Ronald Holms Williams: „Změn bude velké množství.“

Ten, jehož ruce drží hrad pohromadě. Ten, kterému vděčíme za nejedno vylepšení hradu a za vyřešení spousty problémů. Ministerský pracovník Ronald Holms Williams.

Tento člověk byl dříve znám jako bystrozor, který byl volán na hrad při katastrofálních prohřešcích, aby sjednal pořádek. Před rokem byl ale zaměstnán na plný úvazek jako ministerský pracovník na otevřeném Ministerstvu kouzel přímo u nás na hradě. Že mu tato práce svědčí, je vidět na tom, s jakou vervou ji vykonává.

My jsme si nemohli nechat ujít příležitost, kdy byl pan Williams sdílný, a rozhodli jsme se ho řádně vyzpovídat. Pokud vás zajímá, co jsme se dozvěděli, dejte se do čtení a sami uvidíte!

Corvinus Declaratio: Přeji krásný den, pane Ronalde. *usměje se* Objevil jste se zde společně s Ministerstvem kouzel a od té doby zvelebujete náš hrad, jak jen vám to čas a schopnosti, které jsou zajisté rozmanité, dovolí. K vašemu velkému dílu se dostaneme v zápětí, ale prozraďte nám, co celá vaše práce obnáší. Kde berete nápady a sílu na veškeré úpravy hradu?

Ronald Holms Williams: Dobrý den. *usměje se také* Náplní mé práce je hlavně držet hrad v chodu - a to jak udržovat v chodu již související části, tak se také podílet na vzniku nových prostor. V tom přímo podléhám vedení školy – když je například potřeba zajistit místo pro halloweenský krámek na Příčné ulici nebo zabalení dodaných předmětů a rozeslání obyvatelům školy. Co se týče nových věcí, tak prioritu většinou mají věci, které jsou potřeba udělat, před tím, co by člověk chtěl dělat z vlastního popudu – to jsou třeba různé úpravy v administraci pro lepší práci, reorganizace sborovny a podobně. Nápady tedy často beru již jako hotové a nijak se na nich nepodílím (nebo jen velmi málo) – to byl třeba i případ Dne Zlatonky, který byl plně v kompetenci madam Larrie a Ministerstvo pouze poskytlo technickou podporu.

*

Corvinus Declaratio: Takže pokud tomu správně rozumím, vaše práce je jednak pracovat tak, "jak vedení pískne", spravovat hrad, a až poté provádět věci z vlastní iniciativy? *udělá si velkou poznámku na pergameny* Je na hradě něco, na co jste pyšný především proto, že to vzešlo z vaší hlavy?

Ronald Holms Williams: Tato definice je dost přitažená za vlasy, rozhodně to není tak, že bych neměl možnost k nápadům něco říct – většinou to však nebývá potřeba, alespoň z dosavadní zkušenosti. Ale jinak je pravda, že důležitější je udržovat v chodu stávající věci, řešit provozní problémy, a až potom jde o samotný rozvoj hradu.
Jestli je něco, na co jsem pyšný? Nejspíš to bude bezchybně fungující Ministerstvo kouzel, které skvěle zpřehlednilo a zautomatizovalo pohyb na hradě (zneaktivnění a následné zaktivnění např.), tam to určitě splnilo svůj účel. A docela pyšný jsem i na famfrpál, i když se v současné době potýká s drobnými "porodními" problémy. *pokrčí rameny*

*

Corvinus Declaratio: To víte, definice si často na nějaké okrasné slovíčkaření nepotrpí. *zasměje se* Ale myslím, že si rozumíme. Ano, Ministerstvo kouzel je určitě velký krok kupředu. Myslím, že každý by moje slova potvrdil. Zvlášť to, jak se staráte o to, aby byl vyslyšen hlas obyvatel hradu. 
Tak jsme se dostali i k famfrpálu. Zajisté, že tak velká věc se s nějakým tím problémem potkat musí, přeci jen, je to velký zásah do hradního dění a programátorsky to je určitě také velká věc. Prozradíte nám něco o budování nového famfrpálu? Jak vše probíhalo, odkud chodily nápady, kdo se na tvorbě podílel, a co vám uvízlo při jeho budování v hlavě?

Ronald Holms Williams: Musím se ale přiznat, že v poslední době se toho nahromadilo trochu víc, a moje snaha odpovídat ihned se nesetkala s reálnou představou – takže jsem odpovídal i po měsíci, co tam dotaz visel. Ale je fakt, že jsem to zase vzal od podlahy a zodpověděl všechno. *zasměje se*
Probíhalo to dlouhodobě – tomu odpovídají i články, které se v hradních periodicích objevují už několik let. Po mém příchodu na hrad jsem se snažil navázat tam, kde to bylo ukončeno, a dotáhnout celou myšlenku do zdárného konce. Po tak dlouhé době vývoje se ale samozřejmě některé věci měnily. Snažil jsem se držet starých poznámek, ale některé posty prošly od původní myšlenky velkou změnou a jsou nyní naprosto odlišné od toho, jak měly vypadat v minulosti – prohodily se třeba funkce chytače a odrážeče, kdy si chytač "vypůjčil" původní myšlenku pro odrážeče a uzpůsobil si ji průletu překážkami, jak to známe nyní. Odrážeč pak získal úplně novou podobu a původní podoba chytače vůbec nebyla využita.
Nápady poté vlastně nejvíce chodily ze zpětné vazby studentů, kteří měli možnost si famfrpál vyzkoušet – mnoho z toho bylo implementováno, i když to třeba nemusí být vidět na první pohled. Jinak jsem se také inspiroval věcmi, které dělám v mudlovském životě, a myšlenkou, že to, co potřebuje hráč nejvíce, musí být prostě vidět. Tím vzniknul skvěle využitý pravý sloupec, ve kterém jsem nejvíce hrdý asi na opasek s lektvary, který vizuálně zobrazuje, jak na tom s lektvary člověk vlastně je, a jestli už si může dát další nebo nemůže.
V hlavě mi uvízla spousta myšlenek a nápadů, hodně z nich je samozřejmě přímo od studentů, protože je potřeba stále myslet na to, že famfrpál je zde hlavně pro studenty, a že pokud někdo má mít slovo v tom, jak bude vypadat a jak se bude hrát, měli by to být oni. Konstruktivní kritice se tedy rozhodně nebráním, naopak ji vítám.

*

Corvinus Declaratio: Myslím, že každý z nás zná, když se to nahromadí, takže vám to zajisté bude prominuto. *trochu zbledne, když zaslechne něco o chytači* Teda, o tom mi ani nemluvte! Mám z něj tak akorát osypky! To víte, časové limity nejsou nic na mě. *zasměje se* Ale jinak si myslím, že famfrpál mnohé zaujal a práce, jež na něm byla odvedena je… řekněme odměněna. Jak sám říkáte, reakce obyvatel hradu byly a to je hlavní. 
Ale pojďme dál, řekněme, že famfrpál je nyní relativně dotvořen. Můžeme se těšit ještě na nějaké změny v této hře? A co madam Rosmerta, bude navštěvovat hřiště tak, jak to bylo v původní verzi famfrpálu? To mnohé zajisté zajímá! *směje se*

Ronald Holms Williams: Změn bude velké množství, jak říkám – poznámek je hodně, a navíc stále není famfrpál "kompletní" v podobě, jak jsme ho znali v minulosti – chybí stánek Rosmerty, jak říkáte, chybí využití uniforem či dalších lektvarů. Navíc bych rád zavedl i speciální dovednosti a triky, ale toto konkrétně je určitě spíš pro další sezónu než pro tu aktuálně běžící. Více bych se o tom asi zatím nerozepisoval, ať neslibuji něco, co si třeba v budoucnu rozmyslíme.

*

Corvinus Declaratio: Ach, to jsou opravdu zajímavé poznámky! To se máme na co těšit! Ale teď na chvíli opustíme famfrpál, jestli dovolíte. *usměje se* Zaměřme se na jiné části hradu. Již jste vylepšil archivy výjimečných prací i archiv pro ukládání úkolů z předmětů, bylo otevřeno Krysí doupě ve sklepení… a další a další věci. Co však plánujete dál? Můžeme se těšit opět na nějaké velké změny?

Ronald Holms Williams: Je potřeba si uvědomit, že ne všechno, co se na Hogwarts nově udělá, mám na starosti já – třeba konkrétně na otevření dalších částí našeho obrovského sklepení nemám vůbec žádnou zásluhu. Plánů je hodně, něco málo bylo řečeno i na konkláve – a obecně si asi myslím, že to bude spíš větší organizační, než technická změna – snad se povede nějak zavést prvního "soukromého" majitele obchodu na Příčné ulici. *pokývne si* Ale uvidíme, jakým směrem to nakonec půjde.

*

Corvinus Declaratio: *zarazí se a pozdvihne obočí* To jako, že už máte k ruce dalšího programátora? Vrátil se snad pan ředitel? *usměje se* Teda, to zní slibně, ovšem hádám, že nějaké podrobnosti z vás nedostanu, že? *usměje se a zalituje, že nemá po ruce žádné veritaserum*

Ronald Holms Williams: Myslím, že až se vrátí pan ředitel, tak to celý hrad pozná – on je tak mocná magická entita, že to nelze přehlédnout. Takže rozhodně se nedá říct, že by se pan ředitel vrátil ze svých cest. *pokrčí rameny*

*

Corvinus Declaratio: To máte zajisté pravdu! *přestane spřádat plány na sledování ředitelny* Vrátíme se opět k vaší osobě. Prozraďte nám něco o sobě. Přeci jen, víme o vás zhruba to, že jste ministerský pracovník ve službách hradu. Ale kdo vlastně je Ronald Holms Williams?

Ronald Holms Williams: To je… těžká otázka. Co byste chtěla vědět?

*

Corvinus Declaratio: Ach, doufala jsem, že o sobě začnete básnit sám. *zasměje se* Tak například, co krom držení hradu pohromadě máte na hradě rád, co vás baví, jaká je vaše osobnost, nějaké zajímavosti ze života… Cokoliv… *směje se*

Ronald Holms Williams: Co mám na hradě rád kromě jeho rozvoje? To je možná ještě těžší otázka než ta původní, popravdě. Rozvoj hradu je totiž hlavně to, co mě na hradě drží, a co mám opravdu rád. Moje osobnost je asi trochu komplikovaná, jak to tak s osobnostmi bývá. Nedokážu se popsat dost dobře sám, ale věřím, že lidé, kteří se se mnou na hradě již setkali a měli možnost se mnou chvíli mluvit, si jasno udělají nejlépe sami. Cokoliv ze života mudlů bych nerad vytahoval, nemyslím, že to na hrad až tak moc patří. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: Samozřejmě, mudlovské věci by se měly nechat za branami, to po vás nikdo nechce. *usměje se a přemýšlí, jak formulovat další otázku* Je něco, co vám ve vašem životě na hradě, potažmo na Ministerstvu kouzel, chybí? Něco, co jste měl třeba někde jinde a nyní to nemáte? Nebo jste spokojený?

Ronald Holms Williams: Chvíli jsem o této otázce přemýšlel, a... nejspíš ne. Samozřejmě, dá se najít hromada věcí, které by tu mohly být, a které tu ještě nemáme. Ale bylo by bezpředmětné se tím nějak trápit. Jen doufám, že lidé přestanou být tak mstiví, jako na Hogwarts jsou – protože to je něco, co spíš přebývá, než že by chybělo. A taky jsem někdy v šoku, kam až lidi na Hogwarts umí zajít – nejspíš si ve své omezenosti neuvědomují, že i přes internet mohou třeba i někomu mladšímu ublížit. A pak je horší, že si to uvědomují, protože to už potom zavání kyberšikanou. Ale doufám, že takových exemplářů na hradě moc není.

*

Corvinus Declaratio: *při odpovědi pana Ronalda se zachmuří* To máte zajisté pravdu, toto by na hradě rozhodně být nemělo! *podtrhává celou odpověď*
Ale pojďme to nyní alespoň trochu přesměrovat na jinou kolej. *usměje se* Teď vám dám jedinečnou příležitost, postěžovat si na své kolegy a kolegyně zaměstnance. Máte vůči jejich existenci nějaké výhrady či připomínky? *zajiskří jí v očích* Anebo máte pocit, že by bylo potřeba nějaké té chvály? Klidně mluvte, my vám poskytneme nějakou tu dočasnou redakční ochranu! *zasměje se*

Ronald Holms Williams: Odpovím asi trochu víc obecně, než by se vám líbilo. *usměje se* Jsem rád, že se na hradě najdou lidé, kteří pro jeho chod neváhají obětovat trochu svého volného času. I po těch letech života Hogwarts je těchto lidí stále docela dost. A naopak mě mrzí neaktivita i nových fialových, kteří se snad ani nechtějí zapojit do soutěží, seminářů, psaní do Denního věštce, apod. To je škoda přece.

*

Corvinus Declaratio: Pravda, radši bych něco peprnějšího a konkrétnějšího, ale to málokdy vyjde. *smířeně se zasměje* To rozhodně škoda je! Měli by si zapsat do diáře nějaké další aktivity. *pokyvuje hlavou a usměje se*
Já se nyní ještě jednou vrátím k famfrpálu. Během probíhajícího rozhovoru proběhl první famfrpálový zápas. Jak jste s touto premiérou spokojený? Jsou nějaké další poznatky, které jste si díky tomu zápasu uvědomil?

Ronald Holms Williams: *pokyvuje hlavou* Jsem popravdě docela spokojen, zápas proběhl v dobrém tempu, hráči vypadali, že se bavili, až do konce to bylo velmi napínavé a hodně o tom, jak to zvládnou chytači. Velmi mě také potěšil zájem redaktorů Denního věštce, kteří se obecně famfrpálu věnují mnohem více. V tomto směru jsem tedy docela spokojen. Samozřejmě – neproběhlo to všechno v naprostém pořádku, byly drobné problémy se stabilitou hradu, ale na tom nějak pracujeme, a věřím, že se to v budoucnu trochu zlepší. *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: *pokývá hlavou a zasměje se* Ano… nestabilita hradu… Alespoň máte pořád co dělat a nenudíte se. Ale vesměs s vámi souhlasím, zápas to byl vcelku povedený a redaktor Denního věštce byl… no, dejme tomu, že byl všude vidět… *směje se*
Teď mi dovolte takovou malou doplňovačku, která je sem tam v rozhovorech takovým zpestřením.

(Pozn.: Slova k doplnění jsou vyznačena v odpovědi)

Ronald Holms Williams

Jsem Ronald.

Obdivuju nadhled.

Mám rád rovnost.

Nemám rád neupřímnost.

Nepochopím lidi.

Chybí mi čas.

Hogwarts jsou náročné.

*

Corvinus Declaratio: Děkuji. Vaše odpovědi se mi líbí! Jsou stručné a jasné. Děkuji!
Na závěr se vrátím k jisté zmínce na začátku rozhovoru. Ne každý byl na letňákovém konkláve a určitě by ho zajímalo, co se tam ohledně nové budoucnosti Hogwarts probíralo. Mohl byste to těmto lidem přiblížit a všem nám připomenout, o co jste nás tam se slečnou zástupkyní žádali? *usměje se*

Ronald Holms Williams: *vzpomíná* Nejspíš myslíte tu část s tím, kdy vítáme každou myšlenku, která by určila, kterým směrem se má Hogwarts dále ubírat - je stále více studentů r.s., kteří jsou v r.s. jenom proto, že je neláká nic, co pro ně hrad nabízí dále. Počet fialových míst je omezen, protože profesorů nemůže být 100 (a ne každý chce být profesorem), a vymýšlet fialové "pozice pro pozice" zase není žádoucí. Samozřejmě vítáme každou ideu, kterou může někdo mít, a můžeme si o ní promluvit, rozvinout ji, a třeba i aplikovat, pokud bude mít hlavu a patu.

*

Corvinus Declaratio: Ano! Přesně toto myslím! *usměje se*
Myslím, že je načase, abychom náš rozhovor ukončili, a proto bych vám chtěla moc poděkovat za váš cenný čas, jenž jste mně a čtenářům Corvina Declaratio věnoval. Děkuji. Avšak zajisté vám dám ještě možnost říci něco, co byste mohl mít na srdci, jestliže jste třeba chtěl o něčem mluvit a já se na to nezeptala. Je tu něco takového? *podívá se na pana Ronalda zvědavě přes brýle*

Ronald Holms Williams: Snad jen, aby se nikdo nebál ptát. Na cokoliv. A ať nikdo nečeká, že jim všechno bude podstrčeno na stříbrném podnosu, protože tak to nefunguje. Ať si to každý přebere, jak uzná za vhodné *usměje se*

*

Corvinus Declaratio: To je rozhodně dost důležitá věta na závěr. *usměje se* Děkuji za příjemně strávený čas a přeji hodně štěstí jak v budování hradu, tak v osobním životě! *usměje se*

Ronald Holms Williams: Já také děkuji. *usměje se*

***

Jak je vidět, máme se ještě na co těšit a nyní můžeme jen hádat, co nás z rukou tohoto muže ještě čeká. Nevím, jak vy, ale já budu čekat s napětím! Přeji tedy panu Williamsovi pořád šikovné ruce a hlavně hodně nápadů!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář