Amálka Zlatá: „Až se mi z hlavy kouřilo!“

Další z porotkyň Bradavické čtyřky byla na „modrém koberečku“. Co vše nám prozradila Amálka Zlatá? Jak prožívá B4, kdo je jejím favoritem a co všechno obnáší hodnocení čtyř úkolů? Čtete a dozvíte se, co jste možná nevěděli.

Amálka Zlatá se před nedávnem vrátila na hrad Hogwarts po delší pauze a stala se jednou ze čtyř porotkyň Bradavické čtyřky 2013. Mimo jiné u nás vyučuje předměty Bájní tvorové z různých světů, Domácí škůdci a tvorové z kouzelnického světa a Kočka, tvor v kouzelnickém světě. Ovšem i když se může některým novým mrňatům jevit neznámá, musím vás poučit, že tato slečna je s námi již od roku 2007 a v paměti ji mají snad všichni, co u ní studovali či ji někdy viděli ve Velké síni. Po čtyřleté pauze, kdy se zde nahromadilo mnoho nových studentů, se vrátila, aby i oni mohli poznat záři slečny Zlaté.

*

Corvinus Declaratio: Hezký den, slečno Zlatá. *usměje se* Jsem ráda, že přes všechny časové problémy jsme si nějaký způsob k rozhovoru přeci jen našly, děkuji tedy za vaši ochotu. Ale pojďme na to. *zasměje se* Porotcování v B4 už máte skoro za sebou, už jen jedenkrát vás to čeká, ale prozraďte mi, jaké to bylo v začátcích? Kývla jste na nabídku postu porotkyně hned? Musela jste hledat nějaký systém hodnocení anebo jste s tím neměla žádný problém?

Amálka Zlatá: *usměje se na slečnu, podá jí ruku a sedne si na židli* Když jsem kývla drahé kolegyni na nabídku, nevěděla jsem, oč přesně půjde. Každopádně jsem se rozhodla, že to zkusím. A tak jsem šla tedy do toho. Teď mohu říct, že totálně bezhlavě. Začátky byly v pohodě, hodně jsem se ptala na hodnocení p. p. Larrie, abych neudělala chybu. Když jsem četla první úkoly, byla jsem celkem šokována fantazií našich studentů. Ono se řekne, hodnoťte, ale ono to není tak lehké. Musíte to přečíst, hledat každičký detail a nikdy nezapomenout na to, že si s tím studenti (soutěžící) dali tolik práce. Protože tohle je nejpodstatnější. Najít si čas a vykouzlit něco tak fantastického. U prvního hodnocení jsem dostala pěkně našupáno v Denním věštci od kolegyně Betelgeuse Orionis. Napsala článek plný plivanců, aniž by si uvědomila, že jsem hodnotila poctivě. Původně jsem jí chtěla napsat velmi pekelný dopis, ale pak jsem si řekla: moudřejší ustoupí. Proč bych vlastně do toho zasahovala. Hodnotila jsem poctivě a nemám špatné svědomí. Navíc jsem nikomu nenadržovala, tohle nemám zapotřebí. Každopádně se tam v hodnocení jednalo, že jsem velmi ublížila Nebelvíru. Opakuji znova, nehodlám někomu nadržovat (tím ale nechci říct, že bych záměrně někomu ubrala body) a i když každý ví, že jsem ze Zmijozelu, neměla jsem zapotřebí jim tam foukat body. Takže asi tak. Každopádně článek mě opravdu pobavil, někdo ze mě udělal... a mě je to úplně jedno. Tím bych tuto kapitolu uzavřela. Nadobro!

*

Corvinus Declaratio: *usměje se a napíše si několik poznámek* Víme, jak jste hodnotila díla, ale prozraďte nám svůj jedinečný pocit z děl v B4. Jak na vás působí? A co celá B4, zažila jste minulé ročníky? Pokud ano, je tento ročník v něčem odlišný?

Amálka Zlatá: Dvakrát jsem byla velmi překvapena precizností Mrzimoru. Dvakrát mě tak nadchli, že jsem myslela, že už nikdy nenapíšu ani řádku pohádek pro mou malou neteř. Nicméně abych tady někoho nevyzdvihovala, řeknu jediné: každé dílo je ojedinělé a překrásné. Nemohu napsat nic negativního a řádky nějakých psychologických blábolů. Napíšu to jako Amálka Zlatá. Tak tedy: já kdybych měla být soutěžící v B4 – ostatní studentky by mě odstřelily na Měsíc, protože ti všichni, co soutěží, by měli dostat metál. Budu se opakovat, ale chce to opravdu velkou fantazii a špetku umění.
Působí na mě ti studenti, kteří tohle dokážou napsat a dát tomu život. Přiznám se ohledně B4 - minulé ročníky jsem neregistrovala. Nebyla jsem tady, takže mi určitě unikla spousta krásného textu.

*

Corvinus Declaratio: *trochu zákeřně se ušklíbne* Máte mezi týmy nějakého svého favorita?

Amálka Zlatá: Ano mám! *mrkne* A hrozně moc jim to přeju. Psát, kdo je můj favorit asi nebudu. *usměje se a přivoní si k pampelišce*

*

Corvinus Declaratio: Když skončí hodnocení jednotlivého úkolu, čtete si, co k úkolům napsaly vaše kolegyně porotkyně, anebo vás to nezajímá? Prozradíte nám, jak vlastně probíhá komunikace mezi porotkyněmi? Netvrdím, že se domlouváte na hodnocení, ale zajímá mě, jestli si třeba vyměňujete nějaké ty sovy. *zvědavě na slečnu pohlédne*

Amálka Zlatá: Když se nám ukáže hodnocení, čtu si i hodnocení svých kolegyň. S žádnou kolegyní se neradím, mohlo by to ovlivnit můj názor. S jedinou osobou komunikuji a to je p.p. Larrie, která mě velmi překvapila svou ochotou a hlavně tím, že je tak skvělá, fantastická a hlavně nehází všechny do jednoho pytle. *mrkne*

*

Corvinus Declaratio: Těšíte se, až B4 skončí? Až odložíte tu velkou povinnost rozhodování, anebo byste ještě ráda pokračovala, třeba nějakým 5. úkolem? *usměje se na slečnu a usrkne si horké čokolády*

Amálka Zlatá: Těším se, až B4 skončí. Těším se, protože si studenti odpočinou a já taky. Ono se to může zdát, ale já u toho sedím i 3 hodiny a více, a pak jsem z toho tak mimo, že nemůžu dát dohromady nějaký velký komentář, protože je to složité a opravdu šílené. A to nechci vědět, co prožívají ti, co dělají ty úkoly. Zkoušela jsem si to zapisovat, ale pak jsem zjistila, že mé poznámky jsou podobné a tak jsem musela číst znova a moc přemýšlet. Až se mi z hlavy kouřilo. *směje se* Ono hodnocení je úplně jiná věc, než něco vytvořit. Hodnocením si na sebe můžete ušít velký bič. Což se mi povedlo. *směje se* Každopádně vždycky si říkám, kruci, tohle nepiš, tohle by jim mohlo ublížit. Jenže... Fakt je to těžký.

*

Corvinus Declaratio: Nyní se na chvíli zaměřme na vás. Není to tak dávno, co jste se po nějaké době vrátila zpět na hrad. Jak jste se na hradě zabydlela po tom odpočinku? Je něco, co vás překvapilo, šokovalo, nebo je vše při starém a prostě si chodíte na „svůj rybníček“?

Amálka Zlatá: Ano, nedávno jsem se vrátila zpět. V Denním věštci se psalo, co jsem dělala a kde jsem byla. Teď jsem zpátky a v mudlovském světě je vše v pořádku. Dokonce jsem se stihla i vdát! (Jojo, po druhé! *směje se*) A to by bylo asi vše z mého soukromí. Na hradě jsem se celkem zabydlela. Párkrát jsem něco pokazila a následky mě moc mrzely. Překvapil mě jeden student ze Zmijozelu. Mnoho nasliboval a pak to šlo do kytiček, ale to už je jiný příběh. Nicméně v tomto roce očekávám na hradě mého bratříčka. Nechte se překvapit. Moc se na něj těším. *mrkne*

*

Corvinus Declaratio: *pozdvihne obočí, když zaslechne něco o bratrovi a pak dělá, jako že se soustředí na poznámky* Můžete nám prozradit své plány na prázdniny a třeba i na nadcházející rok? Co plánuje taková fialová osoba, jako jste vy?

Amálka Zlatá: Moje plány na prázdniny: práce, práce, práce a práce. Nadcházející rok – to samé. Já už radši nic neplánuju. To víte, něco si vysníte a ono to pak dopadne špatně.

*

Corvinus Declaratio: Myslím, že můžeme rozhovor ukončit, vím vše, co mě zajímalo. *usměje se* Děkuji za váš čas!

Amálka Zlatá: Já děkuji! *mrkne*A ještě jednou zdravím p.p. Larrie. Osobní vzkaz: Larrie, hezky jsem se do toho uvrtala. *směje se*

***

Tak to vidíte, porotcování holt není žádná procházka kouzelným sadem a my bychom měli být vděčni, že se takové zodpovědnosti někdo ujal. Tímto slečně Zlaté ještě jednou děkuji a přeji hodně štěstí do dalších kouzelných krůčků.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář