Trocha toho volna

Znáte ten pocit, když dokončíte všechny povinnosti? Najednou před sebou uvidíte tu ohromnou časovou propast, kterou můžete vyplnit jak chcete, a v tu chvíli se vám z hlavy vypaří všechny ty touhy po činnostech, hrách či knihách, které jste v sobě po celou dobu tvrdé práce dusili s tím, že musíte počkat, až bude čas. Pojďme se tedy na začátku prázdnin zasnít, abychom znovuobjevili tu chuť dělat všechno jiné než se učit, pracovat a psát úkoly.

Spousta z nás jistě využije nabídky cestovní kanceláře a vydá se zase do některé z jejích destinací. Proč se ale nevydat někam na vlastní pěst? Možností je nepřeberně. Mě vždycky lákalo pátrat po místech v mudlovském světě, která vypadají, jako kdyby je vytvořili kouzelníci. Myslím, že jít pátrat po stopách magie k mudlovsky profláklým místům, jako je Stonehenge, není žádná sranda. Co takhle si ale najít jiné podivnůstky, které prostě mudlové se svými omezenými schonostmi nemohou zvládnout? A tam vykoumat, jak to ten náš prapředek udělal, které kouzlo onu budovu drží pohromadě! Pojďte se se mnou podívat na pár míst, která jsem sama objevila.

*

*

Prvním z nich je velmi známá Mont Saint Michel. Můžete ji najít na severu Francie. Když pojedete navštívit některého ze svých přátel v Krásnohůlkách, nebude to pro vás až taková zajížďka. Stopy kouzelníků jsou na tomto místě jasně patrné. Pro všechny neinformované jde o klášter vybudovaný na ostrůvku na pobřeží, jehož přístupová cesta se dlouho zalévala při každém přílivu. Toto místo se tedy chvílemi stávalo přístupným a jindy odřízlým od světa. Což o to, zásoby si mudlové mohou udělat, ale co by je k tomu dobrovolně vedlo, odstěhovat se takto do izolace? Navíc uvažte, jaké by pro mudlu bylo toto budování. Téměř nadlidsky náročné. Ono ale nemusíte být zrovna nadčlověk, někdy stačí být kouzelník! Jasným důkazem výrazné kouzelnické činnosti v tomto území jsou pískohltové, které mudlové zcela neznalecky nazývají tekutými písky. To víte, pro každé kouzelné stvoření si musí najít nějaké pseudovědecké vysvětlení.

*

*

Těmito pseudovědeckými vysvětleními se mudlové ohánějí i u spousty podivných budov, které by podle jejich pravidel nemohly stát. Ukázkovým příkladem je Šikmá věž v Pise. Nikdo z mudlů neví, že na straně, na kterou je věž nakloněna, stojí sloupy zajištěné neviditelným kouzlem a kouzlem odpuzujícím, aby na ně nějaký mudla nenarazil. Takový div to tedy vlastně není. Můžete se tam vypravit a prohlédnout si, jak důkladně jsou ty sloupy zneviditelněné. Je to prostě dokonalá práce mistra.

*

*

Poslední místo, které jsem pro vás vybrala je nejnižší rozhledna v České republice, která se nachází v Českém ráji v Nouzově. Za jejího tvůrce bývá považován Jára Cimrman. Dle mého pátrání mu ale při stavbě této unikátní stavby pomohl nějkaý kouzelník, protože přes malou velikost rozhledny, je do kraje pěkný výhled. Nic tedy není, jak se zdá, a Cimrman se svým spolupracovníkem na nás tímto ušili pěknou boudu, tedy rozhlednu, chápejte.

*

Nejen cestováním je o prázdninách člověk živ. Snad druhou nejoblíbenější činností je čtení. Nahlédla jsem tedy do školní knihovny. A s ohledem k prázdninám nejsem úplně nadšená z její nabídky. Většina svazků je totiž odborných a řekněte mi, zda je v pořádku o prázdninách, kdy má člověk odpočívat, číst odborné svazky, kterými si zase zahltíme hlavu a nedáme jí její zasloužený dvouměsíční čas odpočinku. Pro odpočinek je tedy třeba sáhnout někam trochu jinam. Věřte tomu nebo ne, třeba i do mudlovské knihovničky. Abych se držela předchozího tématu, kdy jsem vám ukázala doklady kouzelné činnosti na mudlovských turistických cílech, pojďme se podívat na mudlovskou knihu, která pojednává o domnívaných čarodějnicích. Jmenuje se Žítkovské bohyně a je od nadějné české autorky Kateřiny Tučkové.

Přiznám se, že jsem té kouzelnické knihovně nevěrná i v průběhu roku, neodpočívám nad mudlovskými knížkami jen o prázdninách. O této mladé spisovatelce jsem zjistila, že píše velmi čtivě a pěkně svými díly zmotá čtenáři hlavu, protože pak není úplně jasné, co je pravda a co si autorka vymýšlí. V této knize se dočteme o kraji v oblasti Bílých Karpat, kde prý dříve žily ženy, kterým se říkalo Bohyně a mudlové si je interpretovali jako čarodějky. Všem zájemcům o studium mudlů toto dílo doporučuji, protože je pěkné se podívat na mudlovský náhled na čaroděje a to ještě takto čtivou formou.

*

A co vy, objevili jste někde kouzelnické stopy v mudlovské literatuře nebo památkách? A kam byste po nich jeli rádi pátrat?

Pěkně se nad tím zamyslete, ulehněte pod slunečník s nějakým dobrým modrým koktejlem ozdobeným havraním pírkem (upadlým na zem samozřejmě, ne že oškudete Sedmero!) a užívejte si klidu a slunka!