Zpověď Sedmibojařů: Čeho litují a co oslavují
Už je to nějaký týden od chvíle, kdy si mohli po náročném roce Sedmibojaři oddychnout. Je vidět, že některým stále chybí energie a získávají ji pozvolna zpět. Jiní se vyhýbají práci jako čert kříži. Porotci měli o kousek delší pracovní dobu, ale nyní se již mohou též těšit z odpočinku. Organizátorka Sedmibojařského klání madam Gvendolin se na hradě neukázala od závěrečného večírku, kdy vyhlásila pořadí účastníků. Podle toho by se dalo usoudit, že potřebuje nabrat síly dál od hlučných studentů a prostor hradu. Můžeme spekulovat o tom, jestli se po letošní zkušenosti rozhodne pořádat i Sedmiboj příští.
Během roku věnovala dvanáctka soutěžících Sedmiboji opravdu spoustu času, energie a nápadů, ze kterých dalo jistě fušku vybrat ten nejlepší. Těžko říct, jestli to, co člověka napadne první, je nejlepší volbou. S jistotou můžeme říci, že pro ně toto prestižní klání nebylo procházkou růžovou zahradou a všem patří obdiv už jen za to, že se do Sedmiboje přihlásili.
Je možné, že jste přemýšleli nad tím, jak se Sedmibojaři cítí po skončení Sedmiboje, ale ptát jste se neodvážili. Pozorně čtěte a snad se dozvíte něco, co jste toužili vědět.
***
Prvně se podíváme na Havraspár, který vyslal zvířecí sebranku do boje o titul. Bohužel ne všichni z nich měli to štěstí absolvovat Sedmiboj do úplného konce.
Dunstan Merryweather
Co mi Sedmiboj dal a co vzal?
To je ale zákeřná otázka... Jednodušší je samozřejmě říct, co mi vzal. Vzal mi spoustu a spoustu času! Také si pro sebe zabral řadu nejrůznějších nápadů a velké množství inspirace. Ale to se koneckonců za pár týdnů opět nashromáždí. A teď k tomu, co mi tahle soutěž dala. Tak předně mě utvrdila v tom, že takovéhle prestižní klání není nic pro mě. O tom teď už nemám nejmenší pochybnosti, a tak se všem podobným akcím budu odteď vyhýbat. Ale to samozřejmě není všechno, co jsem si ze Sedmiboje odnesl. Památkou na toto klání mi odteď budou nové vrásky ze stresu a ještě větší averze k termínům než kdykoli předtím.
*
Jak hodnotím své působení v Sedmiboji?
No abych řekl pravdu, tak tohle by si asi měli rozhodnout členové koleje. Ovšem když se zamyslím nad faktem, že jsem se nakonec moc dobře neumístil a ve spoustě úkolů jsem dostal penalizaci, raději bych, aby to nehodnotil vůbec nikdo. *zasměje se*
*
Jak jsem spokojený se svým výkonem?
Tak je jasné, že jsem si mohl vést o dost lépe. To, že jsem zapomínal na některé části zadání a často jsem ho nedodržel nebo nesplnil, je způsobeno spíš tím, že jsem roztržitý a nepozorný, než že bych se úkolu dostatečně nevěnoval. Ale v podstatě jsem až na pár drobností vypracoval všechny úkoly přesně tak, jak jsem chtěl. Tedy samozřejmě kromě toho posledního, který jsem prostě nezvládl.
*
Je něco, co bych změnil, kdyby to bylo možné?
Samozřejmě že je něco, co bych změnil! *směje se* Kdybych mohl, tak bych se vyhnul všemu, co mi nakonec přineslo sražení hvězdiček, a samozřejmě bych se pokusil vypracovat i ten poslední úkol. Možná bych se snažil být pozornější a rychlejší u praktických úkolů a pečlivěji plnil zadání úkolů kreativních. Druhou možností je také to, že bych se do Sedmiboje ani nepřihlásil. *zasní se*
*
Nejtěžší úkol pro mě byl úkol první. Nebyl tak těžký, ale první úkol je první úkol.
Nejvíce mě bavil úkol odehrávající se v KNP.
Na Sedmiboji mě nejvíce zklamalo, že tu bylo u vypracování kreativních úkolů tolik omezení.
Potěšilo mě nejvíce, že jsem vyhrál Cenu sympatie. Za tu bych chtěl ještě dodatečně poděkovat!
**
Madidess Leevian
Co mi Sedmiboj dal a co naopak vzal?
Dal, hm... Dal mi určitě nějaký větší cíl pro letošní rok, trochu víc mě nakopl k tomu, abych byla aktivnější. Získala jsem možnost trochu překonat sama sebe. Dále mi dal šanci zkoušet nové věci, chvílemi snad také možnost uměleckého vyřádění se a snad i relaxu. Kdybych úkol neodesílala chvíli před půlnocí a nestresovala se tím, že tady mám o tři palce víc, než bych měla, řekla bych, že mě strašně bavil pátý i sedmý kreativní úkol, právě ty dva psací. Osobně si myslím, že některá zadání byla dost podnětná.
Vzal mi určitě spoustu času a spoustu nervů. Spoustu.
*
Jak hodnotím své působení v Sedmiboji?
Hm, myslím, že docela... dobře? Sedmiboj mě přinutil pracovat na věcech, kterým jsem se vždycky vyhýbala. Tak například vůbec nejsem fandou básnění, nejde mi to a nejspíš proto mě to nebaví, takže jsem se někdy ve druhém ročníku o poezii přestala pokoušet. Nikdy jsem od té doby neudělala básnící soutěž, vždy jsem si vybrala nebásnící zadání v úkolu. Proto pro mě byl ten tuším třetí úkol s těma básničkama takovým dost zlomovým. To samé by se dalo říct o výrobě mapy Gringottů anebo o tvorbě plakátu, to je rukodělná činnost, které se běžně taky nevěnuju.
Na druhou stranu to bylo celkem stresující. Jsem dost chaotický člověk a běžně dělám věci na poslední chvíli, takže jsem si to hezky naplánovala (v neděli udělat praktický v úkol, v pondělí si řádně přečíst zadání a provést brainstorming, v úterý nahodit osnovu, od středy pozvolna doplňovat text - stejně jsem největší kus sepsala vždycky v konečnou sobotu). Plán se mi dařilo držet tak první dva tři úkoly, pak už to šlo prudce dolů. V posledních vypracováních jsou pasáže, které jsem kreslila v kině nebo psala v autobuse na koleni, ehm. Byly tam asi dva úkoly, které jsem stihla jen tak tak a o kterých jsem si ještě někdy v sobotní podvečer myslela, že je nezvládnu vůbec.
Chápu, že jsem si ten stres způsobila převážně sama svou vlastní chybou, ale přesto... Bylo to strašné!
Jinak nevím, jsem ráda, že jsem se Sedmibojem probojovala bez větších vlastních omylů. Ačkoli jsem dost zbabrala ty stany, jsem ráda, že jsem se vyhnula třeba penalizacím v kreativních částech - a u člověka, který mudlům už od druhé třídy tvrdí, že 9 × 6 je 56 a vždycky přehlíží nejdůležitější větu v zadání, je to docela úspěch! *zasměje se*
*
Jak jsem spokojená se svým výkonem?
Naprosto maximálně! Tuším, že jsem někde předtím v rozhovoru tvrdila, že budu ráda, pokud se mi Sedmiboj povede úspěšně splnit a projít až do konce - což se stalo. Zároveň bylo vážně takovým mým menším snem umístit se mezi prvními třemi, takže jsem ráda, že se mi nakonec podařilo splnit i tohle.
Samozřejmě člověka trochu zamrzí, že kdyby neudělal tohle, tohle a tamto blbě a kdyby snad toto sepsal jinak, možná mohl být první a zařadit se mezi další modré vítěze Sedmiboje, ale rozhodně si na nic nestěžuju a jsem ráda, že jsem to nevzdala, heh.
*
Je něco, co bych změnila, kdyby to bylo možné?
Co se týče organizace, obecných věcí a tak podobně, neměnila bych nic, spíš bych možnost změny hledala někde ve svých výkonech.
No, sice jsem ten typ, co se ze svých chyb nepoučí nikdy, ale řekla bych, že některé praktické úkoly jsem mohla dokončit na lepším místě, nejvíc mě mrzí ten jeden, který jsem naprosto pokazila. Hlavně si myslím, že ten sedmý praktický úkol, který to všechno shrnul dohromady, jsem měla zvládnout mnohem líp, ale co se dá dělat.
Určitě bych změnila to, co jsem odeslala jako vypracování do šestého kreativního úkolu, protože i přes slušné umístění u porotců s tím já nejsem spokojená vůbec. Jinak si za svými vypracování víceméně stojím.
*
Byla bych radši, kdyby Sedmiboj dokončila i Morgan.
Nejtěžší úkol pro mě byl třetí úkol.
Nejvíce mě bavil sedmý úkol.
Na Sedmiboji mě nejvíce zklamal menší zájem nesoutěžících.
Potěšilo mě nejvíce mé úspěšné dokončení Sedmiboje na dobrém místě.
**
Morgana Pepper
Co mi Sedmiboj dal a co naopak vzal?
Sedmiboj mi hned na začátku vlil krev do žil. Ještě ze mě odkapávala ledová voda, když jsem se hlásila, v podstatě čerstvě rozmražená. Byla to taková hřejivá naděje, lákavá vyhlídka na nový začátek. Tenhle pocit mi dal. To nenadálé světýlko v dlouhotrvajícím temnu... Jenže jsem holka nešikovná a sama sobě jsem hodila klacek pod nohy. A ze světýlka v temnotě bylo rázem světlo na konci tunelu. A ten pocit a všechny ozdoby k němu připnuté, to bylo pryč. Ale byla bych nepřesná - o to jsem se připravila sama. A tak na otázku, co mi vzal, odpověděla bych, že chvílemi hlavně asi zdravý rozum, spoustu nervů (obrazně), nějaký ten čas... Nic tragického. Ale vrátím se ještě rychle k tomu, co mi dal a o co jsem se neokradla. Dal mi zkušenost, jaké to je doopravdy v takové soutěži být, dal mi možnost se trochu kreativně vyždímat, což bylo krásné... Dal mi pár týdnů neskutečné atmosféry, na kterou nezapomenu. A to mi nikdo nevezme.
*
Jak hodnotím své působení v Sedmiboji?
Mé působení bylo... krátké? *nadhodí nevinně* Ach, tak teď ale doopravdy. Když se podívám jen na tu dobu, co jsem tam byla, a odříznu všechny kůrky kolem, byla jsem prostě šťastná. Veselá, nervózní, naplněná, inspirovaná, nabitá energií,ve svém živlu... Jako hihňající se dítě na houpačce, co se směje víc a víc, až dokud z ní nesletí.
*
Je něco, co bych změnila, kdyby to bylo možné?
Určitě jsou věci, které bych udělala jinak, malé či větší. Ale patřím k těm lidem, kterým přijde zbytečné plakat nad rozlitým ležákem. Poučit se ze svých chyb je správné, přijmout za ně odpovědnost je správné, ale zůstat zaseklá v minulosti a packat tak i svou budoucnost? To mi rozhodně správné nepřijde. *pousměje se*
*
Na Sedmiboji mě nejvíce zklamalo... Nic? Nemůžu doopravdy říct, že by mě něco zklamalo na samotné soutěži. A ačkoliv jsem po mém vypadnutí soutěž už moc nesledovala, zdá se, že tentokrát ani nebylo tolik stížností a nespokojenosti, což je krásné.
Potěšilo mě nejvíce mé nadšení, úžasní havraspárští i jinak barevní kolegové, milá hodnocení.
***
Jako další byly vyzpovídány Sedmibojařky z Mrzimoru, které ochotně odpověděly na otázky.
Michelle Blue
Co mi Sedmiboj dal a co naopak vzal?
Sedmiboj mi dal spoustu krásných vzpomínek a hodně prožitých vtipných momentů. Není nic, co by mi vzal... možná jen trochu nervů. *směje se*
*
Jak hodnotím své působení v Sedmiboji?
Jsem spokojená, i když vím, že něco mohlo být trošičku lepší.
*
Jak jsem spokojená se svým výkonem?
Vím, že některé úkoly jsem mohla udělat jinak, ale v tu chvíli, kdy jsem je dělala, jsem to tak chtěla. Takže ve finále jsem relativně spokojená.
*
Je něco, co bych změnila, kdyby to bylo možné?
Pár maličkostí určitě jo, ale teď už je to stejně jedno.
*
Nejtěžší úkol pro mě byl ten, kde jsme vařili lektvar lásky.
Nejvíce mě bavil kreativní úkol, kdy jsme museli vyrobit šaty.
Na Sedmiboji mě nejvíce zklamalo... není nic, co by mě vyloženě zklamalo. Nějaké nedostatky byly, ale s tím se počítá.
Potěšilo mě nejvíce jak Sedmiboj skončil a já si mohla konečně vydechnout.
**
Patricia Baloure
Co mi Sedmiboj dal a co naopak vzal?
Dal mi obrovské množstvo skúseností a zistenie, že ma písanie neomrzí. Vzal mi veľa, veľa a vážne veľmi veľa času a nervov.
*
Jak hodnotím své působení v Sedmiboji?
Od začiatku som neverila, že 7boj dokončím, a tak som si za svoj osobný cieľ dala 7boj aspoň dokončiť, ale s tým, že sa každej úlohe povenujem tak, ako je v mojich fyzických aj psychických silách. Toto všetko som splnila, takže si myslím, že moje pôsobenie v 7boji bolo úspešné.
*
Jak jsem spokojená se svým výkonem?
Veľmi spokojná, a to z dôvodov v predchádzajúcej otázke.
*
Je něco, co bych změnila, kdyby to bylo možné?
Úprimne, premýšľala som nad tým, či by som nezmenila moju penalizáciu zo 4. úlohy za výnimku "neviem", ale jednak by mi to nepomohlo, ale hlavne ma to bavilo a v grafike ma to posunulo, takže by som nezmenila nič.
*
Nejtěžší úkol pro mě byl 6. s tou mapou.
Nejvíce mě bavil 5. s poviedkou.
Na Sedmiboji mě nejvíce zklamalo, že bolo málo úloh len o písaní.
Potěšilo mě nejvíce, že už skončil a môžem oddychovať!
**
Sylvia Belitia Rawison
Co mi Sedmiboj dal a co naopak vzal?
Sedmiboj mi toho dal hodně. V první řadě to byla dobrá zkušenost. Uvědomila jsem si, co dokážu, kde mám asi své hranice, co bych měla zlepšit a tak dále. Je toho hodně a mnoho z toho si uvědomuji až teď. Celkově mi hodně pomohl zmapovat mé schopnosti nejen kreativní, ale i ty praktické. A co mi vzal? Čas... To byl největší problém a nepřítel.
*
Jak hodnotím své působení v Sedmiboji?
*jen pokrčí rameny* Netuším, nějak jsem neměla ty tendence jej hodnotit a ani to dělat nechci.
*
Jak jsem spokojená se svým výkonem?
Sama za sebe spokojená nejsem, ale nijak mne to nepřekvapuje. Udělala jsem mnoho zbytečných chyb, které se stát nemusely, hodně věcí a nápadů mi došlo až později. Co se týče kreativních částí, tak tam se nestalo, že bych byla se svou prací spokojená. A zvlášť se mi nelíbily mé praktické úkoly, tam jsem hodně narazila a snažím se zjistit proč. Ale co už s tím teď, už to nezměním. *pousměje se*
*
Je něco, co bych změnila, kdyby to bylo možné?
Možná bych toho chtěla změnit hodně, ale tehdy jsem to dělala tak, jak jsem nejlépe mohla. Tudíž to nemá smysl, protože bych si za měsíc nebo dva stěžovala zase a zase by se mi něco nelíbilo.
*
Nejtěžší úkol pro mě byl pátý.
Nejvíce mě bavil druhý a šestý.
Na Sedmiboji mě nejvíce zklamalo, jak si někteří lidé umí pořád stěžovat.
Nejvíce mě potěšilo, že jsem se toho celého mohla zúčastnit.
***
Dle abecedy se jako další můžete dočíst výpovědi Sedmibojařů z Nebelvíru, ze kterých vzešel vítěz, jenž převzal Sedmibojařské žezlo, a zapsal se tak do Síně slávy.
Kate Resea
Co mi Sedmiboj dal a co naopak vzal?
Dal mi pár srpců, bodů a dres. Vzal mi mou pohodu, zdraví a iluze.
*
Jak hodnotím své působení v Sedmiboji?
Jako marné.
*
Jak jsem spokojená se svým výkonem?
Praktické krom dvou hrůza, kreativní - dělala jsem, co jsem mohla, já se svým vypracováním spokojená byla.
*
Je něco, co bych změnila, kdyby to bylo možné?
Vrátila bych čas a nikdy se nepřihlásila
*
Nejtěžší úkol pro mě bylo přečtení zadání pátého úkolu.
Nejvíce mě bavil čtvrtý úkol.
Na Sedmiboji mě nejvíce zklamalo moje umístění.
Potěšilo mě nejvíce, že vyhrál ten, kdo měl.
**
Kouhei Hasangeki
Co mi Sedmiboj dal a co naopak vzal?
Nemusím snad zdlouhavě opisovat, jak mi Sedmiboj uzmul podstatnou část volného času (i toho nevolného *směje se*) a odnesl si nejeden kýbl plný nervů. Na druhou stranu šlo o zpestření mého života na hradě, klání mi vrátilo zájem řešit hradní záležitosti a zajímat se o dění, čehož jsem v posledních letech pozbýval.
*
Jak hodnotím své působení v Sedmiboji?
Nejsem si jistý, zdali zrovna na tuto otázku si člověk může odpovědět sám. Na základě výsledků a zpětných vazeb se domnívám, že mé působení nebylo špatné a dokázal jsem náležitě reprezentovat kolej ve všech ohledech.
*
Jak jsem spokojený se svým výkonem?
Na podobné dotazy ukrutně nerad odpovídám, protože já nejsem spokojen nikdy s ničím - takový můj menší defekt. *směje se* Ovšem snažil jsem se v průběhu Sedmiboje dát do všech úkolů tolik energie a píle, co jsem si v daném časovém presu mohl dovolit, takže výčitky svědomí nemám. Vzhledem k faktu, že v ruce třímám kýžené žezlo, si tedy výjimečně mohu dovolit konstatovat, že spokojený jsem. *směje se*
*
Je něco, co bych změnil, kdyby to bylo možné?
Má životní filosofie neuznává „co by bylo, kdyby“. Proto bych nyní neměnil nic, poněvadž již klání proběhlo, ztratilo pro mě pojem aktuálnosti. Pokud by byl Sedmiboj stále v průběhu, mělo by smysl se bavit o možnostech změny, jež zapotřebí byly. Polemizovat však nad alternativními východisky po jeho skončení se mi jeví zbytečným a zbytečnosti nemám v lásce. *usměje se*
*
Nejtěžší úkol pro mě byl šestý kreativní.
Nejvíce mě bavil první kreativní.
Na Sedmiboji mě nejvíce zklamalo nesrovnalosti v zadání a chyby.
Potěšilo mě nejvíce podpora ze stran dalších Sedmibojařů.
**
Oliver McCollin
Co mi Sedmiboj dal a co naopak vzal?
Když bych měl přemýšlet, co mi Sedmiboj dal, tak mne skutečně aktuálně nic nenapadá. Stejně jako jsem psal do vedlejšího článku, je to až moc žhavé téma, abych to viděl racionálně. Ovšem z prvního bych řekl, že mi dal asi... no, 12G. *směje se* Co mi naopak vzal, tak toho bude asi víc. Vzal mi čas, protože jsem u něj strávil sakra moc času a bylo mi to nic platné, že ano... Dále mi vzal dost sebevědomí v určitých ohledech. A též mi vzal určité ideje.
*
Jak hodnotím své působení v Sedmiboji?
No comment? Nebo podle skřítka Worda - No cement? Ne dobře... Já osobně jsem poměrně spokojený se svým umístěním. Ovšem zpětně mi je líto, že jsem se na některé úkoly vykašlal, ale v dané situaci mi to přišlo vhodné a zároveň toho nelituji, protože ona demotivace byla až moc nechutná.
*
Jak jsem spokojený se svým výkonem?
Je to reálně asi stejné jako odpověď v předchozím. V praktické části jsem se svým výkonem zklamaný jen v pátém kole, kdy jsem to pokazil. Jinak jsem dělal vše, co se dalo. Možná i částečně zklamaný v tom posledním, ale tam mne to „opáčko“ docela nakrklo, takže asi tak... Co se praktických týká, tak jsem byl se svými vypracováními poměrně spokojený, ale následná hodnocení mi akorát potvrdila, že jsem tam neměl co dělat. *zasměje se a mrkne*
*
Je něco, co bych změnil, kdyby to bylo možné?
Sebe! A ještě bych změnil vypadlou osobu ve druhém kole... Morgana byla jedna z šesti osob, u kterých jsem doufal, že to dotáhnou do finiše a budou bojovat o vítězství, a ona mi vypadla hned v druhém kole! *směje se* A pak bych změnil zadání, na to, co bylo v minulém Sedmiboji, protože tam mi vše sedělo víc. *směje se*
*
Nejtěžší úkol pro mě byl úkol dokončit Sedmiboj po znechucení ve druhém a třetím úkole.
Nejvíce mě bavil druhý praktický úkol, protože mám rád vaření lektvarů.
Na Sedmiboji mě nejvíce zklamalo působení organizátorky, která na hradě prakticky nebyla.
Potěšilo mě nejvíce, že Sedmiboj konečně vyhrál červený student! Kouhei, gratuluji zas a znova!
***
Ze Zmijozelu jsme měli štěstí pouze na dvě ze soutěžících. V zeleném týmu též zbyly v samotném závěru Sedmiboje pouze dvě účastnice.
Maia Lynette Aerangis
Co mi Sedmiboj dal a co naopak vzal?
Sedmiboj mi určitě dal nové zkušenosti a nové přátele. Poznala jsem dosud nepoznané a odkryla se mi další část Hogu. Taky to pro mě byla zkouška, na kterou jistojistě nikdy nezapomenu - vyzkoušela jsem, čeho jsem schopná. Na druhou stranu mi Sedmiboj vzal spoustu času, který jsem mohla využít jinak, a také nervy. Hodně nervů. Budu se z toho vzpamatovávat ještě dost dlouho. *směje se*
*
Jak hodnotím své působení v Sedmiboji?
Na to, že jsem Sedmiboj nikdy předtím nezažila, vůbec jsem netušila co očekávat a na Hogu jsem byla teprve druhým Hogrokem, si myslím, že jsem obstála celkem dobře... Samozřejmě, mohlo to být lepší a dle mého názoru jsem do toho asi nedala úplně vše, ale připletla se mi do toho hromada věcí, takže jsem byla ráda, že jsem Sedmiboj vůbec dokončila. To víte, mudlové... Takže si myslím, že můj výkon byl celkem slušný, ale jistě to mohlo dopadnout lépe a mohla jsem si dát více záležet (a vyvarovat se hloupých chyb, které jsem napáchala).
*
Jak jsem spokojená se svým výkonem?
Jak jsem říkala, myslím si, že můj výkon byl celkem dobrý... Mohl být o dost lepší, ale co už. Jsem ráda, že jsem to vůbec vydržela a neodpadla, nebo se nedej Merlin nesmazala.
*
Je něco, co bych změnila, kdyby to bylo možné?
Asi ano. S nejvyšší pravděpodobností bych si o dost víc dávala pozor na hloupé chyby, které jsem napáchala, a pokusila se panikařit trochu méně (i když, teď se mi to mluví...). Lépe bych si vše zorganizovala, rozvrhla čas a dala si větší práci s úkoly. Ale těžko říci, jestli by mi to nějak pomohlo, pokud by se mi do toho „vlezly“ ty problémy, se kterými jsem se musela vypořádat...
*
Nejtěžší úkol pro mě byl druhý úkol. (Strávila jsem na něm nejvíce času a o to víc mě ranilo, když porotci mé věcičky nepovažovali za tak originální...)
Nejvíce mě bavil asi třetí úkol.
Na Sedmiboji mě nejvíce zklamalo hodnocení porotců. (Především to, že si úkoly nepřečetli pořádně...)
Potěšila mě nejvíce podpora fanoušků.
**
Eineann Mag Lasair
Co mi Sedmiboj dal a co naopak vzal?
Dal mi 700 srpců a vzal zásobu nervů na následující tři roky.
*
Jak hodnotím své působení v Sedmiboji?
Nevím proč, ale přijde mi to stejné jako otázka níže...
*
Jak jsem spokojený/á se svým výkonem?
Jsem spokojená.
*
Je něco, co bych změnil/a, kdyby to bylo možné?
Na Sedmiboji? Rozhodně!
*
Nejtěžší úkol pro mě byl první.
Nejvíce mě bavil třetí.
Na Sedmiboji mě nejvíce zklamala organizace.
Potěšilo mě nejvíce utužení některých mezikolejních vztahů.
***
Tolik k tomu, co se odehrává v Sedmibojařích po skončení Sedmiboje. Odpovědi jsou různé, ale jisté je to, že všem Sedmiboj uzmul spoustu času a způsobil hodně stresu. Nyní můžeme všem popřát poklidná léta a za pár let uvidíme, kdo bude mít pro strach uděláno a zúčastní se šestého Sedmibojařského klání.
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Autor: Nicolette Marique LeroyVydáno:
