Nováček kam se jen podíváš

Jsou všude! Všude, všude, všude! Jejich zvědavé pohledy a všetečné ručičky se dostanou kamkoli! Dokonce i sem! Narušují klid v naší redakci! No jen si přečtěte, co všechno letos nováčci vyvádějí. Tento exkluzivní článek odhalí všechny jejich prohřešky a výtržnosti!!

Jak jste si jistě všimli, náš hrad je již nějaký ten den okupován nováčky. V případě, že jste si všimnout nestačili, zajděte si prosím na ošetřovnu a nechte si pořádně vyšetřit všechny smysly. Dle mého názoru si není možné nevšimnout toho přívalu nových rozesmátých i vyděšených tváří současně. Přítomnost těchto začínajících kouzelníků je znát po celém hradě a je už jen několik málo míst, kam je možné se uchýlit a uniknout zvědavým pohledům a nikdy nekončícímu přívalu dotazů.

V této době se chladné chodby sklepení nezdají zdaleka tak strašlivé jako dříve, kolejní místnosti praskají ve švech a za dveřmi soubojového klubu je neustále plno. Sem tam se při souboji splaší nějaké to kouzlo, když se nenechavé ručičky a zvědavé povahy dožadují vstupu do místností, ve kterých nemají co pohledávat.
I když někteří z nás se zbaběle schovávají před cupitáním malých nožiček a štěbetáním dětských hlásků, jsou na hradě i tací hrdinové, kteří mají pro strach uděláno. Tito hrdinové trpělivě a srozumitelně odpovídají na všemožné otázky, rozdávají úsměvy na všechny strany a stokrát za minutu odpoví na pozdrav nebo zamávají nově příchozímu.

Pro tyto případy bych doporučil pořídit si speciální transparent s čitelně a velkými písmeny napsaným AHOJ; NAZDÁREK; DOBRÝ DEN nebo ZDRAVÍČKO. Já osobně mám už jeden objednaný, protože bez této vychytávky se člověk v těchto dnech skutečně neobejde.
Stejně tak jako bez naslouchátka v případě, že by si naivně chtěl popovídat ve Velké síni. Ta je nyní pod nadvládou právě těchto nových studentů bez špetky disciplíny. Ale ta se z nich časem vydoluje a vytěží. Poté teprve bude bezpečné opustit skrýš a tajný úkryt.

Toulat se chodbami hradu sám je teď skutečně nebezpečné, nikdy nevíte, kde na vás ta zákeřná drobotina vyskočí a podrobí vaše srdce náběhu na infarkt. Bezpečno není samozřejmě ani v noci, vzhledem ke skutečnosti, že netuším, kde nováčci nocují. Tuto informaci si ze svých nováčkovských dní nějak nemohu vybavit a vše, co bylo před zařazením do koleje, mám zamlžené. Tak trochu mám podezření, že jsem byl očarován paměťovým kouzlem, nemám pro to ale žádné hmatatelné důkazy, a tak odložím pátrání na neurčito.

No ale zpět k nováčkům, ať už tráví noci na břehu Hanibalova jezera, zavřeni ve sklepení mezi hříšníky a neposedy, nebo v parku v Godrikově Dole, je jisté, že se s prvními paprsky slunce objevují v hradních zdech a tropí vylomeniny. Ždímají finance z vedoucí Žluté tlapy, vykupují obchody na Příčné ulici, dělají nepořádek na letové ploše, obtěžují v umývárně ufňukanou Uršulu a dráždí už tak dost vydrážděné ďáblovo osidlo v Ďáblově jámě. Můžeme jen doufat, že je časem tyto kousky omrzí a začlení se ke spořádanému studentskému životu.

A na koho že si to máte dávat pozor, ohrožení studenti vyšších ročníků? Zde je pár jmen, tváří i škodolibých výrazů z nováčkovských řad. Kromě jména se tito studenti doznali i k místům svého častého výtržnictví a vy se jim tak budete moci snadněji vyhnout.

Abren Tenebris Zlatý: Zdravím, jmenuji se Abren Tenebris Zlatý a ano, jsem bratr Amálky Zlaté. Nestihl jsem se tu na hradu pořádně rozhlédnout a stále si protírám ospalky. Lákají mne kuchyňská a Prasinkářská dobrodružství, ale na sbírání magíků mne moc neužije.
Nicméně se již snažím psát články a uvidíme, jak mi to půjde do budoucna. Nyní nejvíce přemýšlím nad volbou koleje, ale jelikož nechci nikoho ovlivnit, neřeknu vám svůj výběr. Spíše než do soutěží se vrhám do umění rozhovorového. Zatím do DV a později možná do některého z kolejních plátků. Hrad je krásné místo.

*

Valtteri Christal Whiteová: Mé jméno je Valtteri Christal Whiteová a jak příjmení napovídá, na hradě mám sestru. Už od první chvíle jsem si zdejší prostory stihla zamilovat, ačkoli jsem je prozatím neměla možnost prozkoumat všechny. Ta největší tajemství pro mne tedy zatím čekají na objevení.
Musím přiznat, že se teprve prokousávám základy zdejšího fungování, ale doufám, že se brzy začlením a budu dělat jenom čest své budoucí koleji. Jako nováčkovi se mi dostalo slušného přijetí z řad starších tamějších obyvatel, za což bych jim chtěla mnohokrát poděkovat. Na závěr bych ještě ráda zmínila, že se už teď těším na společně strávené chvíle.

*

Dong Youngbae: Annyeong haseyo!
Jmenuji se Dong Youngbae, ale většina lidí na hradě mi říká Bae. Přišel jsem sem docela nedávno z Jižní Koreji, a to snad stačí, ne? Jakmile jsem se poprvé dostal na hrad (před několika dny?) chvilku jsem se rozkoukával, kde co najdu. Naštěstí tu bylo dost ochotných lidí, kteří mi se vším pomohli a taky si se mnou pokecali.Vážně jsem tu už stihl najít spoustu zajímavých osob, za což jsem docela rád. Vypadá to, že tu až taková nuda nebude a kdo ví, třeba se začnu učit rád (ha). Hned první den jsem se musel jít podívat na Příčnou Ulici, abych si nakoupil nějaké potřebné věci. Zaujala mě tam spousta věcí, ale zatím si je nemůžu dovolit. Dalšího dne, tedy toho druhého mi padla do oka dívčí umývárna. Vesele jsem Uršule pokreslil zeď, aby měla na co nadávat. Docela mě to pobavilo. No poté jsem se nějakým zázračným způsobem dostal do kuchyně, kde jsem ochutnal jedno rajče. Víte co? Nemám rád rajčata!

***

Tak to vidíte! Sami se přiznali k některým zločinům! Vůbec se za to nestydí! A někteří na mě ještě mluví nějakou cizí řečí! No hrůza, hrůza! To je dneska mládež!
Já se s vámi pro tentokrát loučím a jdu si postavit atomový kryt. Musím se přece připravit na další blížící se invazi nováčků!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář