Safírový sraz v Brně

Jelikož pražských srazů bylo hodně a na Moravě se žádná modrá akce dlouho nekonala, řekli jsme si dost! Musíme udělat sraz i ve východní části republiky! A tak se nám podařilo dne 21.3. uspořádat safírový sraz havránků v moravské metropoli Brno.

Někdy koncem února se začaly havraspárskou kolejkou šířit prapodivné informace. Měly mnoho podob a spoustu různých verzí, ale sdělení v nich obsažené bylo jediné: Justin přijede do Brna! Jasně, původním účelem jeho návštěvy té vesničky kdesi směrem na Vídeň bylo střetnout Lopeze, zapít tu skvělou událost vynikající fialkovou vodou, probrat vše možné i nemožné a více či méně u toho zbořit Brno. Zkrátka nic světového.

Ale to by nebyl Havraspár, aby nedokázal z každé sebemenší šance vykouzlit něco velkolepého, takže se po krátké rozmluvě na vývěsce objevila zpráva o pořádání oficiálního modrého brněnského srazu. Ohlasy veliké, ovace hlasité, možných účastníků mnoho... A že to nakonec dopadlo úplně jinak? Nevadí! Tak tedy...

Ovšem abychom nezapomněli! Aby toho nebylo málo, a protože bylo třeba se na Justinův příjezd řádně připravit a především stylově uctít Den Svatého Patrika, uspořádal se v Brně velice narychlo drobný předsrázek, a to v pondělí 17.3. Z početného brněnského osazenstva nakonec do irského, ehm, podniku dorazilo jen nejzdravější jádro, jak vidíte na přiloženém obrázku. Havraspárští se na jeden večer zřekli své koleje - avšak jen navenek! V nitru to z nás nedostanete ani omylem :)

Celým večerem nás provázela skvělá hudba, a mimo jiné i vynikající černý ležák, který připravilo a nechalo dovézt irské ministerstvo kouzel speciálně pro tento den - samozřejmě jsme ho museli vyzkoušet, ač jsme za něj utratili nemalou sumu srpců.

Vpravdě důstojná oslava všech svatých i nesvatých Patriků, díky za ni! Na příjezd Saneovic chlapce jsme se připravili hezky.

***

A teď tedy k jádru všehomíra, pár slov ke stěžejní události měsíce března, k pátku 21.3., kdy začalo jaro!

Celkem se nás úderem poledne v tento páteční den sešlo šest. Jako zástupce péček zde byla Helenia Kukková, dále pak bývalá modrá a současná fialová lesnice Isabella Anne Swan a z řad studentů Elysion Blackmoorová, Wayna Wayra Tlaloc, David Lopez a také ona zmiňovaná pražská posila, Justin Angel Sane, který dorazil z dálky po kolejích jakýmsi mudlovským přístrojem poháněným elektrikou.

Jelikož jsme všichni byli hladoví, okamžitě jsme chtěli vyrazit na oběd. Jen jsme se nemohli rozhodnout, jestli jít na malou nebo na velkou. Myslím tím samozřejmě pizzu :) Vzhledem k našim mlsným jazýčkům a kapacitě žaludků některých z nás jsme se rozhodli pro druhou variantu. A když říkám velkou, myslím tím opravdu velkou, průměr zhruba mozkomorových úst těsně před polibkem. Pro šest lidí jsme si objednali 4 kolosy, což bylo moc i na nás, a tak jsme ještě po hodině a půl od příchodu do pizzerie s těžkým funěním dojídali poslední zbytky.

Isa nás poté na nějakou tu hodinku opustila, aby se mohla věnovat „doučování“, a my zbývající jsme vyrazili do nedalekého parku odpočinout a diskutovat nad věcmi vážnými i nerozvážnými. Když jsme všechno a všechny dostatečně podrbali, odebrali jsme se do mudlovského zábavního centra hrát bowling.

V této hře jde o to hodit Camrál po zemi a sejmout deset kuželek na konci dráhy. K našemu nemilému překvapení dráha byla jaksi nakřivo, a tak Davidovy i Justinovy zkušenosti vešly vniveč a na předních příčkách se vystřídali Helen s Waynou. Na konci třetí hry se k nám vrátila šťastně doučená Isa.

Jelikož už se venku smrákalo, nezbývalo nám, než se uchýlit někam do bezpečí před nebezpečnými nočními živly jako jsou vlkodlaci nebo upíři. Po dlouhém a usilovném hledání jsme našli útočiště v jednom z brněnských lokálů, kde jsme debatovali a Elys se zúčastnila famfrpálového tréninku.

U skleničky rybízového rumu jsme dostali nápad, že by to chtělo večer ještě oživit, a tak jsme vyrazili pod rouškou tmy do jednoho z místních klubů dát si máslový ležák a zatančit nějaký ten kouzelnický tanec. Bavilo to nejen nás, ale také všechny mudly, které jsme tyto tance učili. Kouzelnou část tanců jsme kvůli utajení samozřejmě vynechali. Tance byly tak zábavné, že jsme se domů vydali až v ranních hodinách.

Pak přišel vrchol večera. Justin se rozhodl, že nám ukáže, jak správný mág ovládá vodu, a zkoušel si na ní zacvičit. Leč máslových ležáků bylo mnoho a jeho tělo mírně neobratné, a tak jej voda přijala za svou součást, což se nelíbilo ani jemu, natož jeho démonkovi, který na pár hodin vypověděl službu.

Zakončili jsme tak náš vskutku zábavný a poučný sraz. Děkujeme všem zúčastněným za příjemně strávený den i noc a těšíme se na další Takové ;)

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář