Tajné lety na moudrých košťatech!
Bylo pěkné páteční odpoledne a já jsem se vydal na procházku po hradních pozemcích (ano, i já občas chodím a né se jen učím a učím jako ostatní modří) a najednou jsem dostal nezkrotnou chuť jít se podívat do Godrikova Dolu. Byla to náhoda či jen intuice? Kdo ví, třeba to byl zásah samotné Roweny, že mě tam kroky zavedly, a tak jsem viděl něco, co asi nikdo neměl spatřit.
*
Obecně se ví, že mo(u)dří na koštěti létají jen z donucení a na letové ploše neexcelují. Je to zvláštní... Obzvlášž vezmeme-li v potaz, že naše kolejní zvíře je opeřenec. Proč je tomu tak se tedy dodnes neví. Možná je to zkrátka naše povahová vlastnost nebo to není dost havraspárské (však víte, za le tu se číst nedá). Merlin ví... Přesto onoho pozdního odpoledne se mi podařilo narazit u jezera na pár významných jmen modré koleje a na jejich moudrá košťata.
Prvním, koho jsem měl tu čest spatřit, byl samotný James Watfar, vrchní mamonář a odrážeč kolejního družstva. Nikoho by nepřekvapilo, že když už bude na koštěti, tak se bude zaměřovat na svoji úžasnou techniku s pálkou. Ale proč to dělá takto tajně a ne na trénincích?
Dlouho jsem nad tím dumat nemusel, neboť náš vrchní mamonář a nejbohatší student celého hradu si na své pozici lpí tak moc, že určitě trénuje na to, aby byl schopen sestřelit nejednoho zájemce o jeho výsostný post. "Sestřel, ober a panuj!" Tak zní jistě jeho motto, se kterým vyráží na tyto tajné a důležité tréninky.
Vyrazil jsem o kousek dál a na koho nenarazím, hned za obzorem se prolétává naše drahocenná primuska Nicolette Marique Leroy, zběsile se honí ze strany na stranu. Proč a nač, napadne mě. Proto se jako správný modrý zamýšlím, proč tak činí ve svém volném čase a netráví jej nad nějakou knihou?
Každého sportovního nadšence by napadlo, že se honí za zlatonkou, kterou ze své pozice nemohu vidět, avšak já jsem jiného názoru. Nicol se nehoní za zlatonkou, ale jen poctivě trénuje s mottem: "Mně neutečeš, mně se neschováš!" Takto bude nahánět nováčky, aby se snažili a neflákali svoje povinnosti a jiné věci. Takže i její trénink je záslužný a kdo ví, jestli se nepromítne i do následující sezony na famfrpálišti.
*
Na samotném konci mojí procházky okolo jezera jsem narazil na úžasného lodivoda kolejního družstva ve famfrpálu a skvělou sportovkyni Michaelu Mary Enigmatic, která jen tak létala vzduchem na svém koštěti. U ní nic nečekaného, ale má to nějaký zvláštní důvod, který je nám všem skryt? Pojďme se nad tím zamyslet...
Míša je úžasná sportovkyně a už celé dvě sezóny, co ji znám, vede náš kolejní tým hrdě do boje v každém zápase, tak proč by ona měla mít nějaký cíl nebo úmysl. Chce se jen tak proletět? Nebo něco trénuje? Odpovědí je určitě, že jí prostě chybí u toho všeho čtení a psaní jen vítr ve vlasech, a tak se jen tak s mottem: "Ku zdraví a čisté mysli!" prolétává nad krajinou. Není totiž lepšího pocitu než výhled na západ slunce ze svého koštěte.
*
V závěru váš možná napadne, proč já sám, který ovšem miluje sport v každou denní dobu, nesedím na svém koštěti a neužívám si ony pocity, které jdou zažít jen s násadou pevně mezi stehny a větrem ve vlasech? Důvod je prostý a jednoduchý. Na letošním výjezdním semináři v Honorově se ve mně probudily nečekané schopnosti. Jaké to jsou? Pro letce na košťatech velmi nepříjemné. Došlo u mě k zjištění, že jsem lehce schopen přelomit jakoukoli násadu koštěte a než mi vyrobí na zakázku koště nové a skoro nezničitelné, budu muset s mottem "Lepší chodit pěšky, než lámat stehny násadu!" používat vlastní nohy. Nebude to ale trvat dlouho a já opět vzlétnu!!
Zalíbil se ti článek? Vyjádři svůj názor v komentářích, to je totiž to, co autor článku ocení nejvíce! přidat komentář
Vydáno:
Dun | 08. 09. 2014