Havraspár vítá své nováčky!
Hned po zařazení nováčků dostal každý z nich patrona, který je bude provázet celým hradem, bude mu pomáhat a dostane ho z každého maléru (nebo spíš zajistí, aby se do žádného nedostal!). Starší studenti vyzdobili kolejní místnost obrázky, transparenty, aby noví spolužáci viděli, že jsme se na ně opravdu těšili! Myslím, že se opravdu povedli. Nováčci i dílka.
Večírek pro naše nováčky se konal 2. 2. 2014 od 19. hodin a i když účast nebyla veliká, našich pár nováčků se svými patrony se s tím velmi dobře popralo. Hned po úvodním slovu primusky Annie Reprobate jsme se vydali na záhadnou výpravu, kde měli být nováčci oficiálně přijmuti do havraspárské koleje.
Havran Corvus nám pomocí hádanek pomohl najít místo, kde nováčci budou skládat havraspárskou přísahu. Byl to, jak je již každoroční tradicí, tajuplný chrám Samva.
„Hledáš-li hroudy zlatavé,
pak nepostačí ve sklepení ukázat se,
zde ukáží se rezervy studentské,
už víš, malý modrásku, kde hledat Jamese?“
Určitě je vám jasné, jaké místo to je. Ano, Mamonáři!
*
Po chvilce bloudění jsme narazili s naší řeholnicí, Lucy Mysterious na starce Aureona, Rowenina kronikáře. Ten nás odmítal pustit dál, pokud mu nezodpovíme několik otázek týkajících se Havraspáru. Tato byla nejlepší:
„V jakém roce se naposled Havraspár těšil z výhry školního pohár a v jakém roce ho znovu získá?“
A správná odpověď? Naposled jsme získali pohár v roce Léto 2011 a získáme ho letos. To je snad jasné!
*
Nováčci pokračovali dál a aby mohli dojít až ke jmenovanému chrámu, museli v chodbě rozluštit přesmyčku.
„TUMRODS“
Moudrost je pro naši kolej jednou z nejzákladnější podstat, a proto právě toto slovo otevřelo bránu do krásného chrámu Samva, kde na nováčky a starší studenty již čekaly převorka Annie a abatyše Larrie. Každá se představila a potom abatyše spolu s nováčky pronesla havraspárskou přísahu.
„Jsem Larrie, chrámu abatyše,
Co střeží pilně zdejší skrýše.
Jsem studna hloubi vraní říše
Jež mává křídly blíž a výše.
Ku pomoci jsem vám všem duším
Velké věci od vás tuším.“
*citování přísahy*
„Tak přísahám!“
**
Po návratu do kolejní místnosti pronesl jeden z nováčků, Ted Wildfeld, velmi pěknou myšlenku:
*
Následovala bohatá hostina. Horká čokoláda a máslový ležák tekly proudem a stoly se prohýbaly pod tíhou dortíků a obložených chlebů. A nakonec se vyhlásili ti nejšikovnější nováčci večera, jež uhádli spoustu hádanek a otázek.
Na prvním místě se umístila Mireille Shelsher! Na druhém místě se nachází Mamona von Schatzcrow a třetím místě je Effie Melissa Jayce.
V neposlední řadě mě zajímalo, jak si užili večírek samotní nováčci, protože ty jsou samozřejmě tou nejdůležitější částí celého programu. Obeslala jsem sovičkou všechny, kteří se zúčastnili.
Ten Wildfield: Večírek se mi moc líbil. Přišel jsem ale až ke konci, takže mohu hodnotit jenom závěr. Otázky a přísaha byly opravdu skvělé a pěkně podané. Zbytek výpravy byl určitě také tak úžasný jako její závěr. Jsem vám moc vděčný, že jste to pro nás připravili, a těším se na další kolejní akce.
*
Mireille Shelsher: Pro mě byl nováčkovský večírek jedním velkým překvapením. Z očekávané oslavy, kde se nováčkové seznámí s kolejí a pořádně se nají, se stalo dobrodružné putování zakončené složením Roweniny přísahy. Již od začátku jsem byla plna nervozity, protože jsem netušila, co se na nás chystá. Cesta oživena hádankami vedla temnými katakombami, což ti bojácnější z nás nesli trochu těžce +rozpačitě se směje při vzpomínce na pavouky a příšery v temnotě+. Po této zkoušce odvahy jsme naštěstí bez bloudění dorazili do kláštera - cíle našeho putování. Určitě se nepletu, když řeknu, že pro každého nováčka bylo skládání přísahy nejskvělejším zážitkém celé cesty. Srdce mi doslova bilo na poplach. Po návratu na kolej jsem byla nadšená. Ani jsem nepomyslela na spánek a pořád si opakovala to, že už jsem konečně taky právoplatný student Havraspáru. Je to prostě úžasná kolej plná báječných přátelských lidí a já jsem moc šťastná, že můžu být jedním z nich.
*
Mary Anne Montague: Bylo to něco neuvěřitelného. Myslím, že večírek splnil svůj účel, díky němu jsem poznala kouzlo Havraspáru jako koleje. Je to něco, co se prostě nedá popsat slovy. Uvědomila jsem si, že modř je to pravé pro mě, a už po jednom večeru se svými spolužáky jsem přesvědčená, že sem patřím.
*
Effie Melissa Jayce: Nováčkovský večírek byl naprosto úžesnej. Jsem hrozně nadšená z koleje, ze spolužáků i ze všech aktivit, které se pořádají, takže když byl večírek, nemohla jsem, i přes mudlovské otravné záležitosti, chybět. Takže jsem pořád lítala mezi svým mudlou a kolejním večírkem, ale přísahu jsem stihla. Přísaha mi naprosto vyrazila dech - celá ta atmosféra byla úžasným zážitkem. Dokonce jsem si zvládla i zasoutěžit a v jedné soutěži jsem se i umístila. *zazubí se* Nemůžu se dočkat příštího večírku nebo soutěží od koleje! *usmívá se* A taky tímto zdravím úžasnou Any Dawson, kterou všichni zbožňujeme! *kření se už od ucha k uchu*
*
Mamona von Schatzcrow: Včerejší večírek byl můj nejzajímavější a nejnapínavější zážitek! Jsem nadšená a chtěla bych poděkovat všem,kteří měli s organizací starost.muselo to dát spoustu práce a já mohu jen doufat,že Rowenu nezklamu a dostojím své přísaze se ctí. Jsem hrdá na svou modrou krev!
**
Jako každý rok jsme si pro nováčky připravili soutěž o novou školní uniformu jako hlavní cenu a krásné sovičky pro ostatní. A jak to nakonec dopadlo? Sami uvidíte, že porota neměla vůbec lehké rozhodování. Zadání pro tento rok bylo složeno ze dvou úkolů. První úkol se týkal teorie Havraspáru a druhý úkol byl kreativní na téma: „O čem modří sní?“ Ukážu vám pouze kreativní úkoly, protože otázky o Havraspáru byly pro všechny stejné a měli je správně.
1. místo
Effie Melissa Jayce
Otevřela jsem dlaň dosud zaťatou v pěst a v ní uviděla drobný kousek pergamenu s napsaným slovem – radost.
Zamrkala jsem a zjistila, že přesně to byla odpověď na moji otázku, kterou jsem položila ve svém snu. Byla to realita nebo sen?
*
2. místo
Mireille Shelsher
*
3. místo
Mary Anne Montague
Když klobouk osudy naše určil,
A do kolejí nás popostrčil,
havraspárskému nováčkovi se nic jiného nezdálo,
než aby patrona, který mu vždy pomůže dostalo.
Havraspárský večírek pro nováčky jsme si užili,
A dojmu, že sem patříme nabili.
Nakonec všichni únavou do peřin ulehli,
A říši plné snů podlehli.
O čem každý modrý student sní?
Že ho Rowena na líčko políbí
Sílu do dalšího dne mu dodá,
A volný průchod zlým snům nedá.
Že budeme dodržovat všech 7 cností,
A Nevydáme se špatným směrem,
My modří studenti máme štěstí,
jsme totiž chráněni havraním Sedmerem.
*
4. místo
Ten Wildfield
Modrý sen
Modrá, modrá modrá,
to je barva dobrá.
Na zdech Havru všude visí,
student má z ní mozek krysí.
Když ji vidí celý den,
v noci se modrý zdá sen.
Havrana hned osedlá si,
už se na ta kouzla hlásí.
V Soubojnickém klubu,
dá si pěkně na hubu.
Na famfrpál rychle běží,
hned na ošetřovně leží.
U zkoušek se mozek vaří,
moc se mu dnes nedaří.
Prchá ihned na záchod,
snad mu to teď přijde vhod.
Uršula ho vyděsila,
ale hned se oběsila.
Taky vám to nebere mysl,
nedává to žádný smysl.
Uf, už jdem z postele ven,
naštěstí to byl jen sen.
*
Adeline Perksová
Ptáte se, o čem student Havraspáru po nocích sní? Je to těžká otázka, protože obvykle jde o něco, co by si člověk přál a ve skutečnosti to nemůže mít, jenže v tom snu to má, takže mu sen připadá krásný. Nebo naopak může mít noční můry, kde se jeho životní přání kazí a ničí. Může křičet, brečet nebo dokonce někomu něco udělat, aniž by o tom věděl. Například já ve spánku sedím celou noc a pak se divím, že mě bolí záda. Jednou, když jsme byli s mamkou na závodech a spali jsme ve stanu, jsem s ní prý v noci šla dobrovolně na záchod, což v noci nikdy nedělám, dala jsem si na hlavu čelovku, vykonala jsem potřebu a zase si šla lehnout. No a druhý den ráno jsem o tom nic nevěděla. To se mi prostě stává.
Ale jestli se ptáte na studenta Havraspáru, tak je pro mě těžké odpovědět. Každému se může zdát něco jiného, ale když nás všechny z této koleje moudrý klobouk vybral právě sem, musí v nás něco takového být. Jsem si jistá tím, že mnoho z nás už nesčetněkrát usínalo s myšlenkou zkázy lidstva nebo s klasickou co by bylo kdyby…. Já osobně jsem Havránkem jenom pár dní, ale díky mému patronovi a všem ostatním Havránkům, si připadám, že sem patřím odjakživa. Teď si možná myslíte, že odbíhám od tématu, ale mýlíte se. Říkám to proto, že právě má patronka mě navodila na tu správnou vlnu a že často usínám s přemýšlením o Bradavicích a o magii samotné.
Ale i přes to všechno jsem si jistá, že jsem vaši otázku nezodpověděla, protože tohle je otázka, na kterou nezná odpověď nikdo. Nemůžete vědět, o čem sní druzí, i když víte, na co mají nadání nebo do jaké patří koleje. Bylo by hezké říct: „Ty jsi velmi chytrý, vidím to v tvých snech.“ nebo: „Ty máš opravdu potenciál, takové věci se zdají jen někomu.“ Ale tohle mi prostě říct nemůžeme. Nejde to. Sny jsou soukromá záležitost, nad kterou kroutí hlavou i věda samotná.
Takže se omlouvám, ale na tuto otázku vám odpověď bohužel nedám.
*
Judita Bradyová
**
Ještě jednou všem gratulujeme!
***
Jak sami vidíte, i mezi letošními nováčky můžeme najít mnoho talentovaných modrých. Doufáme, že se všem v Havraspáru líbí a budou ho brát jako druhou rodinu, jako rodinu, ke které se vždycky rádi vrací. A ať jste již začali být aktivní, nebo ne, nebojte se přijít do kolejního pokecu, napsat svým patronům nebo se účastnit různých událostí, protože my havránci přijmeme všechny s otevřenou náručí. Možná to budete vy, kdo bude v budoucnu pevným pilířem havraspárské koleje a stane se legendou, o které se budou bavit generace i roky po vašem odchodu do důchodu.
Vítejte v Havraspáru!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno: 2/2014
Any | 09. 02. 2014