Alergie na cirkusové cukroví zdecimovala hrad!
Co má na svědomí tuto epidemii? Kdo nás zachrání? A kdo pro naši krásu a zdraví obětuje kožich?
Čtěte a dozvíte se více.
Veleslavný cirkus je už nějaký čas pryč a v Godrikově Dole po něm zůstala jen udusaná tráva a pár letáků. Jak rychle se objevil, tak také rychle zmizel. Hlavní stan tu prostě v jedné chvíli stál a v druhé už byl pryč. Barevné maringotky i celý zvěřinec ve vteřině zmizely a jely roznášet radost mezi další mladé i staré kouzelníky. A nejen radost.
Přece jen nám tu cirkus zanechal ještě něco. I když o to vlastně nikdo příliš nestál. Krom neobvyklých orientálních masek a zajímavých kousků oblečení si pro nás připravil ještě jedno překvapení.
Troufám si říct, že se s tímto „dárečkem“ setkal každý návštěvník cirkusu. Většina z vás už určitě ví, o čem mluvím. Pro ty, kterým to myslí pomaleji, tu mám ještě jednu nápovědu. Velké různobarevné boláky po celém obličeji, karanténa na ošetřovně a neustálé pokašlávání a kuckání. Ano! Jedná se o alergickou reakci, která pár dní po příjezdu skolila velkou část hradního obyvatelstva.
*
*
A kde že to všechno začalo? U cukrátek samozřejmě! U té nejnevinnější zábavy celého cirkusu! Člověk se chce po náročném dni odměnit nějakou dobrůtkou a pak z toho má jen a jen samé nepříjemnosti. No jen řekněte? Co je to za pořádek, dát si jednu nevinnou čokobombu a pak strávit věčnost s papírovým pytlem na hlavě, aby nikdo neviděl ty příšerné následky?!
Já jsem se naštěstí této zkušenosti vyhnul, neboť jsem prozíravě vyčkal, až bude k dostání nějaký účinný lék. Nebyl k mání hned, protože cirkusáci se jednak tvářili, že tahle epidemie není jejich vina, a jednak nás asi chtěli tak trochu vytrestat. Jen pořád nemůžu přijít na to, proč by něco takového dělali. Ovšem když už ošetřovna praskala ve švech a přes boláky a oteklé nosy nebylo vidět ani na podlahu, vypravil se hlavní zdravotník i s armádou nemocných zjistit způsob, jak udělat ze studentů zase alespoň trochu lidem podobné bytosti.
Raději bych veřejně nerozhlašoval, jakým způsobem byl onen tajuplný recept na lék získán, protože to jistě bylo v rozporu s nějakým ministerským zákonem či vyhláškou. (Tedy za předpokladu, že zírat někomu s bandou chrchlajících marodů za zády do obydlí, se považuje za nelegální.) Každopádně světlo světa spatřil recept na bahenní lektvar. Od toho večera už se po chodbách hradu nepotulovali opupínkovaní a obodákovaní kouzelníci, ale podivné přeludy s hnědým ksichtem. Tedy chci říct s bahenní pleťovou maskou.
*
Co jste ale určitě nevěděli je, že tato alergie neměla na svědomí jen znetvořené obličeje a oteklé oči. Její vinou skončil bezpočet černých koček bez chlupů a teď ty chudinky někde drkotají zuby. Dále pak způsobila nenapravitelný úbytek rybničního bláta a to v takovém rozsahu, že se na dně začaly vyvíjet tajuplné hlubinné entity. A samozřejmě má na svědomí i naprosté vyčerpání Černého moře. Kdyby v něm něco žilo, asi by neskákalo radostí z toho, že z moře je už jen pár loužiček.
Co je ovšem naprosto neodpustitelné, je množství skřítků, kteří skončili v nemocnici u svatého Munga vlivem velkého převodnění a následné dehydratace. Divíte se, co mají skřítkové společného s bahenním lektvarem? Prozradím vám, že nezanedbatelnou složkou této léčivé kůry bylo i čtvrt žejdlíku skřítčí moči.
Mám neblahé tušení, že to bude mít ještě nějakou dohru. SPOŽÚS (tedy Společnost pro ochranu životní úrovně skřítků) to jistě nenechá bez odezvy. Co ovšem víme jistě, je, že s cirkusem zmizelo i infekční cukroví a i těch pár posledních alergiků bude v brzké době opět v pořádku.
***
Než se k nám akrobaté, žongléři i krotitele opět vrátí, můžeme si udělat zásoby bláta, kočičích chlupů a dalších ingrediencí potřebných k přípravě léku. Však to znáte. Štěstí přeje připraveným.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Dunstan MerryweatherVydáno: 2/2014
