Obří rozhovor s madam Lilien
Lilien Emity Meissed, dlouholetou studentku modrého Havraspáru, není třeba představovat ani v nejmenším. Aby bylo ovšem učiněno novinářské praxi zadost: Jakožto studentka zastávala přímo nespočet důležitých kolejních funkcí a léta svého modrého působení patřila mezi těch několik málo vzácných lidí, bez kterých by se sesypala minimálně část koleje, ne-li přímo kolej celá. Od kolejní pokladnice přes vedení famfrpálového týmu až po dvě léta v křesle šéfredaktorky kolejního časopisu, organizaci kolejních soutěží a spoustě dalších aktivit, podílela se prakticky na všem, co se v moudré koleji dělo.
Na přelomu tohoto a minulého školního roku se odhodlala hned ke dvěma obrovským změnám. Tou první nebylo nic jiného než odchod z místa, na kterém sbírala za své působení jedno slovo chvály za druhým, z postu šéfredaktorky Corvina Declaratio. Druhou pak více než dobře patrná změna hábitu, když se ze dne na den proměnila v dospělou a za vlévání moudrosti do zvídavých myslí studentů zodpovědnou profesorkou. Do hradních učeben vnesla dva originální a naprosto nové předměty, byť jeden z nich může být pamětníkům co do názvu povědomý. Studentům bude po celý školní rok přednášet Fantazírování nebo Magii slova, některým případně obojí.
Není třeba dalších slov, chlubení s první fotografií ve fialové máme odbyto, vše důležité nám jistě prozradí již sama novopečená profesorka. Při šíři pracovních aktivit, zájmů a změn je věru o čem povídat.
Corvinus Declaratio: Dobrý den, madam. Jsem rád, že jste si udělala chvilku času. *usměje se* Musíme toho probrat hodně, takže rovnou začneme. A začneme tím nejdůležitějším. Kolik kapesníků padlo na překročení prahu kolejní místnosti, za kterým už netrpělivě přešlapoval fialový stín?
Lilien Emity Meissed: Hezký den, pane 
Watfare. Víte, že na vás si udělám čas vždycky ráda! *mrkne* Tedy... To je ale opravdu zákeřné, takto na začátek! *přísně na redaktora prohlédne* Já vám vlastně ani nevím, ale modří si pár hodin stěžovali, že se nemohou dostat do kolejní místnosti a někteří dokonce z ní. *pokrčí rameny* Avšak docela by mě zajímalo, kolik z nich bylo vašich. *mrkne*
*
Corvinus Declaratio: To souhlasí, hromada to byla veliká. Ehm, já ty své radši nepočítal... *rychle hledá další otázku* Bylo těžké rozhodnout se pro profesorskou dráhu? A co vás k tomu vlastně vedlo?
Lilien Emity Meissed: Kdo ví, jestli vůbec nějaký byl. *mrkne* No, vzhledem, že jsem se k tomu odhodlávala nějaké tři hogwartské roky, tak ano, bylo to těžké. Víte, ono opustit ochranné a útulné zdi modré kolejky není nic lehkého a je na to potřeba hodně síly a především podpory. A co mě k tomu vedlo? No řekněme, že jsem člověk, který se hodně dlouho drží svého úžasného domova, ale i tak rád nakukuje z okna do světa, ve kterém se něco děje. A jakmile je to nakukovaní častější než časté, je jasné, že to směřuje ke změně. Já jsem strávila v Havraspáru krásných pět let svého života, zažila jsem éry vzletné, na vrcholu i v útlumu. Ale i tam se vždy najde něco, na co se dá v dobrém vzpomínat. Když to tedy shrnu, tak mě k fialovění vedla hlavně touha po změně a po prozkoumání druhé strany.
*
Corvinus Declaratio: Ale to víte, že byl. *usměje se* Pět let je skutečně dlouhá doba, pravda. Když končíte odpověď tak příhodně zkoumáním druhé strany, jak jste tedy prožila a stále prožíváte první dny coby profesorka? Už studenti nestíhají, jsou drzí a líní, dohánějí chabé znalosti úplatky a podobně? Zkrátka, už jste se stačila naladit na profesorský život? A nejde se samozřejmě nezeptat, jestli fialová splnila, předčila nebo naopak zklamala vaše očekávání?
Lilien Emity Meissed: No dobrá, budu vám věřit. *také se usměje* První dny jsou, jak to jen říci... Hektické, to je to správné slovo. Protože to máte... *začne počítat na prstech* ...oplakávání modrého hábitu, který se smrsknul, zkoumání fialových možností a objevování dosud neobjeveného, vrhnutí se do výuky, odpovídání na gratulační, potažmo nevěřící sovy, to samé třeba ve Velké síni. Do toho tu byl cirkus, odchod z vedení Corvina Declaratio. No co vám budu povídat, prostě blázinec. Ale na druhou stranu, je to příjemná změna, mít něco, čím může být člověk za ta léta na Hogwarts překvapený... Chápete. Co se týká studentů, nestačila jsem sem tam žasnout, kdo se mi to na hodiny hlásí, a měla jsem sto chutí jít absolutně překopat výklady, které by se dotyčným mohly zdát nedostačující. *směje se* A prozatím stíhají studenti psát a já opravovat, ale je mi jasné, že mladá krev mě brzy opustí a v adminu mi budou naskakovat závratná čísla... *polije jí studený pot*
Prozatím má očekávání plní, ale víte, na to je ještě hodně brzy. Všechno teprve začíná a já jsem v takové té akční náladě. Zeptejte se mě na konci roku, pokud budu k nalezení! *směje se*
*
Corvinus Declaratio: Určitě se zeptám. *dělá si poznámku* K nalezení jistě, někde pod hromadou úkolů. Další otázku bych s dovolením směřoval na kolegy. Celý studentský život je člověk svázán s kolektivem studentů své barvy. Jaký je to rozdíl, svázat se najednou s tím fialovým, jistě v mnohém odlišným?
Lilien Emity Meissed: Dobrá, budu čekat, tam někde... *ukáže směrem, kde tuší svůj kabinet* To je složitá otázka, a asi jsem v tom fialovém světě krátkou dobu, protože pořád se cítím více svázaná právě se studenty. *zasměje se* Ale jinak je to samozřejmě, zajímavý pocit. Stát po boku několika fialovým, které jsem jako studentka obdivovala, je čest. A jaké to bude dál, jsem sama zvědavá. *usměje se*
*
Corvinus Declaratio: Takže se příště zeptáme i na tohle. *směje se a znovu píše poznámku* Teď taková otázka, no... Když teď máte přístup do sborovny, prozradíte, jací jsou profesoři, když z nich spadne povinnost jít studentům příkladem a chovat se dospěle?
Lilien Emity Meissed: Asi budete muset. *pokrčí ramena a je ráda, že si tak znovu zajišťuje zájem tisku* Pane Watfare! *zděšeně třeští oči na otázku* Tohle je tabu! Absolutní! Dokonce jsem před vstupem do sborovny musela podepsat listinu, že nikdy nevyzradím studentům, co se děje za dveřmi této místnosti. Takže, to nemohu říci, ani kdybych chtěla! *mrkne a zavdá si čokolády z vlastních zásob*
*
Corvinus Declaratio: No dobrá, ale čtenáři budou zklamaní! Vidíte, já chtěl čokoládu nabídnout později, abych vás měl čím nalákat zpátky, až od dlouhého rozhovoru utečete... Ale když už, nabídněte si i redakční *posouvá po stoje šálek* Tak tedy k další důležité věci, předměty a výuka vůbec. Oba vaše předměty, tedy Fantazírování a Magie slova, což je dohromady čtyřicet míst, byly zaplněny během pouhých dvou večerů a to bleskově. Překvapil vás zájem a slíbíte zklamaným, na které se nedostalo, že bude příště víc místa?
Lilien Emity Meissed: Věřte, že je mi to velmi líto, ale jsem vázaná neporušitelným slibem, chápejte! Však i já bych si přála pro modrý plátek nějakou tu senzaci, ale bohužel... Ale, vy nějak zapomínáte! Čokolády není nikdy dost, naláká i po několika vypitých šálcích, takže se nemusíte bát. *mrkne a zavdá si z redakčního hrnečku* Víte, zájem studentů překvapí jen málokterého začínajícího profesora. Studenti mají totiž čmuch na novinky a hlavně chtějí prověřit, co to vlastně je, aby mohli referovat dál jako první. Takže zájem mě nepřekvapil, spíše mě překvapí, pokud nikdo neodejde nebo odejde jen minimum studentů. Slíbit momentálně nemohu nic, nevím, jaké ohlasy budou mít předměty u samotných studentů, ale pokud by prověřovacím testem prošly jak předměty, tak já, tak určitě příští rok zase něco otevřu. *mrkne*
*
Corvinus Declaratio: Třeba se pravidla změní a senzaci se jednou dozvíme. Co vás inspirovalo k otevření zrovna těchto předmětů? Myslím, že většinu lidi nepřekvapí, když z nich nikdo neodejde.
Lilien Emity Meissed: Třeba ano, kdyby se tak stalo, určitě poběžím za vámi. *směje se* Inspirace... Inu, Fantazírování jsem měla v hlavě od té doby, kdy jsem po OVCích začala přemýšlet o fialovění, ale jasnou podobu dostalo až po vypsání konkurzu na profesory minulý školní rok. Magie slova byla taková spontánní, řekla jsem si, že by bylo fajn učit rovnou dva předměty a jelikož jsem neměla vlastní nápad, řekla jsem si, že vylovím nějaký předmět, který se skrývá v těch nevyučovaných. Oba předměty tak nějak vycházejí ze mě samé. Hledala jsem něco, o čem bych byla schopná psát, aniž bych k tomu potřebovala odborné publikace či slovníky. Inspirace pro napsání výkladů pak byla nejspíš ukryta v termínech, kdy to muselo být hotové. *zasměje se*
*
Corvinus Declaratio: Ano, inspirace termínem je zdaleka nejspolehlivější. *taky se neubrání smíchu* Původně jsem po vás nechtěl chtít, abyste řekla, co se vám na vašich předmětech nejvíc líbí a trochu se jimi pochlubila, protože teď už není místo a jen byste tím ještě víc zarmoutila ty, kdo se na ně dostali. Ale zeptám se, jen ať si popláčou! *se škodolibým úsměvem čeká na odpověď*
Lilien Emity Meissed: Však jsme si té termínové inspirace nemálo užili, že? *od srdce se zasměje* Ale no tak, co mi to děláte? Jak se mám chlubit něčím, co mě spíše děsí?
Ale myslím, že by se lidem mohlo líbit, že jsou to předměty tvůrčí a zamýšlející. Pro ty, kteří tohle neradi, asi vhodné moc nebudou. Často si studenti mohou vybrat, jaký typ úkolu splní, protože i já si pamatuju na chvíle, kdy jsem lamentovala nad úkoly, že zrovna tento úkol mi vůbec, ale vůbec nesedí. Ale víte, co se líbí mně, nemusí se líbit studentům. *pokrčí rameny* Výklady jsou celkem odlehčené a mnohdy i hravé, však poznáte sami. *v očích se jí zablýskne*
*
Corvinus Declaratio: Víc než dost. *přisvědčí* Po prvních termínech můžu jenom nadšeně souhlasit. A jak jste zatím spokojena s vypracováním úkolů?
Lilien Emity Meissed: Snad vám to vydrží i do těch termínů dalších. *usměje se* S úkoly jsem spokojená opravdu hodně! Nečekala jsem, že se mi tam hned na začátek sejde tolik skvělých prací, u kterých budu váhat i nad archivem. A jak vidíte, někde jsem opravdu podlehla a u některých to zase bylo o fousek. Jsem zvědavá, co mě čeká dál.
*
Corvinus Declaratio: Myslím, že i my studenti jsme spokojeni, s archivem a hodnocením. *nadšeně přikyvuje* A poslední předmětová otázka, prozradíte nám profesorké plány do budoucna? To se samozřejmě netýká jen nových předmětů, ale i seminářů a soutěží, které jste začala vypisovat prakticky okamžitě, a vypadá to, že se dočkáme příjemného množství soutěžních příležitostí. A především dalších ročníků stávajících předmětů.
Lilien Emity Meissed: No byla by to škoda, kdybyste nebyli. *zasměje se* Profesorské plány do budoucna. Víte, já se už před nějakým časem naučila neplánovat příliš dopředu. Ale jelikož další školní rok bude až po velkých prázdninách, je možné, že se dočkáte druhých ročníků těch předmětů a možná i nějakého nového. Ale to je opravdu moc dopředu, tak daleko prostě nevidím. Semináře bych rozhodně ráda začala vypisovat, jenom musím najít správné téma a především čas na sepsání. Před prvním termínem ho bohužel moc nebylo a tak jsem semináře ještě odložila. Co se týká soutěží, jedna z nich je již vypsaná a další čekají ve frontě a některé na schválení, takže snad se budou líbit.
*
Corvinus Declaratio: Výborně, budeme se těšit, snad inspirace a čas dovolí. Na závěr profesorského povídání ještě k vašemu novému domovu. Bylo stěhování z výšin havraspárského závěsu do profesorského kabinetu náročné? A jak vás přivítali kolegyně sousedky nebo madam Larstonová, která bydlí jen co by fazolkou dohodil? V době vašeho stěhování se též z vedlejšího kabinetu stěhoval profesor Whitecrow, povedlo se při všem tom stěhovacím zmatku zaměnit kufr nebo důležitou krabici?
Lilien Emity Meissed: Náročné, ano i ne. Tak to víte, kouzla jsou skvělými pomocníky, co si budeme říkat. Avšak z výšin havraspárské věže, závěs šel se mnou, se mi stěhovalo s těžkým srdcem. Doteď tam často bloudím a odcházím s boulí na čele. *zašeptá* Kolegové mě přivítali vřele... *pak se zamyslí* A někteří možná ještě ani nepostřehli, že jsem mezi ně zavítala. *zasměje se* Larrie mě přivítala opravdu láskyplně, pamatuji si, jak mě po převléknutí hábitu společně s Niane ňuchňaly a objímaly. Avšak tuším, že jste v tom objímacím chumlu byl také, nebo se mýlím? *směje se*
Při stěhování kolegy Matthewa proběhlo relativně všechno v pořádku, já nic nepostrádám, jenom... Teď mě tak napadá, že jsem mezi svými věcmi našla prstýnek, takový zlatý... Doufám, že to nebyl ten snubní, protože jestli jo a zjistí to jeho žena, bála bych se, že budeme hledat nového zdravotníka. Možná bych se ho měla zeptat, jestli mu nechybí... *zauvažuje*
*
Corvinus Declaratio: Nemýlíte, ale bylo to poněkud nepřehledné. *směje se* Tak tedy přejme panu zdravotníkovi, že nezjistí. Na okamžik ještě zabrousíme k Havraspáru. A první otázka bude poprvé v historii hradu upřímná, není třeba zapírat, že je to otázka hlavní a všem leží na srdci nejvíc. Jak velkou protekci u vás Havraspár bude mít? Přece jen jste pořád skrz na skrz modrá.
Lilien Emity Meissed: Ano, přejme, ať nám tu ještě nějaký čas vydrží a přežije. *zakucká se* Tohle byste ale neměl vytahovat do článku, teď to budou vědět všichni! *skoro šeptá* To víte, že studenti Havaspáru jsou u mě na prvním místě. *pak už zase mluví na hlas* Protekce pro modré? Co vás to napadlo, člověče! Já jsem ve všem spravedlivá! Ale máte pravdu, modrá asi budu nějaký ten pátek.
*
Corvinus Declaratio: Pravda, co mě to napadlo *s úsměvem zapisuje odpověď* A jistě budete modrá i nějakou tu sobotu či neděli. Stačila vám už kolejní atmosféra chybět, nebo ji pořád nahrazuje nadšení z nového?
Lilien Emity Meissed: Samozřejmě, že mi modrá atmosféra chybí, nikdy chybět nepřestala, jen byla malinko potlačena, ale je tam pořád. Zvlášť teď, kdy to v koleji zas tak ožilo. *zasměje se*
*
Corvinus Declaratio: To rád věřím. *usměje se* Teď tady mám důležitou otázku. Prozradíte nám dvěma slovy na celkem jedenáct písmen s použitím tří písmenek A, kdo býval vaším nejoblíbenějším modrým spolužákem? *chvilku kouká jinam*
Lilien Emity Meissed: *vyprskne smíchy* Ehm... *dělá, že přemýšlí a snaží se určitá jména vmáčknout do zadaných kriterií* Když to je děsně těžké, lehčí otázku tam nemáte? *směje se* Ale tak dobře, nejspíš by to mohl být James Watfar, nebo se pletu?
*
Corvinus Declaratio: Tedy, naprosto správně! *žasně nad pravdivostí odpovědi* Když víme to nejdůležitější, pokročíme. O vašem odchodu z nejvyššího postu Corvina Declaratio je již napsáno mnohé, ale ani tady se tomu nevyhneme. Máte teď možnost sledovat přípravu prvního vydání od nového šéfredaktora zvenčí. Jaké to pro vás je a jak si podle vás vede?
Lilien Emity Meissed: Tak víte co, trochu vás znám a vím, co chcete slyšet. *zasměje se a podstrčí redaktorovi čokosušenky* Já se především na nové číslo moc těším. Již jako pouhá redaktorka prostě píšu svůj článek a tu zákulisní práci obstará někdo jiný. Prozatím se snažím svého nástupce všelijak zaučit, ale je šikovný, takže to není nic těžkého. Samozřejmě, sem tam zabrousím pohledem k šéfredaktorskému křeslu a nejedenkrát se tam posadím, abych po pár minutách urychleně vystřelila na své pravé místo.
*
Corvinus Declaratio: Musí to být těžké, odvyknout si na takové křeslo. *usmívá se* Ještě u Corvina zůstaneme. Nebudeme zastírat, že má celá redakce vážný problém s pitím. I vy, jakožto šéfredaktorka, jste šla příkladem a netajila se závislostí na horké čokoládě. Z redakce, v níž byl k čokoládě neomezený přístup, sice neodcházíte, ale přece jen budete nyní trávit nezanedbatelné množství času povinnostmi mimo ni. Jak to snášíte?
Lilien Emity Meissed: Těžké to je, jen si uvědomte, jaké je to vaše odvykání. *ukáže na zástupcovo křeslo* Ano, pití je má závislost, horká čokoláda je prostě dokonalost sama. Ještě abych odcházela! Jak bych to snášela? Nadýchám se čerstvého vzduchu, něco objevím, poznám... A o horkou čokoládu také nebude nouze! Existují přece termosky. A kdyby se stala nějaká nepředvídatelná nehoda s cílem, že by čokoláda náhle došla, existuje přece kouzlo „Accio“. Takže až vám jednou zmizí šálek s čokoládou, nereptejte, buďte rád, že jste mi pomohl, a jděte si pro nový. *mrkne a usrkne si čokolády*
*
Corvinus Declaratio: Snad si to zapamatuju, ale vystraší mě to určitě. Na závěr havraspárské části, protože je věčným úkolem všech modrofialových dbát na vzletná slova ke svým drahým havranům, chcete koleji něco sdělit, za něco ji pochválit nebo ji v něčem povzbudit?
Lilien Emity Meissed: Ano, chci.
Můj milý Havraspáre, nehledě na to, že jsi mi byl domovem, a je tak možné, že v tom někdo uvidí právě to, ráda bych řekla, že na léta v tobě nikdy nezapomenu a budu vždy obdivovat tvou safírovou auru. Do nového školního roku jste vykročili opravdu mistrovsky, krása pohledět. Ale mějte na paměti, že toto ještě nic neznamená. Musíte vydržet a smetanu slíznout až na samotném konci. Přeji vám hodně načechrané peří, mnoho safírů do bodovacích hodin a neustále úžasnou kolej opředenou úžasnými legendami.
*
*
Corvinus Declaratio: Krásná slova. Jistě si je všichni přečteme několikrát a vezmeme k srdci. *usměje se* Ještě se na okamžik vrátíme k vám, ale už jen na krátký. Jak víme z událostí posledních dní, Denní věštec převzala pod svá šéfredaktorská lví křídla... pardon, to je havraní reflex, zkrátka převzala… madam Niane. Nedávno se přitom hradními stíny šeptalo o tom, že byste zmíněný plátek mohla vést vy. Budete nyní madam závidět, nebo ji upřímně litovat?
Lilien Emity Meissed: A víte, že nejspíš ani jedno? *usměje se na redaktora* Já nemám prozatím čeho litovat, jelikož sama nejsem na Denní věštec ještě připravená, ne teď po odchodu z koleje a vedení Corvina. Proto jsem odmítla tuto funkci a budu opravdu moc ráda, když se Niane podaří postavit Denní věštec a jeho redaktory pořádně do latě. Pevně věřím, že schopnosti na tom má. A pokud mluvíme o lítosti, myslím, že v této branži na ni není místo.
*
Corvinus Declaratio: Pravda je, že je trochu nelítostná, ano. Nemůžeme opomenout další věc. V těchto dnech vrcholí výběr nové školní knihovnice, do kterého jste se též přihlásila. Může se tak stát, že v době vydání rozhovoru již úřadujete. Co vás vedlo k tomu ucházet se právě o tuto pozici a s čím se do ní hodláte případně pustit?
Lilien Emity Meissed: No, může se to stát, ale také nemusí, jak vidíte, mám v žádání o tento post konkurenci. *usměje se* Když se nad tím tak nějak zamyslím, vede mě k tomu asi nevyužitý potenciál, který v knihovně vidím. Možná mám velké oči, ale myslím, že knihovna, ač tak klidné a poetické místo, musí mít nějaký ten život, který bude lákat hradní obyvatelstvo. Ráda bych z knihovny udělala místo kouzelné a zajímavé. Bylo by fajn nevidět zaprášenou myslánku či haldy pergamenů na stole slečny knihovnice. Tím však nechci někoho urazit, ale prostě nevyužitý potenciál tam je. *usměje se* A vůbec, knihy jsou velmi mocná zbraň, která má krásu i líbeznost květiny.
*
Corvinus Declaratio: To je pravda. Počkáme si, jak celá věc dopadne. A konečně jste se dočkala poslední otázky, už vás propustím. *přidává omluvný úsměv, když vidí, kolik otázek už musela madam strpět* Máte za sebou asi nejdelší soupis kolejních funkcí, jaký je v Havraspáru k dostání. V profesorském hávu s tím patrně nehodláte přestat. Plánujete tedy i nějaké další důležité posty? Nebude se nakonec kvůli vám muset i vymyslet post nový, abyste se totiž za pár let nenudila.
Lilien Emity Meissed: No, nebudu lhát, že už mě trochu opouští energie, ještě před tím jsem totiž zpovídala jednoho studenta... ale ještě zvládám, nebojte! *zasměje se* Ale ne, určitě nejdelší není! Tolik funkcí mi uniklo. Měla jsem jen... *vzpomíná* Jedna, dvě... tři! To je tak akorát. Abych pravdu řekla, tak ne, neplánuji, prozatím se hlásím o ten, o který mám ze všech postů největší zájem. V ostatních si sama sebe neumím moc představit. Možná ještě tak ten šéfredaktor Denního věštce, ale tam doufám, že dlouhá léta vydrží Niane. *zasměje se* Ale kdo ví, třeba v sobě objevím skryté potenciály i u jiných funkcí. A prozatím určitě nikdo nemusí nic vymýšlet. *směje se*
*
Corvinus Declaratio: I v tomto případě se tedy necháme překvapit, co hradní příležitosti přinesou. Tak, to je vše. Děkuji za jistě nesmírně vyčerpávající rozhovor a těším se na další, příležitostí bude jistě celý řada! *usmívá se*
Lilien Emity Meissed: Ano, překvapení jsou někdy opravdu velká. *přikývne* Já vám také děkuji, bylo mi ctí stát se obětí vašeho květnatého safírového brku. Snad se u podobného rozhovoru zase setkáme, třeba na konci roku. *zasměje se a s potřebou získat energii se napije čokolády, co jen může*
***
Nezbývá než popřát madam další úspěšné fialové dny i vděčné studenty, ale především, aby byla její novotou zářící profesorská dráha naplněna výhradně radostí a dalšími kouzelně nezapomenutelnými zážitky.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: James WatfarVydáno: 2/2014
