností. Co jsem udělal jako první? Šel jsem se umýt, abych té tíze pomohl slézt. *zasměje se*

*

„Pozor na radioaktivní pštrosy! To je zlo!"

*

Corvinus Declaratio: Máte nějakou radu pro nové vedení?

Eliah Tailesová: Pozor na radioaktivní pštrosy! To je zlo!

Justin Angel Sane: Snad jen nezapomenout, kým jsou, v jaké koleji, co to obnáší a jak o to pečovat a rozvíjet. *usměje se*

*

*

Corvinus Declaratio: Eli! *vyprskne smíchy* Teď se pojďme podívat do budoucnosti. Jaké jsou vaše plány na prázdniny a na nový školní rok?

Eliah Tailesová: Brigádničit, lenošit, rozvíjet vztahy s ostatními, protože se mi zdá, že to zanedbávám. Mám spoustu plánů, tak uvidíme, co půjde realizovat. To se týká života v hradních stěnách i mimo. A na nový školní rok... Merlinví. Mám v plánu několik samostatných žurnalistických a hudebních počinů, tak uvidíme, co z toho vyleze.

Justin Angel Sane: Vypnout. *ušklíbne se* Prakticky celý červenec budu pryč a v srpnu řekl bych taky. Součástí bude i učení a zase učení. A doufám, že největším splněným plánem bude nabrání sil. Nový školní rok? Nad tím pořád přemýšlím a sám se nechám překvapit.

*

„Řeka nám nese nové osudy, přijmi je, nebo odmítni."

*

Corvinus Declaratio: Budu vám oběma držet palce, aby vám vyšlo vše po čem toužíte, nabrali jste nové síly a řádně si odpočinuli. Moc děkuji za příjemný rozhovor a nakonec vás poprosím o závěrečná slova, vzkazy, poděkování.. cokoliv. *usměje se*

Eliah Tailesová: Díky Justymu a Kejt, kteří mi tenkrát tu možnost dali. Neměnila bych. *pousměje se*

Justin Angel Sane: Chtěl bych poděkovat všem, kteří mi pomáhali, podrželi v nejhorším. A do budoucnosti: řeka nám nese nové osudy, přijmi je, nebo odmítni. *usměje se*

Eliah Tailesová: *pousměje se na Justyho*

Justin Angel Sane: *mrkne na Eli*

*

Corvinus Declaratio: Děkuji, je tu ještě něco, co byste měli nutkání říct a já se nezeptala? *uculí se*

Eliah Tailesová: Že pozdravujeme Hermeticuse. *zasměje se*

*

***

Pár slov od ostatních havranů jen pro ty dva!

Zendear Amattis: Dámy mají přednost, takže Eli nejdřív. Eliah byla, je a bude mojí patronkou, dostala mě do svých havraních pařátků po mém příchodu na hrad a byla mi skvělou oporou. Jako prefekt jsem ocenil zase její práci pro kolej - především organizování cest do Zakázaného lesa, organizování večírků a především pak rozličné zajímavé nápady (Sedmerem příběhů, ač nesklidilo velkou pozornost, tak šlo o skvělý nápad). S Justinem to bylo trošku jiné, zpočátku jsme se trošku špičkovali mi přijde (a asi to tak bude i nadále, když ho můžu konečně vykopávat *ďábelsky se usměje*). O tom, co vše Justin jako primus musel zvládat snad ani nemusím mluvit, a i přes náročnost těchto úkolů a občasné ožehavé situace Justin obstál skvěle. Snad jen kdyby ta kolej nespala, více se chytla jeho vize a byla více pohárová nálada.

*

Helenia Kukková: Milá Eliah, milý Justine, řeknu Vám, přebírat po Vás stříbrný plech není žádná sranda! Kdo má tu laťku přeskakovat?! *ne tak úplně na oko se tváří pobouřeně, ale pak se zeširoka usměje* Nechci dlouze řečnit, tak Vám jen poděkuju... Jednak za všechno, co jste pro modrou kolej udělali a ještě uděláte... *mrkne* Ale hlavně za slova povzbuzení a rady, za fajn spolupráci, za nabídku pomoci, vstřícnost a férové jednání. Ač se něco takového může v Havru považovat za samozřejmost, já to tak nevidím. Tak jen chci, abyste věděli, že si toho cením. *usměje se* A pokud můžu, slibuju Vám, že budu dělat, co budu moct, abych Vaši laťku udržela tam, kde je! Jo a málem bych zapomněla, Eli, gratuluju k Odznaku! *usměje se* Mějte se krásně, užijte si prázdniny, a hlavně nikam neodcházejte! Zůstaňte tu s námi! *usměje se*

*

Kathie Amanda Nakimur: Milá Eli, milý Justine, díky za smích, co mi kolej pod Vaším vedením přinesla, díky za inspiraci. A užívejte zaslouženého důchodu! *usměje se* A ať Vám nepadá zubní protéza!

*

James Watfar: Milé bývalé vedení, nemůžu si vynachválit dobu vašeho panování. Povedla se Vám, žádný student se nervově nezhroutil, kolejní ředitel Vás neušktil... Hlavně jste ale dokázali udržet Havraspár dokonale modrý a Rowenin, jistě by na Vás byla pyšná stejně jako všichni havraspárští. Myslím, že si své místo v kronikách primusů a prefektů naší koleje víc než zasloužíte a vím, že jste úspěšně pokračovali v tradici vedení, díky kterým neznám lepšího místa v kouzelnickém i mudlovském světě, než naši modrou kolej. Děkuju Vám. *usměje se*

*

Sophi Ariadne Shirová: Vzhledem k tomu, že jsem půl tohohle hogroku strávila v mrazáku a tu druhou polovinu jsem tu vždycky byla jenom na skok, tak toho o nich nevím nijak moc, ale z toho, co jsem viděla, tak oba svědomitě vedli kolej a i když nešlo o pohár, tak se oba pořádně snažili. Děkuju jim oběma za to, co dělali pro kolej.

*

Elysion Blackmoorová: Eli, byla jsi skvělá prefektka, skvěle jsi zvládala jak organizaci koleje, tak famfrpálu, i když v poslední době jsi nechávala kapitánovat Míšu. Měla jsi tím pádem dvě funkce a obě jsi prováděla lépe než na jedničku, proto máš můj obdiv, byla jsi úžasná! *usměje se* Justy, myslím, že ses navždy zapsal do modrých srdcí jako "šprýmus", vykonával jsi svou funkci dobře a navíc s humorem, byl jsi skvělý! *usměje se* Jsem moc vděčná, že jsem přišla do koleje, kde bylo takové fantastické vedení, oběma Vám moc děkuji, že díky Vám a Vašim akcím jsem prožila v Havraspáru nejlepší první dva roky, jaké jsem si jen mohla přát.

*

Caroline the Unicorn: Naši drazí velitelští havrani. Kde bychom dnes bez Vás byli? Určitě ne tam, kde díky Vaší oddané práci koleji jsme. Užijte si zaslouženého odpočinku a svěřte svou náročnou práci do dobrých rukou, které budou pokračovat ve Vašich havraních stopách. *usměje se*

*

Dunstan Merryweather: Jako všichni i já bych chtěl Justinovi a Eliah poděkovat za všechno, co pro to stádo nevycválaných modrásků udělali. Za všechny večírky a akce, které proběhly, za výpravy do lesa i famfrpálové zápasy/tréninky, i za to, jakou s námi měli trpělivost v době bodové nouze. Teď přijde na řadu lamentování nad tím, jak nám bude jejich vedení chybět a oplakávání jejich skvělého kopacího umu (který ovšem Zen skvěle zastoupí) a samozřejmě euforie nad tím, že jsem rád, že tu s námi i nadále zůstanou. No ale, abych jen nenaříkal, tak jim chci popřát mnoho oddechu a radosti ve světě nás šťastných bez špetky zodpovědnosti a připojím i přání, aby teď trávili víc času ve veřejných prostorách hradu a ne v zasedačce. *usměje se*

*

Diana de Clairmont: Moje drahé modré havraní děti. *smích* Justýno a Eli, tímto mým malým skromným psaním bych vám chtěla poděkovat za ty chvilky, které jsme my všichni strávili pod vaším vedením. Všichni jsme zažili ty veselé dny plné radosti, smíchu a válení se po zemi (někteří ve strachu na závěsu), avšak žádná cesta není růžová a ta naše už vůbec ne, a tak se u nás objevilo, že se smích měnil v mráčky na čele a kroucení hlavou nad některými modrými havrany, kteří snad ani modří nejsou (víte o kom mluvím ehm – Herm *odkašle si*). Justy a Eli, děkujeme, že jste při nás stáli a tak báječně jste vedli naši kolej. Doufám, že i když už nebudete ve vedení, budete kolej stále podporovat (třeba i nakopat zadky, aby všichni nespali *smích*) a budete si s námi nadále dobře užívat, tak jako doteď. Ať tak či onak, zůstanete v našich srdcích nejen jako primus a prefektka, ale hlavně jako naši přátelé, kteří dokázali naši ctěnou kolej dovést tam, kde jsme. Děkujeme.

*

David Lopez: Já znám obě tyto milé osoby víc než dobře a to i osobně. A musím říct, že jejich internetová postavička si v ničem nezadá s jejich skutečnou povahou, že ve vedení koleje byli zodpovědní a vždy ochotní pomoci. Chci jim poděkovat za ten více než rok, co jsem s nimi strávil jakožto "Péčky" a těším se na další léta která spolu prožijeme. *usměje se*

*

Lilien Emity Meissed: Přijde mi, že v loučení s vedením začínám mít praxi! *zasměje se* Ale jsem ráda, že Vy dva tu s námi v koleji zůstáváte a jedinou změnou je, že už nesvíráte drahé plechy a můžete se chovat nezpůsobile! *mrkne a rozesměje se* Víte, je tak nějak pravdou, že já Vás prostě jako vedení nikdy moc nevnímala, ale ne proto, že byste neměli můj respekt, ale spíše kvůli tomu, že jsem si připadala tak trochu jako Váš parťák a i když Vy jste zářili vedoucí mocí, byli jste tu pro mě jako přátelé, čehož si vážím. Oba jste kolej vedli, jak nejlépe jste uměli, a nyní je tu pro Vás připravený zasloužený odpočinek. Já Vám tedy tímto děkuji za to, co jste pro kolej vykonali, a třeba ještě i vykonáte a přeju Vám, abyste vždy v modré koleji našli něco víc, než jen dřinu. Odpočívejte v po… ehm v modré! *usměje se*

*

Lucy Mysterious: Milý Justine, milá Eliah. Chci Vám říci pár slovíček. Vím, že mezi hradními zdmi nepobývám dlouhý čas, i když z jiného pohledu se půl roku dá brát jako ne úplně krátký čas... Nebyla jsem tu bohužel od Vašeho nástupu do funkce, ale i ten půl rok byl z Vaší strany výborný. Když jsem jako nováček vstupovala do hradu a mé kroky směrovaly do Havraspáru, tak jste stáli v čele modré koleje a já k Vám měla opravdu veliký respekt a možná i lehký strach, protože jsem ještě moc nechápala chod koleje a všechno dění kolem. To se postupně prolomilo. Nejen díky tomu, že se Justin stal mým patronem, mimochodem tím nejlepším. A s Eliah jsem zase měla tu velikou čest reprezentovat kolej v B4. Oba jsem za tento půl rok blíže poznala a více si uvědomila, jaké štěstí měla kolej, že oni dva mohli být v jejím čele, vést ji také společně se Zendearem. Jejich havraní příběhy musely každému vložit broučky do hlavy a zasáhnout do modrého srdce, bohužel pravdou zůstává, že většina modrásků to tak nebralo a jejich příběhy neměly tak veliký úspěch, což je nevyčíslitelná chyba a škoda. Eliah za celý půlrok zorganizovala nespočet skvělých kolejních večírků, třeba když si vzpomenu na smutného a veselého pana Klíčka, hned mě nutí ústa a mysl, abych se smála. Justin se i přes velmi náročné mudlstudium vypořádal s primusováním na jedničku. A jejich práce nebyla jen toto. Nechci to již tolik protahovat. Chci Vám velice poděkovat za to, že jsem svůj první půlrok mohla strávit v koleji pod Vaším velením. Moc jsem si to užila a o to více mě mrzí, že odstupujete. Teď sice dostane šanci někdo jiný, ale i přesto jste byli první v čele, pod kterými jsem strávila své prvotní chvíle zde. Mnohokrát Vám děkuji, Vám, dva úžasní modráskové! A ještě malinké varování, pokud by jednoho z Vás napadlo odejít úplně, tak to tedy ne! *andělský úsměv* ♥

*

Michaela Mary Enigmatic: Milý Justine a Eliah, chtěla bych Vám tímto moc poděkovat za to, co jste pro kolej, v koleji, ale nejen v ní… I pro samotný Havraspár dělali a tvořili. Ano, jistě je pravdou, že jsem Vás zažila pouze jeden Hogwartský rok, ale jelikož to byl i můj první, neumím si ho dnes bez Vaší práce představit. Bylo úchvatné strávit pod Vaším vedením tento rok a jsem za něj opravdu vděčná. Mohla jsem zakusit spousty skvělých věcí a zažila jsem taktéž v koleji nemálo zábavných, ale i poučných chvil. Nikdy na tyto zážitky nezapomenu tak jako na to, že jste pomyslně vedly mé první kroky a samozřejmě také kroky havraní koleje a samotné Roweny. Mnohokrát Vám za vše děkuji! *usmívá se*

***

Článek bych ráda zakončila svým poděkováním.

Annie Reprobate: Je pro mě těžké opustit představu, že už to nebude úplně jako doposud, ale chápu, že někdy člověk musí jít dál, aby se mohl posunout zase někam jinam, kde ho to bude více naplňovat. Jsem na hradě teprve třetím rokem, ale moc si vážím toho, že jsem mohla ještě tyhle dva skvělé lidi zažít ve vedení. Nikdy mě nezklamali, vždy byli držákem koleje (i když to tak možná někdy nevypadalo) a bez nich by se poslední mudlrok Havraspár nejspíše úplně rozpadl. Dostali nás všechny z toho nejhoršího po odchodu Larrie, Johna a Katelyn. Jsem ráda, že jsou úžasní i mimo hradní brány, nepřetvařují se a nikdy se nesnažili tu být někým jiným. Jsou naprosto skvěle se doplňující dvojkou, kterou budu doufám na hradě potkávat i další roky, i když se vedoucí role trochu obrátily. *zděšeně se podívá na svůj prefektský odznak* Dál k nim ale vzhlížím a vím, že kdykoliv budu potřebovat radu, tak mi s úsměvem poradí, a povzbudí, když začnu panikařit.

Justine a Eliah, děkujeme.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář