Soutěžící na scéně: Michelle Blue

Michelle, mrzimorskou studentku čtvrtého ročníku, jsem vytáhla uprostřed sedmibojařského týdne ke Košťatům, abych Vám mohla přiblížit další účastnici letošního Sedmiboje. Jaká je tato mladá Sedmiborkyně, která by dle jména mohla reprezentovat dvě koleje? Sama sebe popisuje jako bláznivou, upřímnou a ochotnou osobu. Získá si žlutá reprezentantka Vaše sympatie?

Corvinus Declaratio: *Usměji se na důležitější polovičku rozhovoru* Jaký je to pocit být Sedmiborkyní a jak k tomu vlastně došlo?

Michelle Blue: *zamyslí se* No, tak pocit je to takový zvláštní, na jednu stranu jsem strašně ráda, že můžu zkusit něco nového, ale taky z toho cítím velkou odpovědnost. No a jak se to stalo... *zasměje se* Nějak jsem to dění nesledovala a pak jsem se najednou ocitla mezi nominovanými. Pak už jsem jen přemýšlela, jestli do toho jít, nebo ne. No a nakonec jsem si řekla „proč to nezkusit“.

*

Corvinus Declaratio: * přikyvuje* To je pravda, proč ne? Víc než život to stát nemůže... *najednou se jí vybaví jeden článek*  Dle madam organizátorky si veškeré náklady v případě nešťastné události budeš muset platit sama. Máš už našetřeno nebo domluvenou spoluúčast se svojí kolejí?

Michelle Blue: *vykulí oči * No, tak pokud bych měla v Aréně umřít, tak si myslím, že se nikdo nebude namáhat ani s odklizením těla…prostě tam zůstanu strašit ostatní soutěžící *škodolibě se usměje* Pokud ne, kolej může klidně rozprodat můj majetek a pak mě důstojně pohřbít, to se snad ale nestane.

*

Corvinus Declaratio: Tak snad to tak daleko nedojde (doufám!). Chudáci skřítci, kteří by to pak po skončení museli odklízet. *vyžene z hlavy obrázky, jak by to mohlo vypadat* Pár úkolů už máš za sebou, jaké z nich máš dojmy? Narazila jsi na něco, co tě překvapilo? Ať příjemně či nepříjemně.

Michelle Blue: Z úkolů mám smíšené pocity. Víc se mi líbí praktické, i když ten, jak jsme museli míchat ten lektvar, mi dal pořádně zabrat. Zadání kreativních úkolů jsou docela fajn. Některé úkoly se dělají hůř, některé líp. Zatím jsem docela spokojená, uvidím, co ještě přijde.

*

Corvinus Declaratio: Jak vnímáš komentáře od jednotlivých porotců?

Michelle Blue: Každý porotce má na vypracování jiný pohled, ale většinou jsem s hodnocením spokojená, i když někdy bych si to, co jsem napsala, chtěla ještě obhájit. Jsem radši, když je hodnocení delší a porotci tam vyjádří, co se jim líbilo nebo nelíbilo. Když je hodnocení shrnutím mého díla, nic mi to nedá.

*

Corvinus Declaratio: Nemůžu nezmínit velmi diskutované téma teplákové soupravy. Jaký vztah k ní máš ty?

Michelle Blue: Líbí se mi docela tričko a ten pláštík, co mi vlaje ve větru. Člověk si pak připadá jako nějaký superhrdina  *usmívá se při té představě*. Ale ty tepláky se mi nelíbí vůbec. Jejich šedá barva se k celému dresu vůbec nehodí a jejich tvar je taky nic moc.

*

Corvinus Declaratio: Pokud to přežiješ (a my všichni doufáme, že ano), třeba ti bude poskytnuta šance navrhnout nové tepláky. Máš nějaký rituál, který provádíš před každým úkolem?

Michelle Blue: Žádný rituál nemám, jen potřebuji klid a pevné nervy.

*

Corvinus Declaratio: Už tě nebudu dál zdržovat, určitě máš spoustu dalších sedmibojařských povinností, dokonči, prosím, na závěr několik vět:

Když jsem byla vybraná, hlavou mi prolétlo, že se pohár, co to vybíral, musel zbláznit.

Za svůj největší talisman považuji Artíska.

Získané srpce použiji na nákup čokolády.

K poslední večeři před posledním kolem si dám pořádný řízek s bramborovým salátem.

Kdyby sis mohla do Arény vzít jednu osobu, byla by to moje nejlepší kamarádka, protože jen ona ví, jak mě uklidnit nebo do něčeho dokopat.

Corvinus Declaratio: Děkuji za rozhovor, přeji hodně štěstí, klid a pevné nervy!

---

Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář