Jak na dárky s Woronem

Další ze sedmera havranů usedl k redaktorskému stolu, aby několika slůvky přispěl k atmosféře Vánoc, a ukrátil nám čekání na kouzelný den, cukroví a dárky. A možná taky aby poradil, čemu věnovat pár okamžiků drahocenného času.

Je to tak, nedá se nic dělat. Ani já se nestačil schovat, když nás, nebohé havránky, začala šéfredaktorka lovit a nutit do vánočního psaní. Úkryt jsem pochopitelně měl, tak důvtipný, že mi ho i sám Corvus záviděl. Zahnízdil jsem v závěsu naší pronásledovatelky a bezpečně tušil, že mě zrovna tam hledat nebude. Tušil jsem špatně, hledala. A teď trochu tuším, že měl být další obětí Corvus a s důvtipem sobě vlastním mě naschvál prozradil. Ještě než jej poletím klovnout, přidám i já svou trošku na hromadu vánočního štěbetání havranů.

*

Jsem havran rozhodný, alespoň to o mně všichni tvrdí. Ač je to často vlastnost prokletá, okolo Vánoc si ji každým rokem zas a znova nemůžu vynachválit. V tomto čase totiž všichni pleníme obchody, stánky i obchůdky, píšeme nekonečné ruličky seznamů, uplácíme sovy kvůli větším a větším balíkům… Zkrátka šílíme a šlapeme na Příčné po ostatních, abychom těm, kteří nákupy přežijí, udělali radost. Ano, i my, havrani, bytosti natolik oduševnělé, musíme slétnout do kouzelnických krámků a odnést si v zobáku něco dárků. Například Vran si na dárky úplně nepoeticky materiální potrpí, minule dostal vlněnou čepici třikrát větší než je sám a dodnes v ní za chladných večerů spokojeně usíná, bambuli pod hlavou a křídlo nad ní.

Když jsem tak letos spokojeně shlížel na balíčky pro Sedmero a pochvaloval si, jak snadno vyberu, co havrany potěší, přepadla mě strašlivá myšlenka – jak musí trpět ti, kdo takovou rozhodností nevládnou?! Příčná je plná zboží, div se v něm netopí. A dav studentů tam pobíhá od výlohy k výloze s výrazem pořád bezradnějším a bezradnějším. Někteří se mohou zapomenout a pobíhat až do Vánoc a úplně zmeškat kouzelné přípravy na nejhezčí den v roce. Co v takovém případě dělat? Jak si poradit? Snadno, jako všechno našem hradě, i v tomto případě nás zachrání kouzla.

*

Tentokrát je to kouzlo velkolepé. Přímo kouzlo z nejkouzelnějších. Není to nic menšího, než kouzlo fantazie. Skrývá se mezi soutěžemi, tiše a nenápadně jako obyčejná soutěž. Je v ní však mnohem víc. Subsalixské Vánoce, právě tato slůvka jako magická formulka otvírají příležitost k dárku z nejvzácnějších. Díky ní můžeme stranou svátečního spěchu a bez váhání u výloh rozdávat dárků celé náruče. Právě tady můžeme darovat kousek vlastní fantazie, vykouzlit úsměv, radost, snad i drobnou slzu štěstí, když na to přijde. Začarujte si trochu se slovy či verši a věnujte dárek, na který se nezapomíná.

*

Ale rychle! Vánoce se blíží, listy kalendáře se neúprosně trhají. Chcete-li fantazii věnovat, musíte jí vtisknout podobu než odbije půlnoc a kalendář oznámí štědrý den.

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář