Rodin(k)a - Michaela Mary Enigmatic a Lucy Mysterious

Nezajímalo by Vás, kdo je s kým na Hradě příbuzný? Jistě, některá jména si dá hned každý dohromady, ovšem jiná bychom si nespojili ani v tom nejdivočejším snu. A proto Vám přinášíme sérii článků o hradních příbuznostech, která Vám dovolí nahlédnout hlouběji.

V našem prvním dílu se dočtete o světově známých dvojčatech Michaele a Lucy. Vše dělají spolu, nehnou se od sebe ani na krok. Ale není to pouze naše zdání? Znají se opravdu tak dobře, jak si myslíme? Jestli ano, naše interview pro ně bude naprostou hračkou!

Dnes jsme tedy svou pozornost zaměřili na známá havraní dvojčata Michaelu Mary Enigmatic a Lucy Mysterious. Obě souhlasily, že podstoupí náš kvíz, abychom zjistili, jak dobře se znají. Každá byla samozřejmě vyslýchána samostatně a bez použití lampičky se silnou žárovkou.

*

*

Přikročíme k první otázce našeho kvízu.

Corvinus Declaratio: Která z vás se narodila dřív?

Michaela: Ehm Ehm... *vytvoří se jí na čele vráska z přemýšlení* Já to ale vážně vím! *směje se* Jsem o minutku mladší. A to lze někdy dle mé úvahy poznat z našeho mudlovského chování.

Lucy: *uchechtne se nad otázkou* To je velmi záludná otázka panečku. Hm, hm... Překvapivě to jsem já a to jen o malinkatou chvilinku, neboť náš příchod do kouzelnického světa byl, řekněme hodně rychlý. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Další otázka už je trochu složitější. Jaké předměty by sis chtěla v příštím školním roce zapsat? A jaké by chtěla studovat tvá sestra?

Michaela: *zamyslí se* Zatím jsem si úplně tak nevybrala, ale vím, že bych si jich nakonec vzala moc ráda tolik, abych třeba nakonec získala vytoužený diadém. Rozhodně bych moc ráda pokračovala v Lektvarech, Literárním semináři poesii. V Bylinkářství také, ale jelikož zatím není druhý ročník, tak nevím… *pokrčí rameny* Z nových předmětů sice nevím, kolik a zdali se budou otevírat stejné nebo nové jako v letošním roce, ale mohly by to být Magie duše, Psychologie, Lékouzelnictví, Zvěromagie, Obrana proti černé magii, Elfové, Astronomie… A spoustu dalších, opravdu takto najednou nevím. Řekla bych, že jelikož se s Lucrézii zajímáme skoro o stejné věci, mohla by uvažovat malinko podobně, rozhodně bude chtít pokračovat v Lektvarech a Astronomii, také by možná chtěla zakusit Literární seminář poesie, Magii duše a Kouzelnické kulinářství…

Lucy: To už je malinko složitější. *usměje se* Nejprve zabrousíme ke mně, pokud to nebude vadit. Moc ráda bych pokračovala v Lektvarech, které jsou dle mého názoru pro každého mladého čaroděje důležité. V Astronomii budu rozhodně pokračovat i tento rok. První ročník se mi nesmírně líbil a v nynějším se budou brát souhvězdí a hvězdy, ach, moje slabina, ale pšt! *usměje se* Kdyby se vyskytl další ročník Bylinkářství, ráda bych pokračovala i v tomto odvětví. Zatím druhý ročník není, ale netušíme, co se naskytne v budoucnosti. A předmětů, které bych si zapsala a prozatím jsem je neměla, je opravdu hodně. Ráda bych si vzala Literární seminář- poesie. Vím, že je merlinužel hned obsazený, a proto si tento rok musím dát dobrý pozor. *v myšlenkách tasí své zbraně* Další předmět, který bych ráda zkusila je Lékouzelnictví, Kouzelnické kulinářství, Magie duše, Péči o kouzelné tvory, ale ještě mnohem více předmětů *mrkne* To bychom tu u plápolající svíčky seděli až do rána, kdybych měla jmenovat všechny. Víš, myslím, že každý předmět je něčím zajímavý a dokáže zaujmout. Dotyčný zapisující musí mít určitou zvědavost a chtíč poznání, když to tak řeknu. *usměje se* A moje dráha Miška? Myslím, že bude jistě pokračovat v Lektvarech a Literárním semináři-poesie. Nepochybuji, že by si ráda zapsala taktéž další ročník Bylinkářství. A z těch, které ještě neměla? Domnívám se, že by si ráda zapsala Psychologii a Magii duše. Vím, že budou jistě další, ale tohle jsou ty, které bude zapisovat jako první. *usměje se a vypije naráz celou sklenici Máslového ležáku*

*

Corvinus Declaratio: Třetí otázka bude opět složitější, ale na odpověď si rádi počkáme, takže žádný spěch. Co bys chtěla dělat, až za tu nekonečně dlouho dobu vystuduješ a staneš se dospělým kouzelníkem? Víš, jaké plány má tvá sestřička?

Michaela: Hm… Jakápak nekonečná doba? *zatváří se překvapeně* Vždyť je úplně úchvatné se stále něčemu učit a poznávat! Taková těžká otázka! Ošemetná… *směje se* Potíž je malinko v tom, že vlastně přesně nevím. Zajímá mě a vždy hlavně zajímala literatura a také poesie, myslela jsem, že bych mohla být slavnou kouzelnickou básnířkou, teoreticky bych ráda psala a třeba své básně začala ukazovat i magické záři celého kouzelnického světa, ač ona záře může být častokrát pomíjivá a nejasná. Dále mě začala velmi zajímat, a teď již plně zajímá, psychologie a zasvěcení do mysli ostatních. Je to úžasné, jednou bych ráda zvládla mistrovsky tajuplnou vědu a učení nitrozpytu. Dále mě také zajímají hvězdy, ač toho o nich zatím moc nevím, ale jednou bych jim moc ráda vynahradila to, co ony dávají mě. Když to tak vezmu, také nesmím zapomenout na lektvary a černou magii a magii přírodní, tyto vědy mě svým způsobem hodně zajímají. Vždy jsem chtěla být profesorkou a nakonec bych také asi ráda byla a to právě zde, ale ještě předtím bych ráda procestovala celý svět a poznala nepoznané a místa mnou toužebně vysněné…
A Lucrézienka? Hm… *zdlouhavě se zamyslí* Myslím, že by se také ráda věnovala svým „tajným“ snům a nejrůznějším odvětím. Poesie, hvězdy, možná psychologie. Ale domnívám se, že by si nakonec také moc ráda stala profesorkou.

Lucy: Kéž by existovalo něco, jako obraceč času, ale ukazovalo to budoucnost. *povzdechne si* I když bych nepohlédla do svých nadcházejících vzdálených dnů. Každý si můžeme plánovat a snít a potom přijde jedna chvilka a všechno se nám převrátí. Vystuduji. *usměje se* Tak nejprve bych asi chtěla mít ze všech zkoušek známku vynikající. *zasměje se* Ale to bych neodpovídala na pravý smysl Tvé otázky. *mrkne* I když jsem teprve v druhém ročníku, tak mám určité okruhy, které mě jako kouzelníka baví a kdykoliv se s těmito okruhy setkám, pak je to jen dobré. Ale nyní mě napadá jednoduché řešení. *blikne žárovka v hlavě* To je přeci jasné, budu možná fialovět. *začne se smát* Takže profesorka v Bradavicích? Možná. Ale také by to mohlo být spojené s přírodou. K přírodě mám vřelý a blízký vztah. Anebo s historií. Tahle věda je pro nás moc důležitá. Anebo že by ze mě byla kouzelnická umělkyně? Líbilo by se mi vydávat básnické sbírky, i když já preferuji takové básně, které mohu někomu věnovat a mají své opodstatnění. A hlavně většinu zavírám do šuplíku, tam je jejich místečko. * usměje se* I když se mi tu tak mluví, nevím, co bude dále. Možná mi i jedna vteřina vše převrátí. A to nemluvím o mudlopřevleku, to je teprve zapeklitost. A mé dvojčátko? *zamyslí se* Myslím si, že by chtěla být profesorkou. Pak určitě také by chtěla vydávat své básničky, v tom se shodujeme, domnívám se. Potom bych sem přiřadila i psychologii, v té možná také vidí svou kouzelnickou budoucnost. Ale tak, jako může mít jediná vteřinka význam, pak to tak může být i u ní. Budoucnost, co je to vlastně za slovo? *zadívá se do dálky a opět se dlouze napije*

*

Corvinus Declaratio: Tato otázka ukojí naši zvědavost a jistě i zvědavost mnoha čtenářů. Z jakého důvodu máte rozdílné příjmení?

Michaela: Ve své skryté a možná bych pronesla, že ve své velmi jasné podstatě jsou podobná a v jádru skoro stejná. Ano, ona příjmení jsou sice jiná slovíčka, ale znamenají v podstatě totéž. Máme je rozdílné proto, protože když jsme vstupovaly, nechtěly jsme, aby hned každý věděl, že jsme sestry, nebo dokonce dvojčata. Tušily jsme, že to postupem času vyplyne z mlhy na safírové moře, ale jednoduše jsme si to nepřály. Chtěly jsme tam být každá za sebe, to jsme, ale i tak by tam jedna bez druhé nebyla úplná. To si troufnu říci, přeci jen, když vedle někoho jste a vyrůstáte, vyvíjíte se a učíte stále celý život a tolika toho pro vás znamená, nejde to změnit… *usměje se s jiskrou v očích*

Lucy: Ony ani tolik odlišné nejsou. *mrkne* Při prvních krůčcích po hradě jsme chtěly utajit to, že jsme dvojčata. Díky místnosti zvané Ředitelna si bystré osoby ale mohly všimnout toho, že jsme sestry, ale nikde se nehovořilo o dvojčatech. Ale pak to znáš, slovo dalo slovo, zařazení… A už je tajemství pryč. Ale možná díky tomu, že jsme ve stejné koleji, tak se na to přišlo rychleji. I přes tohle všechno máme příjmení podobná. Ano, každé slovíčko je jiné, ale ve skrytu mají podobný význam, víš? *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Poslední bude taková bleskovka, ale bude obsahovat spoustu informací. Jakou barvu máš nejraději? Jaká je tvá oblíbená zmrzlina? A co květina, máš mezi květinami nějakého favorita? Jak by na tyto otázky odpověděla tvá sestra? *usměje se*

Michaela: Má nejoblíbenější barva… Vlastně jich je více. *ušklíbne se* Je to modrá, co bych byla za studenta Havraspáru, že ano? Dále černá a hnědá.
Má oblíbená zmrzlina… Hm… *zamyslí se nad svými chuťovými buňkami* Miluji čokoládu a řekla bych, že jsem jí velmi oddaná. *směje se* Ale mám svým způsobem ráda každou, protože každá nabízí jiný požitek. Ale jednou bych chtěla ochutnat zmrzlinu s příchutí zeleného čaje, ten je totiž úplně nejlepší!
Oblíbená květinka… Květiny zbožňuji všechny a navždy zbožňovat budu. Mám ráda růže, ale stejně tak natrhané luční kvítí na louce. Každá má v sobě své kouzlo.
A teď k mé sestřičce Lucrézience. Barvy máme dle mě rády úplně stejné. *zahihňá se* Zmrzlina... Zmrzlina… Lucy si vždy dávala různé příchutě a svým způsobem možná ani neví, kterou má nejraději, možná ale jistě nějakou kouzelnickou. *směje se* Tak a drahocenné květinky… U těch vlastně skoro nevím, domnívám se, že k nim má stejný vztah jako já. *usměje se*

Lucy: Bleskovka na hodně mluvení. *usměje se* V první řadě to musí být modrá. Odkaz je zcela jasný, Havraspár. *usměje se* Mimo jiné mám opravdu moc oblíbenou barvu černou a barvu hnědou. Na černé barvě se mi líbí tajemnost, skrytost. Někdo může tvrdit, že je to barva smutku, ale takhle já to neberu a kromě toho, když je obloha na pohled úplně černá, vyjdou hvězdy a mohou na nás svítit i blikat svá poselství. Bez černé prostě ani ránu. *zasměje se* A hnědá? Hnědou mám ráda s odkazem na přírodu. Když se člověk prochází v lese, každý strom má hnědou kůru. Vezmeme-li v potaz, že žádný strom není začarovaný. V hnědé barvě cítím energii a dává mi sílu *usměje se* Ale celkově mám ráda všechny přírodní barvy, když to tak povím. Až nám nastane podzim, pak přírodou budou hrát barvy podzimu a ty mají také své kouzlo. Je to složité *prolomí rameny* Dostáváme se ke zmrzlině. Má oblíbená zmrzlina je taková, kterou jsem pojídala při vypracovávání B4. Tomuto zmrzlinovému zvyku nás naučila Lilienka. Je to prosté, právě takovou zmrzlinu jsem měla nejraději, ač byla kávová, vanilková, čokoládová, jakákoli. A poslední otázka, květiny. Opět se vracíme s odkazem na přírodu. *usměje se* Mám ráda všechny květiny. I když méně ty, které jsou považovány za honosné. Je jasné, že žádná dívka ani žena nepohrdne růží, to ani já, ale není to má nejoblíbenější květina. Líbí se mi květiny na louce, lesním paloučku. Jmenovitě například rozrazil rezekvítek, kopretiny. Ale kromě toho také tulipány, slunečnice a nesmím opomenout bylinky, které dokáží pomoci a uzdravovat. *usměje se* A nyní již Miška. Její oblíbené barvy jsou modrá, černá a hnědá, tyto máme stejné, ale jestli jsou nějaké další, to bohužel nevím. *posmutní* Její oblíbená zmrzlina? Čokoládová. Obě jsme hodně závislé na čokoládě a právě proto myslím, že tento druh má nejraději. A květiny? U Míši bych to tipovala na růži, ale také na ostatní květiny. Myslím, že růže nebude jediná a že ostatní květiny bude také vnímat s krásou a pokorou. *usměje se*

***

No tak tuto dvojičku se nám nejspíš nachytat nepodaří, ovšem nezoufejte! Už teď se můžete těšit na druhé kolo, do kterého jsme si připravili neméně zajímavou dvojičku. A když už nic, tak jsme jistě rozptýlili všechny Vaše pochybnosti ohledně Míšina a Lucyina báječného vztahu.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář